21 C 38/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 022 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 022 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 022 Kč od 7. 2. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 9. 2021 domáhala zaplacení částky 1 022 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne 6. 2. 2017 vlakem právnická osoba, na lince číslo mezi stanicemi obec a obec, a uzavřel tak s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, smlouvu o přepravě osob. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a tím porušil svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek číslo ze dne 15. 8. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba IČO postoupila pohledávku na právnická osoba anonymizována dvě slova reg. číslo, se sídlem adresa, příjmení anonymizována dvě slova, země příjmení jméno a anonymizováno země. Ta postoupila Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 25. 9. 2017 tuto pohledávku na žalobkyni, která postoupení oznámila žalovanému dopisem odeslaným dne 29. 12. 2017.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dne 6. 2. 2017 vlakem právnická osoba na lince číslo mezi stanicemi anonymizováno a obec a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem v hodnotě 22 Kč; o provedení kontroly bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO číslo. V důsledku toho mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 22 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, které na místě nezaplatil. Dopisem právního zástupce žalobkyně odeslaným dne 29. 12. 2017 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky a bylo mu oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Smlouvou o postoupení pohledávek číslo ze dne 15. 8. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba IČO postoupila pohledávku na právnická osoba anonymizována dvě slova reg. číslo, se sídlem adresa, příjmení anonymizována dvě slova, země příjmení jméno a anonymizováno země. Ta postoupila Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 25. 9. 2017 tuto pohledávku na žalobkyni.

6. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zák. č. 319/2016 Sb., se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

7. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b).

8. Dle ustanovení § 1908 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) ve znění účinném od 1. 1. 2014, musí být dluh splněn řádně a včas. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.

9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalovaný dne 6. 2. 2017 ve vlaku právnická osoba, na lince číslo mezi stanicemi anonymizováno a obec při kontrole v místě provedené kontroly na výzvu pověřené osoby, neprokázal platným jízdním dokladem, a je tak povinen zaplatit nejen jízdné ve výši 22 Kč, ale také přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. V daném případě byl žalovaný k zaplacení dluhu vyzván v den provedení kontroly, a jelikož dluh nezaplatil bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.), tj. vzhledem k okolnostem daného případu druhý den po provedení kontroly, dostal se následujícího dne do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K prvnímu dni prodlení činila výše úroku z prodlení 8,05 % ročně (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na vše výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež ve věci aktivně legitimována na základě postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.), celkem částku 1 022 Kč spolu s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

11. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. V tomto případě se jednalo dle §14b odst. 1 vyhlášky číslo o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) o návrh na řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 022 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.