21 C 394/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa , zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , o zaplacení 79 168 Kč s příslušenstvím, Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 79 168 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši: 9,75 % ročně z částky 9 100 Kč od 19.6.2019 do zaplacení, 10 % ročně z částky 9 100 Kč od 19.7.2019 do zaplacení, 10 % ročně z částky 9 100 Kč od 19.9.2019 do zaplacení, 10 % ročně z částky 9 100 Kč od 19.11.2019 do zaplacení, 10 % ročně z částky 9 100 Kč od 19.1.2020 do zaplacení, 10 % ročně z částky 9 100 Kč od 19.2.2020 do zaplacení, 10 % ročně z částky 9 100 od 19.3.2020 do zaplacení a na nákladech řízení nahradit žalobci částku 20 014 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 30.4.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 72 800 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 20.5.2019 uzavřena nájemní smlouva k užívání bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec], ulici [ulice], ve vlastnictví žalobce. Předpis nájemného a služeb činil částku 9 100 Kč měsíčně. Žalovaný však řádně a včas nehradil nájemné a služby a za období měsíce duben, červenec, srpen, říjen a prosinec 2019 a únor až duben 2020 a dluží žalobci celkem částku 72 800 Kč. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil.

2. V podání ze dne 6.1.2022 žalobce doplnil, že po kontrole dokumentace žalovaný začal byt užívat počínaje měsícem květnem 2019 a žalobce tak chybně v žalobním návrhu požadoval úhradu nájemného za měsíc duben 2019, a proto vzal žalobu částečně zpět co do částky 9 100 Kč včetně úroku z prodlení z této částky od 19.3.2019 do zaplacení. Zároveň žalobce rozšířil žalobu o nedoplatek vyúčtováním služeb za rok 2019 ve výši 12 539 Kč a o nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 2 929 Kč.

3. Pravomocným usnesením ze dne 11.2.2022 č.j. 21C 394/2021-30 bylo řízení částečně zastaveno na základě výše uvedeného částečného zpětvzetí žaloby ze dne 6.1.2022 a zároveň soud připustil rozšíření žaloby o výše specifikované nedoplatky služeb za rok 2019 a 2020. Nadále žalobce požadoval po žalovaném úhradu částky 79 168 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.

4. Žalobce a jeho právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 30.5.2022 náhradně). Proto soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "ObčZ"), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle § 2246 odst. 1 ObčZ strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

7. Podle § 2247 odst. 2 ObčZ pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 téhož ustanovení, způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

8. Podle § 1968 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ prováděcí zákon“), poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

11. Z důkazů a tvrzení předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti:

12. Z Informací o jednotce ze dne 21.4.2021 plyne, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v [obec].

13. Z nájemní smlouvy ze dne 20.5.2019 uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem soud zjistil, že žalovanému byl k užívání přenechán byt [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Předpis nájemného a záloh na služby činil celkem částku 9 100 Kč, splatnou vždy do 18 dne v měsíci na následující měsíc.

14. Z Evidenčního listu ze dne 20.5.2019 plyne, že předpis nájemného činil 6 400 Kč měsíčně a předpis záloh na služby činil 2 700 Kč. Evidenční list je opatřen podpisem žalovaného.

15. Z Předžalobní výzvy ze dne 1.3.2021 plyne, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 1.3.2021, jak plyne z dodejky.

16. Vyúčtováním služeb ze dne 29.5.2020 plyne, že za období roku 2019 byl vykázán nedoplatek na službách ve výši 12 539 Kč splatný dne do 15 dnů. Vyúčtováním služeb ze dne 15.6.2021 plyne, že za období roku 2020 byl vykázán nedoplatek na službách ve výši 2 929 Kč splatný dne do 15 dnů.

17. Skutkový závěr: Žalovaný na základě písemné nájemní smlouvy užíval od 20.5.2019 předmětný byt ve vlastnictví žalobce. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou jednoho roku. Předpis nájemného činil částku 6 400 Kč měsíčně a předpis záloh na služby částku 2 700 Kč měsíčně, splatných vždy nejpozději do 18 dne v měsíci předem. Žalovaný neuhradil nájemné a zálohy služby za období měsíce 4, 7, 8, 10, 12/ 2019 a 2-4/ 2020 a dluží žalobci celkem částku 63 700 Kč (tj. 7x 9 100 Kč). Vyúčtováním služeb za rok 2019 byl vykázán nedoplatek ve výši 12 539 Kč a za rok 2020 nedoplatek ve výši 2 929 Kč; oba nedoplatky žalovaný žalobci neuhradil. Výzva právního zástupce žalobce k plnění dluhu ze dne 1.3.2021 adresovaná žalovanému byla předána k poštovní přepravě téhož dne.

18. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl na základě písemné smlouvy ze dne 20.5.2019 nájemcem bytu [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] (§ 2201, § 2235 a násl. ObčZ). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku. Žalovaný byl povinen platit vždy nejpozději do 18. dne v měsíci předem nájemné 6 400 Kč a zálohy na služby ve výši 2 700 Kč. Žalovaný však neuhradil řádně a včas nájemné a zálohy na služby za měsíc 4, 7, 8, 10, 12/ 2019 a 2-4/ 2020. Vyúčtováním služeb za období roku 2019 byl vykázán nedoplatek ve výši 12 539 Kč a za období roku 2020 ve výši 2 929 Kč. Neplacením nájemného a služeb porušil žalovaný svou povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2201 ObčZ, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku 79 168 Kč sestávající se z dlužného nájemného a záloh na služby ve výši 63 700 Kč a z nedoplatků služeb za rok 2019 a 2020 v celkové výši 15 468 Kč.

19. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s plněním svého závazku (placením nájemného a služeb) a žalobci vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). První den prodlení žalovaného s placením nájemného a záloh na služby připadl vždy na 19. den v měsíci předem. Proto soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný co do částky 79 168 Kč (89,70 %), nárok na náhradu nákladů řízení odpovídající 79,40 % (výpočet: 89,70 % úspěch žalobce – 10,30 % úspěch žalovaného v částce 9 100 Kč = 79,40 %). Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 959 Kč, odměnou advokáta žalobce v celkové výši 16 360 Kč dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) za 3 úkony právní služby po 4 020 Kč (tarifní hodnota 72 800 Kč; převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), za jeden úkon právní služby za 4 300 Kč (tarifní hodnota 79 168 Kč; sepis rozšíření žaloby ze dne 6.1.2022), 4 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky a 21% DPH z částky 17 560 Kč, tj. ve výši 3 687,60 Kč. Proto soud přiznal žalobci náklady řízení ve výši 20 014 Kč, jež odpovídají 79,40 % z jeho celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátu žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

21. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.