21 C 397/2014

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození , bytem adresa žalobce , proti žalovaným: ; 1) země – anonymizována tři slova , IČO , se sídlem adresa , 2) celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného , zastoupenému anonymizováno jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa , o určení vlastnického práva k nemovitosti,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem železobetonové jímky o kapacitě 300 m3 ohraničené železným zábradlím umístěné na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované [číslo] náklady řízení ve výši 3 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému [číslo] náklady řízení ve výši 17 596 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 15.9.2014, doplněnou podáním ze dne 4.10.2017, domáhal určení, že je vlastníkem jímky umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Svou žalobu odůvodnil tím, že jímka je umístěna vedle polního hnojiště na pozemku parc. [číslo] jehož vlastníkem je žalobce. Vlastníkem pozemku, na němž je umístěna jímka, je žalovaný č.

2. Žalobce uzavřel se žalovanou č. 1 smlouvu o prodeji podniku, přičemž nabyl v dobré víře všechen majetek zahrnutý do privatizačního projektu [číslo] který byl předmětem soutěže, které se žalobce účastnil, a ve které zvítězil. Následně vinou jednání zplnomocněného úředníka [jméno] [příjmení] nebyl předán a převeden všechen majetek nabytý žalobcem. Žalobce byl při podpisu dohody o prodeji podniku dne [datum] utvrzován zástupci žalované č. 1, že se jedná o celý zemědělský areál [obec]. Ke dni podpisu dohody o prodeji podniku totiž nebyl vytvořen komplexní soubor majetku, který tvořil zplnomocněnec žalované č. 1, a v průběhu dalšího období tedy od podpisu dohody o prodeji podniku do faktického předání. Do předávacího protokolu tak nebyl zahrnut všechen majetek, který však byl dříve určen privatizačním projektem [číslo] v souvislosti se soutěží, kterou žalobce jako nabyvatel vyhrál, byl privatizační projekt aktualizován, tudíž majetek, který měl být převáděn privatizačním projektem [číslo] se nezměnil. Na nabyvatele tak dosud nebyl převeden veškerý majetek, který aktualizovaným privatizačním projektem [číslo] privatizační jednotkou [číslo] již vysoutěžil a zaplatil. Prodejem podniku přešly do vlastnictví kupujícího ke dni účinnosti smlouvy práva, věci, jiné majetkové hodnoty a závazky podniku z aktualizovaného privatizačního projektu [číslo]. Vzhledem k tomu, že v katastru nemovitostí je nadále udržován nesprávný stav, má žalobce naléhavý právní zájem o uvedení do stavu správného.

2. V podání ze dne 11.5.2020 (čl. 161) žalobce dále doplnil, že je právním nástupcem privatizačního projektu [číslo] [anonymizováno] [číslo] zemědělského areálu [obec]. K podání žaloby byl donucen změnou předpisu o tom, že koho je pozemek, toho je i stavba z roku 2014, a proto podal předmětnou určovací žalobu, protože pouze nepořádkem žalované č. 1 nebylo provedeno geodetické zaměření jímky za účelem zápisu na katastrální úřad, i když o to žádal. Žalovaný č. 2 zakoupil pozemek parc. [číslo] v roce 2009 za průměrnou cenu 6 [spisová značka]. Podáním této určovací žaloby v roce 2014 se jakýkoliv nárok přerušuje a do potřebné desetileté doby vydržení chybí i při největší dobré vůli 5 let. Finančně je věc uvedena jako součást polního hnojiště na parc. [číslo] i když mezi hnojištěm a jímkou je vzdálenost víc jak 10 metrů, a je to tedy samostatná stavba a je zde i společná kolaudace. Do roku 2014 žalobce jímku spolu s polním hnojištěm užíval až do prodeje Zemědělského areálu [obec] v roce 2014. Jímka je mimo jiné užívána při každém dešti, protože splašková voda a močůvka teče samospádem z polního hnojiště sběrnou kanalizací do jímky. Žalovaný č. 2 koupil pozemek parc. [číslo] od restituentky, která jímku nestavěla a při modelové stejné situaci, kdy na parc. [číslo] polní hnojiště bylo zapsáno dvojí vlastnictví jednak žalobce jako privatizátora a jednak restituentky. Restituentka uznala, že hnojiště nestavěla a z vlastnictví dvojího odstoupila, a protože nikdo nemůže prodat dál svých práv než jich sám má, nemohla restituentka prodat žalovanému č. 2 i jímku zároveň s pozemkem [číslo], protože jí nevlastnila a žalovaný tuto stavbu nemá uvedenu v kupní smlouvě.

3. Žalovaná č. 1 žalobu neuznala, v podání ze dne 23.1.2018 uvedla, že se žalobce již v jiných soudních řízení domáhal převodu nemovitostí v zemědělském areálu [obec] se zřetelem k privatizačnímu projektu [číslo], kdy návrh žalobce byl např. zamítnut pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově č. 8C 29/2004-374 ve spojení s pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 14 Co 249/2008-509. U Okresního soudu v Chomutově je aktuálně projednáván obdobný návrh žalobce na určení vlastnického práva k nemovitostem v k.ú. [obec] pod sp. zn. 28C 212/2013.

4. V podání ze dne 19.2.2018 pak žalovaná č. 1 doplnila, že předmětná jímka se nachází na části původního pozemku PK (pozemkový katastr) [číslo] k.ú. [obec]. Dle výkazu výměr podle katastru nemovitostí a geometrického plánu ze dne 1.11.1997 [číslo] byl z tohoto pozemku oddělen i pozemek KN (katastr nemovitostí) parc. [číslo] k.ú. [obec]. Pozemek PK [číslo] a [číslo] k. ú. [obec] nabyla původní oprávněná osoba dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“) paní [jméno] [příjmení], a to na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu – okresního úřadu v [obec] č. j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ve znění rozhodnutí o dovolání č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Součástí rozhodnutí byla i dohoda o vydání zemědělského majetku uzavřená mezi oprávněnou osobou paní [jméno] [příjmení] a osobou povinnou [příjmení] [jméno], [anonymizováno], ze dne 5.1.1994. Žalovaný č. 2 se pak stal vlastníkem předmětného pozemku par. [číslo] k. ú. [obec] (dříve [příjmení] [číslo]) na základě kupní smlouvy uzavřené s prodávající paní [jméno] [příjmení], a to kupní smlouvou ze dne 16.3.2009 (dále jen„ kupní smlouva“). Na základě výše uvedeného lze dovodit, že žalovaný č. 2 nabyl předmětný pozemek na základě kupní smlouvy do svého vlastnictví bez výhrad a ve stavu jak stojí a leží, tj. včetně nemovitých věcí, které se na pozemku nacházejí. Žalovaný tak mohl být v dobré víře, že z titulu kupní smlouvy je oprávněným držitelem i předmětné jímky, nacházející se na předmětném pozemku jako součást tohoto pozemku. S ohledem všem okolnostem lze mít za to, že žalobce nikterak dosud neprokázal nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku ani k předmětné jímce, když pouze uvádí v žalobě, že je vlastníkem vedlejšího pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], aniž by mu svědčil jakýkoliv právní titul (právní důvod). Kupní smlouvou [číslo] ze dne 24.2.1997 byl na žalobce převeden pouze pozemek parc. [číslo] druh pozemku polní hnojiště o výměře 3 956 m2 v k.ú. [obec]. Předmětem smlouvy [číslo] o prodeji podniku (části podniku) nebyl pozemek parc. [číslo] ani žalobou dotčená jímka. Žalovaná [příjmení] - [anonymizována tři slova] nadto sporuje svoji pasivní legitimaci. Není zřejmé, z čeho žalobce dovozuje pasivní legitimaci žalované č.

1. Žalovaná č. 1 je dle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen„ ZoSPÚ“) organizační složkou státu s tím, že dnem nabytí účinnosti ZoSPÚ vstoupila Česká republika do všech práv a povinností bývalého Pozemkového fondu České republiky (dále jen„ PF ČR“), k výkonu těchto práv je příslušný Státní pozemkový úřad. Žalovaná č. 1 má za to, že žalobce neuvádí, z jakého důvodu tato obecná ustanovení zakládají pasivní legitimaci [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] v tomto soudním sporu. Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Zásadní otázkou v předmětné věci je posouzení toho, zda došlo k porušení povinnosti nakládat s nemovitostí do jejího vydání s péčí řádného hospodáře, a to ze strany žalované č.

1. V daném případě je třeba nejprve prokázat, kdo byl povinnou osobou ve smyslu § 5 odst. 1 zákona o půdě (§ 5 dost. 3) tohoto zákona, který se vztahuje pouze na povinnou osobu, kterou může být jednak stát nebo právnická osoba, která ke dni účinnosti zákona o půdě vydávanou nemovitost držela, kdy povinnou osobou v daném případě dle výše uvedeného rozhodnutí PÚ [obec] byl [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] Žalovaná č. 1 by tedy mohla být nositelem pasivní legitimace v případě, kdy by ona nebo její právní předchůdce [anonymizována tři slova] převedl předmětné nemovitosti v rozporu s blokačním ustanovením § 29 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předmětné pozemky na třetí osobu.

5. V podání ze dne 24.4.2020 žalovaná č. 1 doplnila, že o skutečnostech, nově tvrzených žalobcem, bylo již dříve rozhodováno, a to např. v rozsudku Okresního soudu v Chomutově, č.j. 9C 40/2007-338 ze dne 12.5.2010, kde se žalobce domáhal žalobou o určení vlastnického práva k jiným nemovitostem v k.ú. [obec]. Žalobce tvrdil, že vlastnictví k nemovitostem nabyl na základě privatizačního projektu [číslo] když zemědělský areál [obec] jako privatizační jednotka [číslo] měl být privatizován formou přímého prodeje panu [jméno] [příjmení], který v průběhu realizace privatizačního projektu zemřel. Z tohoto důvodu byla provedena změna z přímého prodeje na prodej formou veřejné soutěže. Ta byla vypsána a konala se dne 29.1.1997 v [obec] právním předchůdcem žalované [číslo] kterým byl [anonymizována tři slova] (dále jen„ právní předchůdce žalované č. 1“). V této veřejné soutěži byl žalobce úspěšný a na tomto základě byla dne 24.2.1997 uzavřena mezi žalobcem a právním předchůdcem žalované č. 1 smlouva [číslo] s účinností od 1.3.1997. Žalobci však dle jeho vlastního tvrzení nebyl vydán veškerý majetek a žalovaná č. 1 s ním v uvedené věci odmítá jednat. Okresní soud v Chomutově v řízení sp. zn. [spisová značka] po provedeném dokazování dospěl k závěru, že dne 9.11.1994 vydala vláda ČR usnesení [číslo] v jehož bodě II rozhodla podle ust. § 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. o privatizaci formou přímého prodeje [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], a to podle privatizačního projektu [číslo]. Privatizační projekt měl realizovat právní předchůdce žalované [číslo]. Dne 17.11.1994 jej schválilo tehdejší Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Ministr zemědělství ČR svým rozhodnutím ze dne 24.5.1995 podle ust. § 11 zákona č. 92/1991 Sb. převedl část majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], o jejíž privatizaci bylo výše uvedeným způsobem rozhodnuto, označenou jako jednotka [číslo] - [anonymizována dvě slova] [obec], na Fond národního majetku ČR. Dne 14.6.1995 byla mezi Fondem národního majetku ČR a právním předchůdcem žalované [číslo] uzavřena dohoda o převodu privatizovaného majetku, jejímž předmětem byla část majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], a to jednotka [číslo] – [anonymizována dvě slova] [obec]. Usnesením vlády ČR [číslo] ze dne 9.11.1994 bylo rozhodnuto o privatizaci formou přímého prodeje podle privatizačního projektu [číslo] panu [jméno] [příjmení]. Tato privatizace se z důvodu úmrtí [jméno] [příjmení] neuskutečnila. Zemědělský majetek byl tedy privatizován jiným způsobem, a to veřejnou soutěží, kterou vyhlásil a uspořádal právní předchůdce žalované č. 1, a která se konala dne 29.1.1997. V této soutěži zvítězil žalobce a právní předchůdce žalované č. 1 s ním uzavřel dne 24.2.1997 kupní smlouvu [číslo] účinnou dne 1.3.1997. Součástí smlouvy byla příloha s označením pozemků, které žalobce veřejnou soutěží nabyl. Podle této smlouvy, na základě veřejné soutěže, převedl právní předchůdce žalovaného ke dni účinnosti smlouvy (§ 19 odst. 3 zák. č. 92/1991 Sb.) podle jejího článku VI odst. 1 do vlastnictví žalobce nemovitý majetek, který byl předmětem smlouvy. V daném soudním řízení sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že původní privatizační projekt [číslo] byl vypracován pro předem určeného nabyvatele pana [jméno] [příjmení], který však v průběhu realizace projektu zemřel, proto byl zemědělský majetek privatizován jiným způsobem, a to veřejnou soutěží, kterou vyhlásil a uspořádal právní předchůdce žalovaného. Veřejná soutěž se konala dne 29. 1. 1997. Bylo svobodným rozhodnutím žalobce, že se do této soutěže přihlásil a přijal tak podmínky soutěže stanovené právním předchůdcem žalované č.

1. Žalobce pak byl v této soutěži úspěšný a právní předchůdce žalované č. 1 s ním uzavřel dne 24.2.1997 kupní smlouvu [číslo] účinnou dne 1.3.1997. Žalobce svým podpisem projevil vážnou a svobodnou vůli tuto smlouvu uzavřít. Součástí smlouvy byla i příloha s označením pozemků, které žalobce veřejnou soutěží nabyl. Podle této smlouvy na základě veřejné soutěže převedl právní předchůdce žalovaného ke dni účinnosti smlouvy, a to dle § 19 odst. 3 zák. č. 92/1991 Sb., podle jejího článku VI odst. 1 do vlastnictví žalobce nemovitý majetek, který byl předmětem smlouvy. Uvedená smlouva tedy dle závěru soudu neměla nic společného s privatizačním projektem [číslo] neboť práva ze zaniklého privatizačního projektu jsou nepřenositelná. Po smrti vybraného nabyvatele pana [jméno] [příjmení] bylo pouze věcí právního předchůdce žalované č. 1, zda bude dále tento majetek privatizovat a jakým způsobem, zda po částech a jakých. Právní předchůdce žalované č. 1 pak nebyl privatizačním projektem [číslo] vázán a nebyl mezi ním a žalobcem jako uchazečem o privatizaci formou veřejné soutěže právně vynutitelný vztah.

6. Žalovaný č. 2 v podání ze dne 15.1.2018 uvedl, že uvedené nemovité věci zakoupil řádně, dle platných právních předpisů a v dobré víře. Žalobce měl jímku získat 29.1.1997, tedy více jak 17 let před podáním žaloby. Žalovaný č. 2 věci užívá s péčí řádného hospodáře a jeho vlastnické právo nebylo doposud zpochybněno a navrhl aplikaci námitky promlčení nároku žalobce, případně jeho práva na vydržení v dobré víře, neboť žalovanou nemovitost řádně užíval, obhospodařoval, udržoval a řádně hradil daň z nemovitých věcí v zákonem stanovené lhůtě.

7. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

8. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 22.2.1990 č.j. [ústavní nález] (čl. 4 spisu) plyne, že Odbor výstavby a územního plánování ONV v [obec] povolil užívání stavby polního hnojiště na parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Plato hnojiště a sběrné jímky jsou opatřeny kontrolním systémem. Jímka o kapacitě 300 m3 je železobetonová, otevřená, opatřená zábradlím.

9. Z Dohody ze dne 5.1.1994 (volně ve spise) plyne, že [anonymizována dvě slova] [obec] (osoba povinná) se zavázal vydat [jméno] [příjmení] (osoba oprávněná) mimo jiné i pozemek parc. [číslo] to část sloučenou do pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec].

10. Z Rozhodnutí Referátu pozemkového úřadu Okresního úřadu [obec] č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (volně ve spise) plyne, že nárok oprávněné osoby [jméno] [příjmení], [datum narození], na vydání majetku podle zákona č. 195/1993 Sb. je oprávněný a byla schválena dohoda o vydání nemovitého majetku uzavřená mezi osobou povinnou, tj. [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno]. [příjmení], ze dne 5.1.1994. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [anonymizováno]. [příjmení] (postupitelem) a [jméno] [příjmení], [datum narození] (postupníkem), se převádí vlastnické právo k nemovitostem zahrnutým v dohodě ze dne 5.1.1994 na postupníka, tj. [anonymizována dvě slova] v celistvosti, a to dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a to mimo jiné i k části pozemku parc. [číslo] části sloučené do pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec].

11. Z Rozhodnutí Referátu pozemkového úřadu Okresního úřadu [obec] č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (volně ve spise) plyne, že k odvolání oprávněné osoby [anonymizováno]. [příjmení] se vlastnické právo k nemovitostem zahrnutým v dohodě ze dne 5.1.1994 převádí na postupníka [jméno] [příjmení] v celistvosti.

12. Z Výpisu z usnesení vláda ČR ze dne 9.11.1994 [číslo] (volně ve spise) plyne, že vláda rozhodla o privatizaci formou přímého prodeje majetku podniku [anonymizováno] [obec] – [anonymizováno] areál [obec] – [anonymizováno] [číslo] pro předem určeného nabyvatele [jméno] [příjmení], [datum narození].

13. Z odstoupení od zakladatelského privatizačního projektu ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 212 spisu [spisová značka]) plyne, že [jméno] [příjmení] odstoupila od privatizačního projektu – přímého prodeje z důvodu pronajmutí pozemků jiným osobám, nezainteresovaným na privatizovaném majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno]

14. Z Pověření ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] (volně ve spise) plyne, že [anonymizována dvě slova] pověřil [anonymizováno] [jméno] [jméno], statutárního zástupce státního podniku [anonymizováno] [obec], zastupováním [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] při řádném a úplném předání a převzetí majetku privatizované jednotky [číslo] nabyvatelem (včetně dokumentace), při podpisu„ Zápisu o předání a převzetí“ a„ Protokolu o realizaci privatizace“.

15. Z rozhodnutí ministra zemědělství České republiky [číslo] o převedení části majetku státního podniku na [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] (čl. 228-231 spisu [spisová značka]) vyplývá, že ke dni účinnosti kupní smlouvy je na [anonymizována dvě slova] podle jeho požadavku [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] převedena část majetku státního podniku [anonymizováno] [obec] ([číslo] – [anonymizována dvě slova] [obec]). Hodnota převáděného majetku, podle schváleného privatizačního projektu, činí ke dni 31.12.1993 částku 31 867 Kč. Realizací projektu je pověřen [anonymizována dvě slova] s tím, že hodnota převáděného majetku bude aktualizována ke dni předcházejícímu den převodu majetku na [anonymizována dvě slova]. Tento den je shodný s datem uvedeným pod bodem 1 rozhodnutí. Podepsán [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ministr zemědělství ČR.

16. Z Dohody o převodu privatizovaného majetku ze dne 14.6.1995 (volně ve spise, čl. 225 spisu [spisová značka]) plyne, že [anonymizována čtyři slova] jako předávající převedl na [anonymizována dvě slova] jako přejímajícího majetek (část majetku) k realizaci podle schváleného privatizačního projektu [číslo] privatizovaný subjekt [anonymizováno] [obec], státní podnik,, [anonymizována dvě slova] – [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (čl. I.). Současně s převáděným majetkem (částí majetku) přecházejí na [anonymizována dvě slova] práva, závazky a pohledávky vyplývající z předmětu činnosti v oblastech obchodních a jiných právních vztahů, které se k tomuto převáděnému majetku vztahují (čl. II.). Tato dohoda nabyla účinnosti dnem 9.5.1995 (čl. I. ve spojení s čl. III.).

17. Ze Žádosti o změnu rozhodnutí o privatizaci ze dne 10.10.1995 vypracované panem [příjmení] (čl. 211 spisu [spisová značka]) plyne, že ke dni 1.6.1995 došlo k písemnému odstoupení od koupě majetku s návrhem na změnu rozhodnutí o privatizaci z přímého prodeje na veřejnou soutěž.

18. Ze stručné charakteristiky privatizované jednotky č. proj. [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 50 spisu [spisová značka]) plyne, že privatizovaná jednotka byla označena jako [anonymizována dvě slova] [obec] s hlavním výrobním programem: živočišná a rostlinná výroba, v k. ú. [obec], s výměrou pozemků 906 ha zemědělské půdy a 4 ha zastavěné a manipulační plochy, aktivy celkem 33,076 tis. Kč, cizími zdroji v objemu 5,120 tis. Kč, účetní hodnotě 27,956 tis. Kč a upravené účetní hodnotě ve vazbě na aktualizovaný privatizační projekt v objemu 715 tis. Kč.

19. Z plné moci ze dne 10.1.1997 (čl. 9 spisu) plyne, že [anonymizována dvě slova] zplnomocnil [jméno] [příjmení] (statutárního zástupce podniku [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]) zpracováním Stručné charakteristiky majetku, Komplexní charakteristiky majetku a technickým zabezpečením prohlídky privatizované jednotky a současně jej pověřil zastupováním PF ČR při řádném a úplném předání a převzetí majetku privatizované jednotky nabyvatelem, při podpisu Zápisu o předání a převzetí a Protokolu o realizaci privatizace samostatné jednotky, k zpracování a doložení dokladů potřebných k legalizaci staveb, které jsou předmětem převodu na PF ČR.

20. Z vyhlášky [anonymizována dvě slova] [země] o vypsání veřejné soutěže na prodej majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], Zemědělský areál [obec] s možností splátkového režimu pro zemědělskou prvovýrobu podle přílohy usnesení vlády ČR ze dne 6.10.1993 [číslo] vyplývá, že hodnota majetku je shodně jako vyhlašovací minimální cena stanovena na 27 250 000 Kč. Dále je popsán průběh soutěže, okruh účastníků, podmínky účasti i kritéria soutěže s tím, že majetek je charakterizován„ stručnou charakteristikou majetku, jejíž přílohou jsou zásady obsahu smlouvy, a zájemce ji získá bezplatně, dále„ komplexní charakteristika majetku“ po zaplacení poplatku 1 000 Kč na níže uvedené číslo. Charakteristiky pořizovaného majetku, soutěžní řád a další informace jsou k dispozici na územním pracovišti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Prohlídka privatizované jednotky byla stanovena na 27.1.1997 pro zájemce, kteří prokáží zaplacení poplatku za„ komplexní charakteristiku majetku“.

21. Z inzerce veřejné soutěže na prodej majetku státního podniku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] (volně ve spise), vyplývají podmínky pro prodej uvedeného majetku. Prohlídka privatizované jednotky byla stanovena na 27.1.1997, a to pro zájemce, kteří se prokáží zaplacením poplatku za„ Komplexní charakteristiku majetku“. Prezentace zájemců soutěže byla stanovena na 29.1.1997.

22. Z Dohody ze dne 29.1.1997 (volně ve spise) vyplývá, že se [anonymizována tři slova] jako prodávající a žalobce jako kupující dohodli, že kupujícímu vzniká právo na odkoupení majetku určeného v „ komplexní charakteristice majetku“, jehož hodnota činí 27 250 000 Kč, kupní cena složená z minimální částky činí 1 000 000 Kč a kupující se zavazuje do 15 dnů od podpisu dohody uhradit částku 100 000 Kč na účet prodávajícího. Nejpozději do 15 dnů ode dne splnění tohoto závazku strany uzavřou smlouvu o prodeji majetku specifikovaného v dohodě. Strany smlouvu podepsaly dne 29.1.1997.

23. Ze Smlouvy [číslo] o prodeji podniku (části podniku) ze dne 24.2.1997 (volně ve spise) plyne, že na základě rozhodnutí o privatizaci vydaného vládou ČR ze dne 9.11.1994 a aktualizovaného privatizačního projektu [číslo] přešly do vlastnictví prodávajícího [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [obec], ke dni účinnosti této smlouvy věci, finanční prostředky, práva, jiné majetkové hodnoty a závazky (dále jen„ majetek“) podniku (části podniku). Na základě výsledku veřejné soutěže konané dne 29.1.1997 [anonymizována dvě slova] jako prodávající převedl do vlastnictví [celé jméno žalobce] jako kupujícího majetek, který je předmětem této smlouvy. Soupis nemovitých věcí tvoří přílohu smlouvy a je její nedílnou součástí. Soupis movitých věcí je uveden v inventarizaci provedené ke dni předcházejícímu dni účinnosti této smlouvy. Kupní cena činila 1 000 000 Kč.

24. Z Přílohy ke smlouvě [číslo] plyne, že v soupisu nemovitých věcí je zahrnut pozemek parc. [číslo] polní hnojiště.

25. Z návrhu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] plyne, že [anonymizována dvě slova] podal návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne 24.2.1997 o prodeji podniku (části podniku), uzavřené na základě rozhodnutí vlády ČR o privatizaci a aktualizovaného projektu [číslo].

26. Z Přílohy ke kupní smlouvě [číslo] ze dne 24.2.1997 (čl. 196 spisu) plyne, že z privatizačního projektu [číslo] činí pasiva na privatizační výstup [číslo] – zemědělský areál [obec] dle rozvahy č.ř. 79 částku 5 120 000 Kč. Uvedená částka bude uhrazena vydražitelem. Za [anonymizováno] [obec] je podepsán [jméno] [příjmení], za nabyvatele – vydražitele [celé jméno žalobce].

27. Ze soupisu investičního majetku (čl. 2 spisu) plyne, že dne 26.2.1997 bylo započato fyzické předávání majetku vydraženého veřejnou soutěží – privatizační jednotky [číslo] – zemědělského areálu [obec], a to za účasti předávajícího [anonymizováno]. [příjmení] jako zástupce státního podniku [anonymizováno] [obec] a přejímajícího [anonymizováno] [celé jméno žalobce] jako nabyvatele. Fyzické předání majetku bylo ukončeno dne 2.6.1997.

28. Z přílohy č. 6 a č. 7 (čl. 106-109 spisu [spisová značka]) vyplývá, že zachycuje pozemkové parcely v současném i původním číselném označení s nadpisem„ Prodej: [příjmení] [jméno]“.

29. Ze soupisu investičního majetku ke dni 28.2.1997 (čl. 102 [číslo] spisu [spisová značka]) plyne přehled jednotlivých položek pod inventárními čísly, jejich pořizovací cena, zůstatková cena a nová hodnota. Celkem za privatizační jednotku [anonymizována dvě slova] [obec] činila pořizovací cena částku 39 529 416 Kč, zůstatková cena částku 31 539 952 Kč a nová hodnota částku 149 478 Kč. Podepsáni jsou členové inventarizační komise.

30. Ze sdělení Katastrálního úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] (volně ve spise) plyne, že katastrální úřad žádal [anonymizována dvě slova] o provedení opravy kupní smlouvy [číslo] neboť nesouhlasily výměry ve smlouvě s výměrami v katastru nemovitostí. Dále v příloze převáděných budov a staveb jsou zahrnuty parcely, které nejsou stavební a ani jako stavby je nelze převádět. Toto sdělení bylo [anonymizována dvě slova] doručeno dne 13.3.1997, jak plyne z doručenky.

31. Dle interního dokladu pro zúčtování před podpisem kupní smlouvy – veřejná soutěž - vystaveného [anonymizována dvě slova] dne [datum rozhodnutí] (čl. 203 spisu [spisová značka]) byla privatizovaná jednotka specifikována jako zemědělský areál [obec], ev. číslo privatizačního projektu: [číslo], číslo privatizované jednotky [číslo], jako zájemce je uveden žalobce. Dále je uvedeno rodné číslo žalobce, adresa jeho bydliště a stanovená část kupní ceny – 100 000 Kč, splatná dne 13.2.1997. Podepsán dne 29.1.1997 [anonymizováno] [příjmení]. U data 5.2.1997 je uveden nečitelný podpis. Doklad je opatřen ručně psanou poznámkou„ zaplaceno 5.2.97“.

32. Dle interního dokladu pro zúčtování po podpisu kupní smlouvy vystaveného [anonymizována dvě slova] dne [datum rozhodnutí] (čl. 202 spisu [spisová značka]) byla privatizovaná jednotka specifikována jako zemědělský areál [obec], ev. číslo privatizačního projektu: [číslo], číslo privatizované jednotky [číslo], jako nabyvatel je uveden žalobce. Dále je uvedeno rodné číslo žalobce, adresa jeho bydliště, kupní smlouva [číslo] datum její účinnosti 1.3.1997. Doklad odkazuje dále na dodatek kupní smlouvy ze dne 29.5.1997. Předběžná hodnota majetku je vyjádřena částkou 27 250 000 Kč, kupní cena pak částkou 1 000 000 Kč. První splátka kupní ceny ve výši 10%, tj. 100 000 Kč, počet splátek – 1, termín úhrady prodloužen k 31.7.1997. Částka poslední splátky činí 900 000 Kč. Podepsán dne 29.5.1997 [anonymizováno] [příjmení]. U data 30.5.1997 je uveden nečitelný podpis.

33. Ze stručné charakteristiky majetku zpracované [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 88 spisu [spisová značka]) vyplývá, že účetní hodnota zemědělského areálu [obec], IČO: [anonymizována dvě slova], s hlavním výrobním programem„ živočišná a rostlinná výroba“, v k. ú. [obec], s výměrou pozemků 42 700 m2, ke dni 28. 2. 1997 činí: aktiva celkem 31 689 tis. Kč, cizí zdroje 5 120 tis. Kč, účetní hodnota celkem 26 569 tis. Kč. Správnost údajů potvrdilo dne 30.7.1997 Ministerstvo zemědělství ČR, Územní odbor Ústí nad Labem.

34. Z komplexní charakteristiky majetku zpracované [anonymizována dvě slova] (čl. 89-90 spisu [spisová značka]) bylo zjištěno, že majetek byl vymezen názvem původního subjektu„ [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], dříve [příjmení] [jméno]“ v k.ú. [obec], s hodnotou privatizovaného majetku dle aktualizovaného privatizačního projektu a dle měsíční účetní závěrky ke dni 21.2.1997 s hodnotou aktiv 31 689 tis. Kč, z toho budovy, haly a stavby 29 632 tis. Kč, cizí zdroje 5 120 tis. Kč, bankovní úvěry a výpomoci 5 120 tis. Kč, celkovou účetní hodnotou 26 569 tis. Kč, hodnotou ostatních aktiv, která nejsou vedena v účetnictví 269 tis. Kč (s ručně psanou poznámkou„ pozemky“), minimální cenou 26 838 tis. Kč. Dále má charakteristika obsahovat prohlášení, že majetek státu nabízený ve veřejné soutěži není předmětem restitučních nároků, a doplňující informace o privatizované jednotce může poskytnout paní [příjmení], na níž je uveden telefonní kontakt. Charakteristika je opatřena datem 30.7.1997 a podpisem pracovníka Územního odboru Ministerstva zemědělství ČR v Ústí nad Labem.

35. Z Geometrického plánu [číslo] ze dne 1.11.1997 (volně ve spise) plyne, že z původního v pozemkové knize evidovaného pozemku parc. [číslo] byl oddělen i v katastru nemovitostí evidovaný pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec].

36. Ze Zápisu [anonymizována dvě slova], Územního pracoviště [obec], ze dne 25.3.1998 (čl. 171 spisu) plyne, že k nedostatku vzniklého u polního hnojiště je nutno zjistit na katastrálním úřadě návaznost GP s kolaudačním rozhodnutím – jímka 300 m3.

37. Ze Zápisu z jednání ze dne 6.5.1998 (volně ve spise) plyne, že ve věci nesrovnalostí v pozemcích a identifikace staveb pro zapsání na katastrálním úřadě je nutné se obracet na [anonymizována dvě slova], územní pracoviště [obec], v souladu se zápisem ze dne 25.3.1998.

38. Z Geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne 24.3.1999 (přílohová obálka spisu) plyne, že z původní pozemku parc. [číslo] byl vytvořen pozemek parc. [číslo].

39. Ze Žádosti ze dne 10.6.1999 [značka automobilu] plyne, že [anonymizována dvě slova] sdělil žalobci, že dodatek ke kupní smlouvě [číslo] je připraven k podpisu.

40. Ze Souhlasného prohlášení ze dne 5.3.2001 (přílohová obálka spisu) plyne, že [anonymizována dvě slova] jakožto osoba, jíž právo zaniklo a [celé jméno žalobce] jakožto osoba, jíž právo vzniklo, prohlásili narovnání vlastnických vztahů v souladu s plněním privatizační jednotky [číslo] privatizačního projektu [číslo] to k pozemkům jmenovitě specifikovaným v k.ú. [obec] (pozn. soudu: předmětný pozemek parc. [číslo] zde nejsou výslovně uvedeny).

41. Ze Sdělení [anonymizována dvě slova], Územního pracoviště [obec] ze dne 4.4.2001 zn. [číslo] plyne, že [anonymizováno] sdělil interním dokladem [anonymizována dvě slova]. [příjmení], že podklady pro veřejnou soutěž začal připravovat [anonymizováno] [obec] zast. [anonymizováno] [jméno] na základě pověření [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. Dopracování podkladů pro veřejnou soutěž provedlo [anonymizována dvě slova] [obec] (p. [příjmení] a [anonymizováno] [jméno]). [anonymizováno] [obec] zpracoval nové podklady k 30.9.1996 pro vyhlášení veřejné soutěže. Na pokyn [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] se dopracovává stručná a komplexní charakteristika k veřejné soutěži, kterou podepsali ředitel statku [obec] pan [příjmení] a ředitel ÚO Mze ČR Ing. [příjmení] dne 11.11.1996 PF [anonymizováno] [obec] vyhlašuje koncem roku 1996 veřejnou soutěž, která se koná 29.1.1997. V průběhu předávání majetku bylo zjištěno, že přílohy u kupní smlouvy, která byla zpracovaná v [obec] na [anonymizována dvě slova] a podepsaná [anonymizována dvě slova] a panem [celé jméno žalobce] jsou neúplné (u tabulky pozemků, která byla součástí veřejné soutěže zřejmě došlo k opomenutí části jedné tabulky pozemků o výměře 0, 8988 ha). K odstranění tohoto nedostatku bylo svoláno společné jednání dne 4.6.1997 na [anonymizována dvě slova] [obec] za účasti [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] [jméno], [anonymizováno] [příjmení], [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení]. Z jednání byl pořízen zápis s doporučením sepsat dodatek ke smlouvě [číslo] který by řešil opomenuté pozemky, které byly součástí výpočtu kupní ceny dané do veřejné soutěže. Při předání kupní smlouvy na vklad na KN se objevily nesrovnalosti, ke zavkladování nedošlo. ÚP [anonymizováno] [obec] od roku 1997 tyto nesrovnalosti postupně odstraňovalo, zaměřením staveb a dodatečným zápisem do KN. V současné době jsou všechny stavby, budovy a pozemky, které byly zahrnuty do veřejné soutěže zapsány na LV na nabyvatele p. [celé jméno žalobce]. Další požadavky p. [celé jméno žalobce], které se dotýkají majetku, který byl určen [anonymizována dvě slova] [obec] po písemném odstoupení od koupi majetku dne 1.6.1995 paní [jméno] [příjmení] na vykrytí restitučních náhrad jsou po konání veřejné soutěže neopodstatněné. Majetek určený na vykrytí restitucí nebyl součástí připravované veřejné soutěže.

42. Z Protokolu o podání vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] plyne, že [jméno] [příjmení], [datum narození], odmítl podat vysvětlení ve věci trestního oznámení [celé jméno žalobce], pro nebezpečí trestního stíhání jeho osoby, popř. jiného postihu.

43. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] plyne, že [celé jméno žalobce] byla uložena povinnost zaplatit [obec] konsolidační agentuře, [obec], [IČO], částku 3 739 411,19 Kč s příslušenstvím, z titulu nevráceného úvěru, který byl poskytnut podle úvěrové smlouvy ze dne 16.3.1990, uzavřené mezi [anonymizováno] [obec] a [anonymizována dvě slova] [obec].

44. Z pravomocného rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 91 spisu [spisová značka]) vyplývá, že k odvolání žalobce, [celé jméno žalobce], byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaný, [anonymizována dvě slova], je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku uveřejnit na úřední desce územního pracoviště [anonymizováno] v [obec] na úřední desce [stát. instituce] na dobu 14 dnů omluvu ve znění:„ [anonymizována dvě slova] [země], územní pracoviště [obec], se tímto omlouvá panu [celé jméno žalobce], že dne 29.4.2002 bylo podáno jménem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], územní pracoviště [obec], trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže panelů z pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], které vedlo k trestnímu obvinění pana [celé jméno žalobce], a které bylo později odloženo z důvodu, že předmětné panely jsou v jeho vlastnictví“. V ostatním byl rozsudek potvrzen.

45. Z kupní smlouvy ze dne 16.3.2009 (volně ve spise) plyne, že [jméno] [příjmení] převedla na žalovaného [číslo] mimo jiné i pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] za sjednanou kupní cenu, a to s právními účinku vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni 6.5.2009. Z návrhu ze dne 16.3.2009 plyne, že dne 6.5.2009 byl Katastrálnímu úřadu v [obec] doručen návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch žalovaného [číslo] na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec].

46. Z Vyjádření [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 180 spisu [spisová značka]) plyne, že účetní poradce [anonymizováno] [příjmení] se ke Stručné charakteristice majetku a Komplexní charakteristice majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], vyjádřil tak, že oba dokumenty byly sestaveny dle měsíční uzávěrky s rozvahovým dnem 28.2.1997 (rozvaha [anonymizováno] [číslo]). Do doby ukončení účetní závěrky poskytnuté údaje jsou nevěrohodné. Teprve po ukončení všech uzávěrkových prací a sestavení příslušných statistických výkazů (rozvahy, výkazy zisku a ztrát apod.) a splnění všech náležitostí, jsou uvedené údaje závazné. Z uvedeného plyne, že data zpracovaná s rozvahovým dnem 28.2.1997 jsou spolehlivá a hodnověrná teprve až po tomto datu.

47. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] ze dne 18.8.2014 (čl. 6-7 spisu) plyne, že žalobce byl k tomuto datu vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plochy (manipulační plocha) v k.ú. [obec], a to na základě velké privatizace – kupní smlouvy [číslo] 1997 ze dne 24.2.1997.

48. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] ze dne 12.9.2014 (čl. 8 spisu) plyne, že žalovaný č. 2 byl k tomuto datu vlastníkem parc. [číslo] – orné půdy v k. ú. [obec], a to na základě kupní smlouvy ze dne 16.3.2009, s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 6.5.2009. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] ze dne 25.9.2017 (čl. 173 spisu) plyne, že žalovaný č. 2 byl k tomuto datu vlastníkem parc. [číslo] – orné půdy v k. ú. [obec].

49. Z kupní smlouvy ze dne 16.3.2009 (čl. 174-176) plyne, že [jméno] [příjmení], [datum narození], prodala žalovanému č. 2 mimo jiné i pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], jehož vlastníkem byla na základě rozhodnutí OÚ [obec], Pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo] [spisová značka], rozhodnutí OÚ [obec], Pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo] [spisová značka], rozhodnutí [anonymizováno] o schválení dohody o vydání věci č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

50. Z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 12.5.2010 č.j. 9C 40/2007 plyne, že se žalobce žalobou doručenou soudu dne 28.1.2005 domáhal určení vlastnického práva i k jiným nemovitostem s tvrzením, že vlastnictví k nim nabyl na základě privatizačního projektu [číslo] když zemědělský areál [obec] jako privatizační jednotka [číslo] měl být privatizován formou přímého prodeje panu [jméno] [příjmení], který v průběhu realizace privatizačního projektu zemřel. Z tohoto důvodu byla provedena změna z přímého prodeje na prodej formou veřejné soutěže. Ta byla vypsána a konala se dne 29.1.1997 v [obec] na [anonymizována dvě slova], v níž žalobce zvítězil. Na tomto základě byla dne 24.2.1997 uzavřena mezi žalobcem a žalovaným smlouva [číslo] s účinností od 1.3.1997. Žalobci však dle jeho vlastního tvrzení nebyl vydán veškerý majetek a žalovaný s ním v uvedené věci odmítá jednat (čl. 39 p.v. spisu [spisová značka]). Soud po provedeném dokazování uzavřel, že dne 9.11.1994 vydala vláda ČR usnesení [číslo] v jehož bodě II rozhodla podle ust. § 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. o privatizaci formou přímého prodeje [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], a to podle privatizačního projektu [číslo]. Privatizační projekt měl realizovat žalovaný, tj. [anonymizována dvě slova], a dne 17.11.1994 jej schválilo tehdejší Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Ministr zemědělství ČR svým rozhodnutím ze dne 24.5.1995 podle ust. § 11 zákona č. 92/1991 Sb. převedl část majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], o jejíž privatizaci bylo výše uvedeným způsobem rozhodnuto, označenou jako jednotka [číslo] - [anonymizována dvě slova] [obec], na [anonymizována dvě slova]. Dne 14.6.1995 byla mezi [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] uzavřena dohoda o převodu privatizovaného majetku, jejímž předmětem byla část majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], a to jednotka [číslo] – [anonymizována dvě slova] [obec]. Usnesením vlády ČR [číslo] ze dne 9.11.1994 bylo rozhodnuto o privatizaci formou přímého prodeje podle privatizačního projektu [číslo] panu [jméno] [příjmení]. Tato privatizace se z důvodu úmrtí [jméno] [příjmení] neuskutečnila. Zemědělský majetek byl tedy privatizován jiným způsobem, a to veřejnou soutěží, kterou vyhlásil a uspořádal [anonymizována dvě slova], a která se konala dne 29.1.1997. V této soutěži zvítězil žalobce a [anonymizována dvě slova] s ním uzavřel dne 24.2.1997 kupní smlouvu [číslo] účinnou dne 1.3.1997. Součástí smlouvy je příloha s označením pozemků, které žalobce veřejnou soutěží nabyl. Podle této smlouvy, na základě veřejné soutěže, převedl žalovaný ke dni účinnosti smlouvy (§ 19 odst. 3 zák. č. 92/1991 Sb.) podle jejího článku VI odst. 1 do vlastnictví žalobce nemovitý majetek, který byl předmětem smlouvy. Soud v odůvodnění rozsudku dále uvedl, že původní privatizační projekt [číslo] byl vypracován pro předem určeného nabyvatele pana [jméno] [příjmení], který však v průběhu realizace projektu zemřel, proto byl zemědělský majetek privatizován jiným způsobem, a to veřejnou soutěží, kterou vyhlásil a uspořádal [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Veřejná soutěž se konala dne 29.1.1997. Bylo svobodným rozhodnutím žalobce, že se do této soutěže přihlásil a přijal tak podmínky soutěže stanovené žalovaným. V této soutěži zvítězil žalobce a žalovaný s ním uzavřel dne 24.2.1997 kupní smlouvu [číslo] účinnou dne 1.3.1997. Žalovaný svým podpisem projevil vážnou a svobodnou vůli tuto smlouvu uzavřít. Součástí smlouvy je příloha s označením pozemků, které žalobce veřejnou soutěží nabyl. Podle této smlouvy na základě veřejné soutěže převedl žalovaný ke dni účinnosti smlouvy (§ 19 odst. 3 zák. č. 92/1991 Sb.) podle jejího článku VI odst. 1 do vlastnictví žalobce nemovitý majetek, který byl předmětem smlouvy. Uvedená smlouva tedy dle závěru soudu neměla nic společného s privatizačním projektem [číslo] neboť práva ze zaniklého privatizačního projektu jsou nepřenositelná. Po smrti vybraného nabyvatele pana [jméno] [příjmení] bylo pouze věcí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], zda bude dále tento majetek privatizovat a jakým způsobem, zda po částech a jakých. [anonymizována dvě slova] nebyl privatizačním projektem [číslo] vázán a nebyl mezi ním a žalobcem jako uchazečem o privatizaci formou veřejné soutěže právně vynutitelný vztah. Soud neshledal, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva, kterou by se [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zavázal převést na žalobce majetek týkající se nemovitostí - pozemků a staveb specifikovaných v žalobě a žalobu tak jako nedůvodnou zamítl.

51. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 6.5.2011 č.j. 28C 121/2009-57 (přílohová obálka spisu) plyne, že okresní soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to na základě žaloby podané žalobcem dne 17.8.2009 vůči [jméno] [příjmení], [datum narození], s odůvodněním, že [anonymizována dvě slova] prodal žalobci pozemek, který již předtím vydal [jméno] [příjmení], [datum narození]. Pro pozemek bylo v katastru nemovitostí zapsáno duplicitní vlastnické právo.

52. Z kupní smlouvy [číslo] [rok] ze dne 26.2.2014 (čl. 236-242 spisu) plyne, že žalobce prodal kupujícím [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] mimo jiné i pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec].

53. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] (protokol čl. 213-2015 spisu [spisová značka]) plyne, že působil jako ředitel [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] a v té době byli pověřeni dokončit privatizaci [anonymizováno] [obec] vedenou [anonymizována dvě slova]. Původně jej měl získat pan [příjmení], ten však zemřel a [anonymizována dvě slova] požádal o změnu privatizačního projektu. Tu připravovala ekonomka [anonymizováno] [obec] a ekonomka statku [obec], paní [příjmení]. Postup volil [anonymizována dvě slova] Pan [anonymizováno] z [anonymizováno] a paní [příjmení] zpracovávali rozvahu a svědkovi ji jako statutárovi předložili k podpisu. On ji jako ředitel podepsal, více neměl s celou záležitostí nic společného. Proběhla veřejná soutěž a [anonymizováno] je pověřil, aby vysoutěžený majetek předali. O rozsah majetku se zajímal, až když neměl rozsah vysoutěženého majetku souhlasit s tabulkami. [anonymizováno] měl údajně k nabývacímu titulu přiložit jiné tabulky než ty, které pan [příjmení] s paní [příjmení] zpracovali. Následně probíhala jednání i s panem [celé jméno žalobce], aby se vše uvedlo do souladu. Nesouhlasily např. výměry pozemků. Některé připomínky žalobce byly oprávněné, jiné ne. Nikdy se nestalo, že by byly úpravy realizovány nad vymezený rámec veřejné soutěže, tedy že by byl zahrnut jiný než vysoutěžený majetek. Pozemkový fond určil, která část majetku zůstane [anonymizováno] [obec], a která půjde do veřejné soutěže. Majetek šel do veřejné soutěže ve zkrácené podobě. V rozporu se závěry učiněnými policií není žalobce nástupcem zemřelého pana [příjmení], neboť soutěžit se neměl privatizační projekt. Jak bylo o změně rozhodnutí o privatizaci rozhodnuto, se svědek nedověděl, a vysoutěžený majetek žalobci předávali zaměstnanci [anonymizováno] [obec], pan [jméno] [příjmení] a další. Se žalobcem svědek hovořil před i po soutěži, ten mu sdělil, že se přihlásí, o pozměněném privatizačním projektu nic neříkal. Chtěl-li se přihlásit, vše si mohl dle svědka zjistit v [obec], muselo to být řádným způsobem vyvěšeno. Podle svědka bylo cílem převést to, co je v areálu [obec], vyjmut byl majetek určený na restituce. Nikdo nezkoumal, zda půjde o funkční celek a takto se to ani neprezentovalo ve veřejné soutěži. Bylo věcí každého, kdo se do soutěže přihlásil, co bude s majetkem dělat, a zda se seznámí s tím, co se soutěží.

54. Z účastnické výpovědi žalobce ze dne 12.1.2018 (čl. 333-334 spisu [anonymizováno] [číslo]) soud zjistil, že žalobce se s inzerátem na prodej zemědělského areálu [obec] seznámil na dveřích tohoto areálu. Zemědělský areál jako pracovník v zemědělství znal, před rokem 1997 tam byl několikrát. Věděl tak, čím je tvořen, a znal jeho stav. Věděl, že pojem zemědělský areál představuje úplný, celistvý a funkční celek, a dle platných právních předpisů na ochranu velkochovu. U zemědělského areálu je nutné, aby byl oplocený a v rukou jednoho vlastníka. Žalobce nebyl upozorněn, že parcela p. [číslo] je z tohoto areálu vytržena. Řádně ve lhůtě zaplatil kupní cenu a 2.6. (míněno 1997) majetek převzal a dál se s ním již nikdo nebavil. Věděl, že všechny pozemky vyjma cesty k hnojišti a studny se nachází uvnitř areálu. Až od katastru nemovitostí se dověděl, že některé nemovitosti se nadále nachází v majetku [anonymizováno]. Žalobce s [anonymizováno] [příjmení] uzavřeli dne 29.1.1997 dohodu o prodeji, kde bylo vyjádřeno právo žalobce odkoupit za kupní cenu majetek dle komplexní charakteristiky, tak se po ní hned následující den sháněl. Pan [anonymizováno] v [obec] i pan [příjmení] odkazovali jeden na druhého. Během 14 dnů zaplatil zálohu kupní ceny a domluvil sepsání kupní smlouvy. Tam už byly pozemky vyjmenovány a žalobce je začal porovnávat s katastrem nemovitostí. Pak objevil nesoulad. Zjistil například, že součástí smlouvy nebyly pozemky pod budovami apod. Také nebylo možné provést záznam vlastnického práva z důvodu chybných výměr ve smlouvě. Smlouva, kterou původně podepsal, byla jiná než smlouva, jejíž úředně ověřená fotokopie byla předkládána na katastr, z té byla vyškrtnuta skladovací hala na p. [číslo]. Faktické předání areálu proběhlo tak, že mu byly dne 1.7.1997 předány klíče od vrat a klíče od kanceláře, v níž nalezl skříňku s klíči od všech dalších objektů v areálu. Areál byl k uvedenému datu prázdný a užíval jej kompletně celý. Kvůli dotacím a úvěru, který měl v úmyslu získat, potřeboval uvést stav katastru nemovitostí do souladu se stavem faktickým. Když jednal o úvěru s bankou, dověděl se, že zemědělský areál musí být celý jeho, neboť to vyžaduje zákon na ochranu velkochovu. To tedy již věděl dříve, ale v bance mu to sdělili jako podmínku k poskytnutí úvěru. Až do roku 2014, kdy majetek prodal, se nikdo nepřihlásil k výkonu vlastnického práva ke sporným nemovitostem, nebyl uplatněn ani žádný restituční nárok. Nikdo jiný areál neužíval. Pan [anonymizováno] na listině na čl. 101 deklaroval, že žalobce převzal závazky statku, které dle privatizačního projektu činily 5 120 000 Kč. Jako s následníkem privatizačního projektu s žalobcem jednal i [anonymizováno] [příjmení], když podepsal souhlasná prohlášení, stejně jako [anonymizováno] [příjmení], který avizoval revokaci smlouvy v souladu s privatizačním projektem. Kontinuita vyplývá i z dalších dokumentů.

55. Z účastnické výpovědi žalobce ze dne 14.9.2021 (čl. 259 spisu) plyne, že se žalobce cítí být právním následníkem privatizačního projektu [číslo], neboť z účetních hodnot by se dalo dovodit, že aktualizovaný privatizační projekt je časové snížení účetní hodnoty od zpracování privatizačního projektu po převod na žalobce jako nabyvatele, což je k 1.3.1997. Jako právní následník uplatňuje práva na úplnost, celistvost a funkčnost z hlediska provozu a výroby, což v tomto případě znamená funkční souvislost hnojiště s jímkou, protože samospádem z hnojiště stéká močůvka a splaškové vody do jímky. Dále ještě nebyl vydán seznam pozemků. Tyto jsou označeny v privatizačním projektu částkou 269 000 Kč a jinač [anonymizováno] mu vydával pozemky na etapy a ještě nedodržel úplnost, celistvost a funkčnost celého majetku. V kupní smlouvě nebyly uvedeny pozemky v areálu, které mu po nějakém čase vydali. Nikdy mu nevydali kompletně všechny listiny k přípravě na veřejnou soutěž, tj. včetně privatizačního projektu a dále všechny listiny k veřejné soutěži a převodu jako vítěze veřejné soutěže. Řekli mu, že tedy jakási tabulka pozemků poštou nedošla na [anonymizováno] [obec], a když jednal jak v [obec], tak v [obec] s [anonymizováno], tak mu zástupce [anonymizováno] a zároveň to byl předseda komise, která pořádala veřejnou soutěž v [obec], [anonymizováno] [příjmení], tak mu napsal po nějakém jednání, že projednal s [anonymizováno] [obec], aby připravil dodatek ke kupní smlouvě, kterým budou nedostatky řešeny. Tento dodatek ke kupní smlouvě nebyl ještě dnes po tolika letech zpracován. Vždycky s [anonymizováno] bylo takové jednání, že úmyslně vytvářely stav tísně, což mělo znaky poručního prostředí, na což nepřistoupil a celkově na [anonymizováno] v [obec] přišel do nepřátelského prostředí a úředníci odmítali dát věci do pořádku, a protože nevydávali rozhodné doklady, tak nemohl být úspěšný ani ve všech soudních sporech. Paní [příjmení] v zásadě souhlasila s tím, že ona to hnojiště nestavěla, takže to hnojiště není její a zároveň, že jímku nestavěla a taky není její. Byla v zásadě pro, aby věci byly napraveny tak, jak mají být, tj. zápisem v KN, protože i v privatizačních směrnicích je uvedeno, že když má být zemědělský majetek úplně, celistvý, funkční, a je tam restituční nárok, tak se má restituentovi dát náhrada za nevydané pozemky, protože to někdy třeba neumožňuje příroda, protože pozemky jsou pod vodou, přehrada. Veřejná soutěž, které se zúčastnil a byl jejím vítězem, proběhla 29.1.1997. Obsah majetku, který šel do veřejné soutěže, byl stejný jako obsah majetku, který byl součástí privatizace, akorát byl ponížen o časovou účetní hodnotu. Zjistil, že jímka se nachází na pozemku paní [příjmení] někdy v roce 2001 – 2003 na základě sdělení KÚ, v němž ho informoval o duplicitním vlastnictví k parc. [číslo] hnojiště. Žalobu o určení vlastnictví k jímce nepodal v době, kdy řešil duplicitní vlastnictví k pozemku parc. [číslo] z toho důvodu, že do roku 2014 bylo možné oddělené vlastnictví pozemku a stavby. Teprve v roce 2014, kdy prodával svůj majetek panu [příjmení] a [příjmení], tak dělal soupis svého majetku a zjistil nesrovnalosti. Podle toho, jak s paní [příjmení] jednal, byla přístupná k tomu, aby na něho převedla i jímku. U některých jednání byl přítomen i pan [příjmení], který však již nežije. S paní [příjmení] žalobce jednal, jestli chce nějaké nájemné za užívání jímky a ona řekla, že ne. Řekla, že si počká na dohru soudního sporu. Nechal si zaměřit ještě manipulační plochu u hnojiště, která byla potřeba pro manipulační plochu související se hnojištěm. Tato plocha byla vyčleněna parc. [číslo] manipulační plocha je nově vyčleněná parc. [číslo]. Geometrický plán byl vypracován 24.3.1999. Do KN své vlastnictví k pozemku parc. [číslo] nemohl zanést, neboť vlastníkem byla paní [příjmení], která svůj souhlas podmiňovala vyřešením pozemků ze strany [anonymizováno] [obec]. K podání žaloby ho nic nenutilo, paní [příjmení] znal a v ničem mu to nebránilo. Věděl, že s ní je dohoda možná.

56. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 319 spisu [spisová značka]), samostatného referenta [anonymizováno] [obec], vyplývá, že u [anonymizována dvě slova] pracuje jako referentka od roku 2000. Z titulu své funkce se žalobcem nikdy nejednala. Svědkyně nedokázala říci, kdy byl zpracován soupis inventarizace majetku ke dni 28.2.1997. Co se týká stručné charakteristiky majetku a komplexní charakteristiky majetku, na kterých není uvedeno datum, kdy byly zpracovány, nedokázala přesně říci, jakého dne byly tyto charakteristiky zpracovány. Poté co jí byl ukázán dopis [anonymizováno] ze dne 4.4.1996, který [anonymizována dvě slova] ukládal zajištění, vypracování nových tabulek, aby pozemky souhlasily s výpisem z listu vlastnického a se soupisem nemovitého majetku ve schváleném privatizačním projektu, sdělila, že uvedený dopis asi viděla, ale přesně si to nepamatovala. Veřejná soutěž se konala 29.1.1997. Nevěděla, zda byla stručná charakteristika majetku a komplexní charakteristika majetku zpracována před veřejnou soutěží nebo po ní. Svědkyně připravovala podklady pro veřejnou nabídku. Dělali vše, co měli a nemá vůči žalobci špatné svědomí. Seznam investičního majetku se sestavoval z rozvahy nebo majetku státního podniku. Co se týče předložené přílohové tabulky k revokaci privatizovaného majetku uvedla, že uvedená tabulka jí nic neříká.

57. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] (čl. 320 spisu [spisová značka]) plyne, že jako zaměstnanec pozemkového úřadu (účetní) nikdy nebyla přítomná předávání majetku ani jednání mezi účastníky. Jednání býval přítomen pak [příjmení] a paní [příjmení].

58. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 20.9.2018 č.j. 28C 212/2013- 412 plyne, že Okresní soud zamítl žalobu žalobce podanou k soudu dne 21.5.2013, a jejímž předmětem bylo určení vlastnictví k jiným pozemkům v k.ú. [obec], než které jsou předmětem projednávané žaloby. Žalobce se domáhal určení svého vlastnictví k nemovitostem na stejném základě jako v projednávané věci.

59. Z pravomocného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] plyne, že odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 28C 212/2013-412.

60. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] vyplývá, že byla zamítnuta žaloba [celé jméno žalobce] vedená proti [země] – [anonymizována tři slova] o zaplacení 5 290 700 Kč. Žalobce se domáhal zaplacení uvedené částky s tvrzením, že je nástupcem původního privatizačního projektu [číslo] z nějž byly vytrženy nemovitosti v k.ú. [obec], za jejichž pronájem by žalobce v období od 1.9.1999 do 1.3.2003 obdržel 5 290 700 Kč. Soud shledal žalobu nedůvodnou s tím, že pokud se stát rozhodl„ část majetku“ původně zahrnutého do nerealizovaného projektu privatizovat jinou formou, neporušil tím žádnou povinnost uloženou mu zákonem. Bylo na žalobci, zda se do veřejné soutěže přihlásí a o získání majetku zahrnutého do veřejné soutěže bude usilovat. Ze skutečnosti, že žalovaný nezahrnul veškerý majetek z privatizačního projektu do soutěže a ani jiným způsobem nezahrnutý majetek na žalobce nepřevedl, nemůže žalobce dovozovat vnik škody spočívající v částce, kterou by získal za pronájem těchto nemovitostí.

61. Z pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14.4.2005, č.j. 30C 15/2004-64 jako věcně správný.

62. Z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 12.5.2010 č.j. 9C 40/2007-338 ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13.12.2011 č.j. 14Co 617/2010-418 vyplývá, že odvolací soud ve shodě se soudem prvého stupně uzavřel, že jedinou právní skutečností, s níž je spojen převod vlastnického práva, je v daném případě smlouva, nikoli privatizační projekt, v souvislosti s nímž je uzavírána, a v ní nemovitosti, k nimž se v dané věci žalobce domáhal určení vlastnického práva, uvedeny nejsou. Podle názoru soudu ani sám žalobce vůli uzavřít smlouvu k jiným než tam uvedeným nemovitostem neměl, když až v projednávané věci, v doplnění žaloby ze dne 19.2.2007, výslovně uvedl, že až po uzavření smlouvy zjistil, že mu nebyl vydán veškerý majetek. Totéž je zřejmé z usnesení ze dne 15.11.2001, [anonymizována dvě slova] [číslo] 2001, v němž je uvedeno, že [celé jméno žalobce] až na základě osobního jednání na Ministerstvu financí ČR zjistil celkový rozsah nemovitého majetku, neboť až dnem 31.7.2000 byl seznámen s obsahem přílohových tabulek [anonymizováno] [číslo] privatizačního projektu [číslo]. Pokud žalobce v době konání veřejné soutěže a podpisu smlouvy [číslo] ze dne 24. 2. 1997 nevěděl, že v původním privatizačním projektu vypracovaném pro přímý prodej [jméno] [příjmení] byly zahrnuty i další nemovitosti ve smlouvě neuvedené, nemohla jeho vůle směřovat k nabytí těchto nemovitostí.

63. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Chomutově č.j. 8C 29/2004-374 ze dne 17.6.2008 vyplývá, že žalobce žádal, aby byl nahrazen projev vůle žalovaného tam určené nemovitosti (odlišné od předmětu řízení v této věci) za kupní cenu 339 921 Kč, dále další nemovitosti (opět odlišné od předmětu řízení v této věci) za kupní cenu 65 607 Kč a dále budovu kravína na pozemku st. [parcelní číslo] a pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] za kupní cenu 216 854 Kč. Žalobce tvrdil, že nemovitosti jsou (tak jako tvrdí v této věci) součástí zemědělského areálu [obec], objemově i účelově, a žalovaný mu měl pozemky v souvislosti se změnou privatizačního záměru z přímého prodeje na veřejnou soutěž pozemky a stavby prodat za určité kupní ceny dle návrhu žalobce. Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, v rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, č.j. 30C 15/2004-64 ze dne 14.4.2005 je uvedeno, že žalobcem označené čtyři stáje na pozemcích v k. ú. [obec], krom jiných k p. [číslo] nebyly v soupisu převáděného majetku, i když byly zahrnuto do původního privatizačního projektu. Bylo svobodným rozhodnutím žalobce, zda se do veřejné soutěže přihlásí či nikoli. Žalovaný [příjmení] nebyl povinen tyto pozemkové parcely žalobci nabídnout, a privatizačním projektem [číslo] nebyl v tomto ohledu vázán. Okresní soud v Chomutově závěry obvodního soudu následoval a žalobu zamítl.

64. Z pravomocného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] je zřejmé, že byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 17.6.2008, č.j. 8C 29/2004-374 jako věcně správný.

65. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.9.2008 č.j. 29Odo 1457/2006-120 vyplývá, že soud shledal nedůvodným dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22.2.2009 č.j. 14Co 568/2005-99 Nejvyšší soud uzavřel, že z žádného předpisu nevyplývá, že by rozsah majetku privatizovaného podniku, jak byl uveden v privatizačním projektu pro přímý prodej určenému nabyvateli, v případě neuskutečnění tohoto prodej musel být v celém rozsahu zahrnut do veřejné soutěže. Bylo věcí žalovaného, v jakém rozsahu pojme privatizovaný majetek po změně způsobu privatizace z přímého prodeje za podmínek ustanovení zák. č. 569/1991 Sb., a zákona o velké privatizaci do veřejné soutěže. I kdyby chybou pracovníků žalovaného došlo k neúplnému opisu nemovitého majetku, nešlo by o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zák. č. 82/1998 Sb., neboť [anonymizováno] nevystupoval při vyhlášení veřejné soutěže jako státní orgán, ale ve smyslu ust. § 1 odst. 2 zák. č. 569/1991 Sb., jako právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku.

66. Z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 26.2.2009 č.j. 8C 99/2004-181 ve spojení s potvrzujícím rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.5.2010 č.j. 12Co 190/2009-205 vyplývá, že žalovaný nárok, jímž bylo právo žalobce na přednostní prodej k pozemkům v k.ú. [obec] a dalších souvisí s předmětem řízení v projednávané věci pouze okrajově.

67. Z Informací o pozemku ze dne 11.5.2021 (volně ve spise) plyne, že vlastníky pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] jsou evidovány v katastru nemovitostí [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení].

68. Skutkový závěr: [příjmení] pozemku parc. [číslo] na němž se nachází předmětná jímka je od 6.5.2009 v katastru nemovitostí evidován žalovaný č. 2 [celé jméno žalovaného]. Vlastníkem sousedního pozemku parc. [číslo] na němž se nachází polní hnojiště byl od roku 1997 až do roku 2014 žalobce [celé jméno žalobce], který pozemek prodal kupní smlouvou ze dne 26.2.2014 [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jsou v současné době evidování v katastru nemovitosti jako jeho podíloví spoluvlastníci. Dne 9.11.1994 rozhodla vláda ČR svým usnesením [číslo] o privatizaci části majetku [anonymizováno] [obec], státního podniku, a to formou přímého prodeje podle privatizačního projektu [číslo]. Ministr zemědělství České republiky svým rozhodnutím ze dne 24.5.1995 podle ustanovení § 11 zákona č. 92/1991 Sb. převedl část majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], o jejíž privatizaci bylo výše uvedeným způsobem rozhodnuto, označenou jako jednotka [číslo] - [anonymizována dvě slova] [obec], na Fond národního majetku České republiky. Dne 14.6.1995 byla mezi Fondem národního majetku České republiky a [anonymizována dvě slova], který měl privatizační projekt realizovat, uzavřena dohoda o převodu privatizovaného majetku, jejímž předmětem byla část majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova], a to jednotka [číslo] – [anonymizována dvě slova] [obec]. Usnesením vlády České republiky [číslo] ze dne 9.11.1994 bylo rozhodnuto o privatizaci formou přímého prodeje podle privatizačního projektu [číslo] [jméno] [příjmení]. Tato privatizace (přímý prodej) se však z důvodu úmrtí [jméno] [příjmení] neuskutečnila a majetek, který tvořil součást [anonymizována dvě slova] [obec], byl následně privatizován jiným způsobem, a to veřejnou soutěží, kterou vyhlásil a uspořádal [anonymizována dvě slova], a která se konala dne 29.1.1997. V této soutěži zvítězil žalobce [celé jméno žalobce], s nímž [anonymizována dvě slova] uzavřel dne 24.2.1997 kupní smlouvu [číslo] účinnou dne 1.3.1997. Na základě této kupní smlouvy převedl [anonymizována dvě slova] ke dni účinnosti smlouvy do vlastnictví žalobce nemovitý majetek, který byl předmětem smlouvy. Součástí smlouvy je příloha s označením nemovitostí, které žalobce nabyl. Takto žalobce nabyl své vlastnictví k pozemku parc. [číslo] – polní hnojiště v k.ú. [obec]. Předmětný pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], popř. jímka na tomto pozemku se nacházející, v příloze kupní smlouvy označena není. Žalobce své vlastnictví k jímce řešil s [anonymizována dvě slova] již v roce 1998. Někdy v roce 2001 – 2003 žalobce zjistil, že jímka se nachází na pozemku [anonymizováno]. [příjmení]. Následně žalobce podával řadu žalob souvisejících s jeho účastí ve veřejné soutěži a vysoutěženou částí majetku [anonymizováno] [obec]. V odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14.4.2005 č.j. 30C 15/2004-64 bylo soudem vysloveno, že kupní smlouvou [číslo] nenabyl žalobce jiný než ve smlouvě specifikovaný majetek.

69. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovení tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva [číslo] mezi žalobcem a [anonymizována dvě slova] byla uzavřena v roce 1997, aplikoval soud na daný případ příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“). Protože k vydržení vlastnického práva žalobce mělo dojít uplynutím deseti let od převzetí zemědělského areálu, tj. nejpozději ke dni 2.6.2007, postupoval soud při posouzení vydržení rovněž podle příslušných ustanovení obč. zák.

70. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

71. Předpokladem úspěšnosti určovací žaloby je, že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Soud má za prokázané, že žalovaný č. 2 je v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], na němž je rovněž umístěna předmětná sporná jímka, čehož dokladem je výpis z katastru nemovitostí ze dne 12.9.2014 k [list vlastnictví] (čl. 8 spisu). Za situace, kdy žalobce tvrdí, že oprávněným vlastníkem není žalovaný č. 2, nýbrž žalobce, který měl jímku nabýt kupní smlouvou [číslo] ze dne 24.2.1997, je podání žaloby na určení vlastnictví k jímce jedinou možností jak dosáhnout nápravy, neboť pouze na základě případného vydání rozsudku o určení vlastnického práva svědčícího ve prospěch žalobce, by bylo možné dosáhnout takové změny, aby žalobce mohl realizovat výkon svého případného vlastnického práva ve vztahu k předmětné jímce, která se nachází na pozemku ve výlučném vlastnictví žalovaného č.

2. S ohledem na uvedené, soud dospěl k závěru, že na předmětném určení vlastnictví k jímce je dán naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř., neboť jen tímto způsobem může být dosaženo nápravy vlastnických vztahů.

72. Soud se dále zabýval tím, zda je dána pasivní věcná legitimace žalované č. 1 [země] – [anonymizována tři slova]. Žalobce legitimaci žalované č. 1 k vedení sporu odůvodňoval tím, že žalovaná č. 1 je právním nástupcem [anonymizována tři slova], který se žalobcem uzavřel předmětnou smlouvu o prodeji podniku [číslo] ze dne 24.2.1997. Z hlediska ochrany práv žalobce je dle něho nezbytné, aby byla účastníkem řízení i žalovaná č. 1, vůči níž tak bude rovněž závazný určující verdikt rozsudku.

73. V kontextu s názorem Nejvyššího soudu ČR vysloveným v jeho rozhodnutí ze dne 16.7.2015 sp. zn. 28Cdo 3509/2014 soud uvádí, že obecně se rozumí pod pojmem věcné legitimace (aktivní nebo pasivní) v občanském soudním řízení oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva; má ji ten z účastníků, komu svědčí stav z hmotného práva (subjektivní právo nebo povinnost), o něž se v řízení jedná (srov. s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.6.2007, sp. zn. 20 Cdo 1788/2006). Předpokladem úspěšnosti určovací žaloby po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně legitimován. O existenci naléhavého právního zájmu lze uvažovat v případě, bude-li předjímaný soudní výrok způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného vztahu, což logicky předpokládá, že bude závazný pro všechny jeho subjekty (jichž se má týkat). Taktomu může být ovšem jen tehdy, jestliže všechny tyto subjekty budou i účastníky příslušného soudního řízení (jestliže je za ně označí žalobce), neboť výrok pravomocného rozsudku je ve smyslu § 159a odst. 1 o.s.ř. závazný jen pro účastníky řízení (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.1.2010, sp. zn. 22 Cdo 2614/2008).

74. Žalobce v posuzovaném případě podal svou žalobu na určení i vůči žalované č. 1, tj. [země] - [anonymizována tři slova]. Předmětnou kupní smlouvu [číslo] se žalobcem uzavřel [anonymizována dvě slova], do jehož práv a povinností účinností zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, tj. k 1.1.2013, vstoupila [země], jejíž práva vykonává příslušný [anonymizována tři slova]. Žalovaná tak v daném případě vystupuje za prodávajícího (dříve [příjmení] [jméno]) na základě kupní smlouvy [číslo] od níž žalobce odvozuje své vlastnické právo k jímce, a žalovaná [číslo] tak má vztah k projednávané věci (předmětu řízení), neboť byla účastníkem právního vztahu. Žalovaná č. 1 je tak podle názoru soudu ve věci pasivně legitimována.

75. Podle § 124 obč. zák. mají všichni vlastníci stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana.

76. Podle § 132 odst. občanského zákoníku vlastnictví věci lze nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem.

77. Podle § 133 odst. 2 obč. zák. převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

78. Podle § 10 odst. 1 zák. č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění účinném do 30.4.2000; tj. ve znění účinném v době privatizace části státního podniku [anonymizováno] [obec] – [anonymizována dvě slova] [obec] žalobcem (dále jen„ zák. č. 92/1991 Sb.“), rozhodnutí o privatizaci přímým prodejem mimo veřejnou soutěž nebo veřejnou dražbu vydává vláda na návrh ministerstva. Rozhodnutí o privatizaci v dalších věcech si vláda může vyhradit.

79. Podle § 10 odst. 2 zák. č. 92/1991 Sb. ustanovení rozhodnutí o privatizaci neuvedená v odstavci 1 vydává ministerstvo.

80. Podle § 10a odst. 1 písm. f) zák. č. 92/1991 Sb. rozhodnutí o privatizaci podniku obsahuje případnou skutečnost, že privatizační projekt nebo jeho část bude realizována Pozemkovým fondem České republiky.

81. Podle § 11 odst. 1 zák. č. 92/1991 Sb. v souladu s rozhodnutím o privatizaci podniku zakladatel zruší podnik bez likvidace nebo vyjme část majetku podniku ke dni určenému Fondem národního majetku České republiky. Podle odst. 2 téhož ustanovení dnem zrušení podniku nebo dnem vynětí části majetku podniku přechází privatizovaný majetek na Fond národního majetku České republiky.

82. Podle § 14 odst. 1 zák. č. 92/1991 Sb. prodej privatizovaného majetku uskutečňuje Fond na základě smlouvy uzavřené s kupujícím nebo ve veřejné dražbě. Je-li prodej uskutečňován ve veřejné dražbě, postupuje se přiměřeně jako při převodu majetku státu podle zvláštních předpisů.

83. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Soud má za prokázané, že dne 9.11.1994 vydala vláda ČR usnesením [číslo] rozhodnutí podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb. o privatizaci formou přímého prodeje [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], podle privatizačního projektu [číslo]. Privatizační projekt měl realizovat [anonymizována dvě slova] a dne 17.11.1994 jej schválilo tehdejší Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Ministr zemědělství ČR svým rozhodnutím ze dne 24.5.1995 podle ustanovení § 11 zák. č. 92/1991 Sb. převedl část majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno], o jejíž privatizaci bylo výše uvedeným způsobem rozhodnuto, označenou jako jednotka [číslo] - [anonymizována dvě slova] [obec], na Fond národního majetku ČR. Dne 14.6.1995 byla mezi Fondem národního majetku ČR a [anonymizována dvě slova] uzavřena dohoda o převodu privatizovaného majetku, jejímž předmětem byla část majetku [anonymizováno] [obec], [anonymizováno] – a to jednotka [číslo] – Zemědělský areál [obec]. Usnesením vlády ČR [číslo] ze dne 9.11.1994 bylo rozhodnuto o privatizaci formou přímého prodeje podle privatizačního projektu [číslo] panu [jméno] [příjmení]. Tato forma privatizace se však neuskutečnila z důvodu úmrtí [jméno] [příjmení]. Zemědělský majetek (jeho část) byl tedy privatizován jiným způsobem, a to veřejnou soutěží, kterou vyhlásil a uspořádal [anonymizována dvě slova]. Privatizace formou veřejné soutěže se konala dne 29.1.1997, zvítězil v ní žalobce a [anonymizována dvě slova] s ním následně dne 24.2.1997 uzavřel písemnou kupní smlouvu [číslo] jež nabyla účinnosti dne 1.3.1997. Součástí kupní smlouvy [číslo] byla i Příloha s označením pozemků, které žalobce nabyl do svého vlastnictví. A právě rozsah nabytého majetku je mezi účastníky řízení sporný.

84. K tomu soud uvádí, že vlastnictví k věci lze ve smyslu ustanovení § 132 obč. zák. nabýt pouze na základě smlouvy nebo jiné právní skutečnosti, a to i k věci (majetku) privatizovanému. V daném případě byla privatizace majetku bývalého státního statku [obec] podle § 14 odst. 1 zák. č. 92/1991 Sb. realizována smlouvou uzavřenou s kupujícím (nejprve měla být uzavřena v přímém prodeji s konkrétním zájemcem [jméno] [příjmení], po jeho úmrtí bylo rozhodnuto, že kupující bude vybrán na základě výsledků veřejné soutěže). Privatizační projekt i charakteristika privatizačního projektu je pouze podkladem pro privatizační proces, avšak není právním důvodem nabytí privatizovaného majetku. V daném případě právní skutečností, s níž se spojuje převod státního majetku na jiný subjekt, je smlouva uzavřená mezi Fondem národního majetku, popř. Pozemkovým fondem ČR (§ 10a odst. 1 písm. f) zák. č. 92/1991 Sb.) a kupujícím. V bodě II. kupní smlouvy [číslo] ze dne 24.2.1997 je výslovně vymezen majetek, který je předmětem koupě tak, že„ Soupis nemovitých věcí tvoří přílohu této smlouvy, která je nedílnou součástí. Soupis movitých věcí je uveden v inventarizaci provedené ke dni předcházejícímu den účinnosti této smlouvy“. V příloze kupní smlouvy [číslo] je výslovně uveden pozemek parc. [číslo] (polní hnojiště) v k.ú. [obec], jehož vlastníkem se žalobce stal a vlastnické právo k tomuto pozemku bylo ve prospěch žalobce zaneseno do katastru nemovitostí. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], či jímka nacházející se na něm, v příloze kupní smlouvy však výslovně uveden není. Jednotlivé nemovitosti jsou v příloze vymezeny jasně a nezaměnitelně názvem obce, katastrálním územím, číselným označením parcely, druhem pozemku, výměrou, popř. druhem stavby (např. jímka, seník, sýpka, atd.). Dle názoru soudu je tedy kupní smlouva [číslo] ze dne 24.2.1997 včetně její přílohy ve smyslu § 37 obč. zák. dostatečně určitá a srozumitelná.

85. Pokud žalobce tvrdil, že vůle stran směřovala k převodu vlastnictví i předmětné jímky, tak tato jím tvrzená vůle nevyplývá z jazykového vyjádření kupní smlouvy [číslo] (§ 35 odst. 2 obč. zák.). Navíc sám žalobce u jednání soudu dne 11.5.2021 uvedl, že jímka není výslovně uvedena v kupní smlouvě, jejích přílohách ani privatizačních listinách. Zároveň žalobce až po uzavření smlouvy v roce 1998, jak uvedl v řízení, řešil vlastnictví jímky s [anonymizováno] [obec], neboť předmětná jímka nebyla uvedena v listinách, nebyla zapsána v katastru nemovitostí. Z uvedeného tak plyne, že v době uzavření smlouvy žalobcova vůle nemohla směřovat k nabytí jiných nemovitostí, než v kupní smlouvě uvedených.

86. Tvrzení žalobce, že jímka nacházející se na sousedním pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], byla v době existence podniku funkčně spjatá s polním hnojištěm, které se na předávacích seznamech nachází a jehož je žalobce vlastníkem, nemůže obstát. Na žalobci, jeho svobodné vůli, bylo, aby měrou dostatečnou a odpovídající jeho konkrétním podnikatelským záměrům zvážil svou účast ve veřejné soutěži a zda odkoupí jen nemovitosti, které mu byly smlouvou [číslo] ke koupi nabídnuty. Skutečnost, že v roce 1990 bylo hnojiště spolu s předmětnou jímkou zkolaudováno a tvořilo tak před uzavřením kupní smlouvy [číslo] funkční celek neznamená, že nadále s nimi musí být takto (jako s funkčním celkem) nakládáno. Pokud by měla být jímka na žalobce převedena spolu s hnojištěm jako funkční celek, musela by tato skutečnost zcela jasně a určitě vyplývat z textu kupní smlouvy [číslo] Kupní smlouva však žádné takové ustanovení neobsahuje.

87. Dále soud uvádí, že z textu samotné smlouvy [číslo] ze dne 24.2.1997 vyplývá, že se prodej týká„ aktualizovaného“ privatizačního projektu, a nikoli původního privatizačního projektu, který byl vypracován pro přímý prodej [jméno] [příjmení]. V samotné kupní smlouvě je tak zcela zřetelně zmiňována změna od původního privatizačního projektu.

88. Pokud žalobce hovořil o chybách zaměstnanců PF ČR, kterých se měli dopustit při vytváření seznamů privatizovaného majetku, tak i v takovém případě by nemohlo jít o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., neboť PF ČR nevystupoval při vyhlášení veřejné soutěže jako orgán státu, ale jako právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku (§ 1 odst. 2 zákona č. 569/1991 Sb.).

89. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavřel, že žalobce neprokázal existenci žádné právní skutečnosti, s níž by zákon spojoval převod nebo přechod vlastnického práva k předmětné jímce.

90. Dále se soud zabýval otázkou vydržení vlastnického práva žalobce k předmětné jímce.

91. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným; v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.).

92. Je-li držitel v dobré víře či nikoli, se zřetelem ke všem okolnostem, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Vždy je zapotřebí brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Dobrá víra, která je dána„ se zřetelem ke všem okolnostem“, zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává.

93. Dobrá víra držitele se přitom musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu („ titulu“), který by mohl mít za následek vznik práva (srovnej s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28.4.1997 sp. zn. 2 Cdon 1178/96). Takový titul nemusí být platný, dokonce nemusí ani existovat (tzv. domnělý neboli putativní titul), držitel však musí být v dobré víře, že konkrétní titul existuje. Oprávněný držitel je tedy v omluvitelném omylu, že nastaly právní skutečnosti, mající za následek vznik práva, případně že nenastaly skutečnosti tomuto vzniku bránící.

94. Soud vzal za prokázané, že se žalobce na základě kupní smlouvy [číslo] ze dne 24.2.1997 fakticky ujal držby privatizovaného majetku dne 2.6.1997 (viz. Zápis – protokol z předání majetku – čl. 2 spisu), která trvala až do roku 2014, kdy mimo jiné prodal i pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Z tvrzení žalobce vyplývá, že byl přesvědčen, že v privatizaci, do níž se přihlásil, veřejně soutěží o celý zemědělský areál [obec], tvořící celistvý a funkční celek. Soud je však přesvědčen, že toto jeho subjektivní přesvědčení mohlo trvat pouze a jen do okamžiku uzavření kupní smlouvy [číslo] tedy do dne 24.2.1997, kdy se mohl a měl dozvědět, jaké konkrétní nemovitosti jsou mu ke koupi nabízeny. Pokud by totiž žalobce přistoupil k běžné (normální) opatrnosti a překontroloval majetek nabízený mu ke koupi dle Přílohy (seznamu majetku), mohl a měl zjistit, že předmětná jímka není předmětem zamýšleného převodu.

95. Je třeba zmínit i skutečnost, že sama kupní smlouva [číslo] ze dne 24.2.1997 již ve svém záhlavním označení, tak i v čl. I. výslovně hovoří o prodeji„ části podniku“, přičemž z této textace smlouvy muselo být žalobci zřejmé, že jeho předpoklad, s nímž vstupoval do veřejné soutěže, je mylný a nabízen mu není celý zemědělský areál [obec], ale pouze jeho v Příloze jasně a srozumitelně vymezená část.

96. Rovněž z chování žalobce po uzavření kupní smlouvy [číslo] je zcela zřejmé, že neměl vůli koupit majetek zemědělského areálu jako celek, když jak plyne z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Chomutově č.j. 28C 212/2013-412 ze dne 20.9.2018, pozemky, které byly předmětem sporu v tam projednávané věci, si po uzavření kupní smlouvy [číslo] pronajal. Dále žalobce vedl řadu soudních sporů týkajících se jeho vysoutěženého majetku, zejména ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30C 15/2004 se domáhal vůči [anonymizována dvě slova] náhrady škody – zisku, který mu měl ujít tím, že do jeho vlastnictví nebyly převedeny všechny nemovitosti, které měly být podle privatizačního projektu [číslo] předmětem převodu formou přímého prodeje [jméno] [příjmení], a ve věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 8C 29/2004 se domáhal nahrazení projevu vůle [anonymizována dvě slova] tak, že [anonymizována dvě slova] prodá žalobci nemovitosti, které měly být podle privatizačního projektu [číslo] předmětem přímého prodeje [jméno] [příjmení]. Již nejméně ze závěrů vyslovených Obvodním soudem pro Prahu 1 v rozsudku vydaném dne 14.4.2005 pod č.j. 30C 15/2004-64 muselo být žalobci zřejmé, že kupní smlouvou [číslo] nenabyl jiný než ve smlouvě specifikovaný majetek. Nadto i žalobce v nyní souzené věci u jednání soudu konaného dne 11.5.2021 uvedl, že vlastnictví k jímce řešil s [anonymizováno] [obec] již v roce 1998, když projevil své znepokojení, že i předmětná jímka není uvedena v listinách, není zapsána v katastru nemovitostí, což dle tvrzení žalobce vyvolávalo pochybnosti. Zároveň ve své účastnické výpovědi dne 14.9.2021 žalobce před soudem uvedl, že někdy v roce 2001 – 2003 zjistil, že jímka se nachází na pozemku paní [příjmení].

97. Soud tak s ohledem na vše výše uvedené uzavřel, že žalobce nemohl být v dobré víře, že mu vlastnické právo k předmětné jímce náleží. Zároveň je zcela zřejmé, že desetiletá vydržecí lhůta, jež počala běžet v daném případě ukončením fyzického předání majetku žalobci, tj. dnem 2.6.1997, byla v předchozím odstavci uvedenými skutečnostmi přetržena a k nabytí vlastnického práva ve prospěch žalobce tak dojít nemohlo. Žalobce tedy neprokázal naplnění zákonných předpokladů pro nabytí vlastnického práva vydržením.

98. K žalovanému č. 2 vznesené námitce promlčení žalobcem uplatněného nároku na určení vlastnictví k jímce soud uvádí následující skutečnosti.

99. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

100. Podle § 100 odst. 2 obč. zák. se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

101. Z citovaného ustanovení § 100 odst. 2 obč. zák. vyplývá, že se vlastnické právo nepromlčuje. Vzhledem k tomu, že v daném případě je předmětná žaloba prostředkem ochrany vlastnického práva, které se nepromlčuje, nemůže se žalovaný č. 2 úspěšně bránit ani námitkou promlčení a soud jeho námitku nepovažuje za důvodnou.

102. S ohledem na vše výše uvedené soud předmětnou žalobu zamítl, neboť žalobce neprokázal, že kupní smlouvou [číslo] nabyl vlastnické právo i k předmětné jímce.

103. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu výslechem svědka [příjmení] [jméno] [jméno], místním šetřením na pozemku parc. [číslo] znaleckým posudkem k prokázání funkčního spojení hnojiště a jímky, neboť jejich provádění by bylo s ohledem na výše uvedené závěry soudu nadbytečné a v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, když ze všech již v řízení provedených důkazů a zároveň ze žalobcových tvrzení, vyplývá nedůvodnost předmětné žaloby, přičemž provedení dalších důkazů by na tomto závěru nemohlo ničeho změnit.

104. Z ostatních provedených důkazů, jež v odůvodnění tohoto rozsudku nejsou výslovně zmíněny, neplynou žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí soudu, proto soud nepřistoupil k jejich hodnocení.

105. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože měli žalovaná č. 1 a žalovaný č. 2 ve věci plný úspěch, přiznal jim soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení.

106. Náklady řízení žalované č. 1 činí celkem 3 000 Kč a jsou podle § 151 odst. 2 o.s.ř. tvořeny paušální náhradou hotových výdajů za sedm úkonů – písemných vyjádření (ze dne 23.1.2018, 6.2.2019, 24.4.2020, 22.5.2020, 14.1.2021, 7.6.2021 a ze dne 1.10.2021) a tří úkonů – účast u jednání soudu (ve dnech 8.1.2019, 11.5.2021 a 14.9.2021) po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

107. Náklady řízení žalovaného č. 2 činí celkem 17 596 Kč a jsou tvořeny odměnou advokáta žalovaného č. 2 v celkové výši 13 950 Kč za 4,5 úkonů právní služby po 3 100 Kč (vyjádření ze den 4.5.2020, 26.5.2020 a ze dne 13.1.2021 a účast advokáta žalovaného č. 2 na jednání soudu ve dnech 11.5.2021, 14.9.2021 a 21.10.2021) dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), 6 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, náhradou cestovních výdajů ve výši 3x 315,40 Kč za cestu osobním automobilem advokáta žalovaného č. 2 tov. zn. Citroën Xsara Picasso z [obec] do Chomutova k jednání soudu a zpět (ve dnech 11.5.2021, 14.9.2021 a 21.10.2021), při celkové vzdálenosti 54 km, průměrné spotřebě vozidla žalobkyně 5,3 litrů motorové nafty na 100 km, vyhláškové ceně tohoto paliva 27,20 Kč za 1 litr a pevné sazbě cestovní náhrady 4,40 Kč za 1 km (vyhláška č. 589/2020 Sb.), náhradou za ztrátu času za 6 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 4 vyhlášky a dále žalovanému č. 2 náleží za dobu, kdy nebyl zastoupen advokátem paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za sepis vyjádření ze dne 15.1.2018 podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Tyto přiznané náklady řízení je žalobce povinen zaplatit advokátu žalovaného č. 2 (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

108. Soud nepřiznal žalovanému č. 2 odměnu za sepis vyjádření ze dne 11.2.2019, neboť takové podání není obsahem spisu. Dále soud nepřiznal odměnu za sepis podání - závěrečné řeči ze dne 6.10.2021, neboť u jednání soudu dne 14.9.2021 se účastníci a jejich právní zástupci omluvili z jednání, které bylo nařízeno na den 21.10.2021 s tím, že závěrečné řeči zašlou soudu v písemné podobě. Vzhledem k tomu, že se právní zástupce žalovaného č. 2 k jednání soudu dne 21.10.2021 dostavil, nepovažuje soud písemně předloženou závěrečnou řeč žalovaného č. 2 ze dne 6.10.2021 za náklad účelně vynaložený.

109. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.