21 C 431/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 , se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , zastoupené Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., advokátem se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 , bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , o zaplacení 74 466,43 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 959 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 959 Kč od 2.3.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 45 507,43 Kčs úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 225,99 Kč od 1.4.2023 do 1.3.2024,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 296,99 Kč od 2.3.2024 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 17 929 Kč od 2.3.2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 29,04 % ročně z částky 25 074,44 Kč od 22.3.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 696,04 Kč od 1.4.2023 do 1.3.2024,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 666,04 Kč od 2.3.2024 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 11 030 Kč od 2.3.2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 25 606,02 Kč od 22.3.2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 8.12.2023, doplněnou podáním ze dne 29.1.2024 (doručeným soudu dne 15.2.2024), domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 74 466,43 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 19.7.2022 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou měsíčních splátek. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byly dne 19.7.2022 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč. Předtím předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 1 Kč. Žalovaný však vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 8 072 Kč. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyně. I přes výzvu žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil.Dále byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 15.2.2022 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 28 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou měsíčních splátek. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byly dne 16.2.2022 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. Předtím předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 1 Kč. Žalovaný však vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 16 971 Kč. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyně. I přes výzvu žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil.

2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 11.3.2024). Proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ke Smlouvě č. , hodnota, :Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 19.7.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale byla podepsána elektronicky (kódem: , Anonymizováno, ). Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 66,85 % ročně. Žalovaný se měl zavázat úvěr vrátit ve 42 splátkách po 1 614 Kč. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, .

6. Z Dodatku č. 1 ze dne 19.7.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale kódem , Anonymizováno, .

7. Z Dokladu o vyplacení úvěru – Otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu plyne, že dne 19.7.2022 byla z účtu č. , č. účtu, odepsána částka 26 000 Kč na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .

8. Z Výpisu čerpání a úhrad plyne, že dne 19.7.2022 bylo čerpáno 26 000 Kč a vráceno bylo celkem 8 072 Kč (3x 1 614 Kč + 3 230 Kč).

9. Z Oznámení ze dne 21.3.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dluhu 31 722 Kč.

10. Z Důkazu o odeslání 1 Kč plyne, že dne 19.7.2022 předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 1 Kč.

11. Ze Zaslané SMS (informace o vyplacení) plyne, že dne 19.7.2022 předchůdkyně žalobkyně zaslala platbu 1 Kč s tím, že VS této platby má žalovaný použít jako podpisový kód pro odpovědi SMS.

12. Z Důkazu o přijaté SMS (pro vyplacení) plyne, že dne 19.7.2022 byla doručena potvrzující SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru „souhlasím , Jméno zainteresované osoby 0/0, , var. symbol, .

13. Z Hodnocení klienta ze dne 19.7.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale je v kolonce Klient uveden kód: , Anonymizováno, . Žalovaný je zaměstnán s průměrným měsíčním čistým příjmem 27 191 Kč. Jeho výdaje činí životní minimum 4 250 Kč, splátky u předchůdkyně žalobkyně 1 697 Kč a výdaje na bydlení (nájem, inkaso) činí 4 176 Kč. Rezerva činí 16 068 Kč. Zaměstnavatelem žalovaného je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde žalovaný pracuje od 1.1.2017 na hlavní pracovní poměr, nikoliv na dobu určitou. Žalovaný je svobodný, má maturitu a bydlí u rodičů.

14. Z výpisu KB, a.s. ze dne 19.7.2022 plyne, že dne 11.4.2022 byla na účet č. , č. účtu, připsána od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, částka 27 602 Kč. Z výpisu KB, a.s. ze dne 19.7.2022 plyne, že dne 11.5.2022 byla na účet č. , č. účtu, připsána od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, částka 26 118 Kč. Z výpisu KB, a.s. ze dne 19.7.2022 plyne, že dne 9.6.2022 byla na účet č. , č. účtu, připsána od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, částka 28 308 Kč. Z výpisu KB, a.s. ze dne 19.7.2022 plyne, že dne 11.7.2022 byla na účet č. , č. účtu, připsána od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, částka 27 149 Kč.

15. Z Výpisu záznamu z registru SOLUS plyne příznak „Z“, poznámka „D“ (pozn.: neplyne vysvětlení).

16. Z Výpisu CBS skóre ze dne 19.7.2022 plyne, že žalovaný měl skóre 415, označující klienta s menším rizikem a lepšího klienta.

17. Ke Smlouvě č. , hodnota, :Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 15.2.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale byla podepsána elektronicky (kódem: , Anonymizováno, ). Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 28 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 64,72 % ročně. Žalovaný se měl zavázat úvěr vrátit ve 42 splátkách po 1 697 Kč. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, .

18. Z Dodatku č. 1 ze dne 15.2.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale kódem , Anonymizováno, .

19. Z Oznámení ze dne 17.2.2022 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci návrhu na uzavření úvěrové smlouvy.

20. Z Dokladu o vyplacení úvěru – Otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu plyne, že dne 16.2.2022 byla z účtu č. , č. účtu, odepsána částka 28 000 Kč na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .

21. Z Výpisu čerpání a úhrad plyne, že dne 16.2.2022 bylo čerpáno 28 000 Kč a vráceno bylo celkem 16 971 Kč (8x 1 697 Kč + 3 395 Kč).

22. Z Oznámení ze dne 21.3.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dluhu 32 193 Kč.

23. Z Hodnocení klienta ze dne 15.2.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale je v kolonce Klient uveden kód: , Anonymizováno, . Žalovaný je zaměstnán s průměrným měsíčním čistým příjmem 28 400 Kč. Jeho výdaje činí životní minimum 3 860 Kč, splátky u předchůdkyně žalobkyně 0 Kč a výdaje na bydlení (nájem, inkaso) činí 2 650 Kč. Rezerva činí 20 890 Kč. Zaměstnavatelem žalovaného je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde žalovaný pracuje od 1.1.2017 na hlavní pracovní poměr, nikoliv na dobu určitou. Žalovaný je svobodný, má maturitu a bydlí u rodičů.

24. Z Výpisu záznamu z registru SOLUS plyne příznak „Z“, poznámka „D“ (pozn.: neplyne vysvětlení).

25. Z Výpisu CBS skóre ze dne 6.2.2022 plyne, že žalovaný měl skóre 376, označující klienta s menším rizikem a lepšího klienta.

26. Z výpisu KB, a.s. ze dne 14.2.2022 plyne, že dne 10.11.2021 byla na účet č. , č. účtu, připsána od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, částka 32 079 Kč. Z výpisu KB, a.s. ze dne 14.2.2022 plyne, že dne 9.12.2021 byla na účet č. , č. účtu, připsána od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, částka 29 121 Kč. Z výpisu KB, a.s. ze dne 14.2.2022 plyne, že dne 11.1.2022 byla na účet č. , č. účtu, připsána od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, částka 28 110 Kč. Z výpisu KB, a.s. ze dne 14.2.2022 plyne, že dne 9.2.2022 byla na účet č. , č. účtu, připsána od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, částka 28 050 Kč.

27. Z Důkazu o odeslání 1 Kč plyne, že dne 14.2.2022 předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 1 Kč.

28. Ze Zaslané SMS (informace o vyplacení) plyne, že dne 14.2.2022 předchůdkyně žalobkyně zaslala platbu 1 Kč s tím, že VS této platby má žalovaný použít jako podpisový kód pro odpovědi SMS.

29. Z Důkazu o přijaté SMS (pro vyplacení) plyne, že dne 15.2.2022 byla doručena potvrzující SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru „souhlasím , Jméno zainteresované osoby 0/0, , var. symbol, .

30. Ze společného prohlášení ze dne 31.8.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně prohlásily a potvrdily, že dne 29.6.2023 uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž nedílnou součástí je Příloha č. 1 (výčet postoupených pohledávek). Z přílohy č. 1 (strany 1,4) plyne, že plyne, že předmětné pohledávky za žalovaným byly postoupeny.

31. Z Oznámení ze dne 20.9.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 20.9.2023, jak plyne z podacího lístku.

32. Z výzvy ze dne 3.11.2023 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě obou dluhů. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 6.11.2023, jak plyne z podacího lístku.

33. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně dne 19.7.2022 peněžní prostředky v celkové výši 26 000 Kč + dne 19.7.2022 částku 1 Kč. Vráceno bylo celkem 8 072 Kč. Dne 16.2.2022 obdržel od předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč + dne 14.2.2022 částku 1 Kč. Vráceno bylo celkem 16 971 Kč. Výzvou ze dne 3.11.2023, předanou k poštovní přepravě dne 6.11.2023, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhů.

34. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

35. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

36. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

37. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

38. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

39. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

40. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

41. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.

42. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byla dne 19.7.2022 a dne 15.2.2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč a 28 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyni formou splátek, včetně sjednaného úroku. Předložené smlouvy o úvěru ze dne 19.7.2022 a ze dne 15.2.2022 nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného, jsou opatřeny číselným kódem. I další žalobcem předložené listinné důkazy (Dodatek č. 1, Hodnocení klienta) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ním „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované „pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.

43. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvy pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvy podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrových smluv, ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.

44. V případě smlouvy o úvěru uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření obou úvěrových smluv nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek jejich absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (smluvní úroky, poplatky...) tak nelze považovat za důvodné.

45. Nadto soud dodává, že v daném případě předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného.

46. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

47. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

48. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

49. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

50. Žalobkyně tvrdila, že v daném případě bylo při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházeno ze zjištění, že žalovaný pracoval u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s čistým příjmem 27 191/28 400 Kč. Jeho výdaje představovaly životní minimum 4 250/3 860 Kč a výdaje na bydlení (nájem, inkaso) částku 4 176/2 650 Kč.

51. Odborná péče však předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, výpisy z účtu, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě sice žalobkyně doložila výpisy z účtu žalovaného (č. , č. účtu, ), z nich bylo prokázáno, že mu jeho zaměstnavatel vyplácel mzdu v deklarované výši, avšak již nebyla doložena délka trvání pracovního poměru (nikoliv na dobu určitou). Navíc žalobkyně nedoložila, jakým způsobem žalovaný uspokojuje svou bytovou potřebu (bydlení u rodičů), nedoložila, jakým způsobem ověřovala deklarované výdaje žalovaného na bydlení ve výši 4 176/2 650 Kč. Skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně vycházela u výdajů ze životního minima 4 250/3 860 Kč je sama o osobě nedostačující a neodráží faktické výdaje žalovaného. Nahlížení do různých databází, je sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně tvrzená nahlížení do insolvenčního rejstříku ani nepředložila. Pakliže předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovaného vycházela toliko z informací získaných od žalovaného, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování zcela konkrétních výdajů a nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.

52. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětných smluv o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

53. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětné smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné rovněž pro nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

54. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

55. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

56. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 26 000 Kč a 28 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Doklad o vyplacení úvěru ke dni 19.7.2022 a ke dni 16.2.2022 a Výpisy z účtu KB, z nichž má soud za prokázané, že žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, byla dne 19.7.2022 předchůdkyní žalobkyně poukázaná částka 26 000 Kč a dne 16.2.2022 částka 28 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 8 072 Kč a 16 971 Kč. Proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 17 929 Kč a 11 030, tj. celkem 28 959 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbytku jistiny ve výši 45 507,43 Kč včetně smluvního úroku z úvěru, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

57. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 3.11.2023, předanou k poštovní přepravě dne 6.11.2023, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 29.2.2024. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 1.3.2024. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 2.3.2024, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 14,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 959 Kč od 2.3.2024 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

58. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

59. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 28 959 Kč s příslušenstvím, žalovaný byl úspěšný co do částky 45 507,43 Kč s příslušenstvím. Je tak zřejmé, že by ve věci úspěšnějšímu žalovanému náleželo právo na náhradu poměrných nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z nich nemá na jejich náhradu právo.

60. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu ke splnění uložených povinností, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.