21 C 47/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 147 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 147 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 147 Kč od 17. 8. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 10. 2021 domáhala zaplacení částky 1 147 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne 16. 8. 2016 vlakem [právnická osoba] na lince [číslo] mezi stanicemi Praha Holešovice a Ústí nad Labem hl. n., a uzavřel tak s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o přepravě osob. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a tím porušil svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], postoupila pohledávku na [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [číslo], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [země]. Ta postoupila Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 16. 3. 2017 tuto pohledávku na žalobkyni, která postoupení oznámila žalovanému dopisem odeslaným dne 30. 5. 2017.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dne 16. 8. 2016 vlakem [právnická osoba] na lince [číslo] mezi stanicemi Praha Holešovice a Ústí n. Labem hl. n. a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem v hodnotě 147 Kč, o provedení kontroly bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO [číslo]. V důsledku toho mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 147 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, které na místě nezaplatil. Dopisem právního zástupce žalobkyně odeslaným dne 30. 5. 2017 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky a bylo mu oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], postoupila pohledávku na [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [číslo], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [země]. Ta postoupila Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 16. 3. 2017 tuto pohledávku na žalobkyni.

6. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zák. č. 266/1994 Sb., o dráhách ve znění zák. č.313/2019 Sb., se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) citovaného zákona je pověřená osoba dopravce oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c) citovaného ustanovení je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

7. Podle § 7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 cit. vyhlášky je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b).

8. Dle ustanovení § 1908 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), musí být dluh splněn řádně a včas. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.

9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalovaný dne 16. 8. 2016 ve vlaku [právnická osoba], na lince [číslo] mezi stanicemi Praha Holešovice a Ústí nad Labem hl.n. při kontrole v místě provedené kontroly na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, a je tak povinen zaplatit nejen jízdné ve výši 147 Kč, ale také přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. V daném případě byl žalovaný k zaplacení dluhu vyzván v den provedení kontroly, a jelikož dluh nezaplatil bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.), tj. vzhledem k okolnostem daného případu druhý den po provedení kontroly, dostal se následujícího dne do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K prvnímu dni prodlení činila výše úroku z prodlení 8,05 % ročně (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) S ohledem na vše výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 1 147 Kč spolu s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

11. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. V tomto případě se jednalo dle §14b odst. 1 vyhlášky č.177/1996 o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) o návrh na řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 147 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit advokátce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).