Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

21 C 49/2025

č. j. 21 C 49/2025-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-03 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCV:2025:21.C.49.2025.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce , se sídlem Adresa žalobce , zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Jméno advokáta Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení 284 688,31 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 138 878,57 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 138 878,57 Kč od 7. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 145 809,74 Kčs kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 161,49 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 625,52 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 895,27 Kč od 25.9.2024 do 6.4.2025s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 980,28 Kč od 7. 4. 2025 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 81 914,99 Kč od 7. 4. 2025 do zaplacení,s úrokem ve výši 9,85 % ročně z částky 98 755,27 Kč od 3. 2. 2024 do zaplacení,s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 163,48 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 164,98 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 92 640,17 Kč od 25. 9. 2024 do 6. 4. 2025,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 928,58 Kč od 7. 4. 2025 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 69 711,59 Kč od 7. 4. 2025 do zaplacení,s úrokem ve výši 12,35 % ročně z částky 90 488,17 Kč od 3. 2. 2024 do zaplacení,s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 225,88 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 511,52 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 91 152,87 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 88 152,87 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 4.2.2025, doplněnou podáním ze dne 10.3.2025, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 284 688,31 Kč s příslušenstvím s tím, že:- Nárok č. 1: mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 13.10.2022 uzavřena Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , Anonymizováno, půjčka, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 107 000 Kč, a to z úvěrového účtu č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou měsíčních splátek. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 25 085,01 Kč. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil.- Nárok č. 2: mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 27.7.2022 uzavřena Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , Anonymizováno, půjčka, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 100 000 Kč, a to z úvěrového účtu č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou měsíčních splátek. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 30 288,41 Kč. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil.- Nárok č. 3: mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 9.1.2020 uzavřena Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , Anonymizováno, půjčka, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 100 000 Kč, a to z úvěrového účtu č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou měsíčních splátek. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 12 748,01 Kč. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

4. Ke Smlouvě ze dne 13.10.2022 (nárok č. 1):Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , Anonymizováno, půjčky ze dne 13.10.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale měla být podepsána elektronicky (PIN). Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 107 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 9,85 % ročně. Žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky vrátit ve splátkách. Peněžní prostředky měly být čerpány ve prospěch účtu č. , č. účtu, z úvěrového účtu č. , č. účtu, .Z Oznámení ze dne 4.2.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru č. , č. účtu, ke dni 2.2.2024 a vyzvala jej k úhradě částky 104 682,28 Kč.Z Výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, plyne, že tento účet byl veden na jméno žalovaného a dne 13.10.2022 byla z tohoto účtu odepsaná částka 107 000 Kč, VS , var. symbol, .Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 24.2.2025 plyne popis posuzování úvěruschopnosti u žalované; jde o listinu vyhotovenou předchůdkyní žalobkyně.Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného.Z Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného.Z Všeobecných produktových podmínek plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného.Ze Sazebníku poplatků platného od 18.4.2019 plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného.Z Platební historie plyne, že dne 13.10.2022 byla čerpána částka 107 000 Kč. Za dobu od 12.12.2022 do10.10.2023 byla uhrazena celkem částka 25 085,01 Kč.Z Upomínky ze dne 29.11.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 4 185,72 Kč. Z upomínky ze dne 4.1.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 6 619,94 Kč.Ze Žádosti č. , Anonymizováno, plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného. Žalovaný měl být svobodný, bydlet v pronajatém domě/bytě, měl mít učňovské vzdělání. Měl být zaměstnancem společnosti , právnická osoba, s čistým příjmem 37 435 Kč, na dobu neurčitou. Výdaje na bydlení měly činit 9 800 Kč, jiné nezbytné náklady měly činit 0 Kč.

5. Ke Smlouvě ze dne 27.7.2022 (nárok č. 2):Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , Anonymizováno, půjčky ze dne 27.7.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale měla být podepsána elektronicky (PIN). Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 12,35 % ročně. Žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky vrátit ve splátkách. Peněžní prostředky měly být čerpány ve prospěch účtu č. , č. účtu, z úvěrového účtu č. , č. účtu, .Z Oznámení ze dne 4.2.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru č. , č. účtu, ke dni 2.2.2024 a vyzvala jej k úhradě částky 96 968,63 Kč.Z Výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, plyne, že tento účet byl veden na jméno žalovaného a dne 27.7.2022 byla z tohoto účtu odepsaná částka 100 000 Kč, VS , var. symbol, .Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 24.2.2025 plyne popis posuzování úvěruschopnosti u žalované; jde o listinu vyhotovenou předchůdkyní žalobkyně.Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného.Z Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného.Z Všeobecných produktových podmínek plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného.Ze Sazebníku poplatků platného od 18.4.2019 plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného.Z Platební historie plyne, že dne 27.7.2022 byla čerpána částka 100 000 Kč. Za dobu od 18.8.2022 do 10.10.2023 byla uhrazena celkem částka 30 288,41 Kč.Z Upomínky ze dne 29.11.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 4 250,67 Kč. Z upomínky ze dne 4.1.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 6 717,88 Kč.Ze Žádosti č. , Anonymizováno, plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného. Žalovaný měl být svobodný, bydlet v pronajatém domě/bytě, měl mít učňovské vzdělání. Měl být zaměstnancem společnosti , právnická osoba, s čistým příjmem 37 157 Kč, na dobu neurčitou. Jiné nezbytné náklady měly činit 0 Kč.

6. Ke Smlouvě ze dne 9.1.2020 (nárok č. 3):Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – , Anonymizováno, půjčky ze dne 9.1.2020 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, ale měla být podepsána elektronicky pomocí SignPad. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 22,70 % ročně. Žalovaný se měl zavázat peněžní prostředky vrátit ve splátkách. Peněžní prostředky měly být čerpány ve prospěch účtu č. , č. účtu, z úvěrového účtu č. , č. účtu, .Z Oznámení ze dne 1.2.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru č. , č. účtu, ke dni 30.1.2024 a vyzvala jej k úhradě částky 98 890,27 Kč.Z Výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, plyne, že tento účet byl veden na jméno žalovaného a dne 9.1.2020 byla z tohoto účtu odepsaná částka 100 000 Kč, VS , var. symbol, .Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 24.2.2025 plyne popis posuzování úvěruschopnosti u žalované; jde o listinu vyhotovenou předchůdkyní žalobkyně.Z Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru plyne úprava pojmů ve vztahu k úvěrům.Z Všeobecných produktových podmínek plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného.Ze Sazebníku poplatků platného od 18.4.2019 plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalovaného.Z Platební historie plyne, že dne 9.1.2020 byla čerpána částka 100 000 Kč. Za dobu od 17.2.2020 do 10.10.2023 byla uhrazena celkem částka 112 748,01 Kč.Z Upomínky ze dne 26.10.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 3 096,09 Kč. Z upomínky ze dne 26.11.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 6 228,84 Kč. Z upomínky ze dne 1.1.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 9 404,79 Kč.Ze Žádosti o úvěr ze dne 9.1.2020 plyne, že tuto listinu podepsal žalovaný elektronicky pomocí SignPad. Žalovaný měl být svobodný, bydlet v pronajatém domě/bytě, měl mít učňovské vzdělání. Měl být zaměstnancem společnosti , právnická osoba, s čistým příjmem 24 556 Kč měsíčně (prodavač), na dobu určitou do 30.6.2022. Celkový měsíční příjem domácnosti měl činit 45 000 Kč. Počet zdrojů příjmu:

1. Něměl mít žádnou vyživovací povinnost.Výdaje na bydlení měly činit 9 800 Kč, jiné nezbytné náklady měly činit 0 Kč.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024 včetně Přílohy (strany 12) plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

8. Z Oznámení ze dne 30.9.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení předmětných pohledávek na žalobkyni; toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 8.10.2024, jak plyne z Podacího lístku ze dne 8.10.2024.

9. Z Výzvy ze dne 19.11.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla žalovanému odeslaná dne 20.11.2024, jak plyne z Podacího lístku.

10. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně dne 13.10.2022 peněžní prostředky ve výši 107 000 Kč, dne 27.7.2022 ve výši 100 000 Kč a dne 9.1.2020 ve výši 100 000 Kč. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky ve výši 25 085,01 Kč, ve výši 30 288,41 Kč a 112 748,01 Kč.

11. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

14. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

15. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

18. Soud má za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 9.1.2020 uzavřena smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit ve splátkách spolu se smluveným úrokem.

19. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.

20. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byly dne 13.10.2022 a dne 27.7.2022 uzavřeny smlouvy, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 107 000 Kč a 100 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyni formou splátek, včetně sjednaného úroku. Předložené smlouvy o úvěru ze dne 13.10.2022 a ze dne 27.7.2022 nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného, měly být uzavřeny pomocí PINu. I další žalobkyní předložené listinné důkazy (Produktové podmínky, Všeobecné obchodní podmínky,…) nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ním „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného „pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.

21. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvy pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smluv bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvy podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrových smluv, ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.

22. V případě smlouvy o úvěru uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření obou úvěrových smluv (ze dne 13.10.2022 a ze dne 27.7.2022) nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek jejich absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (smluvní úroky, poplatky, ...) tak nelze považovat za důvodné.

23. Nadto soud dodává, že v daném případě předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to u všech tří úvěrových smlouv.

24. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Žalobkyně tvrdila, že v daném případě bylo při posuzování schopnosti žalovaného úvěry splácet vycházeno ze zjištění, že žalovaný pracoval s výše tohoto odůvodnění uvedeným příjmem ze závislé činnost. Zároveň měl bydlet v pronájmu a její výdaje měly činit výše uvedené částky.

29. Odborná péče však předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, výpisy z účtu, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě však žalobkyně nedoložila ověřování deklarovaného příjmu žalovaného ze závislé činnosti, jeho zaměstnavatele a délky pracovního poměru. Nedoložila ověřování dalšího příjmu žalovaného (u třetího nároku). Zároveň nedoložila, že by její předchůdkyně ověřovala, jakým způsobem žalovaný uspokojoval svou bytovou potřebu (nájem), nedoložila, jakým způsobem ověřovala deklarované výdaje žalovaného. Nahlížení do různých databází, je sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující. Pakliže předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému vycházela toliko z informací získaných od žalovaného, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování zcela konkrétních příjmů a výdajů a nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.

30. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětných smluv o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalovanému peněžní prostředky poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

31. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětné smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné rovněž pro nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

32. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 107 000 Kč a 2x 100 000 Kč, tj. celkem 307 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpisy z úvěrových účtů č. , č. účtu, , č. , č. účtu, a č. , č. účtu, , z nichž má soud za prokázané, že žalovaný z těchto účtu, které byly vedeny na jeho jméno čerpal celkem 307 000 Kč (tj. 107 000 + 100 000 + 100 000). Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 168 121,43 Kč, tj. 25 085,01 Kč + 30 288,41 Kč + 12 748,01 Kč). Proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky v celkové výši 138 878,57 Kč, tj. 81 914,99 Kč (nárok č. 1) + 69 711,59 Kč (nárok č. 2) – přeplatek 12 748,01 Kč (nárok č. 3). Co do zbytku jistiny ve výši 145 809,74 Kč včetně smluvního úroku z úvěru, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

35. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 19.11.2024, předanou k poštovní přepravě dne 20.11.2024, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 5.4.2025. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 6.4.2025. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 7.4.2025, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 12 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak j uvedeno v I. rozsudku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

36. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

37. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 138 878,57 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku rozsudku, žalovaný byl úspěšný co do částky 145 809,74 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve II. výroku tohoto rozsudku. Je tak zřejmé, že by ve věci úspěšnějšímu žalovanému náleželo právo na náhradu poměrných nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z nich nemá na jejich náhradu právo.

38. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu ke splnění uložených povinností, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.