21 C 52/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , ; zastoupené titul . jméno jméno , advokátem se sídlem adresa , proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného , o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 5.8.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [jméno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 17.11.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 1 524 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne 4.8.2020 v [obec] tramvají linkou [číslo] veřejné hromadné dopravy a byla tak mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě osob. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni nejenom jízdné ve výši 24 Kč, ale i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. I přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil.

2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 17.3.2021 č.j. 21 C 52/2021-15 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 22.3.2021 a žalovanému dne 4.3.2021 náhradně.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne 4.8.2020 cestoval v [obec] tramvají linkou [číslo] na výzvu pověřené osoby v místě kontroly [jméno] se neprokázal platným jízdním dokladem v hodnotě 24 Kč O provedené přepravní kontrole byl sepsán Zápis [číslo] ze dne 4.8.2020. K výzvě kontrolora na místě kontroly žalovaný jízdné ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč nezaplatil. Dopisem ze dne 2.11.2020 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 1 524 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil.

6. Podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (dále jen „zákon o drahách“), se železniční dráhou ve smyslu citovaného zákona rozumí i speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách je pověřená osoba dopravce oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

7. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ přepravní řád“), nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 15 přepravního řádu je porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy, jestliže cestující se při přepravě nemůže prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě (písm. b).

8. Dle ustanovení § 1908 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ ObčZ“), dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Podle § 1958 odst. 2 ObčZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2550 ObčZ se dopravce smlouvou o přepravě osob zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud má za prokázané, že se žalovaný dne 4.8.2020 v [obec] na lince tramvaje [číslo] při kontrole v místě provedené kontroly na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil svou povinnost vyplývající mu z ustanovení § 2550 ObčZ, a je proto povinen zaplatit žalobkyni nejen jízdné ve výši 24 Kč, ale i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (§ 37 zákona o drahách). Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení se splněním svého závazku (zaplacením jízdného a přirážky k jízdnému), a žalobkyně má právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). První den prodlení žalovaného připadl na den následující po dni cestování, tj. na den 5.8.2020. K tomuto dni činila výše úroku z prodlení 10 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), žalobkyně tak požaduje úrok z prodlení v sazbě nižší, než by požadovat mohla.

11. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč spolu s úrokem z prodlení uvedeným v I. výroku tohoto rozsudku.

12. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta žalobkyně v celkové výši 600 Kč účtované dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21% DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř.

13. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.