21 C 7/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně , se sídlem Adresa žalobkyně , zastoupené Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Jméno advokáta Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného , o zaplacení 382 955,07 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 234 963,93 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 234 963,93 Kč od 11.2.2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 147 991,14 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 34 946,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 630,72 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 382 955,07 Kč od 25.5.2025 do 10.2.2026, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 147 991,14 Kč od 11.2.2026 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 234 963,93 Kč od 11.2.2026 do zaplacení a s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 381 455,07 Kč od 20.8.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 15.12.2025, doplněnou podáním ze dne 28.1.2026, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 382 955,07 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 1.3.2021 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o úvěru. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 470 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků, a to formou splátek. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně v období od 20.4.2021 do 20.5.2025 částku 235 036,07 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.5.2025 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Požadovaná částka se skládá z jistiny 381 455,07 Kč, úroků, poplatků ve výši 1 500 Kč.

2. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 9.2.2026). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Z Dohody ze dne 1.3.2021 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 470 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 10 % ročně. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit formou měsíčních splátek. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

6. Ze Základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru účinných od 1.8.2017 plyne úprava práv a povinností při poskytování spotřebitelských úvěrů. Ze Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, , Anonymizováno, plyne úprava práv a povinností vztahů mezi bankou a klienty.

7. Ze sazebníku poplatků platného od 1.9.2013 plyne úprava výše poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele.

8. Z Prohlášení ze dne 21.8.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě částky 395 979,80 Kč.

9. Z Výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, plyne, že tento účet byl veden pro žalovaného. Dne 4.3.2021 žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 32 167,64 Kč, 110 884,34 Kč, 249 617,64 Kč, 21 605,98 Kč, 55 404,37 Kč a 320,03 Kč.

10. Ze Žádosti o úvěr plyne, že žalovaný měl mít odborné/učňovské vzdělání, měl bydlet v pronajatém domě/bytě, měl mít družku. Neměl žádnou vyživovanou osobu. Celkový příjem domácnosti měl činit 30 000 Kč. Měl pracovat jako prodavač/prodejce u společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a to od 1.12.2020. pracovní poměr měl být sjednán na dobu určitou do 1.12.2021. Jeho mzda měla činit 30 000 Kč měsíčně. Žádost není opatřena podpisem žalovaného.

11. Z Zjištěných závazků bez datace bylo zjištěno, že žalovaný měl u předchůdkyně jiné závazky, se splátkou ve výši 1 500 Kč, 1 383,48 Kč, 4 515,33 Kč, 1 900,79 Kč a 1 000 Kč.

12. Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 20.1.2026 plyne, že předchůdkyně žalobkyně osvětlila postup při ověřování úvěruschopnosti klienta. Žalovaný měl mít čistý příjem 30 000 Kč, jeden zdroj příjmu. Příjem měl být ověřován z dokladu o příjmu doloženého k jiné žádosti o úvěr. Pracovní poměr měl být na dobu určitou. Měl bydlet v pronajatém domě/bytě a měl se podílet 100 % na nákladech na bydlení. Měl mít jiné externí splátky 242 Kč. Ostatní výdaje žalovaného měly činit 10 000 Kč.

13. Z Potvrzení o výši příjmu ze dne 3.1.2020 plyne, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , potvrdila, že žalovaný u ní byl zaměstnán od 11.6.2018 na dobu neurčitou s průměrným výdělkem 30 205 Kč měsíčně.

14. Z Platební historie ze dne 28.5.2025 plyne, že žalovaný dne 4.3.2021 čerpal peněžní prostředky ve výši 32 167,64 Kč, 110 884,34 Kč, 249 617,64 Kč, 21 605,98 Kč, 55 404,37 Kč a 320,03 Kč.

15. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.5.2025 včetně Přílohy č. 1 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

16. Z Oznámení ze dne 27.5.2025 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo odesláno žalovanému dne 6.6.2025, jak plyne z Podacího lístku.

17. Z předžalobní výzvy ze dne 11.9.2025 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů. Tato výzva byla předaná k poštovní přepravě dne 11.9.2025, jak plyne z Podacího lístku.

18. Skutkový závěr: Dne 1.3.2021 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovaným písemnou smlouvu o úvěru a dne 4.3.2021 předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 470 000 Kč. Před uzavřením předmětné smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 235 036,07 Kč. Pohledávka za žalovaným byla v roce 2025 smluvně převedena na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 11.9.2025 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

27. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 1.3.2021 podepsána smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 470 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku. Úvěrová smlouva je opatřena podpisem žalovaného.

28. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

29. Žalobkyně tvrdila, že vycházela z informací získaných od žalovaného v Žádosti o úvěr. Tyto informace (příjmy, výdaje, osobní a rodinné informace) jsou specifikované výše tohoto odůvodnění.

30. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou, popř. výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (výše nájemného, energií), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě k ověření zaměstnavatele a příjmu žalovaného žalobkyně doložila Potvrzení od zaměstnavatele společnosti , právnická osoba, ze dne 3.1.2020, tedy potvrzení staré více jak jeden rok od uzavření předmětné úvěrové smlouvy, a navíc vydané jiným subjektem, než který byl žalovavým v Žádosti o úvěr označen jako jeho zaměstnavatel. V Žádosti o úvěr byl za zaměstnavatele žalovaného označena společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, a pracovní poměr žalovaného u toho zaměstnavatele měl být uzavřen na dobu určitou, a to pouze do 1.12.2021 (tj. 10 měsíců po uzavření předmětné úvěrové smlouvy). Potvrzení o příjmu žalovaného u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, r, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobkyně již nedoložila. Zároveň žalobkyně nedoložila, že by její předchůdkyně ověřovala způsob uspokojování bytové potřeby žalovaného, který měl bydlet v pronajatém domě/bytě, a rovněž jeho náklady na bydlení včetně energií. Pokud se předchůdkyně žalobkyně spokojila toliko s údaji poskytnutými žalovaným, bez jejich ověření, pak rezignovala na řádné zkoumání poměrů žalovaného a nedostála tak svým povinnostem.

31. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

32. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.

33. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty její předchůdkyní peněžní prostředky ve výši 470 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Platební historii úvěrové smlouvy a Výpis z úvěrového účtu č. , č. účtu, , z nichž má soud za prokázané, že dne 4.3.2021 žalovaný načerpal z úvěrového účtu celkem částku 470 000 Kč (32 167,64 Kč + 110 884,34 Kč + 249 617,64 Kč + 21 605,98 Kč + 55 404,37 Kč + 320,03 Kč). Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil celkem částku 235 036,07 Kč, zbytek dosud nevrátil.

34. S ohledem na vše výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 234 963,93 Kč, tj. rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky (výrok I. rozsudku). Co do jistiny ve výši 147 991,14 Kč spolu se smluveným úrokem z úvěru pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

35. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 11.9.2025, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 9.2.2026, kdy byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 10.2.2026. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 11.2.2026, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,5 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

36. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

37. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 237 036,73 Kč (tj. jistina 234 963,93 Kč + úroky z prodlení uvedené v I. výroku rozsudku a kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 2 072,80 Kč), žalovaný byl úspěšný co do částky 291 650,03 Kč (tj. jistina 147 991,14 Kč + úroky z prodlení a úroky uvedeným ve II. výroku rozsudku a kapitalizované celkovou částkou 143 658,89 Kč). Je tak zřejmé, že ve věci byl více úspěšný žalovaný, a měl by tak právo na poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by mu vznikly jakékoliv náklady řízení, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve III. výroku tohoto rozsudku.

38. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách.