21 C 73/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , zastoupené Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno advokátem Adresa zainteresované osoby 0/0 , proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 , o zaplacení 180 788,86 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 73 420 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 53 130 Kč od 26.4.2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 290 Kč od 26.4.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 107 368,86 Kčs úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 86 420,80 Kč od 29.7.2023 do 25.4.2024,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33 290,80 Kč od 26.4.2024 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 53 130 Kč od 26.4.2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 74 106,99 Kč od 19.7.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 373,69 Kč od 27.7.2023 do 25.4.2024,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 083,69 Kč od 26.4.2024 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 20 290 Kč od 26.4.2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 26,16 % ročně z částky 56 083,57 Kč od 17.7.2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 29.2.2024, doplněnou podáním ze dne 28.3.2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 180 788,86 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 9.11.2022 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 76 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou měsíčních splátek. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Předtím předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její účet částku 1 Kč. Žalovaná však vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 22 870 Kč. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná žalobkyni ničeho nevrátila.

2. Dále byla mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne 23.5.2022 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou měsíčních splátek. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Předtím předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její účet částku 1 Kč. Žalovaná však vrátila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 39 710 Kč. Předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná žalobkyni ničeho nevrátila.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ke Smlouvě č. , hodnota, :Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 9.11.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale byla podepsána elektronicky (kódem: , Anonymizováno, ). Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 76 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 66,88 % ročně. Žalovaná se měla zavázat úvěr vrátit ve 48 splátkách po 4 574 Kč. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet č. , tel. číslo, .

6. Z Dokladu o vyplacení úvěru – Otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu plyne, že dne 9.11.2022 byla z účtu č. , č. účtu, odepsána částka 76 000 Kč na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .

7. Z Výpisu čerpání a úhrad plyne, že dne 9.11.2022 bylo čerpáno 76 000 Kč a vráceno bylo celkem 22 870 Kč (5x 4 574 Kč).

8. Z Oznámení ze dne 18.7.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě dluhu 87 818 Kč.

9. Z Důkazu o odeslání 1 Kč plyne, že dne 9.11.2022 předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované č. , č. účtu, částku 1 Kč.

10. Z výpisu MONETY Money Bank, a.s., k účtu č. , č. účtu, ze dne 20.7.2022 plyne, že dne 8.7.2022 byla na účet připsána od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, částka 16 923 Kč. Dne 23.6.2022 byla z účtu odepsaná částka 12 025,22 Kč a 17 528,70 Kč jako úhrada exekuce. Z výpisu MONETY Money Bank, a.s., k účtu č. , č. účtu, ze dne 19.8.2022 plyne, že dne 4.8.2022 byla na účet připsána od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, částka 2 073 Kč a 22 748. Dne 1.8.2022 byla na účet připsaná od společnosti Zaplo Finance s.r.o. částka 2 000 Kč a dne 13.8.2022 od společnosti FlexiFin s.r.o. částka 19 000 Kč. Z výpisu MONETY Money Bank, a.s., k účtu č. , č. účtu, ze dne 20.10.2022 plyne, že dne 6.10.2022 byla na účet připsána od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, částka 24 721 Kč. Dne 11.10.2022 byla na účet připsaná od společnosti FlexiFin s.r.o. částka 28 100 Kč. Z výpisu MONETY Money Bank, a.s., k účtu č. , č. účtu, ze dne 20.9.2022 plyne, že dne 6.9.2022 byla na účet připsána od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, částka 22 236 Kč. Dne 12.9.2022 byla na účet připsaná od společnosti Zaplo Finance s.r.o. částka 23 500 Kč.

11. Z Výpisu záznamu z registru SOLUS neplyne žádný výstup.

12. Z Výpisu CBS skóre ze dne 3.11.2022 plyne, že žalovaný měl skóre 512, označující klienta s nízkým rizikem, nejlepší segment klientů, možnost kompletní nabídky tenoru a částky k vyplacení.

13. Ke Smlouvě č. , hodnota, :Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23.5.2022 plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale byla podepsána elektronicky (kódem: , Anonymizováno, ). Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 66,86 % ročně. Žalovaná se měla zavázat úvěr vrátit ve 48 splátkách po 3 610 Kč. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, .

14. Z Dokladu o vyplacení úvěru – Otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu plyne, že dne 23.5.2022 byla z účtu č. , č. účtu, odepsána částka 60 000 Kč na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .

15. Z Výpisu čerpání a úhrad plyne, že dne 23.5.2022 bylo čerpáno 60 000 Kč a vráceno bylo celkem 39 710 Kč (11x 3 610 Kč).

16. Z Oznámení ze dne 16.7.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě dluhu 66 971 Kč.

17. Z Výpisu záznamu z registru SOLUS neplyne žádný záznam.

18. Z Výpisu CBS skóre ze dne 21.5.2022 plyne, že žalovaná měla skóre 477, označující klienta s nízkým rizikem, nejlepší segment klientů, možnost kompletní nabídky tenoru a částky k vyplacení.

19. Z výpisu MONETY Money Bank, a.s., ze dne 18.2.2022 plyne, že dne 4.2.2022 byla na účet připsaná částka 22 714 Kč od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Počáteční stav účtu byl 0 Kč, konečný stav 6 263,49 Kč. Z výpisu MONETY Money Bank, a.s., ze dne 20.4.2022 plyne, že dne 6.4.2022 byla na účet připsaná částka 22 232 Kč od společnosti BOS Automotive Produ. Dne 24.3.2022 byla na účet připsaná částka 0,01 Kč od společnosti Cool Credit, s.r.o. – identifikace klienta a poskytnutí zápůjčky. Dne 9.4.2022 byla z účtu odepsaná částka 500 Kč na účet Sazka.cz Praha. Dne 20.4.2022 byla na účet připsaná částka 10 000 Kč od , právnická osoba, Z výpisu MONETY Money Bank, a.s., ze dne 18.3.2022 plyne, že dne 4.3.2022 byla na účet připsaná částka 23 546 Kč od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Počáteční stav účtu byl 6 263,49 Kč, konečný stav 6 972,62 Kč. Z výpisu , právnická osoba, ., ze dne 20.5.2022 plyne, že dne 5.5.2022 byla na účet připsaná částka 16 715 Kč od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dne 22.4.2022 byla připsaná částka 8 000 Kč od společnosti Zaplo Finance s.r.o. a dne 7 000 Kč od společnosti FlexiFin s.r.o.

20. Z Důkazu o odeslání 1 Kč plyne, že dne 23.5.2022 předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet č. , č. účtu, částku 1 Kč.

21. Ze společného prohlášení ze dne 5.12.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně prohlásily a potvrdily, že dne 29.11.2023 uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž nedílnou součástí je Příloha č. 1 (výčet postoupených pohledávek). Z přílohy č. 1 (strany 5, 6) plyne, že plyne, že předmětné pohledávky za žalovanou byly postoupeny.

22. Z Oznámení ze dne 12.12.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 12.12.2023, jak plyne z podacího lístku.

23. Z výzvy ze dne 30.1.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě obou dluhů. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 30.1.2023, jak plyne z podacího lístku.

24. Skutkový závěr: Žalovaná obdržela od předchůdkyně žalobkyně dne 9.11.2022 peněžní prostředky v celkové výši 76 000 Kč + 1 Kč. Vráceno bylo celkem 22 870 Kč. Dne 23.5.2022 obdržela od předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč + 1 Kč. Vráceno bylo celkem 39 710 Kč. Výzvou ze dne 30.1.2024, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vrácení dluhů.

25. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

26. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

27. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

28. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

29. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

32. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.

33. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla dne 9.11.2022 a dne 23.5.2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 76 000 Kč a 60 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdkyni žalobkyni formou splátek, včetně sjednaného úroku. Předložené smlouvy o úvěru ze dne 9.11.2022 a ze dne 23.5.2022 nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované, jsou opatřeny číselným kódem. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ním „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované „pouze“ použila) a kdo smlouvu o úvěru elektronicky podepsal.

34. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvy pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvy podepsala právě žalovaná. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrových smluv, ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.

35. V případě smlouvy o úvěru uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření obou úvěrových smluv nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek jejich absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (smluvní úroky, poplatky...) tak nelze považovat za důvodné.

36. Nadto soud dodává, že v daném případě předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované.

37. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

38. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

39. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

40. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

41. Žalobkyně tvrdila, že v daném případě bylo při posuzování schopnosti žalované úvěr splácet vycházeno ze zjištění, že žalovaná pracovala u společnosti , právnická osoba, s čistým příjmem 23 235/21 300 Kč. Její výdaje představovaly životní minimum 4 620/4 250 Kč.

42. Odborná péče však předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, výpisy z účtu, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení, smlouvami k odběru energií, smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalované, atd. V daném případě sice žalobkyně doložila výpisy z účtu žalované (č. , č. účtu, ), z nich bylo prokázáno, že jí její zaměstnavatel vyplácel mzdu v deklarované výši, avšak již nebyla doložena délka trvání pracovního poměru (nikoliv na dobu určitou). Navíc žalobkyně nedoložila, jakým způsobem žalovaná uspokojuje svou bytovou potřebu, nedoložila, jakým způsobem zjišťovala a ověřovala zcela konkrétní výdaje žalované na bydlení. Skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně vycházela u výdajů ze životního minima je sama o osobě nedostačující a neodráží faktické výdaje žalované. Nahlížení do různých databází, je sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně tvrzená nahlížení do insolvenčního rejstříku ani nepředložila. Zároveň je třeba zmínit i skutečnost, že žalované byly poskytované před uzavřením obou úvěrů i další půjčky/úvěry, jak bylo vyloženo výše. Pakliže předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalované vycházela toliko z informací získaných od žalované, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování zcela konkrétních výdajů a nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.

43. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětných smluv o úvěru prověřila její schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalované úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalované.

44. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětné smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné rovněž pro nezkoumání úvěruschopnosti žalované.

45. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

47. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že jí byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 76 000 Kč a 60 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Doklad o vyplacení úvěru ke dni 9.11.2022 a ke dni 23.5.2022 a Výpisy z účtu žalované, z nichž má soud za prokázané, že žalované na její účet č. , č. účtu, byly vyplaceny peněžní prostředky ve výši 76 000 Kč a 60 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaná bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijala plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátila předchůdkyni žalobkyně celkem částku 22 870 Kč a 39 710 Kč. Proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 53 130 Kč a 20 290 Kč, tj. celkem 73 420 Kč (výrok I. rozsudku). Co do zbytku jistiny ve výši 107 368,86 Kč Kč včetně smluvního úroku z úvěru, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

48. Soud má za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 30.1.2024, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 24.4.2024. Žalovaná pak byla povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 25.4.2024. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 26.4.2024, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 14,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

49. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

50. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 73 420 Kč s příslušenstvím, žalovaná byla úspěšná co do částky 107 368,86 Kč s příslušenstvím. Je tak zřejmé, že by ve věci úspěšnější žalované náleželo právo na náhradu poměrných nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalované vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z nich nemá na jejich náhradu právo.

51. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu ke splnění uložených povinností, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.