21 C 95/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně, ; zastoupené Mgr. jméno příjmení, anonymizováno, advokátem se sídlem adresa, proti žalované: ; celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa žalované, o zaplacení 85 609,46 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 55 705 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 55 705 Kč od 6. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 29 904,46 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 823,50 Kč, s úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 85 479,46 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 055,73 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 85 609,46 Kč od 22. 2. 2022 do 5. 5. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 29 904,46 Kč od 6. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 247 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 21.2.2022, doplněnou podáním ze dne 29.3.2022 a ze dne 2.6.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 85 609,46 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 2.3.2020 uzavřela žalovaná se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec 90 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet. Během trvání úvěrového vztahu načerpala žalovaná částku 96 690 Kč. Žalovaná cekem vrátila žalobkyni částku 40 985 Kč, zbytek řádně a včas nevrátila a dluží žalobkyni celkem částku 85 609,46 Kč, tj. jistinu ve výši 85479,46 Kč a náklady na vymáhání ve výši 130 Kč. I přes výzvu žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalobkyně a právní zástupkyně žalobkyně se k jednání soudu omluvily, žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 4.5.2022). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaná ve věci nevyjádřila.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Z Úvěrové smlouvy číslo ze dne 2.3.2020 plyne, že tato smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale číselným kódem:„ číslo“. Z obsahu textu této listiny plyne, že žalobkyně a žalovaná měly uzavřít smlouvu, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 90 000 Kč a žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnuté peníze ve splátkách; výše splátky 2,05 % z úvěrového rámce, tj. 1 845 Kč. Roční úroková sazba činila 18,88 %. Úvěr měl být čerpán na účtu žalované č. bankovní účet. Žalovaná měla ke svým poměrům ve smlouvě uvést, že je vdaná, bydlí ve vlastním domě/bytě, má učňovské vzdělání, je zaměstnancem právnická osoba anonymizováno langer s měsíčním příjmem 25 000 Kč čistého, příjem ostatních členů domácnosti činí 60 000 Kč a nemá žádné vyživované dítě.

6. Z Úvěrových podmínek žalobkyně plyne úprava práv a povinností plynoucích z úvěrové smlouvy.

7. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že dne 2.3.2020 byla žalované bankovním převodem vyplacena částka 50 000 Kč, dne 23.4.2020 částka 2 000 Kč, dne 5.5.2020 částka 18 000 Kč, dne 23.5.2020 částka 1 000 Kč, dne 25.5.2020 částka 590 Kč, dne 20.7.2020 částka 2 000 Kč, dne 22.9.2020 částka 800 Kč, dne 30.44 2020 částka 900 Kč, dne 21.12.2020 částka 400 Kč, dne 18.3.2021 částka 1 300 Kč, dne 26.4.2021 částka 400 Kč a dne 26.5.2021 částka 400 Kč, tj. celkem částka 96 690 Kč. Žalovaná vrátila žalobkyni celkem 40 985 Kč.

8. Z výzvy ze dne 27.10.2021 plyne, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě částky 96 884,46 Kč. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 29.10.2021, jak plyne z podacího archu.

9. Z Úvěrové karty plyne, že tato listina není opatřena vlastnoručním, ani jiným, podpisem žalované. Žalovaná je specifikována jako vdaná, bydlí ve vlastním domě/bytě, nemá žádné dítě, je zaměstnanec s příjmem 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 60 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 30 000 Kč. Žalobkyně prověřovala žalovanou v externích registrech. Dále měla žalobkyně vycházet ze životního minima dospělých členů domácnosti 3 140 Kč. Splátky žalované u jiných společností činily 19 886 Kč, u žalobkyně pak 0 Kč.

10. Z Úvěrové zprávy plyne, že u žalované byly vykázány celkem 13 odmítnutých úvěrových operací, tři byly odvolány, ke dni dotazu měla žalovaná celkem 6 existujících úvěrů a 36 ukončených úvěrů. Dále ke dni dotazu měla žalované jeden nesplátkový úvěr a 4 existující kreditní karty.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 21.1.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 24.1.2022, jak plyne z poštovního podacího archu.

12. Skutkový závěr: Žalobkyně v době od 2.3.2020 do 20.5.2021 vyplatila na účet žalované částku 96 690 Kč. Žalovaná vrátila žalobkyni pouze částku 40 985 Kč, zbytek dosud nevrátila. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 21.1.2022, jenž byl předán k poštovní přepravě dne 24.1.2022, k úhradě dluhu.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

19. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

20. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

24. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla dne 2.3.2020 uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši 90 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit ve splátkách spolu se sjednaným úrokem. Předložená smlouva o úvěru ze dne 2.3.2020 není opatřena vlastnoručním podpisem žalované; je opatřena číselným kódem:„ číslo“.

25. Z ustanovení § 104 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu je nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 ObčZ a § 562 odst. 1, 2 ObčZ). V projednávané věci k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím komunikace na dálku. Tato forma uzavírání smlouvy nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru. Ve smlouvě uvedený podpis v kolonce klienta„ 773917“ nelze bez dalšího ztotožnit s osobou žalované. V projednávaném případě tak smlouva, v níž měl být sjednán tvrzený úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. A protože zákon spojuje tuto podmínku s platností právního jednání (§ 561 odst. 1 ObčZ), je podle názoru soudu smlouva o úvěru neplatná.

26. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalované úvěr splácet. Dle tvrzení žalobkyně tato vycházela z informací získaných od žalované při vyplnění úvěrové smlouvy. Takto žalovaná měla udat svůj měsíční příjem 25 000 Kč u výše tohoto odůvodnění specifikovaného zaměstnavatele, příjem ostatních členů domácnosti 60 000 Kč, dále, že je vdaná, žije ve vlastním domě/bytě, má učňovské vzdělání a je bez vyživovací povinnosti; výdaje žalované nejsou ve smlouvě udány. Dále měla žalobkyně provést lustraci žalované v externích registrech a zjistit, že měla další závazky u jiných společností (splátky 19 886 Kč). Žalobkyní předložená úvěrová karta není opatřena podpisem žalované, jde o interní listinu žalobkyně.

27. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně Potvrzením o zaměstnání žalovaného a výši jeho mzdy před uzavřením smlouvy. Dle názoru soudu žalobkyně rovněž řádně nezkoumala výdaje žalované, přičemž je nezbytné, aby žalobkyně zkoumala, kromě způsobu uspokojování potřeby bydlení, rovněž výši nákladů žalované na bydlení, apod. Skutečnost, že žalobkyni vycházela ze životního minima členů domácnosti ve výši 3 140 Kč, je dle názoru soudu sama o sobě nedostačující. Navíc již sama skutečnost, že žalovaná měla další četné závazky u jiných společností, jež splácela v celkové výši 19 886 Kč, mělo být pro žalobkyni signálem k řádnému a důslednému zkoumání poměrů žalované.

28. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit.

29. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ, neplatná, přičemž k této neplatnosti právního jednání přihlédl i bez návrhu (§ 588 ObčZ).

30. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 96 690 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis čerpání, splátek a úhrad, z nějž má soud za prokázané, že žalované byly poskytnuty v období od března 2020 do května 2021 peněžní prostředky v celkové výši 96 690 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila (§ 2991 ObčZ). Vzhledem k tomu, že žalovaná vrátila žalobkyni pouze část poskytnutých peněz, a to ve výši 40 985 Kč, přičemž zbytek dosud nevrátila, čímž porušila povinnost vyplývající jí z ustanovení § 2991 odst. 1 ObčZ, uložil jí soud v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 55 705 Kč (výpočet. 96 690 Kč – 40 985 Kč = 55 705 Kč). Co do zbytku požadované částky ve výši 29 907,46 Kč spolu se smluvním úrokem soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

31. Dále má soud za prokázané, že žalovaná byla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp.zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu výzvou ze dne 21.1.2022, jež byla předána k poštovní přepravě dne 24.1.2022, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalované doručena, resp. kdy se žalovaná mohla s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měla žalovaná objektivní možnost seznámit se až dne 4.5.2022, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaná pak byl povinna uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 5.5.2022. Jelikož tak neučinila, dostala se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 6.5.2022 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě nižší, avšak od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 8,50 % ročně z částky 55 705 Kč od 6.5.2022 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou ve II. výroku rozsudku zamítnul.

32. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

33. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 56 159 Kč (tj. jistina 55 705 Kč + úroky z prodlení přiznané v I. výroku rozsudku a kapitalizované ke dni vyhlášení rozhodnutí částkou 454 Kč; 57,43 %), žalovaná co do částky 41 632,49 Kč (jistina 29 904,46 Kč + kapitalizovaný úrok 5 823,50 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 2 055,73 Kč + úrok a úrok z prodlení uvedený ve II. výroku rozsudku a kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí souhrnnou částkou 3 848,80 Kč; 42,57 %), proto žalobkyni přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 14,86 % Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 281 Kč, odměnou advokáta žalobkyně ve výši 13 620 Kč za 3 úkony právní služby po 4 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzvy k plnění a sepis žaloby) dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“), 3 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky a 21% DPH z částky 14 520 Kč, tj. ve výši 3 049,20 Kč. Proto soud uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni částku 3 247 Kč rovnající se 14,86 % jejích celkových nákladů řízení. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

34. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za sepis podání ze dne 29.3.2022 a ze dne 2.6.2022, neboť je nepovažuje za účelně vynaložené náklady řízení, když z nich neplynou žádné skutečnosti, které by nemohly nebo neměly být uvedeny již v žalobě. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.