23 C 117/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 785 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 785 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 571 Kč od 17.7.2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 214 Kč od 28.8.2019 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 2 400 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 560 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 11 785 Kč s příslušenstvím představující dlužné nájemné dle nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 22.5.2019, které žalovaný přes upomínku žalobkyně zaslané dne 11.9.2020 nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Ze žalobkyní předložených důkazů soud učinil tato skutková zjištění: Z nájemní smlouvy číslo soud zjistil, že ji mezi sebou uzavřeli žalobkyně a žalovaný dne 22.5.2019 na dobu určitou od 24.5.2019 do 23.7.2019, žalovaný se stal nájemcem k místu na stánkový prodej v obchodním centru obec a zavázal se za nájem místa platit týdenní nájemné ve výši 2 500 Kč splatné předem. Z faktury číslo ze dne 2.7.2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájemné za červen 2019 ve výši 10 714 Kč se splatností dne 16.7.2019. Před datem splatnosti žalovaný uhradil na nájemném 7 143 Kč, tudíž dlužné nájemné činí 3 571 Kč. Z faktury číslo ze dne 13.8.2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nájemné za období od 1.7.2019 23.7.2019 ve výši 8 214 Kč se splatností dne 27.8.2019. Z upomínky ze dne 11.9.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 11 785 Kč s příslušenstvím.

5. Na základě předložených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný se stal nájemcem místa na stánkový prodej v obchodním centru obec na dobu určitou od 24.5.2019 do 23.7.2019 na základě nájemní smlouvy číslo zavázal se za nájem místa platit žalobkyni týdenní nájemné ve výši 2 500 Kč splatné předem. Žalovaný však porušil svou smluvní povinnost, když nezaplatil nájemné za červen 2019 ve výši 3 571 Kč se splatností dne 16.7.2019 a nájemné za období od 1.7.2019 23.7.2019 ve výši 8 214 Kč se splatností dne 27.8.2019, a to ani přes výzvu žalobkyně před podáním žaloby u soudu.

6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30.6.2020, (dále jen„ o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2237 o.z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Podle § 2217 odst.1 o.z. se nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Po právním posouzení výše citovaného v řízení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se stal nájemcem místa na stánkový prodej v obchodním centru obec na dobu určitou od 24.5.2019 do 23.7.2019 na základě platně uzavřené nájemní smlouvy dle § 2201 o.z. Žalovaný však porušil svou smluvní povinnost platit dohodnuté nájemné řádně a včas, když nezaplatil nájemné za červen 2019 ve výši 3 571 Kč splatné dne 16.7.2019 a nájemné za období od 1.7.2019 23.7.2019 ve výši 8 214 Kč splatné dne 27.8.2019, proto je povinen žalobkyni dlužné nájemné ve výši 11 785 Kč zaplatit, a to spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z., který je požadován ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. za dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou nájemného. Protože se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč (2 pohledávky x 1 200 Kč), které jsou požadovány v souladu s § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

8. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla žalobkyně plný úspěch ve věci a splnila podmínku předžalobní výzvy dle § 142 a o.s.ř., proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů vůči žalovanému ve výši 4 560 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za dva úkony právní služby po 1 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění ke dni podání žaloby, (dále jen,,AT“), dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 13 odst. 1, 3 AT Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.