23 C 126/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 050 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení a) částky ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 500 Kč od 16.10.2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč b) částky ve výši 4 550 Kč se žaloba zamítá . III . Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky náhradu nákladů řízení ve výši 413 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 16 050 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ním uzavřela dne 3.10.2024 smlouvu o zápůjčce, (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázala spolu s jistinou zaplatit poplatek ve výši 1 500 Kč se splatností dne 15.10.2024. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného na základě informací od žalovaného o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech, které zaznamenala do zákaznické karty žalovaného a provedla jeho lustraci v relevantních veřejných databází. .. Žalobkyně požaduje též zaplacení nákladů spojených s prodlením žalované ve výši 2 500 Kč ( 5 upomínek po 500 Kč) a smluvní pokuty dle čl.2.3 Smlouvy ve výši 0,10% denně z částky 10 000 Kč od 16.10.2024 do 14.1.2026 Anonymizováno ve výši 4 550 Kč. Dluh nebyl žalovaným zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění dne 30.7.2025.

2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze Smlouvy bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřely žalobkyně a žalovaný, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal spolu s jistinou zaplatit poplatek ve výši 1 500 Kč do 15.10.2024. Pro případ prodlení žalovaného se splacením zápůjčky byl ve Smlouvě v čl. 2.3. sjednán poplatek za písemnou výzvu k úhradě ve výši 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z dlužné částky . Z upomínek ze dne 22.10.2024, 29.10.2024, 5.11.2024, 14.11.2024, 29.11.2024 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dluhu. Z předžalobní upomínky ze dne 30.7.2025 a podacího lístku pošty ze dne 30.7.2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 18 119 Kč.

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč s poplatkem ve výši 1 500 Kč a žalovaný se zavázal jistinu spolu s poplatkem zaplatit do 15.10.2024. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobkyně neuvedla k výzvě soudu příjem a výdaje žalovaného ani nepředložila jeho zákaznickou kartu. Žalovaný nezaplatil ničeho ani přes zaslání předžalobní výzvy dne 30.7.2025.

6. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 ZSU, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst.2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala, že by řádně prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho měsíčních příjmů a výdajů, tudíž nesplnila řádně svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a Smlouva, jež měla být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve výši 10 000 Kč, které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 9 000 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení dvou různých nároků se samostatným skutkovým základem. Jedná se o nárok z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 11 500 Kč s příslušenstvím a o nárok z dohody o smluvní pokutě ve výši 4 550 Kč, kdy i žaloba byla takto koncipována, proto soud rozhodl o nákladech řízení ve vztahu ke každému z těchto žalobních nároků zvlášť ( srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp.zn. I. ÚS 2717/08) .

14. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 10 000 Kč, což činí 60 % celkového nároku, u neúspěšná co do zaplacení částky 6 615 Kč ( včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), což činí 40 % celkového nároku, proto má nárok na náhradu 20 % nákladů řízení ( 60%-40%=20%).

15. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 550 Kč byl zcela úspěšný žalovaný, když žaloba byla v této části zcela zamítnuta, proto by měl žalovaný dle § 142 odst.1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení, žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly.

16. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 615 Kč sestávající sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b. odst.1 bod 2. , § 11 odst.1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby, tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, po 400 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2, náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a), 21% daně z přidané hodnoty z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč .

17. K celkovému nároku na zaplacení částky 21 165 Kč s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku činí nárok na plnění z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru 16 615 Kč , tj. 79 % celkového nároku, proto z celkového nároku nákladů řízení ve výši 2 615 Kč činí 79 % částku ve výši 2 066 Kč. Z částky 2 066 Kč pak 20 % činí 413 Kč, proto soud žalobkyni přiznal v souladu s § 142 odst.2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení ve výši 413 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě dle § 160 odst.1 o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce