23 C 127/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 19.2.2020 do zaplacení, to vše tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.).

2. Žalobkyně se žalobou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 3 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 12.8.2019 Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací číslo (dále jen„ Účastnická smlouva“), v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi koncové zařízení IMEI číslo, (dále jen,, zařízení“), přičemž část kupní ceny ve výši 3 000 Kč představovala tzv. podmíněná sleva. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když přestal platit předepsané splátky za koncové zařízení, zesplatnila žalobkyně zbývající splátky žalovaného za koncové zařízení a doúčtovala podmíněnou slevu 3 000 Kč vyúčtováním číslo splatným dne 18. 2. 2020. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dne 23.11.2020 k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na ni žádným způsobem nereagoval.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 12.8.2019 Účastnickou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zařízení typu Nokia číslo IMEI číslo za kupní cenu 4 989 Kč, jež byla ponížena o podmíněnou slevu ve výši 3 000 Kč, která byla podmíněna trváním smlouvy po dobu 24 měsíců.. S ohledem na předčasné ukončení Účastnické smlouvy pro neplnění platebních povinností žalovaným, žalobkyně doúčtovala žalovanému podmíněnou slevu ve výši 3 000 Kč vyúčtováním číslo splatným dne 18. 2. 2020. Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného dne 23.11.2020 k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na ni žádným způsobem nereagoval.

6. Podle § 63 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen„ ZEK“) ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o právnickou osobu; b) je-li uživatelem nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby a c) popis poskytované služby.

7. Podle § 2079 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

8. Podle § 1931 o.z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkové stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena Účastnická smlouva ve smyslu § 63 ZEK, jejíž součástí bylo i ujednání o koupi koncového zařízení ve smyslu § 2079 o.z Z důvodu předčasného ukončení smlouvy pro neplnění platebních povinností žalovaným, vyúčtovala žalobkyně žalovanému podmíněnou slevu zařízení ve výši 3 000 Kč, na niž žalovaný ztratil nárok. Žalovanému tak vznikl dluh ve výši 3 000 Kč ze zaniklého nároku na podmíněnou slevu zařízení. Protože žalovaný nezaplatil řádně vyúčtování podmíněné slevy ve lhůtě splatnosti do 18.2.2020, dostal se podle § 1968 o.z. ode dne následujícího do prodlení, a je tak povinen dle § 1970 o.z. zaplatit žalobkyni vedle podmíněné slevy ve výši 3 000 Kč i úrok z prodlení od 19.2.2020, který je požadován ve výši, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupkyni žalobkyně.

13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.