23 C 133/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně zastoupené: Jméno Zástupce, advokátka, sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno 00 Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, nar. Datum narození žalované, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 23 622,94 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení a) částky ve výši 13 111,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 364 Kč od 14.10.2025 do zaplacení, b) částky ve výši 511,42 Kč se žaloba zamítá .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 23 622,94 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ní uzavřela dne 14.6.2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na její účet dne 14.6.2025 a žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně z nesplacené části jistiny , poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a poplatkem ve výši 165 Kč za službu ,, Anonymizováno“ zaplatit v denních splátkách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně Smlouvu vypověděla emailem ze dne 13.10.2025 a úvěr zesplatnila ke dni 14.10.2025 . Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. Žalovaná nezaplatila ničeho.. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované lustrací v CEE, ISIR a bankovním výpisem z účtu žalované prostřednictvím služby Anonymizováno a vycházela z měsíčního čistého příjmu žalované ve výši 38 266 Kč. Dluh nebyl žalovanou zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění odeslané dne 1.2.2026.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal její souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění: Ze Smlouvy soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 35 200 Kč na její účet č. č. účtu a žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně, poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a poplatkem za volitelné služby- poplatek ve výši 165 Kč za službu ,, Anonymizováno“ zaplatit v denních splátkách od 14.7.2025 do 1.12.2026. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vycházela z čistého měsíčního příjmu žalované ve výši částka a výdajů ve výši částka- z toho částka měsíčně na bydlení, částka na splátky půjčky. Z bankovního výpisu Anonymizováno č. č. účtu za období od 6.11.2024 do 6.6.2025 soud zjistil, že v období od 1.12.2024 do 17.12.2024 a v období od 28.3.2025 do 28.3.2025 žalovaná pobírala pouze nemocenské dávky ve výši částka měsíčně , pravidelné měsíční příjmy žalované však nebylo možno nijak ověřit. Dále bylo zjištěno, že v dubnu 2025 žalovaná platila nájemné ve výši částka, v březnu 2025 nájemné ve výši částka, v únoru 2025 ve výši částka s tím, že žalovaná pobírala též příspěvek na bydlení ve výši 20 714 Kč v březnu 2025 za období 10-12/24, 1/25. V květnu 2025 žalovaná platila za elektriku částka v dubnu 2024 za elektriku částka, v březnu 2025 platila za plyn částka, za Wifi platila měsíčně částka. Z výpisu z účtu žalované č. č. č. účtu vedeného u právnická osoba. soud zjistil, že dne datum byla na účet připsána platba ve výši částka pod VS var. symbol ( č. Smlouvy). Z výpovědi žalobkyně odeslané dne 13.10.2025 soud zjistil, že žalobkyně Smlouvu vypověděla a úvěr ve výši 25 022,94 Kč zesplatnila. Z předžalobní výzvy ze dne 28.1.2026 a podacího lístku zelené pošty ze dne 30.1.2026 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 25 360,01 Kč.

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 14.6.2025 žalobkyně se žalovanou uzavřela Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla dne 14.6.2025 žalované na její účet úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 1,066 % denně, poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a poplatkem za volitelné služby- poplatek ve výši 165 Kč za službu ,, Anonymizováno“ zaplatit v denních splátkách od 14.7.2025 do 1.12.2026. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. Žalovaná nezaplatila ničeho. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně neověřila řádně majetkovou situaci žalované, neboť z předloženého výpisu z účtu žalované nelze identifikovat žalobkyní tvrzený pravidelný měsíční příjem žalované 38 266 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně Smlouvu vypověděla emailem ze dne 13.10.2025 a úvěr zesplatnila. Dluh nebyl žalovanou zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění odeslané dne 30.1.2026.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“),, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zák. ZSU, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala žádným relevantním důkazem, že by řádně prověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích pravidelných měsíčních příjmů ( např. výplatními páskami, pracovní smlouvou), proto soud dospěl k závěru, Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., § 2 odst.1 ZSU, je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU.

11. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč , které je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila, a v řízení byla pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení dvou různých nároků se samostatným skutkovým základem. Jedná se o nárok na vrácení plnění z uzavřené smlouvy o úvěru a) ve výši 23 111,52 Kč s příslušenstvím a dále o nárok z dohody o smluvní pokutě b) ve výši 511,42 Kč, kdy i žaloba byla takto koncipována, proto soud rozhodoval o nákladech řízení ve vztahu ke každému z těchto žalobních nároků zvlášť ( srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp.zn. I. ÚS 2717/08) . U žalobního nároku a) měla převažující úspěch žalovaná, která by měla podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobkyni nárok na část náhrady nákladů řízení, pokud jde o nárok b), byla žalovaná zcela úspěšná, proto by měla nárok na plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst.1 o.s.ř.. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádné z účastnic. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.