23 C 227/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 152 411,60 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 134 187,76 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky ve výši 18 223,84 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 354,47 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 152 411,60 Kč od 2.11.2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 139 298,35 Kč od 2.11.2024 do zaplacení se žaloba zamítá .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, tituly za jménem náhradu nákladů řízen ve výši 14 989,85 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku..

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 26.9.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 152 411,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně, právnická osoba.., IČO: IČO, ( dále jen ,, předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne 24.1.2024 smlouvu o úvěru půjčce, (dále jen ,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly dne 26.1.2024 Anonymizováno poskytnuty peněžní prostředky ve výši 142 359 Kč na konsolidaci úvěru od předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 16 % ročně splácet v 120 měsíčních splátkách po 2 624 Kč . Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný zaplatil 8 171,24 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 1.11.2024 k zesplatnění úvěru. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.1.2025 s účinností ke dni 10.1.2025 postoupila na žalobkyni. Žalovaný přes výzvu žalobkyně zaslanou dne 30.5.2025 dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Žalobkyně u jednání dne 29.1.2026 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 29.1.2026 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1,3 o.s.ř., soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání brání nikoliv řádné splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu ve výši 5 000 Kč. Ze Žádosti o poskytnutí informací o úvěru č. 3651444 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je nezaměstnaný s měsíčním čistým příjmem částka a má nezbytné měsíční výdaje ve výši částka. Z Návrhu na uzavření smlouvy o Optimální splátce č. 3651444 ze dne 7.12.2022 soud zjistil, že žalovaný požadoval úvěr ve výši 156 640 Kč s ročním úrokem ve výši 16 % ročně a zavázal se úvěr splácet v 120 měsíčních splátkách po 2 624 Kč za účelem konsolidace úvěru poskytnutého předchůdkyní žalobkyně. Z oznámení o ukončení čerpání úvěru ze dne 29.1.2024 soud zjistil, že žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 142 359 Kč. Z Akceptace návrhu Smlouvy o Optimální splátce ze dne 24.1.2024 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela dle návrhu žalovaného smlouvu o úvěru. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajištěného závazku ze dne 1.11.2024 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 152 766,07 Kč. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 21.1.2025 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy a podacího lístku právnická osoba. ze dne 30.5.2025 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 174 461,99 Kč..

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 24.1.2024 smlouvu o úvěru , na jejímž základě mu byly poskytnuty za účelem konsolidace úvěru u předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 142 359 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem s úrokem ve výši 16 % ročně splácet v 120 měsíčních splátkách po 2 624 Kč . Pokud jde o ověření úvěruschopnosti žalovaného, předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že byl žalovaný nezaměstnaný s příjmem ve výši částka a výdaji ve výši částka, aniž by příjmy a výdaje žalovaného ověřila. Žalovaný zaplatil 8 171,24 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 1.11.2024 k zesplatnění úvěru. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.1.2025 s účinností ke dni 10.1.2025 postoupila na žalobkyni. Žalovaný přes výzvu žalobkyně zaslanou dne 30.5.2025 dluh nezaplatil.

6. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 87 odst. 1 ZSU Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z příjmu deklarovaného žalovaným, měsíční příjmy a výdaje žalovaného však neprokázala žádným důkazem, proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.

12. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 142 359 Kč a žalovaný uhradil 8 171,24 Kč . Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny 134 187,76 Kč ( 142 359 Kč - 8 171,24 Kč) , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 134 187,76 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9.1.2025 s účinností ke dni 10.1.2025 .

14. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 134 187,76 Kč, což představuje 67 % celkového nároku, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu 67 % nákladů řízení vůči žalovanému. Žalovaný byl úspěšný co do částky 64 840,30 Kč včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, což představuje 33 % celkového nároku, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu 33 % nákladů řízení vůči žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. 34 % (67 % - 33 % = 34 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 44 087,80 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 965 Kč, odměnou advokáta žalobkyně ve výši 28 880 Kč za čtyři úkony právní služby ( převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, účast u jednání před soudem dne 29.1.2026) po 7 220 Kč podle § 7 bodu 5., § 8, § 11 odst. 1 písm.a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen ,,a. t.“, náhradou hotových výdajů ve výši 1 800 Kč za čtyři úkony právní služby ( převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, účast u jednání před soudem dne 29.1.2026) po 450 Kč dle § 13 odst.1,4 a.t., včetně 21 % DPH z částky 30 680 ve výši 6 442,80 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ; 34 % těchto nákladů pak činí 14 898,85 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.

16. Pokud žalobkyně požadovala odměnu a náhradu hotových výdajů za další úkon právní služby, a to doplnění žaloby ze dne 26. 9. 2025, soud odměnu a náhradu hotových výdajů za tento úkon nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být uvedeny již v žalobě. Pokud žalobkyně požadovala jednu polovinu odměny a náhradu hotových výdajů za další úkon právní služby, a to vyjádření ze dne 9. 10. 2025, jednalo se pouze o vyjádření k procesnímu postupu soudu, proto soud polovinu odměny a náhradu hotových výdajů za tento úkon nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.