Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

23 C 254/2025

č. j. 23 C 254/2025-54

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-01-29 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCV:2026:23.C.254.2025.54

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 77 161 Kč s příslušenstvím, ve výroku

I. částečným rozsudkem pro uznání,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 10 456,77 Kč v měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím poprávní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do zaplacení a) částky ve výši 42 620 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 706,94 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 561,97 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 913,81 Kč od 28.1.2025 do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 29 913,81 Kč od 28.1.2025 do zaplacení,b) částky ve výši 24 084,23 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 690,02 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 690,02 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 653,93 Kč od 28.1.2025 do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně z částky, Anonymizováno, 15 653,93 Kč od 28.1.2025 do zaplaceníse žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení .

1. Žalobkyně se žalobou , ve znění soudem připuštěné změny, domáhala na žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu 2 smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), a to smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , (dále jen „Smlouva 1“), a smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , datum, , (dále jen „Smlouva 2“). Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované tak, že vycházela z údajů uvedených žalovanou s tím, že příjem u Smlouvy 1 ve výši , částka, ověřila pracovní smlouvou a výplatními páskami za období 2,3,/2022, příjem u Smlouvy 2 ve výši , částka, ověřila pracovní smlouvou a výplatními páskami za období 2,3,/2021, a dále provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku. Předchůdkyně žalobkyně dále vycházela z toho, že žalovaná bydlí v nájmu a nemá žádné závazky z úvěru z kreditní karty ani zápůjčky u jiné společnosti. Na základě Smlouvy 1 žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši , částka, a zavázala se k úhradě úroku ve výši , částka, a poplatku za zpracování úvěru ve výši , částka, a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze částku ve výši , částka, . Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna. Přes upomínku žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila. Na základě Smlouvy 2 žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši , částka, a zavázala se k úhradě úroku ve výši , částka, a poplatku za zpracování úvěru ve výši , částka, a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila částku ve výši , částka, . Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna. Přes upomínku žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila2. Žalovaná ve svém vyjádření podaném dne , datum, u soudu uvedla, že dluh částečně uznává, když si vzala od předchůdkyně žalobkyně v květnu 2022 úvěr, který po určitou dobu řádně splácela, avšak následně se dostala do finanční krize, kdy nebyla schopna všechny své závazky hradit. Neuznala však výši úrokové sazby a poplatků za doplňkové služby, které nebylo možné reálně využít. Výši úrokové sazby a poplatků považovala za nepřiměřené a v rozporu s principy ochrany spotřebitele.. Požádala o úhradu dluhu formou splátek, ke svým majetkovým poměrům uvedla, že je v pracovní neschopnosti a pobírá sociální dávky ve výši , částka, , pokud pracovala, činil její čistý měsíční příjem , částka, , nemá žádné úspory ani majetek.

3. V podání ze dne , datum, došlém soudu dne , datum, žalobkyně navrhla vydání částečného rozsudku pro uznání a pokud jde o splátky, navrhla splátky ve výši , částka, měsíčně. K úroku uvedla, že požaduje na základě svého uvážení pouze úrok ve výši 15 % ročně., právnická osoba, jednání dne , datum, žalovaná uvedla, že uznává svůj nárok pod písm.a) pouze co do zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, s tím, že byla poslední půlrok na nemocenské, ale od , datum, nastupuje do nového zaměstnání, proto požádala o úhradu dluhu ve splátkách po , částka, měsíčně .

5. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, který je proti němu žalobou uplatňován rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

6. V daném případě se jedná o typické řízení sporné ovládané zásadou dispoziční, kde mají účastníci řízení plnou dispozici řízením i jeho předmětem. Jedná se tudíž o řízení, jehož povaha připouští uzavření a schválení smíru (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná částečně uznala nárok uplatněný v žalobě pod písm.a) a žalobkyně navrhla vydání částečného rozsudku pro uznání, rozhodl soud podle § 153a odst. 3 o.s.ř. částečným rozsudkem pro uznání co do zaplacení částky ve výši , částka, , když dospěl k závěru, že byly splněny všechny podmínky pro jeho vydání, povaha věci v daném případě nebrání vydání rozsudku pro uznání, a takovýto rozsudek ani neodporuje hmotnému právu.

7. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud přihlédl k doloženým majetkovým poměrům žalované, jejíž průměrný měsíční čistý výdělek za poslední čtvrtletí činil , částka, , od , datum, však nastupuje do nového zaměstnání, splácí dluhy v celkové měsíční výši , částka, , platí nájemné ve výši , částka, , místní poplatky ve výši , částka, a na stavební spoření platí , částka, měsíčně, vlastní vozidlo v ceně , částka, a má družstevní podíl, takže jí zbývá měsíčně , částka, , jakož i k dobré vůli žalované dlužnou částku uhradit, kterou projevila uznáním dluhu, a povolil žalované zaplatit dlužnou částku v měsíčních splátkách po , částka, . Nebude-li však některá ze stanovených splátek dodržena, může se žalobkyně domáhat zaplacení celého zbytku dluhu najednou.

8. Soud se dále zabýval nárokem žalované uvedeným ve výroku II. rozsudku a z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti:Ze Smlouvy 1 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala k úhradě úvěru, poplatku ve výši , částka, ( úrok ve výši , částka, + poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, +poplatek za zpracování úvěru ve výši , částka, )a doplňkového pojištění ve výši , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, .Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedla, že pobírá čistý měsíční příjem ve výši , částka, ( ověřeno výplatními páskami 2,3/2022 a pracovní smlouvou), a má výdaje ve výši , částka, měsíčně.Ze Smlouvy 2 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně převzala v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši , částka, a zavázala se k úhradě úroku ve výši , částka, a poplatku za zpracování úvěru ve výši , částka, a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, .Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedla, že pobírá čistý měsíční příjem ve výši , částka, ( ověřeno výplatními páskami 2,3/2021 a pracovní smlouvou), a má výdaje ve výši , částka, měsíčně.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky z obou Smluv na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .Z tabulky umoření žalobkyně soud zjistil, že žalovaná na pohledávku ze Smlouvy 1 uhradila , částka, .Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku pošty z téhož dne soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužných pohledávek v celkové výši , částka, z obou Smluv.

9. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:Na základě Smlouvy 1 předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala k úhradě úroku ve výši , částka, a poplatku za zpracování úvěru ve výši , částka, a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze částku ve výši , částka, . Na základě Smlouvy 2 žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření Smlouvy částku ve výši , částka, a zavázala se k úhradě úroku ve výši , částka, a poplatku za zpracování úvěru ve výši , částka, a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, v 78 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila částku ve výši , částka, . Před uzavřením obou Smluv předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované tak, že vycházela z údajů uvedených žalovanou do zákaznické karty s tím, že příjem u Smlouvy 1 ve výši , částka, měla ověřit pracovní smlouvou a výplatními páskami za období 2,3,/2022, příjem u Smlouvy 2 ve výši , částka, ověřila pracovní smlouvou a výplatními páskami za období 2,3,/2021. Přes poučení soudu však žalobkyně nepředložila žádný důkaz ohledně úvěruschopnosti žalované.. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, , o čemž byla žalovaná řádně vyrozuměna. Přes upomínku žalobkyně zaslanou dne , datum, žalovaná dluh nezaplatila10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění , (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Dle § 87 odst. 1,2 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně k ověření příjmů a výdajů uvedených žalovanou před uzavřením Smluv 1,2 nepředložila žádné dokumenty, dospěl soud k závěru, že obě Smlouvy, jež měly být smlouvami o úvěru dle § 2395 o.z., jsou absolutně neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 odst.1 ZSU.

15. K tomuto závěru o neplatnosti Smluv soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, a rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, C-679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

16. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

17. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy 1 částku ve výši , částka, a žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila částku ve výši , částka, , na základě Smlouvy 2 byla žalované poskytnuta částka ve výši , částka, a žalovaná uhradila , částka, . Vzhledem k tomu, že uzavřené Smlouvy jsou absolutně neplatné a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, zabýval se soud tím, zda vzniklo žalované bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU . žalované vzniklo s ohledem na úhrady žalované u jednotlivých Smluv bezdůvodné obohacení pouze dle Smlouvy 1 ve výši , částka, (, částka, -, částka, ), o němž soud rozhodl dle uznání žalované ve výroku I. rozsudku. S ohledem na absolutní neplatnost obou Smluv soudu nezbylo, než další požadované nároky žalobkyně zamítnout.

18. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.

19. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům vyjádřila a doložila je, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil plnění ve splátkách po , částka, měsíčně, jak uvedeno v bodě 6. rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

20. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. S ohledem na převažující úspěch žalované by měla žalovaná v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalovaná se však náhrady nákladů řízení vzdala, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.