23 C 281/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o sousedské žalobě,

I. Žalovaná jako vlastník bytové jednotky [číslo] situované ve 4. NP budovy [adresa] nacházející se na adrese [adresa žalobkyně a žalované], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov, je povinna zdržet se obtěžování žalobkyně jako vlastníka bytové jednotky [číslo] situované v 5. NP budovy [adresa] nacházející se na adrese [adresa žalobkyně a žalované], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov, kouřem, plynem, hlukem a otřesy způsobenými demolicí bytu a jeho zařízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Chomutově soudní poplatek za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku v kolcích nebo na účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se žalobou ve znění změny žaloby ze dne 29.3.2021 domáhala vydání rozhodnutí, aby soud uložil žalované zdržet se obtěžování žalobkyně při užívání její bytové jednotky kouřem, plynem, hlukem a otřesy způsobenými demolicí jejího bytu a jeho zařízení s odůvodněním, že od roku 2012 nebo 2013, kdy žalovaná začala svůj byt užívat, až do přelomu listopadu a prosince 2019, kdy se ze svého bytu odstěhovala, žalovaná opakovaně obtěžovala žalobkyni a její rodinu nadměrným hlukem a otřesy způsobenými tím, že průběžně demolovala byt a to tak, že vší silou blíže neurčeným předmětem narážela do panelových stěn svého bytu, do podlahy, topných radiátorů a stupaček, což provázela hlasitými výkřiky vulgarismů a výhružek, a to v jakoukoliv denní i noční dobu, vyhrožovala též vyhozením domu do vzduchu účinkem plynu. Škodlivé jednání žalované bylo řešeno opakovaně Městskou policií Chomutov, Policií ČR i Komisí pro projednání přestupků města Chomutov, dosud však bez trvalého efektu. Mimořádnost této kauzy ilustruje i skutečnost, že již dva vlastníci byli nuceni se z důvodu tohoto extrémního jednání žalované z domu odstěhovat, kdy i vůči paní [jméno] [příjmení] se žalovaná chovala vulgárně a agresivně.

2. Žalovaná u jednání dne 16.7.2020 žádala zamítnutí žaloby s tím, že vůči žalované ani její dceři nic nemá a nemá ani problém s ostatními sousedy v domě. V bytě bydlí od roku 2012, v roce 2013 se rozváděla se svým manželem, na němž byla finančně závislá a nechal ji bez peněz, bral drogy a vykopával dveře. Na přelomu listopadu a prosince 2019 se z bytu odstěhovala.. V roce 2019 chodila do zaměstnání na směny, takže měla převrácený režim. Dále uvedla u jednání dne 14.12.2021, že jí měli sousedi říct, že se chová nevhodně, k výpovědi svědků u jednání uvedla, že všichni svědci její jednání zveličovali. Dále uvedla, že se cítí v současné době pronásledovaná ze strany žalobkyně, kdy v bytě nemůže být, vybrat si schránku, pohybovat se tam, když se žalobkyně diví, co tam dělá. U jednání dne 10.5.2022 žalovaná uvedla, že je na ni vedena exekuce, proto neví, jak to s bytem dopadne, k výslechu svědků u posledního jednání uvedla, že se pouze domnívají, že se bude její nevhodné chování opakovat. Dále uvedla, že jí byla diagnostikována schizofrenie, léčí se na psychiatrii a bere pravidelně léky, tudíž je její stav stabilizovaný.

3. Z informativního výpisu Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov soud zjistil, že žalobkyně je zapsána jako vlastník bytové jednotky [číslo] situované v 5. NP budovy [adresa] nacházející se na adrese [adresa žalobkyně a žalované], zapsané na listu vlastnictví [číslo] žalovaná má ve společném jmění manželů bytovou jednotku [číslo] situovanou ve 4. NP budovy [adresa] nacházející se na adrese [adresa žalobkyně a žalované], zapsané na listu vlastnictví [číslo].

4. Z audionahrávek žalobkyně z chodby v domě na DVD nosiči soud zjistil, že dne 5.10.2019 v době od 8:08 hod. do 8:19 hod a v době od 16:25 hod do 16:32 hod. se z bytu žalované ozývala hlasitá hudba a vulgární výkřiky, dne 10.10.2019 v době od 19:52 hod. do 20:00 hod se z bytu žalované ozývaly výhružky na adresu žalobkyně, dne 24.10.2019 v době od 9:32 hod do 9:39 hod. byly slyšet výkřiky, dne 15.11.2019 ve 3:38 hod se ozývaly výkřiky z bytu žalované.

5. Ze sdělení Komise pro projednání přestupků statutárního města Chomutova ze dne 5.8.2020 soud zjistil, že u ní bylo vůči žalované vedeno řízení pro přestupky proti občanskému soužití pro hrubé rušení soužití v domě [adresa] v [obec] pro skutky spáchané dne 10.10.2013, 22.10.2013, 23.10.2013, 25- 26.10.2013, 28.10.2013, kdy byla žalované uložena peněžitá pokuta ve výši 2 500 Kč. V roce 2017 bylo vedeno přestupkové řízení vůči žalované pro skutek spáchaný dne 15.7.2017, kdy hlasitě křičela a nadávala, že všechno zlikviduje. V roce 2019 bylo vedeno přestupkové řízení vůči žalované pro skutky spáchané dne 20.9.2019, 3.10.2019, 5.10.2019, 10.10.2019, 24.10.2019, kdy se žalovaná opět dopustila přestupů proti občanskému soužití v domě č.p [číslo]. Z rozhodnutí Komise pro projednání přestupků statutárního města Chomutova ze dne 8.2.2021, které nabylo právní moci dne 5.5.2021, soud zjistil, že žalovaná byla uznána vinnou pro přestupky proti občanskému soužití spáchané dne 5.10.2019 a dne 10.10.2019 v jejím bytě a byla jí uložena pokuta ve výši 10 000 Kč.

6. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bydlí ve 2.patře pod žalovanou, problémy s žalovanou byly od roku 2017. V roce 2019 žalovaná ve svém bytě bouchala kladivem do panelů, všech součástí bytu, osočovala sousedy, nadávala (zejména na adresu žalobkyně), a to i vulgárně, v kteroukoliv denní i noční dobu, měla i otevřené okno a vykřikovala tak, že to bylo slyšet na parkovišti před domem, jejich nezletilá dcera se jí bála. Situaci v domě řešila i policie, žalovaná slíbila, že se to nebude opakovat, ale ve svém chování pokračovala. Svědek vyjádřil 100 % jistotu, že má za to, že pokud by se žalovaná do bytu vrátila, ve svém nevhodném chování by pokračovala.

7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bydlí ve 2.patře pod žalovanou, zpočátku bylo chování žalované dobré, ale od roku 2017 se žalovanou nastaly problémy, neboť na chodbě byl rachot, bordel, žalovaná řvala, a to i vulgárně, bouchala, jejich dcera se toho bála. Bouchání a rány byly i v noci, proto volali státní i městskou policii. Svědkyně uvedla, že pokud by se žalovaná do bytu vrátila, ve svém nevhodném chování by pokračovala.

8. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že do září 2020 bydlela na stejném patře jako žalovaná, když tam byla žalovaná, byli tam feťáci, byla ve vchodu nespokojená, proto se z domu odstěhovala. Žalovaná vyváděla, bouchala, mlátila kladivem do zdi, do dveří, hulákala z okna, všem nadávala, zejména pak žalobkyni, a to v jakoukoliv dobu, volali na žalovanou policii a byla i na přestupkové komisi. Svědkyně uvedla, že pokud by se žalovaná do bytu vrátila, ve svém nevhodném chování by pokračovala.

9. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bydlí v 5. patře na druhé straně, než je byt žalované. Uvedla, že když byla v předsíni ve svém bytě, slyšela nadávání, bouchání, kopání s tím, že pro sousedy, kteří bydleli pod ní a nad ní to muselo být hrozné. Žalovaná slíbila nápravu svého chování, chvilku byl klid, ale pak se to zase opakovalo.

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bydlela ve 3. patře vedle žalované, zpočátku problémy se žalovanou po jejím přistěhování nebyly, ale pak začal rachot, bouchání, nadávání. Žalovaná sprostě nadávala, dělala rány do topení a futer, chování žalované se stupňovalo, opakovaně na ni volali policii. Když byl u svědkyně její vnuk, bál se a počurával, musela si pro něj v noci chodit jeho matka. Žalovaná v domě nebydlí asi dva roky, v domě je nyní klid.

11. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] situované ve 4. NP budovy [adresa] nacházející se na adrese [adresa žalobkyně a žalované], (dále jen,,byt žalobkyně“), žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] situované v 5. NP budovy [adresa] nacházející se na adrese [adresa žalobkyně a žalované], (dále jen,, byt žalované“). Žalovaná se do svého bytu nastěhovala v roce 2012. V roce 2013, 2017 a v roce 2019, prakticky až do odstěhování žalované z jejího bytu, byla proti žalované vedena před Komisí pro projednání přestupků statutárního města Chomutova přestupková řízení z důvodu rušení nočního klidu a narušování občanského soužití v domě č.p [číslo] spočívající v hlasité hudbě, zpěvu, hlasitých výkřicích a vulgarismech, výhružkách vůči žalobkyni, ran do panelu, boucháních dveřmi svého bytu a nábytkem, a to jak v denních, tak i nočních hodinách, žalované byla v roce 2013 uložena pokuta ve výši 2 500 Kč, v roce 2019 pokuta ve výši 10 000 Kč. Sousedi v domě opakovaně volali z důvodu chování žalované policii státní i městskou, chvíli byl klid, ale pak se chování žalované opakovalo. V řízení bylo prokázáno audionahrávkami i všemi slyšenými svědky, že rušivé chování žalované spočívalo od roku 2017 v tom, že žalovaná hlasitě nadávala, pouštěla si hlasitě hudbu, vyhrožovala, zejména pak žalobkyni, vykřikovala vulgarismy, a to i z okna, takže to bylo slyšet až na parkovišti před domem, bouchala kladivem do panelů, zdí, dveří, a to v kteroukoliv denní i noční dobu, děti v domě se jí bály. Na přelomu listopadu a prosince 2019 se žalovaná z bytu odstěhovala, do domu si chodí pouze vybírat schránku, v domě je od té doby klid.

12. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen„ o.z“), vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

13. Podle § 1013 odst.1 věta první o.z. se vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.

14. Při právním zhodnocení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Tzv. negatorní žaloba dle § 1042 o.z. směřuje proti takovým způsobům rušení vlastnického práva, které nespočívá v neoprávněném zadržování věci a náleží jak v případě, že již nastaly jejich protiprávní následky, nebo že existuje nebezpečí jejich opakování. Zvláštním podtypem negatorní žaloby je žaloba sousedská dle § 1013 o.z.. V daném případě se jedná o sousedský spor mezi žalobkyní jako vlastníkem bytové jednotky, na který imise působí, a žalovanou, vlastníkem bytové jednotky a rušitelem. Nejvyšší soud pojem imise chápe jako účinky, které fyzicky přesahují věc samu a působí přímo či nepřímo nežádoucím, negativním způsobem na jiné osoby nebo na věci, mj. s poukazem též na smyslovou vnímatelnost těchto účinků (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3778/2015, 22 Cdo 1881/2017). Z formulace shora citovaného ustanovení vyplývá, že i na obtěžování souseda imisemi - kouřem, plynem, hlukem a otřesy je uplatnitelné hledisko míry přiměřené místním poměrům a podstatného omezení obvyklého užívání bytové jednotky. Vzhledem k prokázanému rušení žalobkyně i ostatních spolubydlících v domě ze strany žalované v kteroukoliv denní i noční hodinu, intenzitě hluku, intenzitě otřesů způsobených tím, že žalovaná průběžně demolovala svůj byt a jeho zařízení, použitých vulgarismů a výhružek vyvolávající strach i u dětí v domě, má soud tento předpoklad poskytnutí ochrany za splněný, aniž by bylo třeba zjišťovat a porovnávat poměry existující v dané lokalitě. Žalovaná si musela být dobře vědoma toho, že v panelovém domě o více bytových jednotkách se musí chovat tak, aby neobtěžovala svým hlučným chováním ostatní obyvatele domu, zejména přímé sousedy. Škodlivé imise na přelomu listopadu a prosince 2019 ustaly, neboť se žalovaná z bytu odstěhovala s tím, že se však chce do bytu vrátit. Dle názoru soudu tak stále existuje konkrétní obava, že se rušivé chování žalované bude po jejím nastěhování do bytu opakovat. Tuto konkrétní obavu soud shledává na základě skutkových zjištění (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.9.2017 sp. zn. 22 Cdo 3639/2017), že ani opakované řešení rušivého chování žalované městskou i státní policií a jeho opakované projednání před Komisí pro projednávání přestupků statutárního města Chomutova s uložením peněžité pokuty nevedlo k nápravě chování žalované v minulosti, kdy žalovaná slíbila nápravu svého chování, chvilku byl klid, ale pak se to zase opakovalo, a dále tuto obavu soud dovozuje ze samotného chování žalované v průběhu řízení, kdy žalovaná žádala zamítnutí žaloby z důvodu, že vůči žalobkyni ani její dceři nic nemá a nemá ani problém s ostatními sousedy v domě, má za to, že všichni svědci její jednání zveličovali, což je však v rozporu se shora uvedeným zjištěným skutkovým stavem. Nelze ani pominout, že obavu z opakovaného rušivého chování žalované po jejím nastěhování do jejího bytu sdílejí kromě žalobkyně i dlouhodobí sousedé žalované, manželé [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dle názoru soudu u žalované při užívání jejího bytu není žádná záruka, že bude dbát příkazu sousedské ohleduplnosti. S ohledem na všechny tyto skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

15. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto by měla v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované. Protože se však žalobkyně náhrady nákladů řízení vzdala, rozhodl soud tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádné z účastnic.

16. Protože žalobkyně je od placení soudního poplatku osvobozena rozhodnutím soudu (§ 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni podání žaloby, dále jen,, zákon s soudních poplatcích“), uložil soud žalované podle výsledku řízení zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč v souladu s § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích podle položky 4 odst.1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků přílohy zákona o soudních poplatcích.