23 C 301/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 266 034,34 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky 266 034,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 466,67 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 258 567,67 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 29 908 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla původně žalovanému [celé jméno původního účastníka] uložena povinnost zaplatit 266 034,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [jméno] [příjmení] způsobil dne [datum] jako řidič vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], dále jen,, škodící vozidlo“, dopravní nehodu, při níž způsobil škodu ve výši 773 283 Kč na tažném vozidle [anonymizováno], [registrační značka] s návěsem [jméno] [registrační značka], dále jen,, poškozené vozidlo“, a škodu ve výši 22 400 Kč Hasičskému záchrannému sboru Středočeského kraje, který při této nehodě zasahoval. [příjmení] [jméno] [příjmení], který při této dopravní nehodě zemřel, dopravní nehodu způsobil tím, že při projíždění pravotočivé zatáčky dostal na mokrém povrchu vozovky smyk, vjel do protisměru, kde se čelně střetl s poškozeným vozidlem. Žalovaný byl ke dni dopravní nehody vlastníkem a provozovatelem škodícího vozidla. K datu dopravní nehody nebylo ke škodícímu vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto způsobenou škodu ve výši 798 103 Kč (773 283 Kč 22400 Kč poplatek ve výši 2 420 Kč spojený s vyřízením případu [právnická osoba]) vyplatila žalobkyně, která po žalovaném v souladu s § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění od 1.1.2018, požaduje pouze 1/3 z této částky ve výši 266 034,33 Kč.

2. U prvního jednání dne 12.5.2020, po výslechu původně žalovaného [celé jméno původního účastníka] a svědka [celé jméno žalovaného], žalobkyně učinila záměnu žalovaného [celé jméno původního účastníka] za [celé jméno žalovaného], o této záměně soud rozhodl usnesením ze dne 12.5.2020 č.j. 23C 301/2019-61, které nabylo právní moci dne 17.6.2020 tak, že tuto záměnu na straně žalovaného připustil.

3. V podání došlém soudu dne 26.8.2020 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 466,67 Kč od 25.3.2018 do 14.5.2020, úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 258 567,67 Kč od 14.10.2018 do 14.5.2020, soud v tomto rozsahu řízení částečně zastavil usnesením ze dne 21.9.2020 č.j. 23C 301/2019-137, které nabylo právní moci dne 8.10.2020.

4. U jednání dne 14.1.2021 vedeného vůči žalovanému [celé jméno žalovaného] byl proveden důkaz kupní smlouvou ze dne 5.11.2017 uzavřenou mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] a výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], přítelkyně žalovaného. Z těchto důkazů, jakož i z důkazů provedených u jednání dne 12.5.2020 - výslechu žalovaného v pozici svědka a původně žalovaného [celé jméno původního účastníka] jako účastníka řízení a z kupní smlouvy ze dne 3.11.2017 uzavřené mezi [celé jméno původního účastníka] a [celé jméno žalovaného], má soud za prokázáno, že dne 3.11.2017 koupil předmětné vozidlo od [celé jméno původního účastníka] žalovaný za kupní cenu 25 000 Kč složenou v hotovosti při podpisu smlouvy a dne 5.11.2017 koupil předmětné vozidlo od žalovaného [jméno] [příjmení] za kupní cenu 26 000 Kč složenou v hotovosti při podpisu smlouvy a předáním klíčů při podpisu smlouvy.

5. Pokud žalobkyně zpochybnila výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] s tím, že se jedná o osobu blízkou žalovanému, proto je nutno ji hodnotit tendenčně, s ohledem na její zájem na výsledku řízení, tak tento názor soud nesdílí. Svědkyně je přítelkyní žalovaného, tuto skutečnost sama doznala v úvodu své svědecké výpovědi. Důkazní hodnotu výpovědi svědka však nelze snižovat a priori tím, že má určitý vztah k některému z účastníků. Svědkyně vypovídala plynule, přesvědčivě, s jistotou ve tvrzených skutečnostech, ochotně odpověděla na všechny dotazy žalobkyně, její výpověď zcela korespondovala s výpověďmi [jméno] [příjmení] i [celé jméno žalovaného], jakož i s kupní smlouvou ze dne 5.11.2017, proto soud shledal její výpověď za věrohodnou.

6. Pokud žalobkyně v podání ze dne 17.9.2020, došlém soudu dne 17.9.2020, zpochybnila pravost a správnost doložené kupní smlouvy ze dne 5.11.2020 dle § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, dále jen,, o.z.“, tím, že z výpisu z databáze pojistných smluv je zřejmé, že ke škodícímu vozidlu byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] v níž byl uveden žalovaný jako vlastník a provozovatel škodícího vozidla a uvedená pojistná smlouva zanikla dne 17.7.2017 pro neplacení pojistného, nikoliv z důvodu změny vlastníka, tak tuto námitku soud neshledal rovněž důvodnou.

7. Podle § 565 o.z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

8. Kupní smlouva ze dne 5.11.2020 je soukromou listinou. Listina je jedním z důkazních prostředků, přičemž primárním předmětem dokazování zpravidla není její pravost a správnost listiny, ale existence dokazované skutečnosti, která má z listiny vyplývat. Žalobkyně tuto kupní smlouvu popřela. Dle názoru soudu žalobkyně žádným relevantním způsobem nezpochybnila pravost této listiny, tj. to, že pochází od žalovaného a [jméno] [příjmení], a nezpochybnila ani její správnost, tj. že to, co je v ní uvedeno, neodpovídá skutečnosti. Ba právě naopak, v řízení bylo provedenými důkazy, zejm. výslechem žalovaného v pozici svědka, tzn. v pozici, kdy se mu dostalo daleko výraznějšího poučení o povinnosti vypovídat pravdivě a kdy neměl žádný zájem na výsledku sporu, i výslechem svědkyně [jméno] [příjmení] prokázáno, že dne 5.11.2020 žalovaný prodal škodící vozidlo [jméno] [příjmení].

9. Pokud žalobkyně požadovala výslech svědka [jméno] [příjmení], má soud za to, že to, co by bylo předmětem jeho svědecké výpovědi, tj. prodej předmětného vozidla, již bylo v tomto řízení dostatečně prokázáno, proto soud tento návrh z důvodu nadbytečnosti a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení zamítl.

10. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1.1.2018, („ ZPO“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 24 odst. 2 písm. b) ZPO Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Dle § 24 odst. 9 ZPO výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

11. Dle § 2079 odst.1,2 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

12. Dle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalovaný v řízení prokázal, že v době dopravní nehody, tj. dne 6.11.2017, nebyl vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla, když dne 5.11.2017 škodící vozidlo prodal [jméno] [příjmení], proto nemá podle skutkového stavu a právního posouzení věci povinnost, jejíhož splnění se žalobkyně domáhala, tudíž soudu nezbylo, než žalobu pro nedostatek pasivní věcné legitimace zamítnout.

14. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měl žalovaný plný úspěch ve věci, proto by měl nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému.

15. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Je třeba uvést, že citované ustanovení neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stadiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod. (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2862/07 ze dne 5. 11. 2008).

16. Soud po důkladném posouzení okolností dané věci, zejména okolností nastalých v průběhu řízení, dospěl k závěru, že je namístě aplikace § 150 o.s.ř. a nepřiznat ½ všech vynaložených nákladů žalovanému z toho důvodu, že žalobkyně před podáním žaloby řádně splnila svou povinnost týkající se zjištění odpovědných osob, když vycházela z centrálního registru vozidle i sdělení pojišťovny a neměla důvod k pochybnostem o zjištění odpovědné osoby, tj. vlastníka a provozovatele škodícího vozidla. Až v průběhu řízení vyšlo najevo, že předmětné vozidlo bylo dne 3.11.2017 prodáno [celé jméno původního účastníka] [celé jméno žalovaného], který vozidlo následně dne 5.11.2017, tj. pouhý den před nehodou, prodal [jméno] [příjmení], proto jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné pro uplatnění tohoto moderačního práva soudu.

17. Náklady řízení žalovaného sestávají z nákladů za právní zastoupení advokátem ve výši 59 816 Kč sestávající z odměny ve výši 46 900 Kč dle § 7 bodu 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni učinění úkonu (dále jen,,vyhláška“) za pět úkonů právní služby po 9 380 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne ze dne 30.7.2020 a ze dne 5.10.2020, 2xúčast u jednání dne 14.01.2021 přesahujícího 1 hodinu) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) ,g) vyhlášky, pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 30.7.2020 a ze dne 5.10.2020, 2xúčast u jednání dne 14.01.2021 přesahujícího 1 hodinu) dle § 13 odst. 1, 3 vyhlášky, cestovného dle § 13 odst.1 advokátního tarifu ve výši 635 Kč k jednání z [anonymizováno] do Chomutova a zpět osobním vozem [značka automobilu] [anonymizováno] při celkové ujeté vzdálenosti 110 km, ceně benzínu Natural 95 ve výši 32 Kč dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., průměrné spotřebě 5,9 l /100 km a paušální náhradě 4,2 Kč/km (vyhl. č. 358/2019 Sb.), náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve výši 400 Kč za 4 půlhodin po 100 Kč, včetně 21 % DPH z částky 49 435 Kč ve výši 10 381 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ½ z částky 49 900 Kč pak činí 29 908 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši k rukám zástupce žalovaného vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.