23 C 301/2019

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 266 034,34 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky 266 034,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 466,67 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 258 567,67 Kč od 15. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 29 908 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla původně žalovanému celé jméno původního účastníka uložena povinnost zaplatit 266 034,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jméno příjmení způsobil dne datum jako řidič vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka, dále jen,, škodící vozidlo“, dopravní nehodu, při níž způsobil škodu ve výši 773 283 Kč na tažném vozidle anonymizováno, registrační značka s návěsem jméno registrační značka, dále jen,, poškozené vozidlo“, a škodu ve výši 22 400 Kč Hasičskému záchrannému sboru Středočeského kraje, který při této nehodě zasahoval. příjmení jméno příjmení, který při této dopravní nehodě zemřel, dopravní nehodu způsobil tím, že při projíždění pravotočivé zatáčky dostal na mokrém povrchu vozovky smyk, vjel do protisměru, kde se čelně střetl s poškozeným vozidlem. Žalovaný byl ke dni dopravní nehody vlastníkem a provozovatelem škodícího vozidla. K datu dopravní nehody nebylo ke škodícímu vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto způsobenou škodu ve výši 798 103 Kč (773 283 Kč 22400 Kč poplatek ve výši 2 420 Kč spojený s vyřízením případu právnická osoba) vyplatila žalobkyně, která po žalovaném v souladu s § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění od 1.1.2018, požaduje pouze 1/3 z této částky ve výši 266 034,33 Kč.

2. U prvního jednání dne 12.5.2020, po výslechu původně žalovaného celé jméno původního účastníka a svědka celé jméno žalovaného, žalobkyně učinila záměnu žalovaného celé jméno původního účastníka za celé jméno žalovaného, o této záměně soud rozhodl usnesením ze dne 12.5.2020 č.j. 23C 301/2019-61, které nabylo právní moci dne 17.6.2020 tak, že tuto záměnu na straně žalovaného připustil.

3. V podání došlém soudu dne 26.8.2020 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 466,67 Kč od 25.3.2018 do 14.5.2020, úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 258 567,67 Kč od 14.10.2018 do 14.5.2020, soud v tomto rozsahu řízení částečně zastavil usnesením ze dne 21.9.2020 č.j. 23C 301/2019-137, které nabylo právní moci dne 8.10.2020.

4. U jednání dne 14.1.2021 vedeného vůči žalovanému celé jméno žalovaného byl proveden důkaz kupní smlouvou ze dne 5.11.2017 uzavřenou mezi žalovaným a jméno příjmení a výslechem svědkyně jméno příjmení, přítelkyně žalovaného. Z těchto důkazů, jakož i z důkazů provedených u jednání dne 12.5.2020 - výslechu žalovaného v pozici svědka a původně žalovaného celé jméno původního účastníka jako účastníka řízení a z kupní smlouvy ze dne 3.11.2017 uzavřené mezi celé jméno původního účastníka a celé jméno žalovaného, má soud za prokázáno, že dne 3.11.2017 koupil předmětné vozidlo od celé jméno původního účastníka žalovaný za kupní cenu 25 000 Kč složenou v hotovosti při podpisu smlouvy a dne 5.11.2017 koupil předmětné vozidlo od žalovaného jméno příjmení za kupní cenu 26 000 Kč složenou v hotovosti při podpisu smlouvy a předáním klíčů při podpisu smlouvy.

5. Pokud žalobkyně zpochybnila výpověď svědkyně jméno příjmení s tím, že se jedná o osobu blízkou žalovanému, proto je nutno ji hodnotit tendenčně, s ohledem na její zájem na výsledku řízení, tak tento názor soud nesdílí. Svědkyně je přítelkyní žalovaného, tuto skutečnost sama doznala v úvodu své svědecké výpovědi. Důkazní hodnotu výpovědi svědka však nelze snižovat a priori tím, že má určitý vztah k některému z účastníků. Svědkyně vypovídala plynule, přesvědčivě, s jistotou ve tvrzených skutečnostech, ochotně odpověděla na všechny dotazy žalobkyně, její výpověď zcela korespondovala s výpověďmi jméno příjmení i celé jméno žalovaného, jakož i s kupní smlouvou ze dne 5.11.2017, proto soud shledal její výpověď za věrohodnou.

6. Pokud žalobkyně v podání ze dne 17.9.2020, došlém soudu dne 17.9.2020, zpochybnila pravost a správnost doložené kupní smlouvy ze dne 5.11.2020 dle § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, dále jen,, o.z.“, tím, že z výpisu z databáze pojistných smluv je zřejmé, že ke škodícímu vozidlu byla uzavřena pojistná smlouva číslo v níž byl uveden žalovaný jako vlastník a provozovatel škodícího vozidla a uvedená pojistná smlouva zanikla dne 17.7.2017 pro neplacení pojistného, nikoliv z důvodu změny vlastníka, tak tuto námitku soud neshledal rovněž důvodnou.

7. Podle § 565 o.z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

8. Kupní smlouva ze dne 5.11.2020 je soukromou listinou. Listina je jedním z důkazních prostředků, přičemž primárním předmětem dokazování zpravidla není její pravost a správnost listiny, ale existence dokazované skutečnosti, která má z listiny vyplývat. Žalobkyně tuto kupní smlouvu popřela. Dle názoru soudu žalobkyně žádným relevantním způsobem nezpochybnila pravost této listiny, tj. to, že pochází od žalovaného a jméno příjmení, a nezpochybnila ani její správnost, tj. že to, co je v ní uvedeno, neodpovídá skutečnosti. Ba právě naopak, v řízení bylo provedenými důkazy, zejm. výslechem žalovaného v pozici svědka, tzn. v pozici, kdy se mu dostalo daleko výraznějšího poučení o povinnosti vypovídat pravdivě a kdy neměl žádný zájem na výsledku sporu, i výslechem svědkyně jméno příjmení prokázáno, že dne 5.11.2020 žalovaný prodal škodící vozidlo jméno příjmení.

9. Pokud žalobkyně požadovala výslech svědka jméno příjmení, má soud za to, že to, co by bylo předmětem jeho svědecké výpovědi, tj. prodej předmětného vozidla, již bylo v tomto řízení dostatečně prokázáno, proto soud tento návrh z důvodu nadbytečnosti a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení zamítl.

10. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1.1.2018, („ ZPO“), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 24 odst. 2 písm. b) ZPO Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Dle § 24 odst. 9 ZPO výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

11. Dle § 2079 odst.1,2 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

12. Dle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

13. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalovaný v řízení prokázal, že v době dopravní nehody, tj. dne 6.11.2017, nebyl vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla, když dne 5.11.2017 škodící vozidlo prodal jméno příjmení, proto nemá podle skutkového stavu a právního posouzení věci povinnost, jejíhož splnění se žalobkyně domáhala, tudíž soudu nezbylo, než žalobu pro nedostatek pasivní věcné legitimace zamítnout.

14. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měl žalovaný plný úspěch ve věci, proto by měl nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalovanému.

15. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Je třeba uvést, že citované ustanovení neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stadiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod. (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2862/07 ze dne 5. 11. 2008).

16. Soud po důkladném posouzení okolností dané věci, zejména okolností nastalých v průběhu řízení, dospěl k závěru, že je namístě aplikace § 150 o.s.ř. a nepřiznat ½ všech vynaložených nákladů žalovanému z toho důvodu, že žalobkyně před podáním žaloby řádně splnila svou povinnost týkající se zjištění odpovědných osob, když vycházela z centrálního registru vozidle i sdělení pojišťovny a neměla důvod k pochybnostem o zjištění odpovědné osoby, tj. vlastníka a provozovatele škodícího vozidla. Až v průběhu řízení vyšlo najevo, že předmětné vozidlo bylo dne 3.11.2017 prodáno celé jméno původního účastníka celé jméno žalovaného, který vozidlo následně dne 5.11.2017, tj. pouhý den před nehodou, prodal jméno příjmení, proto jsou zde dány důvody zvláštního zřetele hodné pro uplatnění tohoto moderačního práva soudu.

17. Náklady řízení žalovaného sestávají z nákladů za právní zastoupení advokátem ve výši 59 816 Kč sestávající z odměny ve výši 46 900 Kč dle § 7 bodu 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni učinění úkonu (dále jen,,vyhláška“) za pět úkonů právní služby po 9 380 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne ze dne 30.7.2020 a ze dne 5.10.2020, 2xúčast u jednání dne 14.01.2021 přesahujícího 1 hodinu) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) ,g) vyhlášky, pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 30.7.2020 a ze dne 5.10.2020, 2xúčast u jednání dne 14.01.2021 přesahujícího 1 hodinu) dle § 13 odst. 1, 3 vyhlášky, cestovného dle § 13 odst.1 advokátního tarifu ve výši 635 Kč k jednání z anonymizováno do Chomutova a zpět osobním vozem značka automobilu anonymizováno při celkové ujeté vzdálenosti 110 km, ceně benzínu Natural 95 ve výši 32 Kč dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., průměrné spotřebě 5,9 l /100 km a paušální náhradě 4,2 Kč/km (vyhl. č. 358/2019 Sb.), náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve výši 400 Kč za 4 půlhodin po 100 Kč, včetně 21 % DPH z částky 49 435 Kč ve výši 10 381 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ½ z částky 49 900 Kč pak činí 29 908 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši k rukám zástupce žalovaného vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí (exekuci).