23 C 350/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 19 510,42 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 19 510,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 828,71 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 11 281,85 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 185 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 555,93 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 20,5% ročně z částky 7 185 Kč od 25.6.2019 do zaplacení, úrokem ve výši 20,5% ročně z částky 8 555,93 Kč od 31.3.2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 19 510,42 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) 2 smlouvy o zápůjčce, a to dne 12.6.2015 smlouvu číslo, (dále jen„ Smlouva1“), a dne 16.4.2015 smlouvu číslo (dále jen„ Smlouva2“). Na základě Smlouvy 1 byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 16 000 Kč, kterou se žalovaná spolu s poplatkem ve výši 13 377 Kč zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 490 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5.8.2016. Před uzavřením Smlouvy 1 předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované, kdy údaje od žalované zaznamenala do zákaznické karty ze dne 12.6.2015, kdy zjistila, že žalovaná má stálý příjem ze státní podpory, žije ve spoluvlastnictví, nemá úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 20.11.2016, žalovaná celkem uhradila částku ve výši 18 422,51 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Přes předžalobní upomínku žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila. Na základě Smlouvy 2 byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná spolu s poplatkem ve výši 16 721 Kč zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 613 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9.6.2016. Před uzavřením Smlouvy 2 předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované, kdy údaje od žalované zaznamenala do zákaznické karty, která však nebyla předchůdkyní žalobkyně dohledána. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 20.11.2016, žalovaná celkem uhradila částku ve výši 35 238,25 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Přes předžalobní upomínku žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K výzvě soudu se žalobkyně ani žalovaná nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze Smlouvy 1 uzavřené dne 12.6.2015 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti zápůjčku ve výši 16 000 Kč kterou se žalovaná spolu s poplatkem ve výši 13 377 Kč zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 490 Kč Ze zákaznické karty ze dne 12.6.2015 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí ve spoluvlastnictví, je nezaměstnaná, pobírá od Úřadu práce podporu ve výši částka, inkaso platí ve výši částka, za telefon platí částka, výdaje na domácnost činí částka, splátky zápůjček činí částka (ověřeno výměrem podpory, nájemní smlouvou, SIPO) ,dále žalovaná uvedla další příjmy domácnosti ve výši částka, které však nebyly ověřeny žádnými dokumenty. Ze Smlouvy 2 uzavřené dne 16.4.2015 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti zápůjčku ve výši 20 000 Kč kterou se žalovaná spolu s poplatkem ve výši 16 721 Kč zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 613 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z tabulky umoření k číslu smlouvy číslo ze dne 4.8.2019 soud zjistil, že žalovaná na předmětnou zápůjčku uhradila celkem částku ve výši 18 422,51 Kč. Z tabulky umoření k číslu smlouvy číslo ze dne 4.8.2019 soud zjistil, že žalovaná na předmětnou zápůjčku uhradila celkem částku ve výši 35 238,25 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 11. 2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně oznámil žalované postoupení pohledávek a vyzval žalovanou k úhradě pohledávek.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 12. 6. 2015 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva 1, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti zápůjčku ve výši 16 000 Kč, kterou se žalovaná spolu s poplatkem ve výši 13 377 Kč zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 490 Kč. Žalovaná uvedla do zákaznické karty ze dne 12.6.2015, že bydlí ve spoluvlastnictví, je nezaměstnaná, pobírá od Úřadu práce podporu ve výši částka, inkaso platí ve výši částka, za telefon platí částka, výdaje na domácnost činí částka, splátky zápůjček činí částka (ověřeno výměrem podpory, nájemní smlouvou, SIPO). Dále žalovaná uvedla další příjmy domácnosti ve výši částka, které však nebyly ověřeny žádnými dokumenty. Žalovaná celkem uhradila částku ve výši 18 422,51 Kč. Dne 16.4.2015 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva 2, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná spolu s poplatkem ve výši 16 721 Kč zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 613 Kč. Žalovaná celkem uhradila částku ve výši 35 238,25 Kč. Pohledávky z obou smluv byly z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 25.11.2020 žalovaná dluh nezaplatila.

6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen,, ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

8. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 pak byla pohledávka za žalovanou postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.

15. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a smlouvy o zápůjčce jsou spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 1 ZSÚ. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti a nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila před uzavřením Smlouvy 2 schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních příjmů a výdajů a před uzavřením Smlouvy 1 pak údaje sdělené žalovanou ohledně dalších příjmů domácnosti ve výši 10 000 Kč neověřila žádnými dokumenty, kdy bez těchto příjmů by neměla žalovaná dostatek finančních prostředků pro úhradu splátek, dospěl soud k závěru, že Smlouva1 a Smlouva 2, jež měly být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z., jsou absolutně neplatné ve smyslu § 9 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

16. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 9 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 9 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

17. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované při uzavření Smlouvy 1 částku ve výši 16 000 Kč a žalovaná celkem uhradila částku ve výši 18 422,51 Kč. Při uzavření Smlouvy 2 poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná celkem uhradila částku ve výši 35 238,25 Kč. Žalované tak nevzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které by byla povinna podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

18. Žalovaná by měla s ohledem na svůj plný úspěch ohledně předmětu řízení vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení však nebyla žalované přiznána, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by jí nějaké náklady vznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.