23 C 407/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČ: IČO žalobkyně , se sídlem: Adresa žalobkyně zastoupené: Jméno Zástupce , advokát, advokátem se sídlem U Přejezdu 443/8, 111 01 Praha proti žalované: Jméno žalované , nar. Datum narození žalované , bytem: Adresa žalované o zaplacení 21 903 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení a) částky ve výši 4 258 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 358 Kč od 14.9.2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kčb) částky ve výši 4 545 Kčse žaloba zamítá .III . Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně , Jméno Zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 323 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 21 903 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ní uzavřela dne 20.8.2024 smlouvu o zápůjčce, (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč dne 22.8.2024 a ve výši 9 600 Kč dne 28.8.2024, tj. celkem částka ve výši 13 100 Kč a žalovaný se zavázal spolu s jistinou zaplatit poplatek ve výši 4 258 Kč se splatností dne 13.9.2024. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného na základě informací od žalovaného o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech. Žalobkyně požaduje též zaplacení nákladů spojených s prodlením žalované ve výši 2 500 Kč ( 5 upomínek po 500 Kč) a smluvní pokuty dle čl.2.3 Smlouvy ve výši 0,10% denně z částky 13 100 Kč od 14.9.2024 do 27.8.2025 ve výši 4 545 Kč. Dluh nebyl žalovaným zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění dne 1.7.2025.

2. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila.

3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřely žalobkyně a žalovaná, žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 3 500 Kč a žalovaná se zavázala spolu s jistinou zaplatit poplatek ve výši 1 138 Kč do 13.9.2024, zápůjčka byla dodatkem dne 28.8.2024 navýšena o 9 600 Kč s poplatkem ve výši 2 400 Kč. Celkem tak žalovaná měla zaplatit poplatek ve výši 3 538 Kč splatný spolu s jistinou dne 13.9.2024 Pro případ prodlení žalovaného se splacením zápůjčky byl ve Smlouvě v čl. 2.3. sjednán poplatek za písemnou výzvu k úhradě ve výši 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z dlužné částky .Z upomínek ze dne 20.9.2024, 27.9.2024, 4.10.2024, 13.10.2024, 28.10.2024 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dluhu.Z výpisu z účtu žalobkyně u MMB, a.s. soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne 22.8.2024 částku ve výši 3 500 Kč a dne 28.8.2024 částku ve výši 9 600 Kč.Z předžalobní upomínky ze dne 1.7.2025 a podacího lístku pošty soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 22 878 Kč.

5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Žalobkyně se žalovanou uzavřela Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované zápůjčku v celkové výši 13 100 Kč s poplatkem ve výši 3 538 Kč a žalovaná se zavázala jistinu spolu s poplatkem zaplatit do 13.9.2024. Pro případ prodlení žalovaného se splacením zápůjčky byl ve Smlouvě v čl. 2.3. sjednán poplatek za písemnou výzvu k úhradě ve výši 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy žalobkyně neuvedla ničeho ani nepředložila žádné doklady. Žalovaná nezaplatila ničeho ani přes zaslání předžalobní výzvy dne 1.7.2025.

6. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 ZSU, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst.2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neuvedla ani nedoložila, že by řádně prověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních příjmů a výdajů, tudíž nesplnila řádně svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru a Smlouva, jež měla být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 13 100 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve výši 13 100 Kč, které je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 13 100 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila a v řízení byla pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení dvou různých nároků se samostatným skutkovým základem. Jedná se o nárok z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 17 358 Kč s příslušenstvím a o nárok z dohody o smluvní pokutě ve výši 4 545 Kč, kdy i žaloba byla takto koncipována, proto soud rozhodl o nákladech řízení ve vztahu ke každému z těchto žalobních nároků zvlášť ( srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp.zn. I. ÚS 2717/08) .

14. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na zaplacení částky ve výši 17 358 Kč s příslušenstvím soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 13 100 Kč, což činí 56% celkového nároku, u neúspěšná co do zaplacení částky 10 232,33 Kč ( včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), což činí 44 % celkového nároku, proto má nárok na náhradu 12 % nákladů řízení ( 56%-44%=12%).

15. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 545 Kč byla zcela úspěšná žalovaná, když žaloba byla v této části zcela zamítnuta, proto by měla žalovaná dle § 142 odst.1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení, žalované však žádné náklady řízení nevznikly.

16. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 692 Kč sestávající sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 877 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b. odst.1 bod 2. , § 11 odst.1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby, tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, po 400 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2, náhrady hotových výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a), 21% daně z přidané hodnoty z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč .

17. K celkovému nároku na zaplacení částky 21 903 Kč s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku činí nárok na plnění z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru 13 100 Kč , tj. 84 % celkového nároku, proto z celkového nároku nákladů řízení ve výši 2 692 Kč činí 84 % částku ve výši 2 261,28 Kč. Z částky 2 261,28 Kč pak 12 % činí 323 Kč, proto soud žalobkyni přiznal v souladu s § 142 odst.2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení ve výši 323 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě dle § 160 odst.1 o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.