23 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 080 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 14 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 080 Kč od 22.12.2018 do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 21.8.2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku ve výši 14 080 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 12.10.2018 smlouvu o zápůjčce ( ,, dále jen ,, Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému na jeho účet částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu spolu s poplatkem ve výši 2 080 Kč zaplatit do 21.12.2018. žalobkyně požadovala též zaplacení nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, , ( dále jen ,, insolvenční soud“), pod sp.zn KSUL , Anonymizováno, soud zjistil, že dne 26.3.2021 bylo zahájeno insolvenční řízení. Usnesením ze dne 19.10.2021, č. j. KSUL , spisová značka, -B-7 byl zjištěn úpadek žalovaného a jako způsob řešení tohoto úpadku bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Žalobkyně přihlásila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, ve výši 16 000 Kč včetně příslušenství , do insolvenčního řízení, pohledávka byla v insolvenčním řízení uspokojena co do částky 9 666,34 Kč. Usnesením ze dne 7.11.2024 č.j. KSUL , spisová značka, -B-20 vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení a současně rozhodl o osvobození žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a od pohledávek věřitelů, kteří je do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

4. Podle § 414 odst. 1 zák. č. 182/2006 S., o úpadku a způsobech jeho řešení ( insolvenční zákon), jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Podle § 414 odst. 2 insolvenčního zákona se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

5. Toto osvobození znamená, že nelze proti žalovanému vymáhat žádnou pohledávku vzniklou před povolením oddlužení, a to ani příslušenství k této pohledávce náležející (např. úroky), bez ohledu na to, kdy toto příslušenství přirostlo. Tyto pohledávky (dluhy) však nicméně nezanikají, stávají se tzv. naturální obligací, kterou po žalovaném nelze (proti jeho aktivní vůli) vymoci, žalovaný je však může plnit dobrovolně (z vlastní vůle).

6. Protože žalovaný byl v insolvenčním řízení osvobozen od placení předmětné pohledávky, zahrnuté do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyla uspokojena, žalobkyně předmětnou pohledávku ani její příslušenství nemůže úspěšně vymáhat, v soudním řízení již nelze takovou pohledávku žalobkyni přiznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 24. 11. 2010), proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl, aniž by zkoumal, zda uplatňované právo žalobkyně existuje či nikoliv.

7. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalovaný by měl podle § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému však žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.