23 C 423/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 27 359 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 7 424 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení a) částky ve výši 9 433 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 804,07 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 857 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 034,52 Kč, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 15 259,52 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 16.11.2021 dosáhne částky 77 587 Kč,b) částky ve výši 10 502 Kčse žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 21.2.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 27 359 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 21.4.2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , ( dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč dne 22.4.2021 na účet uvedený ve Smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 64,61 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 347 Kč splatných k 9. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2021. Před poskytnutím úvěru žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (potvrzení o příjmu a výpisy z účtu za období od 2/2021 do 4/2024), databází SOLUS a NRKI a vycházela tak z měsíčního čistého příjmu žalované ve výši 23 307 Kč a měsíčních nákladů žalované ve výši 9 821 Kč, kdy vycházela z výše životního minima 3 860 Kč+ žalovanou uvedené výdaje na bydlení ve výši 2 603 Kč+ měsíční splátka souběžné úvěrové smlouvy ve výši 3 358 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky č. 4 splatné dne 9.9.2021, proto došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 14.11.2021 s tím, že nová jistina činila 25 259,52 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 15 576 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč za prodlení se splátkou č. 4,5 a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splátkami č. 3,4,5 dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 600 Kč. Smluvní pokuty i náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného byly splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne 16.11.2021 až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu vyčíslenou do data vyhotovení žaloby ( 12.12.2023) ve výši 10 502 Kč. Dle bodu 2.2 Smlouvy je výše úroku limitována na 120% částky, kterou má žalovaná zaplatit dle Smlouvy, tedy částkou ve výši 77 587 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila .

3. Žalobkyně u jednání dne 16.7.2024 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1,3 o.s.ř., soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání brání nikoliv řádné splnění povinnosti žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované, která způsobuje absolutní neplatnost Smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 21.4.2021 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 64,60 % ročně, tj. celkem částku ve výši 64 656 Kč , splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 347 Kč splatných k 9. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen.. Dle bodu 6.1 Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení se splátkou a dle bodu 6.2 Smlouvy náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku. Smluvní pokuty i náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného byly splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou až do jejího úplného zaplacení, dle bodu 2.2 Smlouvy je výše úroku limitována na 120% částky, kterou má žalovaná zaplatit dle Smlouvy.Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 22.4.2021 byl žalované na účet vyplacen úvěr ve výši 23 000 Kč.Z hodnocení klienta ze dne 21.4.2021 soud zjistil, že žalovaná uvedla měsíční čisté příjmy ve výši 23 307 Kč ze zaměstnání, výdaje v celkové výši 9 821 Kč ( životní minimum ve výši 3 860+ splátky u žalobkyně ve výši 3 358 Kč+ výdaje na bydlení ve výši 2 603 Kč).Z výpisu SOLUS ze dne 21.4.2021 soud zjistil, že žalovaná neměla žádný záznam.Z potvrzení o příjmu ze dne 21.4.2021 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý příjem žalované za posledních 12 měsíců činil 24 554 Kč a žalovaná byla zaměstnána od 1.8.2018 na dobu neurčitou.Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná ke dni 12.12.2023 zaplatila celkem částku ve výši 15 076 Kč.Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 9.11.2021 soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna na prodlení s úhradou splátek č. 4,5,6 a na možnost zesplatnění úvěru.Z oznámení o zesplatnění ze dne 14.11.2021 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr žalované a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 26 857 Kč.Z předžalobní výzvy ze dne 3.11.2023 a podacího archu České pošty ze dne 3.11.2023 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných závazků ve výši 17 357 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 21.4.2021 Smlouvu, na jejímž základě byly žalované dne 22.4.2021 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 64,60 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 347 Kč splatných k 9. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červnem 2021. Dle bodu 6.1 Smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení se splátkou a dle bodu 6.2 Smlouvy náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku. Smluvní pokuty i náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného byly splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na jejich zaplacení. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou až do jejího úplného zaplacení, dle bodu 2.2 Smlouvy je výše úroku limitována na 120% částky, kterou má žalovaná zaplatit dle Smlouvy. Před poskytnutím úvěru žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě informací získaných od žalované, výpisu SOLUS , potvrzení o příjmu výši 24 554 Kč měsíčně čistého, výdaje žalované, zejména výdaje na bydlení nebyly ověřeny žádným způsobem. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek č. 3,4,5, proto došlo k datu 14.11.2021 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná celkem uhradila žalobkyni částku ve výši 15 576 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila.

6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění,, ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zák. ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala žádným relevantním důkazem, že by ověřila měsíční výdaje žalované, proto soud dospěl k závěru, že před uzavřením Smlouvy žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, tudíž je Smlouva , jež měla být smlouvami o úvěru dle § 2395 o.z., absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikly platné a účinné smlouvy, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.

13. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn.

III. ÚS 4129/18 ze dne

26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C-679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

14. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

15. Vzhledem k tomu, že Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši nesplacené jistiny úvěru, kterou je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla na základě Smlouvy žalované částku ve výši 23 000 Kč a žalovaná uhradila 15 576 Kč. Výše nesplacené jistiny úvěru tak činí 7 424 Kč a žalobkyně má nárok na její vrácení v souladu s § 87 odst.1 ZSU, proto bylo v tomto rozsahu žalobě vyhověno a ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba zamítnuta jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

17. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, žaloba byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila a v řízení zůstala pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.

18. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení dvou různých nároků se samostatným skutkovým základem. Jedná se o nárok na vrácení plnění z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 16 857 Kč s příslušenstvím a dále o nárok z dohody o smluvní pokutě ve výši 10 502 Kč, kdy i žaloba byla takto koncipována, proto soud rozhodl o nákladech řízení ve vztahu ke každému z těchto žalobních nároků zvlášť ( srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp.zn. I. ÚS 2717/08) .

19. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na plnění z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 16 857 Kč s příslušenstvím soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná byla převážně úspěšná , proto by měla vůči žalobkyni nárok na náhradu části nákladů řízení..

20. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 502 Kč byla zcela úspěšná žalovaná, když žaloba byla v této části zcela zamítnuta, proto by měla žalovaná dle § 142 odst.1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení.

21. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal žádné z účastnic náhradu nákladů řízení.