23 C 73/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně, se sídlem: Adresa žalobkyně zastoupené: Jméno Zástupce, advokát, se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno 00 Anonymizováno 1 - Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému : Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného, bytem: Adresa žalovaného o zaplacení 37 219,83 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 32 122,52 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky ve výši 5 097,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 222,52 Kč od 24.9. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 32 122,52 Kč od 24.9.2025 do zaplacení se žaloba zamítá .

III. Žalovaný ke povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem adresa náhradu nákladů řízení ve výši 3 662 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 18.5.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 37 219,83 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně, právnická osoba., IČO: IČO, ( dále jen ,, předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota, (dále jen ,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 14,40 % ročně splácet v měsíčních splátkách, žalovaný však uhradil pouze částku ve výši 2 877,48 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě žalovaným deklarovaného příjmu z invalidního důchodu ve výši částka oznámení ČSSZ ( ověřeno oznámením ČSSZ), příjmu domácnosti ve výši částka měsíčně čistého, dosavadních interních splátek žalovaného ve výši 728,72 Kč. Ohledně výdajů žalovaného předchůdkyně žalobkyně přihlédla k částce životního minima a normativních nákladů na bydlení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 17.3.2025 k zesplatnění celého úvěru. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.9.2025 s účinností ke dni 18.9.2025. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Žalobkyně u jednání dne 23.7.2026 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 23.7.2026 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1,3 o.s.ř., soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání brání nikoliv řádné splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze žádosti o povolení debetního zůstatku Anonymizováno ze dne 16.2.2024 soud zjistil, že žalovaný uvedl měsíční příjem ( důchod) ve výši částka, příjem domácnosti ve výši částka, náklady na bydlení ve výši částka. Z oznámení ČSSZ ze dne 11.12.2023 soud zjistil, že od ledna 2024 náležel žalovanému důchod ve výši částka měsíčně. Ze Smlouvy ze dne 16.2.2024 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 14,40 % ročně splácet v 72 měsíčních splátkách po 728,72 Kč .počínaje dnem 10.3.2024, čerpání úvěru mělo nastat dne 16.2.2024. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19.3.2025 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 17.3.2025 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 35 333,19 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.9.2025 a Přílohy č.1 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 37 219,83 Kč výzvou podanou dne 13.10.2025 u právnická osoba..

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 16.2.2024 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva , na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 14,40 % ročně splácet v 72 měsíčních splátkách po 728,72 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě žalovaným deklarovaného a doloženého důchodu ve výši 17 352 Kč , příjem domácnosti ve výši 40 000 Kč měsíčně a měsíční výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč nedoložila žádným relevantním důkazem. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo 17.3.2025 k zesplatnění celého úvěru. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.9.2025. Žalovaný uhradil celkem 2 877,48 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dluh nezaplatil.

6. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 87 odst. 1,2, ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

9. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru prokázala pouze jeho měsíční příjem z důchodu ve výši částka, tvrzené příjmy domácnosti ve výši částka a výdaje na bydlení však neprokázala žádným způsobem ( např. nájemní smlouvou), proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.

12. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 35 000 Kč a žalovaný uhradil 2 877,48 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny ve výši 32 122,52 Kč , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 32 122,52 Kč, když pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.9.2025, a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř 14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 32 122,52, což představuje 73 % celkového nároku, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má právo na náhradu 73 % nákladů řízení vůči žalovanému. Žalovaný byl úspěšný co do částky 11 606 Kč (včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), což představuje 27 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. má žalovaný právo na náhradu 27 % nákladů řízení vůči žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. 46 % (73 % - 27 % = 46 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 7 961 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 330 Kč a nákladů právního zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 2 100 Kč za tři právní služby ( převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění, sepis žalob) po 700 Kč dle § 14 bodst.1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen ,,a. t“), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech ( např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn.spisová značka, spisová značka) a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující hodnotu 50 000 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby ( převzetí a přípravu zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) po 100 Kč dle § 14 odst.6 písm.a) a.t. , odměny ve výši 2 620 Kč za jeden úkon právní služby ( účast u jednání dne 23.7.2026) podle § 7 bodu 5., § 8, § 11 odst. 1 písm. g) a.t., náhrady hotových výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., včetně 21 % DPH z částky 5 470 Kč ve výši 1 149 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. 46 % z částky 7 961 Kč pak činí 3 662 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.

15. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.