24 C 103/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení 23 792 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 23 792 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení 12 668,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou soudu dne 28. 2. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 23 792 Kč. Uvedla, že dne 31. 5. 2014 v obci [obec] při konání dětského dne byla z nedbalosti způsobena újma na zdraví poškozené [jméno] [příjmení], která se v té době zúčastnila atrakce - provádění dětí na koni ve vlastnictví žalovaného, kterou žalovaný provozoval. V průběhu provázení koně s poškozenou na hřbetu došlo ke splašení koně, kterého v tu dobu provázela [příjmení] [příjmení], jíž žalovaný koně svěřil. Následkem splašení došlo ke shození poškozené z koně a jejímu přišlápnutí nebo kopnutí kopytem, v důsledku čehož byla poškozené způsobena těžká újma na zdraví - pohmoždění hrudníku, kontuze levé plíce, traumatický plášťový pneumotorax vlevo, tržná rána na záhlaví, pohmoždění levé paže a pohmoždění jater - elevace, jež si vyžádala letecký transport do [příjmení] nemocnice v [obec] s následnou hospitalizací od 31. 5. 2014 do 6. 6. 2014 s předpokládaným omezením v běžném způsobu života omezením pohybových aktivit do konce měsíce srpna 2014. V souvislosti s uvedeným zraněním byla poškozené určena peněžitá náhrada za vytrpěné bolesti k odčinění újmy na zdraví ve výši 97 168 Kč. Uvedenou částku žalobkyně v rámci likvidace pojistné události (pojištěnou byla obec Spořice) krátila v rozsahu 50% z důvodu poměrné účasti dozoru dítěte na způsobené újmě. Od částky 48 584 Kč pak byla žalobkyní odečtena spoluúčast pojistníka ve výši 1 000 Kč, přičemž výsledných 47 584 Kč bylo žalobkyní vyplaceno poškozené dne 23. 5. 2017. Z toho 50 % připadá na obec Spořice a 50 % (23 792 Kč) na žalovaného. Výplatou pojistného plnění vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném to, co za něj v souvislosti s předmětnou pojistnou událostí plnila. Žalovaný však, ani přes výzvu, žalobkyni ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný namítl promlčení žalobou uplatněného nároku, neboť k úrazu došlo dne 31. 5. 2014 a žaloba v této věci byla podána až 28. 2. 2020.

3. Žalobkyně doplnila, že obec Spořice (skrze pojištění) zaplatila poškozené na náhradě újmy více, než by činil její podíl na vzniku škodné události, neboť na škodné události se podílel rovněž žalovaný a rodiče poškozené. Rodiče poškozené se na vzniku újmy podíleli 50 %, žalovaný 25 % a [územní celek] rovněž 25 %. Obecná promlčecí lhůta tak není odvozena od přechodu práva z nezletilé na žalobkyni, ale prvním okamžikem, kdy mohlo dojít k vyrovnání společně zavázaných dlužníků. Proto běží až od okamžiku výplaty pojistného plnění dne 23. 5. 2017. I kdyby se jednalo o přechod práva přímo z poškozené, nebyl by nárok promlčen, neboť poškozená je nezletilá a promlčecí lhůta by tudíž počala běžet až dovršením její zletilosti.

4. Žalovaný k tomu dodal, že nemůže jít k tíži (dobré víry) žalovaného, že žalobkyně vyřizovala pojistnou událost téměř tři roky od jejího nahlášení. Nadto k jakým poměrům zavinění přitom došla, není pro žalovaného ani soud závazné. Žalovaný v rámci jiného soudního řízení (iniciovaného poškozenou před uplynutím obecné promlčecí lhůty) zaplatil celou část, kterou žalobkyně plnit odmítla. Poškozená sice byla v době vzniku újmy nezletilá, nicméně není účastníkem tohoto řízení, není to její nárok, a tudíž se neuplatní speciální úprava běhu promlčecí lhůty, jak ji předestřela žalobkyně. Promlčecí lhůta v tomto případě tedy počala běžet již od uskutečnění pojistné události a nárok uplatněný touto žalobou je promlčen.

5. Ze zprávy o ambulantním vyšetření soud zjistil, že [jméno] [příjmení] poté, co dne 31. 5. 2014 spadla z koně, který ji shodil, šlápl na záda a kopytem se svezl po hlavě, byla od 31. 5. 2014 do 6. 6. 2014 hospitalizována s následně doporučeným omezením aktivit do srpna 2014 a sledováním v plicní poradně. Poškozená utrpěla kontuzi levé plíce, traumatický plášťový pneumotorax vlevo, tržnou ránu na záhlaví, pohmoždění levé paže a pohmoždění jater – elevace. Vše MUDr. [jméno] [příjmení] ohodnotila 257 body. Vyšetření proběhlo 5. 8. 2014.

6. Z listiny nazvané hlášení škodní události soud zjistil, že žalobkyni byla dne 1. 9. 2014 nahlášena škodní událost spočívající v újmě na zdraví [jméno] [příjmení] po pádu z koně dne 31. 5. 2014.

7. Z dopisu ze dne 22. 9. 2014 soud zjistil, že obec Spořice tímto dopisem žalobkyni přijala jako pořadatelka odpovědnost za vznik újmy [jméno] [příjmení] při dětském dnu dne 31. 5. 2014.

8. Z listiny nazvané výpočet pojistného plnění soud zjistil, že žalobkyně bolestné poškozené podle posudku stanovila na 96 868 Kč (385,5 bodu * 251,28 Kč) a posudečné 300 Kč Celkem 97 168 Kč.

9. Z výpisu ze systému žalobkyně, potvrzení o platbě, příjmového pokladního dokladu a výpisu z účtu soud zjistil, že poškozená dne 5. 8. 2014 zaplatila MUDr. [jméno] [příjmení] za vyplnění úrazového dotazníku 300 Kč a žalobkyně pak dne 24. 5. 2017 vyplatila na účet otce poškozené 47 584 Kč.

10. Z listiny nazvané potvrzení o předání spisu PU k postižnímu řízení soud zjistil, že žalobkyně si vypočetla škodu na 23 792 Kč a dne 29. 6. 2017 si předala spis k postižnímu řízení.

11. Z letáku soud zjistil, že obec Spořice 31. 5. 2014 od 15h pořádala v prostoru koupaliště a před ním dětský den s různými atrakcemi, a to mimo jiné indián na koni a dětský povozu.

12. Z předložených fotografií soud zjistil, že děti zde byly voženy na koni, kterého kdosi vodil za uzdu.

13. Z faktury č. 2014 soud zjistil, že žalovaný jí vyúčtoval obci [obec] za dětský den 31. 5. 2014 celkem 19 000 Kč, a to mimo jiné za„ 2 koně – vození dětí“.

14. Z výpisu z registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES soud zjistil, že žalovaný je zapsán jako zemědělský podnikatel s činností mimo jiné chovu koní a jiných koňovitých.

15. Z usnesení Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, SKPV ÚO [obec] OOK 1. oddělení ze dne 14. 8. 2014, [číslo jednací], soud zjistil, že policie odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, neboť ve věci nešlo o podezření z přečinu a nebylo na místě věc vyřídit jinak. Policie zde podrobně popsala, k čemu dne 31. 5. 2014 při úrazu [jméno] [příjmení] došlo a dospěla k závěru, že újma na zdraví byla způsobena souhrou nešťastných okolností, které nemohla žádná ze zúčastněných osob předpokládat, a podle posouzení policejního orgánu všechny osoby zachovaly zásady přiměřené opatrnosti, které lze po každém oprávněně požadovat.

16. Z dopisu ze dne 29. 5. 2017 soud zjistil, že jím žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody ve výši 23 792 Kč s tím, že na ni výplatou pojistného plnění [jméno] [příjmení] přešlo právo na náhradu újmy. K plnění žalovanému poskytla lhůtu do 28. 6. 2017.

17. Z dopisu ze dne 4. 7. 2017 soud zjistil, že jím žalobkyně reagovala na nesouhlas žalovaného s jeho odpovědností k náhradě škody. Žalobkyně zde polemizuje se závěry policejního orgánu a uvádí, že dospěla k závěru, že žalovaný při provozování atrakce jízdy na koni zanedbal náležitou pečlivost při zajištění bezpečnosti.

18. Z dopisu ze dne 2. 8. 2017 soud zjistil, že jím žalobkyně opětovně žalovaného informovala o svém nesouhlasu s jeho argumentací. Uvedla, že zanedbání dohledu ze strany rodičů bylo zohledněno 50% snížením pojistného plnění a doplnila, na základě jakých skutečností pojistné plnění vyplatila.

19. Z dopisu ze dne 26. 3. 2019 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě celkem 27 129 Kč, nákladů ve výši 1 200 Kč a nákladů advokáta ve výši 5 711 Kč nejpozději do sedmi dnů od odeslání dopisu, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se pak podává, že žalovanému byl tento dopis odeslán dne 27. 3. 2019.

20. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a všemu co v řízení vyšlo najevo, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 31. 5. 2014 v obci [obec], při konání dětského dne byla z nedbalosti způsobena újma na zdraví [jméno] [příjmení] (dále také jen„ poškozená“), která se zúčastnila atrakce - provádění dětí na koni ve vlastnictví žalovaného. Atrakci provozoval žalovaný a její konání vyúčtoval pořadatelce dětského dne obci [obec]. V průběhu provázení koně s poškozenou na hřbetu došlo k jeho splašení. Následkem splašení došlo ke shození poškozené z koně a jejímu přišlápnutí nebo kopnutí kopytem, v důsledku čehož byla poškozené způsobena těžká újma na zdraví - pohmoždění hrudníku, kontuze levé plíce, traumatický plášťový pneumotorax vlevo, tržná rána na záhlaví, pohmoždění levé paže a pohmoždění jater - elevace, jež si vyžádala hospitalizaci v období od 31. 5. 2014 do 6. 6. 2014 s předpokládaným omezením v běžném způsobu života omezením pohybových aktivit do konce měsíce srpna 2014. Žalobkyně (jako pojistitel pojistníka obce Spořice) vypočetla peněžitou náhradu za vytrpěné bolesti k odčinění újmy poškozené při ublížení na zdraví na 97 168 Kč (96 868 Kč bolestné a 300 Kč posudečné). Tuto částku žalobkyně krátila o 50 % s odkazem na spoluzavinění rodičů poškozené. Výsledných 47 584 Kč (po odečtení spoluúčasti pojistníka) bylo žalobkyní vyplaceno poškozené dne 23. 5. 2017. Žalovaný byl dopisem ze dne 29. 5. 2017 žalobkyní vyzván k náhradě škody do 28. 6. 2017, kterou však pro svůj nesouhlas vyjádřený v komunikaci se žalobkyní nezaplatil, a to ani po upomínce učiněné dne 26. 3. 2019 zástupcem žalobkyně.

21. Podle § 2933 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo.

22. Podle § 2958 o. z. odčiní při ublížení na zdraví škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

23. Podle § 2820 odst. 1 věty první o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

24. Podle § 604 o. z. nemá změna v osobě věřitele nebo dlužníka vliv na běh doby nebo lhůty.

25. Podle § 609 věty první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

26. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

27. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

28. Podle § 622 o. z. jedná-li se o újmu na zdraví nezletilého, který není plně svéprávný, počne promlčecí lhůta nejdříve běžet, až se nezletilý stane plně svéprávným. Nenabude-li plné svéprávnosti, nepočne promlčecí lhůta běžet, dokud mu po dovršení zletilosti nebude jmenován opatrovník.

29. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

30. Podle § 1876 odst. 2 věty první o. z. vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada.

31. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

32. Předně se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení žalobou uplatněného nároku. K tomu je třeba zopakovat, že úraz poškozené se stal 31. 5. 2014 a poškozená byla hospitalizována od 31. 5. 2014 do 6. 6. 2014 s následným omezením aktivit do srpna 2014. Dne 5. 8. 2014 poškozená podstoupila vyšetření, při kterém MUDr. [jméno] [příjmení] bodově ohodnotila její vytrpěné bolesti. Pojistná událost byla žalobkyni nahlášena 1. 9. 2014. Žalobkyně pak pojistné plnění ve výši 47 584 Kč poškozené vyplatila dne 23. 5. 2017. Žaloba v této věci byla podána 28. 2. 2020.

33. Soudu je dále z úřední činnosti známo, že žalovaný se v jiném řízení v rámci soudního smíru, který byl zdejším soudem schválen usnesením ze dne 13. 5. 2019, č.j. [číslo jednací], zavázal zaplatit poškozené 49 584 Kč na náhradě bolestného, neboť jako vlastník zvířete, které újmu na zdraví způsobilo, za tuto újmu odpovídá dle shora citovaného § 2933 o. z. Žalovaný se tedy zavázal zaplatit to, co z žalobkyní vypočtené újmy žalobkyně sama plnit odmítla. Premisa, že promlčecí doba počala běžet až dne 23. 5. 2017, neboť je odvozena od tzv. následného regresu, jak jej upravuje shora citovaný § 1876 odst. 2 o. z. tak nebyla v projednávaném případě naplněna, neboť to byl naopak žalovaný, kdo zaplatil více, než na něj podle jeho podílu připadalo (o 1 000 Kč, které žalobkyně z vypočítané částky odečetla z důvodu spoluúčasti pojistníka, přičemž pojistník sám tuto částku nedorovnal). Regresní nárok podle § 1876 odst. 2 o. z. žalobkyni tudíž vůbec nevznikl. Pokud žalobkyně při výplatě pojistného plnění a dále v tomto řízení argumentovala spoluúčastí rodičů poškozené na vzniku újmy, jedná se pouze o její právní konstrukci, kterou však nelze v tomto řízení, jehož účastníky rodiče poškozené nejsou, namítat.

34. Pro shora uvedené je nutno uzavřít, že výplatou pojistného plnění na žalobkyni pouze přešlo právo na náhradu škody podle shora citovaného § 2820 odst. 1 o. z. Citované ustanovení však neupravuje vznik nového (regresního) nároku pojistitele vůči škůdci, ale jen přechod již existujícího práva poškozeného na náhradu škody, přičemž změna v osobě věřitele nemá na běh promlčecí doby vliv (§ 604 o. z.).

35. Právo na náhradu újmy na zdraví se standardně promlčuje v tříleté subjektivní promlčecí lhůtě (§ 629 odst. 1 o. z.), jejíž počátek je navázán na nabytí povědomí o újmě a o osobě povinné k její náhradě (§ 619 odst. 1, § 620 odst. 1 o. z.). Objektivní promlčecí lhůta se u tohoto práva v souladu s § 636 odst. 3 o. z. nepoužije. Shora citovaný § 622 o. z. počátek dané lhůty dále odsouvá, vznikla-li újma na zdraví nezletilého, který není plně svéprávný. Započetí běhu promlčecí lhůty je podle § 622 o. z. v těchto případech navázáno na nabytí plné svéprávnosti poškozeným (dosažením zletilosti, uzavřením manželství nebo přiznáním svéprávnosti soudem), eventuálně – pokud poškozený dosažením zletilosti plné svéprávnosti nenabude – na jmenování opatrovníka po dovršení 18 let věku poškozeného. Smyslem tohoto ustanovení je zvláštní ochrana nezletilých obětí. Vychází z myšlenky, že zákonní zástupci nezletilého poškozeného mohou nezřídka otálet s uplatněním nároků na náhradu újmy způsobené zastoupenému třetími osobami například proto, že chtějí ochránit nezletilého před psychicky náročným vedením soudního sporu, berou ohledy na škůdce nebo mají obavy ze skandálu. Poškozenému je tudíž zajištěna možnost, aby se po nabytí svéprávnosti sám rozhodl, zda právo na náhradu újmy na zdraví proti škůdci uplatní, či nikoli (Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 2. vydání, 2022, s. 2032 - 2035: L. Brim). Soud je toho názoru, že přechod práva na náhradu újmy z nezletilé na žalobkyni (výplatou pojistného plnění) použití § 622 o. z. vylučuje, neboť toto ustanovení slouží výhradně k ochraně nezletilého a nikoli pojišťovny, která je korporací s vlastním právním oddělením a prostředky na to, aby mohla své nároky řádně a včas uplatnit a vymáhat a není proto důvodu ji takto nadmíru chránit.

36. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě se poškozená dozvěděla o výši újmy a kdo za ni odpovídá nejpozději 5. 8. 2014, kdy podstoupila vyšetření, při kterém byly její vytrpěné bolesti bodově ohodnoceny. V souladu s § 619 odst. 1 a § 620 odst. 1 o. z. tříletá promlčecí lhůta pro žalobkyni počala běžet již 6. 8. 2014 (resp. 2. 9. 2014 poté, co jí byla dne 1. 9. 2014 nahlášena pojistná událost) a pokud byla žaloba v této věci podána až 28. 2. 2020, stalo se tak po jejím marném uplynutí. Žalobou uplatněný nárok je tudíž promlčen. Dlužno rovněž poznamenat, že sama poškozená právo na náhradu újmy po žalovaném uplatnila již 31. 5. 2017, tedy před uplynutím obecné tříleté promlčecí lhůty a poté, co obdržela od žalobkyně zkrácené plnění. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně se o vzniklé ujmě dozvěděla nejpozději 1. 9. 2014, kdy bylo do jejího systému zaneseno hlášení o škodní události. Skutečnost, že žalobkyně bezmála tři roky otálela s výplatou pojistného plnění dle názoru soudu nemůže jít k tíži žalovaného (jeho právní jistotě).

37. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

38. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleží mu tudíž právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Náklady řízení ve výši 12 668,70 Kč sestávají z odměny za čtyři úkony právní služby po 2 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání odporu, vyjádření ze dne 23. 11. 2021 a účast při jednání soudu dne 26. 11. 2021 (§ 7, § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT), náhrady za promeškaný čas ve výši 1 030 Kč za účast při jednání dne 25. 10. 2021, které bylo odročeno bez projednání (§ 14 odst. 2 AT za užití § 7 a § 8 AT), čtyř náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT) a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 2 198,70 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.