24 C 200/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi , o zaplacení 1 862 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 520 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 16. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení 1 342 Kč, úroku z prodlení z částky 1 862 Kč od 1. 12. 2019 do 15. 10. 2021 a úroku z prodlení z částky 1 342 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení v této věci byla co do 1 323 Kč cena knih, které si žalovaná dne 22. 10. 2018 od žalobkyně vypůjčila a dosud nevrátila, co do 400 Kč dlužné poplatky za nevrácení knih podle knihovního řádu (8 * 50 Kč), co do 120 Kč poplatky za čtyři zaslané upomínky rovněž podle knihovního řádu a co do 19 Kč poštovné.

2. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná dne 22. 10. 2018 u žalobkyně vyplnila přihlášku čtenáře, kde se zavázala dodržovat knihovní řád. Téhož dne si žalovaná u žalobkyně vypůjčila z oddělení dětské literatury celkem osm knih, a to: Anna Podgórská, Kvíz pro bystré předškoláky; Ignio Straffi, Velkolepá slavnost; Robin Král, Franta spadl blízko školy; Světlana Slepica, Malý doktor; Magda Havlíková, Moje první čtení; Marie Černá, Dyslexie; Ivana Novotná, Jak pes Logopes učil děti mluvit a James Maclaine, Všechno, co potřebuješ vědět. Knihovní řád pak mimo jiné upravuje, že pokud nebude knihovní jednotka vrácena, může knihovna požadovat náhradu škody, kdy se vychází z aktuální ceny knihovní jednotky dle ceníku (příloha 3 knihovního řádu), a dále sankční poplatky stanovené rovněž ceníkem. Ceník pak obsahuje mimo jiné sankční poplatek ve výši 120 Kč za 4. upomínku a poplatek ve výši aktuální ceny jednotky + 50 Kč za nevrácení knihovní jednotky.

3. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla její přihláškou čtenáře uzavřena nepojmenovaná smlouva (§ 1746 odst. 2 o. z.), jejíž součástí byl i knihovní řád. Podle této smlouvy mohla žalovaná využívat služeb žalobkyně, tedy mimo jiné jí bylo umožněno uzavírat následné smlouvy o výpůjčce (§ 2193 a násl. o. z.) k movitým věcem (knihám a elektronickým čtečkám) ve vlastnictví žalobkyně, a to za podmínek stanovených knihovním řádem. Knihovní řád je interní právní norma patřící mezi základní dokumenty knihovny vedle zakládací listiny, statutu a organizačního řádu knihovny. Zákonné zmocnění vydat takovou normu obsahuje § 4 odst. 7 zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. Nejedná se tedy pouze o smluvní podmínky, jakkoli je povinností knihovny tento dokument vydat a v detailu stanovit práva a povinnosti čtenářů a knihovny, jde o speciální právní předpis prováděcího charakteru využívaný právě a jen k činnosti knihoven, aby mohly plnit své poslání v rámci veřejné služby jako instituce veřejného zájmu a mohly sloužit k uskutečňování a zajišťování základního práva na rovný přístup k informacím. Sankce uvedené v knihovním řádu nelze ztotožňovat s ustanoveními o smluvní pokutě ve smyslu § 2048 o. z. ačkoli mají sloužit k podobnému účelu (mají preventivní a sankční povahu).

5. Ohledně uplatněných sankčních poplatků, tedy 50 Kč za nevrácenou knihu (v tomto případě 50 Kč * osm knih) a 120 Kč za 4. upomínku, soud shledal žalobu důvodnou, neboť vychází z žalobkyní vydaného knihovního řádu a jeho příloh. Žalované tak soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 520 Kč, a to včetně požadovaných úroků z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K tomu je třeba uvést, že jelikož zákon ani knihovní řád neupravuje splatnost sankčních poplatků, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na výši sankčních poplatků, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003). Žalobkyně neprokázala, že by se jakákoliv výzva dostala do sféry dispozice žalované jako adresátky. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měla žalovaná objektivní možnost se seznámit až dne 14. 10. 2021 (kdy byla žalované zásilka obsahující žalobu spolu s výzvou, aby se k ní vyjádřila, uložena u provozovatele poštovních služeb), následující den, tj. 15. 10. 2021, tak byla žalovaná povinna sankční poplatky uhradit a jelikož tak neučinila, dostala se dne 16. 10. 2021 do prodlení. Soud proto žalobu co do uplatněného úroku z prodlení do 15. 10. 2021 výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

6. Jinak tomu však bylo ohledně uplatněné náhrady škody (ceny nevrácených knih) a poštovného. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně o těchto nárocích neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), přičemž se vzdala dobrodiní poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., když se k nařízenému jednání nedostavila. Výši uplatněného poštovného žalobkyně nikterak nezdůvodnila a v ceníku (příloha 3 knihovního řádu) je pouze uvedeno, že poštovné bude účtováno podle aktuálního ceníku České pošty s.p.. Tento ceník však žalobkyně nepředložila, stejně jako nedoložila, že by jakýkoliv dopis žalované zasílala. U ceny nevrácených knih pak ceník uvádí aktuální cenu knihovní jednotky, k čemuž žalobkyně dodala, že se jedná o pořizovací cenu knih, avšak opět tuto cenu nikterak nedoložila. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení.

7. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla převážně úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádné z účastnic.