24 C 393/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti údaje o účastníkovi zákonnou zástupkyní údaje o zástupci , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce [číslo] v domě [adresa] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrálním pracovištěm Chomutov, pro katastrální území a obec Kadaň, se zrušuje a nařizuje se prodej této nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky podle jejich spoluvlastnických podílů.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně k rukám její zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení 31 746 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 18. 12. 2020 se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovanými k nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (dále také jen„ nemovitost“) s tím, že se stala podílovou spoluvlastnicí předmětné nemovitosti s podílem o velikosti ideální ¼ na základě exekuční dražby v exekučním řízení proti povinnému [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně po právní moci usnesení o příklepu a doplacení nejvyššího podání zjistila, že nemovitost užívá 2. žalovaný spolu se svou matkou [jméno] [příjmení], proto jim nabídla svůj podíl za částku 200 000 Kč (vycházeje z odhadu 800 000 Kč za celou nemovitost). Na tuto nabídku reflektováno nebylo. Žalobkyně nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat, má za to, že nemovitost rozdělit nelze, neboť se jedná o bytovou jednotku, a dále má za to, že finanční situace žalovaných neumožňuje přikázání do výlučného vlastnictví některého z nich. Navrhla proto, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků a nařídil prodej nemovitosti ve veřejné dražbě.

2. Žalovaní 1. a 3. se k věci nevyjádřili.

3. Žalovaný 2. k věci uvedl, že sám dluhy nemá, avšak rovněž nemá finančních prostředků k zaplacení vypořádacích podílů ostatním spoluvlastníkům. 1. a 3. žalovaní dluhy mají. Souhlasil tedy s prodejem ve veřejné dražbě.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že v podílovém spoluvlastnictví účastníků je bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] v [obec] s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrálním pracovištěm Chomutov, pro katastrální území a obec Kadaň s tím, že všichni účastníci jsou vlastníky podílu o velikosti ideální ¼. U 3. žalovaného je zde vedena poznámka o dvou exekucích s příkazy k prodeji nemovitosti. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí pak soud zjistil, že ve spoluvlastnictví nedošlo k žádným změnám, avšak je zde další poznámka o vedené exekuci, a to na 1. žalovaného.

5. Z usnesení Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu [okres] ze dne 19. 3. 2020, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalobkyni jako vydražitelce s nejvyšším podáním ve výši [částka] byl udělen příklep nemovitosti. Toto usnesení nabylo právní moci dne 21. 4. 2020.

6. Z dopisu ze dne 20. 10. 2020 soud zjistil, že jím žalobkyně kontaktovala 2. žalovaného za účelem mimosoudního vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že 2. žalovanému nabídla odkup svého podílu za [částka] do 30. 11. 2020 s tím, že pokud tak neučiní, podá žalobu o zrušení podílového spoluvlastnictví. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl 2. žalovanému zaslán dne 22. 10. 2020, stejně jako zásilky pro ostatní žalované a zákonnou zástupkyni 2. žalovaného.

7. Z nabídky realit soud zjistil, že 10. 12. 2020 byl v [obec], ulici [ulice] nabízen byt 2+1 (53 m2) za 850 000 Kč.

8. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrálním pracovištěm Chomutov, pro katastrální území a obec Kadaň s tím, že každý ze spoluvlastníků je vlastníkem podílu o velikosti ideální ¼. Žalobkyně již nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvávat a nemá zájem ani o výlučné vlastnictví předmětné nemovitosti, přičemž před podáním žaloby se pokoušela se žalovanými mimosoudně na jeho vypořádání dohodnout, avšak bez výsledku. 1. a 3. žalovaní mají dluhy, které jsou vymáhány exekučně, přičemž 2. žalovaný spolu s jeho zákonnou zástupkyní nemají peněžní prostředky na vyplacení vypořádacích podílů (pro případ, že by byla nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví 2. žalovaného).

9. Po právním posouzení výše zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

10. Podle § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v účinném znění (dále také jen„ o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odstavce 2 téhož ustanovení však rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

13. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. V projednávaném případě není pochyb o tom, že mezi stranami nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tudíž žalobkyně, která nechtěla v podílovém spoluvlastnictví dále setrvávat, využila zákonného práva na jeho zrušení soudem, neboť ji ve smyslu § 1140 odst. 1 o. z. nelze nutit, aby ve spoluvlastnictví setrvávala. Nesmí tak ale dle § 1140 odst. 2 o. z. in fine žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, což lze považovat za výjimku z pravidla. Takové skutečnosti však v řízení najevo nevyšly. Z vyložených důvodů soud podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti zrušil.

15. Soud se proto dále zabýval tím, jaký způsob vypořádání účastníků zrušeného podílového spoluvlastnictví zvolit. Občanský zákoník preferuje rozdělení věci (§ 1144 o. z.), a až není-li tento způsob vypořádání možný, lze rozhodnout o přikázání věci některému ze spoluvlastníků, případně o prodeji ve veřejné dražbě (§ 1147 o. z.). V projednávaném případě se jedná o bytovou jednotku o velikosti 2+1 s podlahovou plochou [výměra] (jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí). Je tak zřejmé, že reálné rozdělení takové nemovitosti není možné. Žalobkyně o vlastnictví předmětné nemovitosti neprojevila zájem, přičemž žalovaní, nemají peněžní prostředky k vyplacení vypořádacích podílů. Ani přikázání předmětných nemovitostí do vlastnictví některého (některých) ze spoluvlastníků tudíž v projednávaném případě nepřipadá v úvahu. Soudu proto nezbyla jiná možnost vypořádání, než nařízení prodeje předmětné nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi žalobkyni a žalované rozdělen podle velikosti jejich podílů.

16. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Náklady řízení ve výši 31 746 Kč sestávají z odměny za dva úkony právní služby po 10 700 Kč (počítáno z tarifní hodnoty odpovídající ceně nemovitosti po odečtení podílu žalobkyně, tj. 600 000 Kč) za převzetí a přípravu zastoupení a podání žaloby (§ 7, § 8 odst. 5 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), náhrady cestovních výdajů ve výši 2 746 Kč za cestu z [obec] do Chomutova a zpět za celkem 436 km vozidlem Renault [jméno] při průměrné spotřebě 7 litrů motorové nafty na 100 km a ceně motorové nafty 27,20 Kč / l (§ 13 odst. 1, 4 AT za užití vyhl. č. 589/2020 Sb.) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 7 000 Kč Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní a platební místo (k rukám advokátky) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.