24 C 54/2010

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátkou JUDr. Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalovaného 3. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení - anonymizováno sídlem adresa 4. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného 6. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 7. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o 5 779 500 Kč s přísl.

I. Žalovaní č. 1), 3), 4), 6) a 7) jsou povinni zaplatit žalobcům a) a b) společně a nerozdílně částku ve výši 5 700 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 700 000 Kč od 23. 5. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do příslušenství představovaného zákonným úrokem z prodlení z částky 5 700 000 Kč od 9. 9. 2006 do 22. 5. 2015, tj. co do částky 4 105 460,14 Kč, zamítá.

III. Žaloba se zamítá co do částky 79 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 % od 11. 2. 2010 do zaplacení.

IV. Žalovaní 1), 3), 4), 6) a 7) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům a) a b) částku ve výši 94 997Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ].

V. Žalovaní 1), 3), 4), 6) a 7) jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chomutově soudní poplatek ve výši 228 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci a) a b) podali dne 11. 2. 2010 k místně nepříslušnému soudu žalobu, kterou se domáhali zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaní byli rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uznáni vinnými ze spáchání trestného činu braní rukojmí podle § 234a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. spáchaného ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák.. Uvedený trestný čin spáchali tím, že [celé jméno žalovaného] (původně žalovaný [číslo] který zemřel dne [datum]) [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], (původně žalovaný [číslo] který zemřel dne [datum]), [celé jméno žalovaného], a [celé jméno žalovaného] unesli dne [datum] žalobce [celé jméno žalobce]. V přesně nezjištěné době roku 2005 na přesně nezjištěném místě se [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] dohodli na tom, že za pomoci dalších osob provedou únos [celé jméno žalobce] (žalobce a)) a tohoto budou zadržovat a na jeho manželce [celé jméno žalobkyně] (žalobkyni b)) požadovat zaplacení výkupného pod hrozbou jeho usmrcení. Se žádostí o pomoc seznámil [celé jméno žalovaného] s tímto plánem [celé jméno žalovaného], který se následně s tímto plánem obrátil na [celé jméno žalovaného], aby zajistil účast [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného]. Po předchozím naplánování a rozdělení úkolů [celé jméno žalovaného] jako policista služebně zařazený u obvodního oddělení PČR [obec] [anonymizováno]. účelově předvolal Ing. [celé jméno žalobce] k podání vysvětlení dne [datum] ve [údaj o čase] hodin na Obvodní oddělení PČR v ulici [ulice] v [obec], přičemž o tomto termínu předvolání byly prostřednictvím [celé jméno žalovaného] informováni [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného], kteří v blízkosti obvodního oddělení PČR [celé jméno žalobce] po jeho odchodu z budovy přepadli, za použití násilí, proti jeho vůli jej naložili do osobního vozidla [značka automobilu] [registrační značka], které bylo majetkem [jméno] [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalobce] natáhli přes obličej čepici, spoutali jej na rukou, následně jej převezli v zavazadlovém prostoru vozidla do bytu, který měl pronajatý [celé jméno žalovaného] v [obec] v ulici [adresa], kde byl [celé jméno žalobce] za přítomnosti [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] držen proti své vůli v koupelně bytu až do večerních hodin dne [datum]. V době kolem [údaj o čase] hodin dne [datum] telefonovala neztotožněná žena manželce poškozeného [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobkyně] a oznámila jí zadržování manžela a požadovala, aby se neobracela na polici České republiky a vyplatila částku ve výši 12 000 000 Kč, jinak bude její manžel usmrcen. Po dalších telefonických pokynech ohledně způsobu a místa předání peněz [celé jméno žalobkyně] nejprve odmítla předání peněz prostřednictvím [celé jméno žalované] (žalované [číslo]) a následně sama dne [datum] kolem [údaj o čase] hod. v prostoru areálu benzinové čerpací stanice OMV v [obec], před obchodním centrem [anonymizováno], předala neztotožněnému muži 2 igelitové tašky s finanční částkou ve výši 12 000 000 Kč, když následně po předání peněz si na silnici mezi obcemi [obec] a [obec] na základě telefonické výzvy vyzvedla [celé jméno žalobce], kterého tam podle telefonického pokynu odvezli [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného]. Úkolem [celé jméno žalované] v průběhu celého jednání bylo zjišťovat a prostřednictvím [celé jméno žalovaného] předávat informace o osobních a finančních poměrech [celé jméno žalobce]. [celé jméno žalované] měla rovněž působit na manžele [celé jméno žalobce] v tom smyslu, aby celou věc neoznamovali [obec] České republiky. Získané peníze si pak všichni únosci rozdělili přesně nezjištěným způsobem. Peníze, ze kterých zaplatila [celé jméno žalobkyně] výkupné ve výši 12 000 000 Kč vyzvedla dne [datum] z bankovního účtu [právnická osoba] s.r.o. (v době podání žaloby [právnická osoba]) se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [PSČ], číslo účtu [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba] pobočky [obec], [příjmení] [jméno] [anonymizováno]. [příjmení] ve výši 6 300 000 Kč byla žalobcům vrácena v průběhu trestního řízení, kdy částečně byla zajištěna u [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného] a žalobcům vydána na základě usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací] Krajský soud v Praze svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] uznal žalované povinnými zaplatit žalobcům náhradu škody ve výši 5 700 000 Kč z 9% úrokem z prodlení jdoucím od doby, kdy obžalovaní měli možnost prostudovat spis, tedy od 9. 9. 2006 do zaplacení. Vrchní soud v Praze svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ve výroku o náhradě škody změnil a odkázal žalobce s jejich nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních s odůvodněním, že finanční částka, která měla být na poškozeném [celé jméno žalobce] vymáhána, měla být vyplacena z účtu [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. a v napadeném rozsudku není přesně vymezeno, kterému právnímu subjektu jednáním obžalovaných vlastně vznikla škoda. Kdyby se totiž jednalo o uvedenou obchodní společnost, měla to být ona, která se měla jako poškozená se svým nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení připojit. K vyjasnění této otázky by bylo potřeba v trestním řízení provádět další dokazování, jež přesahuje potřeby trestního stíhání. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací proto odkázal poškozeného [celé jméno žalobce] podle § 229 odst. 1 tr. ř. se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. Žalobci a) a b) uzavřeli dne [datum] s [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. (dříve [právnická osoba]) dohodu o narovnání, na základě které všichni účastníci této dohody výslovně uznali a učinili nesporným, že nadále jsou jedinými oprávněnými z nároku na náhradu škody za únos Ing. [celé jméno žalobce] a zaplacené výkupné ve výši 12 000 000 Kč pocházející z bankovního účtu [právnická osoba] s.r.o. nyní [právnická osoba], číslo účtu [anonymizováno] [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], pobočky [obec], [příjmení] [jméno] [anonymizováno], pouze [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] společně a nerozdílně.

3. Žalobci a) a b) byli jako poškození v trestním řízení zastoupeni zmocněnci a na odměně za jejich zastupování vznikl žalobcům v souladu s advokátním tarifem vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) nárok na náhradu škody ve výši 79 500 Kč, který spočíval v zaplacených úkonech právní pomoci advokáta: 1/ převzetí zastoupení a první porada s klientem dne [datum] ([celé jméno žalobce]) – § 10 odst. 5, § 13 odst. 3 ve výši 1 500 Kč a režijní paušál ve výši 300 Kč (1 úkon). 2/ převzetí zastoupení a první porada s klientem dne [datum] ([celé jméno žalobkyně]) – § 10 odst. 5, § 13 odst. 3 ve výši 1 500 Kč a režijní paušál 300 Kč (1 úkon). 3/ Účast na hlavním líčení dne [datum] od 8.30 hodin do 14.35 hodin, § 10 odst. 5, § 13 odst. 3 ve výši 6 000 Kč, režijní paušál 1 200 Kč, (4 úkony). 4/ Účast na hlavním líčení dne [datum] od 8. 30 hodin do 11.10 hod., od 12.10 hod. do 13.15 hod., od 13.30 hod. do 15.25 hod. – dle § 10 odst. 5, § 13 odst. 3 ve výši 6 000 Kč a režijní paušál 1 200 Kč (4 úkony). 5/ Účast na hlavním líčení dne [datum] od 8.30 hod. do 12.00 hod., 13.00 hod. do 15.40 hod. – § 10 odst. 5, § 13 odst. 3 ve výši 6 000 Kč a režijní paušál ve výši 1 200 Kč (4 úkony). 6/ Účast na hlavním líčení dne [datum] od 8.30 hod. do 12.25 hod. od 12.40 hod. do 16.00 hod. podle § 12 odst. 4, § 13 odst. 3 ve výši 9 600 Kč a režijní paušál 2 400 Kč za (4 úkony při dvou zastoupených). 7/ Účast na hlavním líčení dne [datum] od 8.30 hod. do 9.05 hod. od 9.10 hod. do 10.00 hod. od 10.05 hod. do 11.25 hod. od 12.30 hod. do 13.35 hod. od 13.55 hod. do 15.40 hod. podle § 12 odst. 4, § 13 odst. 3 ve výši 9.600 Kč a režijní paušál ve výši 2.400 Kč za 4 úkony při dvou zastoupených. 8/Účast na hlavním líčení dne [datum] od 8.30 hod. do 11.55 hod., od 13 00 hod. do 14.45 hod., podle § 12 odst. 4, § 13 odst. 3 ve výši 7 200 Kč a režijní paušál 1 800 Kč (3 úkony při dvou zastoupených). 9/ Účast na hlavním líčení dne [datum] od 8.30 hod. do 10.40 hod., od 10.50 hod. do 12.00 hod., od 13.00 hod. do 13.30 hod. Podle § 12 odst. 4, § 13 odst. 3 ve výši 7 200 Kč a režijní paušál ve výši 1 800 Kč (3 úkony při dvou zastoupených). 10/ Účast na hlavním líčení dne [datum] od 8.30 hod. do 10. 25 hod., 10.45 hod. do 11.50 hod, od 12.45 hod. do 13.16 hod. podle § 12 odst. 4, § 13 odst. 3 ve výši 7 200 Kč a režijní paušál ve výši 1 800 Kč (3 úkony při dvou zastoupených). 11/ Účast na hlavním líčení dne [datum] od 13.00 hod. do 14.05 hod., podle § 12 odst. 4, § 13 odst. 3 ve výši 2 400 Kč, režijní paušál ve výši 900 Kč (1 úkon při dvou zastoupených).

4. Žalovaná č.1 ve věci namítla nedostatek aktivní legitimace na straně žalobců. Uvedla, že dohoda o narovnání, kterou žalobci uzavřeli se společností [právnická osoba] neodstranila spor o to, kdo je k nároku na náhradu škody oprávněn. Namítla rovněž promlčení nároku žalobců, poněvadž obchodní společnost nepodala žalobu včas. Uvedla, že za předpokladu, že by soud dospěl k závěru, že je nárok žalobců oprávněný, potom navrhovala, aby soud nepřiznal žalobcům úroky z prodlení, počítané od uzavření dohody o narovnání do podání žaloby. Podle žalované č. 1 ji žalobci nevyzvali k žádnému plnění a pokud by soud za takovou výzvu považoval jimi podanou žalobu, potom by žalobcům nemohl náležet úrok z prodlení za dobu před podáním žaloby k soudu.

5. Žalovaný č. 2 se k podané žalobě nevyjádřil. Žalovaný č. 2 zemřel dne [datum], řízení proti němu vedené touto žalobou bylo zastaveno usnesením ze dne 2.6.2017, č.j. 24 C 54/2010-295, které nabylo právní moci dne 8.6.2018 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20.2.2018, č.j. 10 Co 408/2017-303.

6. Žalovaný číslo 3 namítl nedostatek aktivní legitimace na straně žalobců s tím, že žalobci nebyli osobami, kterým škoda vznikla. Doplnil, že rozsudek Krajského soudu v Praze byl Vrchním soudem v Praze zrušen právě z toho důvodu, že to nebyl žalobce [celé jméno žalobce], kterému škoda vznikla, ale společnost [právnická osoba], z jejíhož účtu byly peníze na výkupné vybrány. Žalovaný číslo 3 rovněž namítl neplatnost dohody o narovnání, neboť obchodní zákoník podmiňuje platnost takové dohody souhlasem valné hromady, který v tomto případě nebyl dán. Žalovaný číslo 3 rovněž namítl promlčení nároku žalobců s ohledem na změnu rozsudku Krajského soudu v Praze rozsudkem Vrchního soudu v Praze, který byl vyhlášen [datum] s tím, že žalobci podali tuto žalobu až počátkem roku 2010, tj. v době, kdy již dvouletá promlčecí lhůta uplynula.

7. Námitku promlčení žalovaný č. 3 později vztáhl na celý nárok žalobců zahrnující, jak nárok na náhradu škody, včetně úroků z prodlení tak nákladů na zastupování poškozeného v trestním řízení a poukázal na znění ustanovení § 154 t. ř. odstavce 2., podle kterého může soud podle povahy věci a okolností případu rozhodnout na návrh poškozeného o tom, že se odsouzenému ukládá povinnost uhradit poškozenému zcela nebo zčásti náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení, a to i v případě, že poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody ani zčásti.

8. Žalovaný č. 4 se k podané žalobě nevyjádřil.

9. Žalovaný č. 5 se k podané žalobě nevyjádřil. Žalovaný č. 5 dne [datum] zemřel. Řízení proti němu vedené touto žalobou byla zastaveno usnesením Okresního soudu v Chomutově ze dne 29.11.2018, č.j. 24 C 54/2010-316, které nabylo právní moci dne 30.1.2019.

10. Žalovaný č. 6 se k podané žalobě nevyjádřil.

11. Žalovaný číslo 7 namítl nedostatek aktivní legitimace na straně žalobců s tím, že peníze byly vyplaceny z účtu [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o., nikoliv z majetku žalobců.

12. Ve vztahu k nároku na zaplacení náhrady nákladů řízení, které žalobci vynaložili v rámci trestního řízení žalovaná č. 1 a žalovaný č. 3 uvedli, že žalobci žádným způsobem v podané žalobě netvrdili a neprokázali, zda náklady řízení byly vynaloženy účelně.

13. Na základě poučení soudu k doplnění skutkových tvrzení o skutečnosti, kdy došlo ke vzniku škody tj., kdy byla žalovaná částka z majetku žalobců převedena na účet [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. žalobci a) a b) uvedli, že částka ve výši 5 700 000 Kč byla do společnosti vrácena žalobcem a) v průběhu roku 2006, neboť společnost neměla téměř žádné finanční prostředky na provoz a podnikání stejně tak jako na zákonné odvody. Žalobce úhrady společnosti prováděl jednak v hotovosti, jednak úhradami nákladů společnosti ze SJM s druhou žalobkyní a dále nevyplácením podílu na zisku společnosti ani jednomu ze společníků (žalobců a) a b)). Účetnictví za rok 2006 bylo v souladu se zákonem o vedení účetnictví skartováno. K důkazům žalobci a) a b) navrhli slyšet žalobce [celé jméno žalobce].

14. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, ze znaleckého posudku, ze shodných vyjádření účastníků, z rozhodnutí státního zastupitelství i z rozhodnutí soudu v rámci trestního řízení pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka], z podání účastníků činěných v rámci trestního řízení a jejich provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byly zjištěny následující skutečnosti:

15. Z trestního spisu Krajského soudu v Praze [spisová značka], z návrhu poškozeného na zaplacení náhrady škody obviněnými ze dne [datum] na čísle listu 1164 až 1166, který došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem ke sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že výkupné ve výši 12 000 000 Kč bylo obviněným vyplaceno manželkou poškozeného, [celé jméno žalobkyně], dne [datum] v hotovosti. Na úhradu výkupného byly použity finanční prostředky pocházející z podnikatelské činnosti společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobce], [PSČ], v níž měl poškozený [celé jméno žalobce] osmdesátiprocentní obchodní podíl. Finanční prostředky byly deponovány na bankovním účtu číslo [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] Tyto prostředky vybrala z uvedeného účtu [celé jméno žalobkyně] a dne [datum] je předala jako výkupné. Vzhledem k tomu, že uvedené finanční prostředky patřily společnosti [právnická osoba] a nebyly vynaloženy v souvislosti s její podnikatelskou činností, bylo povinností poškozeného tyto půjčené finanční prostředky jmenované společnosti vrátit. Tím vznikla poškozenému škoda ve výši 12 000 000Kč.

16. Z trestního spisu Krajského soudu v Praze [spisová značka], z návrhu poškozeného na zaplacení náhrady škody obviněnými ze dne [datum] na čísle listu 1164 až 1166, který došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem ke sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že Dne [datum] vrátila obviněná [celé jméno žalované] [celé jméno žalobkyně] částku 1 700 000 Kč, kterou obdržela z výkupného jako členka skupiny podílející se na spáchání únosu [celé jméno žalobce]. Dne [datum] rozhodl státní zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] usnesením [číslo jednací] tak, že vrátil poškozenému finanční částku 4 300 000 Kč a dále částku 300 000 Kč. Částka 4 300 000 Kč byla na výše uvedený bankovní účet společnosti [právnická osoba] připsána dne [datum]. Částka 300 000 Kč byla na tentýž účet připsána dne [datum] Celkem tedy poškozený ze zaplaceného výkupného obdržel částku 6 300 000 Kč.

17. Z trestního spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] z návrhu poškozeného na rozhodnutí o nároku na náhradu škody ze dne 3. 6. 2008 na čísle listu 1768 až 1769 trestního spisu Krajského soudu v Praze [spisová značka] soud zjistil, že [celé jméno žalobce] se jako fyzická osoba připojil k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody v téže výši v jaké se připojil v řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem vedeným pod č. j. [číslo jednací] [celé jméno žalobce] zde uvedl, že od vydání rozsudku Krajským soudem v Ústí nad Labem mu nebyla žádným z obžalovaných uhrazena žádná částka a navrhl, aby Krajský soud v Praze rozhodl o jeho nároku na náhradu škody ve stejné výši jako Krajský soud v Ústí nad Labem, a to tak, že všichni obžalovaní budou povinni společně a nerozdílně zaplatit mu částku ve výši 5 796 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 12 000 000 Kč od 24. 1. 2006 do 27. 2. 2006, z částky 10 300 000 Kč od 28. 2. 2006 do 19. 6. 2006, z částky 6 000 000 Kč od 20. 6. 2006 do 18. 7. 2006 z částky 5 700 000 Kč od 19. 7. 2006 do zaplacení a dále náklady právního zastoupení.

18. Z trestního spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] z čísla listu 1168 z výpisu z účtu vedeného [právnická osoba] číslo [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla vybrána hotovost ve výši 12 000 000 Kč.

19. Z trestního spisu Krajského soudu v Praze [spisová značka], z čísla listu 1127 soud zjistil, že dne [datum] bylo Krajskému soudu v Ústí nad Labem doručeno sdělení poškozeného, z něhož vyplývalo, že dne [datum] byl poškozený vyrozuměn přípisem státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] č. j. [číslo jednací] o tom, že v trestním řízení vedeném proti obžalovaným vystupuje v procesním postavení poškozeného. Vzhledem k tomu, že dosud nebylo poškozenému umožněno nahlédnout do příslušného spisu soudu, neuplatnil dosud vůči poškozeným nárok na náhradu škody, avšak hodlá tak učinit. Dále poškozený sděloval, že v předmětné věci je zastoupen právním zástupcem a žádal, aby byl jeho právní zástupce vyrozumíván o všech úkonech.

20. Z poučení poškozeného v trestním řízení na čísle listu 264 trestního spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], podepsaného [celé jméno žalobce] dne [datum] soud zjistil, že [celé jméno žalobce] byl seznámen mimo jiné také s následujícími právy poškozeného: podle § 43 odst. 1 t. ř. komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda, má právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisu, činit si výpisky a poznámky a na svoje náklady pořizovat kopie spisů a jejich částí, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání a před skončením řízení se k věci vyjádřit. Podle § 43 odst. 2 t. ř. se za poškozeného nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem. Podle § 43 odst. 3 t. ř., kdo má podle zákona proti obviněnému nárok na náhradu škody, jež mu byla trestným činem způsobena, je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit tuto škodu. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši nárok na náhradu škody uplatňuje. Podle § 44 odst. 3 t. ř. návrh nelze podat, bylo-li o nároku již rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném příslušném řízení. Podle § 50 t. ř. se poškozený může nechat zastupovat zmocněncem.

21. Z trestního spisu Krajského soudu v Praze [spisová značka], z protokolu o hlavním líčení ze dne [anonymizováno] [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], z čísla listu 1148 soud zjistil, že poškozený [celé jméno žalobce] se připojil s náhradou škody ve výši 5 796 500 Kč s úrokem, kdy předseda senátu přečetl jeho písemné vyjádření ze dne [datum].

22. Z trestního spisu Krajského soudu v Pra [spisová značka], z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] z výroku o povinnosti obžalovaných nahradit škodu na čísle listu 9 tohoto rozsudku soud zjistil, že podle § 228 odst. 1, tr. řádu byli obžalovaní [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované], [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] povinni společně a nerozdílně nahradit poškozenému [celé jméno žalobce] škodu ve výši 5 700 000 Kč z 9% úrokem z prodlení jdoucím od 9. 9. 2006 do zaplacení a podle § 229 odst. 2 tr. řádu byl poškozený [celé jméno žalobce] odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

23. Z trestního spisu Krajského soudu v Praze [spisová značka], z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] z výroku o povinnosti obžalovaných nahradit škodu na čísle listu 2 tohoto rozsudku soud zjistil, že podle § 229 odst. 1 tr. řádu byl poškozený [celé jméno žalobce] odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

24. Z trestního spisu Krajského soudu v Praze [spisová značka], z odůvodnění výroku o povinnosti nahradit škodu z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] z čísla listu 26 tohoto rozsudku, soud zjistil, že poškozený se k trestnímu řízení se svým nárokem včas připojil. Jeho nárok však nebyl plně prokázán, jak co do důvodu, tak co do výše mezi jednáním jednotlivých obžalovaných a vznikem škody. Finanční částka, která měla být na poškozeném vymáhána měla být vyplacena z účtu [anonymizováno] s. r. o.. V napadeném rozsudku nebylo přesně vymezenou, kterému právnímu subjektu jednáním obžalovaných vlastně škoda vznikla. Přitom, kdyby se jednalo o uvedenou obchodní společnost, měla to být ona, která se měla jako poškozená se svým nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení připojit. K vyjasnění této otázky by bylo potřeba provádět další dokazování, jež přesahovalo potřeby trestního stíhání. Odvolací soud proto odkázal poškozeného [celé jméno žalobce] podle § 229 odst. 1 t. ř. se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

25. Z trestního spisu Krajského soudu v Praze [spisová značka] z čísla listu 2264 soud zjistil, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nabyl právní moci dne [datum].

26. Z dohody o narovnání uzavřené žalobcem a) [celé jméno žalobce] a žalobkyní b) [celé jméno žalobkyně] a společností [právnická osoba] dne [datum] soud zjistil, že všichni účastníci této dohody učinili nesporným, že poškozenými shora popsaným únosem [celé jméno žalobce] jsou [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], kteří se zavázali částku 12 000 000Kč společnosti [právnická osoba] zaplatit a že jedinými oprávněnými z nároku na náhradu škody proti pachatelům shora popsaného únosu jsou [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. [právnická osoba] postoupila všechny své nároky na náhradu škody proti [celé jméno žalovaného] narozenému [datum], [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], [celé jméno žalované], narozené [datum], [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], [celé jméno žalovaného], [datum narození], [celé jméno žalovaného], narozenému [datum] a [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], způsobené únosem [celé jméno žalobce], provedeného tam popsaným způsobem, na [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] společně a nerozdílně. Účastníci této dohody výslovně uznali a učinili nesporným, že nadále jsou jedinými oprávněnými z nároku na náhradu škody za únos [celé jméno žalobce] a zaplacené výkupné ve výši 12 000 000 Kč společně a nerozdílně [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně].

27. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] soud zjistil, že hlavní líčení se konalo od 8.30 hodin do 11.10 hodin a dále od 12.10 hodin do 13. 15 hodin a dále od 13. 30 hodin do 14.35 hodin a zúčastnil se ho zmocněnec poškozeného [celé jméno žalobce] - [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

28. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] soud zjistil, že hlavní líčení se konalo od 8. 30 hodin do 11.10 hodin a dále od 12.10 hodin do 13.15 hodin a dále od 13.30 hodin do 15.25 hodin a zúčastnil se ho zmocněnec poškozeného [celé jméno žalobce] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

29. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] soud zjistil, že hlavní líčení se konalo od 8.30 hodin do 10.25 hodin a dále od 10.35 hodin do 12.00 hodin a dále o od 13.00 hodin do 15.40 hodin a zúčastnil se ho zmocněnec poškozeného [celé jméno žalobce] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

30. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] soud zjistil, že hlavní líčení se konalo od 8.30 hodin do 12.25 hodin a dále od 12.40 hodin do 16.00 hodin a zúčastnila se ho zmocněnkyně poškozeného [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] - [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

31. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] soud zjistil, že hlavní líčení se konalo od osmi 30 hodin do 10 00 hodin a od 10 05 hodin do 11 25 hodin a dále od 12 30 hodin do 13 35 hodin a dále od 13 55 hodin do 15 40 hodin a zúčastnila se ho zmocněnkyně poškozených [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

32. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že hlavní líčení se konalo od osmi 30 hodin do 11.55 hodin a dále od 13.00 hodin do 14.45 hodin a zúčastnila se ho zmocněnkyně poškozených [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

33. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] soud zjistil, že hlavní líčení se konalo od osmi 30 hodin do 10.40 hodin a dále od 10.50 hodin do 12.00 hodin a dále od 13.00 hodin do 13. 30 hodin Zúčastnila se ho zmocněnkyně poškozených [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

34. Z protokolu o hlavním líčení ze dne [datum] soud zjistil, že hlavní líčení se konalo od osmi 30 hodin do 10.25 hodin a dále od 10.45 hodin do 11.50 hodin a dále od 12.45 hodin do 13. 16 hodin, kdy zmocněnec poškozeného [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] opustil jednací síň. Zmocněnkyně poškozené [celé jméno žalobkyně] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se tohoto hlavního líčení nezúčastnila.

35. Z protokolu o pokračování hlavního líčení ze dne [datum] soud zjistil, že v hlavním líčení přerušeném dne [datum] v 16. 35 hodin bylo pokračováno dne [datum] od 13.00 hodin, kdy byl vyhlášen rozsudek soudu prvého stupně s tím, že hlavní líčení bylo skončeno ve 14.05 hodin. Tohoto hlavního líčení se zúčastnila zmocněnkyně poškozených [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

36. Z kopie příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] přijala zmocněnkyně žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení] od [celé jméno žalobce] 100 000 Kč za právní služby poskytnuté ve věci sp. zn. [spisová značka].

37. Z kopie faktury číslo [rok], vystavené dne [datum] s datem splatnosti [datum] soud zjistil, že zmocněnkyně žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení] vyúčtovala žalobci a) za poskytnuté právní služby v trestním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] smluvní cenu ve výši 100 000 Kč.

38. Z kopie příjmového pokladního dokladu číslo [anonymizováno] vystaveného dne [datum] s poznámkou uhrazovaného dokladu vf [rok] soud zjistil, že zmocněnkyně žalobce a) přijala dne [datum] částku ve výši 100 000 Kč.

39. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci a), b) na základě procesního poučení, aby tvrdili a prokazovali, že jim vznikla škoda úhradou 5 700 000 Kč do majetku společnosti [právnická osoba], zadali zpracování znaleckého posudku znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], kde vymezili znalecký úkol tak, aby znalkyně vyjádřila svůj názor na to, zda lze prokázat, že prostředky ve výši 5 700 000Kč byly z majetku žalobců převedeny do majetku společnosti [právnická osoba], a to na základě zkoumání účetních závěrek společnosti uložených ve sbírce listin obchodního rejstříku za účetní roky 2006 až 2009. A dále, aby znalkyně sdělila, zda bylo o předmětných peněžních transakcích týkajících se únosu [celé jméno žalobce] (tj. o pohybu peněžních prostředků ve společnosti) účtováno a popřípadě s jakým výsledkem.

40. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že znalkyně konstatovala, že z provedeného znaleckého zkoumání vyplynulo, že nelze ze zkoumaných účetních závěrek za roky 2006, až 2009 prokázat, že prostředky ve výši 5 700 000 Kč byly z majetku žalobců převedeny do majetku společnosti [právnická osoba], a to zejména proto, že o pohybech na jednotlivých účtech jsou vedeny záznamy pouze v účetnictví společnosti.

41. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že znalkyně konstatovala, že z provedeného znaleckého zkoumání vyplynulo, že o předmětných peněžních transakcích týkající se únosu [celé jméno žalobce] to je pohybu peněžních prostředků nebylo v účetnictví společnosti účtováno, vyjma pohybu peněz z banky jako vklad do pokladny (tím se rozuměl výběr peněz z banky vkladem do pokladny na základě bankovního výběrního lístku na 12 000 000 Kč ze dne [datum], kdy hotovost vyzvedla [celé jméno žalobkyně]). Ze zápisu tohoto pohybu měla vzniknout pohledávka za osobou, která peníze přijala (vyzvedla je [celé jméno žalobkyně]). Ze zjištění, které znalkyně provedla, vyplynulo, že peníze vyzvednuté z banky byly zaúčtovány jako vklad do pokladny, ale následně nebyly účetně z pokladny vyzvednuty. Ve skutečnosti však z pokladny vyzvednuty byly. Je nepochybné a zřejmé, že peníze v částce 12 000 000 Kč [celé jméno žalobkyně] únoscům předala, což je známo mimo jiné i z návrhu na zahájení řízení o zaplacení 5 779 500 Kč s příslušenstvím. Znalkyně svá tvrzení opřela o zjištění, že nebyly nalezeny odpovídající účetní pohyby – zápisy na příslušných účtech společnosti.

42. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] soud dále zjistil, že v žádném případě však nebylo možné z chybného účtování společnosti přijmout závěr, že peníze nebyly převedeny do a z majetku žalobců a rovněž z a do majetku společnosti, tj. že by takové pohyby peněz ve společnosti nenastaly. Účtování, respektive neúčtování o nastalých skutečnostech je jen dokladem o tom, zda společnost postupovala podle předpisů o účetnictví nebo nepostupovala. O dohodě o narovnání mezi společností a [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum] rovněž účtováno nebylo, nebyly nalezeny žádné účetní zápisy o postoupení nebo převzetí nároku na náhradu škody.

43. Z příjmového pokladního dokladu s datem [datum] soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce], jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce v částce 200 00 Kč.

44. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 200 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

45. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 250 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

46. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 200 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

47. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 250 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

48. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 20 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

49. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 20 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

50. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 200 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

51. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 250 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

52. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 250 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhrady výkupného pro únosce.

53. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 250 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

54. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 200 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

55. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 200 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

56. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 200 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

57. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 200 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

58. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 270 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

59. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 20 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

60. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 20 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

61. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 250 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

62. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 250 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem hotovosti byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

63. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 130 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem hotovosti byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

64. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 250 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem hotovosti byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

65. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 250 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem hotovosti byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

66. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 250 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem hotovosti byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

67. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 200 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem hotovosti byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

68. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] znějícího na částku 200 000 Kč soud zjistil, že vkladatelem hotovosti byl [celé jméno žalobce] a jednalo se o splátku za úhradu výkupného pro únosce.

69. Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] ke dni vystavení potvrzení [role v řízení] [jméno] a [jméno] [příjmení] potvrdila, že uhradili společnosti zůstatek dluhu ve výši 5 700 000 Kč, čímž celý dluh vůči společnosti ve výši 12 000 000 Kč uhradili. Podepsán za společnost [právnická osoba] byl jednatel [celé jméno žalobce].

70. Ze zápisu z valné hromady společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že programem jednání valné hromady bylo mimo jiné schválení dohody o narovnání. Předseda valné hromady přednesl návrh dohody o narovnání, která by se měla uzavřít mezi [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] na straně jedné a společností [právnická osoba] na straně druhé spočívající v nároku na náhradu škody za únos [celé jméno žalobce] a zaplacení výkupného ve výši 12 000 000 Kč. Valná hromada vyslovila souhlas s uzavřením dohody o narovnání.

71. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru o věci samé: Dne [datum] byl unesen žalobce a) [celé jméno žalobce] na základě předchozí dohody všech žalovaných a jejich společným jednáním popsaným ve skutkovém vymezení uvedeném v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], na které pro stručnost soud odkazuje. Uvedeným jednáním se všichni žalovaní zmocnili rukojmí a hrozili, že jej usmrtí s cílem donutit jiného, aby něco konal a takový čin spáchali jako členové organizované skupiny. Žalobkyně b) ve snaze zabránit usmrcení žalobce a) vybrala dne [datum] z účtu společnosti [právnická osoba] hotovost ve výši 12 000 000Kč a předala ji jako výkupné únoscům. Z této částky byla v rámci úkonů trestního řízení zajištěna částka ve výši 6 300 000Kč, která byla vrácena na účet společnosti [právnická osoba] ke dni [datum]. S částkou ve výši 5 700 000Kč se žalobce a) včas připojil jako s náhradou škody do trestního řízení, nikoliv jako jednatel společnosti [právnická osoba], ale jako fyzická osoba, které bylo jednáním žalovaných, v němž byl shledán trestný čin, ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] byl žalobce a) jako poškozený v trestním řízení odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Dne [datum] uzavřeli žalobci a) a b) se společností [právnická osoba] dohodu o narovnání, podle které se [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] zavázali částku 12 000 000Kč společnosti [právnická osoba] zaplatit, a podle které jedinými oprávněnými z nároku na náhradu škody proti pachatelům shora popsaného únosu jsou [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] [právnická osoba] jim postoupila veškeré nároky vyplývající z trestního jednání žalovaných, jímž byl únos [celé jméno žalobce] - žalobce a). Valná hromada společnosti [právnická osoba] vyslovila s uzavřením dohody o narovnání souhlas dne [datum]. Žaloba na zaplacení částky ve výši 5 700 000Kč nevráceného výkupného a nákladů řízení vynaložených v rámci zastoupení žalobců a) a b) v trestním řízení jako poškozených ve výši 79 500Kč byla k soudu podána dne [datum]. Na straně žalující nevystupovala společnost [právnická osoba], ale manželé [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce].

72. V řízení bylo zjištěno, že žalobci v žalobě netvrdili a neprokazovali, že jim vznikla škoda tím, že svůj shora uvedený závazek zaplatit společnosti 5 700 000Kč před podáním žaloby splnili. Žalobci za tím účelem opatřili znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], z jehož závěrů však soud nezjistil platbami v jaké výši a k jakému dni převedli ze svého společného jmění do jmění společnosti částku 5 700 000Kč. Na základě poučení soudu, aby v uvedeném smyslu žalobu doplnili a skutečnost, že jim vznikla škoda prokázali, předložili potvrzení vydané společností [právnická osoba], že ke dni [datum] uhradili žalobci a) a b) společnosti zůstatek dluhu ve výši 5 700 000 Kč, čímž celý dluh vůči společnosti ve výši 12 000 000 Kč uhradili. S tímto potvrzením však nekorespondují původní žalobní tvrzení z roku 2010, kde se o takovém potvrzení vydaném společností žalobci vůbec nezmiňují a to ani v souvislosti s dohodou o narovnání ze dne [datum], kde přijali závazek zaplatit ze společného jmění manželů společnosti [právnická osoba] 12 000 000Kč. Potvrzení o zaplacení 12 000 000Kč ke dni [datum] považoval soud za účelově vytvořenou listinu, která nemohla v řízení sloužit jako důkaz o tom, že žalobcům a) a b) splněním závazku z dohody o narovnání ze dne [datum] vznikla škoda již v roce 2009, ale naopak ještě více tuto tvrzenou skutečnost zpochybnila. Žalobci ohledně doby vzniku škody uvedli, že od [datum] do [datum] zaplatil [celé jméno žalobce] v hotovosti do pokladny společnosti celkem 14x200 000Kč, 10x250 000Kč, 1x270 000Kč a 1x130 000Kč a uvedenou skutečnost žalobci a) a b) prokazovali příjmovými pokladními doklady. Na základě těchto dokladů dospěl k závěru, že ke dni 7.5.2015 žalobcům a) a b) vznikla škoda ve výši 5 700 000Kč. O této skutečnosti se všichni žalovaní, kteří byli předvoláni k ústnímu jednání dne 21.5.2015 mohli dovědět.

73. K námitce nedostatku aktivní legitimace na straně žalobců: Žalobci a) a b) v žalobě opomněli uvést, že jejich společné jmění se zmenšilo o částku 5 700 000Kč, která jimi byla vrácena společnosti [právnická osoba] Žaloba obsahovala pouze tvrzení o tom, že v příčinné souvislosti s jednáním žalovaných byly z účtu [právnická osoba] [anonymizováno] vybrány finanční prostředky ve výši 12 000 000Kč, z nichž částka 5 700 000Kč nebyla vrácena zpět. Ten, komu vyplacením výkupného únoscům (žalovaným) ve skutečnosti vznikla škoda, byla společnost s ručením omezeným, z jejíhož účtu dne [datum] žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] částku 12 000 000Kč vybrala. Této společnosti se žalobci a) a b) v dohodě o narovnání zavázali, že ji škodu ve výši 12 000 000Kč zaplatí a budou tak jedinými oprávněnými z nároku na náhradu škody proti únoscům. Kdyby si žalobkyně b) půjčila stejný peněžní obnos v bance na základě smlouvy o úvěru, byla by to pouze ona, která by byla povinna na základě takové smlouvy úvěr bance splatit, nikoliv ten, komu byly peníze odevzdány. [právnická osoba] by mohla žalovat přímo únosce (žalované). Aktivně legitimována by společnost [právnická osoba] vůči únoscům byla za předpokladu, kdyby její žaloba na náhradu škody spočívala v tvrzeních o jednání žalobkyně b) v krajní nouzi, za které by sama žalobkyně b) odpovědná nebyla a odpovědnost by se přesouvala na ty osoby, které stav krajní nouze vyvolaly tj. únosce (žalované). Aktivní legitimace žalobců v tomto sporu však sama o sobě nemohla vyplývat z dohody o narovnání uzavřené se společností [právnická osoba] dne [datum], ale z hmotného práva, které stanovuje, kdo je oprávněn náhradu škody požadovat. Poškozený je ten, jehož majetek v důsledku škodné události utrpěl újmu spočívající ve zmenšení majetkového stavu (skutečná škoda) nebo v ušlém zisku. Žalobci a) a b) tudíž byli povinni v řízení tvrdit a prokazovat, že částku ve výši 5 700 000Kč společnosti [právnická osoba] uhradili ze svého majetku. Tuto skutečnost v řízení prokázali teprve v roce 2015 a to předložením příjmových pokladních dokladů, jimiž vkládal [celé jméno žalobce] hotovosti uvedené na těchto dokladech do pokladny společnosti od 4.12.2014 do 7.5.2015. Žaloba, podaná 11.2.2010, byla až do 21.5.2015, kdy žalobci prokázali vznik škody k datu 7.5.2015, předčasná. Ke zhojení aktivní legitimace žalobců tak došlo až v roce 2015 a v době vyhlášení rozhodnutí ve věci měli žalobci a) a b) aktivní věcnou legitimaci k vedení sporu proti žalovaným.

74. K námitce promlčení nároku na náhradu škody ve výši 5 700 000Kč: [datum] byly z účtu společnosti [právnická osoba] vybrány [celé jméno žalobkyně] prostředky ve výši 12 000 000Kč, z nichž částka 6 300 000Kč byla ke dni [datum] na účet společnosti [právnická osoba] vrácena. Od [datum] vznikla škoda na majetku společnosti [právnická osoba] ve výši 5 700 000Kč, přičemž ten, kdo jednal v krajní nouzi, není za způsobenou škodu odpovědný. Ten, kdo stav krajní nouze vyvolal (únosci-žalovaní) za škodu odpovídají. S náhradou škody v trestním řízení se nepřipojila společnost [právnická osoba], ale [celé jméno žalobce], který v trestním řízení jako rukojmí byl podle trestního řádu poškozeným. [celé jméno žalobce] byl rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

75. Podle ust. § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

76. Podle ust. § 106 odst. 1 obč. zák. se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

77. Podle ust. § 106 odst. 2 obč. zák. se právo na náhradu škody promlčí za tři roky a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. Pojem události, z níž škoda vznikla, zahrnuje nejen protiprávní jednání, které vedlo ke vzniku škody, ale i vznik škody samotné. Ke dni 19.7.2006 bylo možné právo na náhradu škody uplatnit u soudu, což v rámci trestního řízení [celé jméno žalobce] dne 11.6.2007 před Krajským soudem v Ústí nad Labem učinil, když uplatnil náhradu škody ve výši 5 796 500 Kč, spočívající v náhradě za nevrácenou část výkupného ve výši 5 700 000Kč a v náhradě věcné škody na osobních věcech ve výši 96 500Kč.

78. Podle ust. § 112 obč. zák. uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží. Na posouzení toho, zda byl nárok na náhradu škody uplatněn v promlčecí době neměla vliv skutečnost, že náhradu škody uplatnil žalobce a) jako fyzická osoba a nikoliv jako jednatel společnosti [právnická osoba] Tento svůj názor soud opírá o skutečnost, že z pohledu občanskoprávní roviny před vydáním shora citovaných rozsudků Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, byla žalobkyně b) škůdcem i poškozenou zároveň a peníze vybírala s vědomím toho, že budou muset být později do majetku společnosti vráceny a stejně tak žalobce a) věděl, že výběrem hotovosti ve formě výkupného bude společné jmění manželů zatíženo povinností splatit společnosti [právnická osoba] tento dluh v budoucnosti. Teprve po vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], kterým bylo mimo jiné najisto postaveno, že jednání obou manželů bylo jednáním v krajní nouzi z obavy o život [celé jméno žalobce], bylo rovněž shledáno, že žalobce a) [celé jméno žalobce] je poškozeným, kterému mají odsouzení únosci společně a nerozdílně nahradit škodu ve výši 5 700 000Kč. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp zn. [spisová značka] byl však tento výrok o povinnosti k náhradě škody zrušen a poškozený [celé jméno žalobce] byl odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních s tím, že není najisto postaveno, komu trestným činem vlastně škoda vznikla. Rozsudek Vrchního soudu v Praze nabyl právní moci dne [datum]. Subjektivní lhůta k podání žaloby na náhradu škody v občanskoprávním řízení by uběhla dne 23.10.2010. Nejpozději by se právo na náhradu škody způsobené společnosti s ručením omezeným promlčelo dne 19.7.2016. Žaloba k soudu byla podána dne 11.2.2010, když předtím byla řádně uplatněna v adhezním řízení, jak bylo uvedeno shora. Žaloba, ale byla předčasná a v době jejího podání neměli žalobci aktivní legitimaci k vedení sporu proti žalovaným, protože škodu [právnická osoba] uhradili až v roce 2015. I taková žaloba však podle názoru soudu vedla ke stavění promlčecí doby. Námitka promlčení vznesená žalovanými č. 1, 3 a 5 proto nebyla důvodná.

79. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoním (dále jen o.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Těmito dosavadními právními předpisy byl občanský zákoník z.č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.):

80. Podle ust. § § 415 obč. zák. každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

81. Podle ust. § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Podle ust. § 438 odst. 1 obč. zák. způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně.

82. Podle ust. § 442 odst. 1 obč. zák. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Škoda je majetková újma vyjádřitelná v penězích, o kterou se majetek poškozeného v důsledku škodné události zmenšil. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je jednání škůdce, v němž je spatřováno porušení právní povinnosti, přičemž zavinění se nevyžaduje a příčinná souvislost mezi nimi, tj. mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody. Aby vznikl odpovědnostní vztah mezi škůdcem a poškozeným, musí existovat taková právní povinnost, kterou škůdce porušil a následkem jeho jednání byl vyvolán škodlivý následek, jehož důsledkem bylo zmenšení majetku poškozeného (vznikla škoda).

83. Aplikací shora popsaného výkladu právní normy na projednávanou věc soud shledal, že porušenou právní povinností je přestoupení zákazu dopouštět se jednání společensky nebezpečného, jehož následkem by byla újma na zdraví a majetku, a které je z veřejnoprávního pohledu postihováno jako trestný čin. Z provedeného dokazování vyplynulo, že všichni žalovaní se dopustili jednání pro společnost nebezpečného, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby se zmocnili rukojmí a hrozili, že jej usmrtí s cílem donutit jiného, aby něco konal a takový čin spáchali jako členové organizované skupiny. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v jednání žalovaných byl shledán trestný čin braní rukojmí podle § 234a odst. 1,2písm. a) tr. zákona. Dopustili se tedy protispolečenského jednání s cílem se nedovoleným způsobem obohatit.

84. Následkem tohoto jednání byla skutečnost, že z majetku společnosti [právnická osoba] byla žalobkyní b), [celé jméno žalobkyně], získána finanční hotovost na zaplacení výkupného v celkové výši 12 000 000Kč. Do majetku společnosti [právnická osoba] bylo do 18.7.2006 vráceno celkem 6 300 000Kč a zbytek ve výši 5 700 000Kč zůstal v dispozici únosců a nebyl jimi v rámci trestního řízení dobrovolně vrácen ani orgány činnými v trestním řízení zajištěn. Žalobci a) a b) uzavřeli se společností [právnická osoba] dohodu o narovnání, podle které se mimo jiné zavázali společnosti uhradit 12 000 000Kč. Závazek splnili k datu 7.5.2015, kdy uvedenou částku doplatili do pokladny společnosti hotovostními platbami, tak jak byly výše uvedeny v rámci skutkových zjištění. Tím jim k datu 7.5.2015 vznikla škoda na společném jmění ve výši 5 700 000Kč.

85. Příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody je zřejmá se shora uvedeného, ale na srozuměnou soud dodává, že pro odpovědnost za škodu v občanskoprávním pojetí platí, že příčinou je skutečnost, se kterou je podle občanského zákoníku spojena odpovědnost za škodu. Takovou skutečností je protiprávní úkon, včetně úmyslného škodlivého jednání, jednání proti dobrým mravům, anebo zákonem kvalifikovaná událost (škodná událost). Základním znakem právní relevance příčiny je to, že s ní počítá občanský zákoník (popřípadě i jiný předpis) jako se součástí skutkové podstaty odpovědnostního vztahu. Nebýt jednání únosců a vyplácení výkupného k záchraně života žalobce a) nebylo by třeba ze společného jmění žalobců a) a b) vynakládat prostředky na dorovnání peněžních prostředků v majetku společnosti [právnická osoba]

86. Zavinění představuje subjektivní předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu a jedná se o vnitřní psychický vztah škůdce ke skutečnostem, které tvoří předpoklady vzniku odpovědnosti. U všech žalovaných mělo zavinění formu úmyslu. Úmyslem, zde bylo vyvolat a způsobit takové obavy o život blízké osoby, které by jim zajistili možnost se ke škodě cizího majetku obohatit a této možnosti využili.

87. Na základě shora uvedeného je tedy odpovědnostní vztah u všech žalovaných k náhradě škody naplněn a pokud se jednalo o splatnost nároku žalobců a) a b) na náhradu škody vycházel soud z ustanovení § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Podle názoru soudu nemůže být touto žádostí (výzvou) samotná žaloba, protože v době jejího podání žalobcům ještě žádná škoda nevznikla. Pokud by se všichni žalovaní účastnili jednání dne [datum] pak by seznali, že žalobcům vznikla škoda, která je v příčinné souvislosti s jejich jednáním ze dne [datum], kdy získali 12 000 000Kč jako výkupné. Soud uvádí, že skutečnost, že se někteří z žalovaných jednání neúčastnili a svou účast omluvili nelze za okolností tohoto případu zohlednit jako zvláštní výjimku pro neaplikaci § 563 obč. zák. Skutečnost, že se žalovaní dopustili protiprávního jednání jim musela být zřejmá od [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek Vrchního soudu v Praze. Od r. 2008 do r. 2015 uplynulo sedm let, od 2015 do 2020 dalších pět let. Nelze tedy podle názoru soudu mít za to, že by rozhodnutí soudu uvedené ve výroku I. bylo překvapivé s ohledem na stanovenou splatnost. Soud vycházel z toho, že 21.5.2015 byli požádáni, aby zaplatili. 22.5.2015 měli plnit (splatnost nároku na náhradu škody) a od 23.5.2015 byli v prodlení.

88. Výrok II. tohoto rozsudku má oporu v provedeném dokazování, kdy soud dospěl k závěru, že škoda žalobcům a) a b) vznikla zaplacením částky 5 700 000Kč do pokladny společnosti ke dni 7.5.2015. Splatnost, která byla stanovena od 9.9.2006, kdy se všichni obvinění v trestní věci řešené u Krajského soudu v Ústí nad Labem měli možnost seznámit s vyšetřovacím spisem, ve skutečnosti touto splatností nebyla, protože tehdy vznikla škoda společnosti [právnická osoba] nikoli žalobcům a) a b). Soud s ohledem na skutkový závěr zamítl žalobu co do příslušenství představovaného úrokem z prodlení od 9.9.2006 do 22.5.2015. Tato částka po kapitalizaci tohoto úroku dosáhla částky 4 105 460,14Kč. A představuje částku, v níž úspěšní byli všichni žalovaní.

89. Kromě nároku na náhradu škody představované zaplaceným a nevráceným výkupným ve výši 5 700 000Kč tvořila žalovaná částka ještě částku 79 500Kč na nákladech řízení vynaložených žalobci a) a b) přibráním zmocněnce v trestním řízení před Krajským soudem v Praze v trestní věci vedené pod sp. zn. [spisová značka]. K prokázání skutečnosti, že žalobci a) a b) tyto náklady skutečně vynaložili, byly provedeny protokoly o konání hlavního líčení, tak jak jsou uvedeny v odst. 27. až 35. tohoto rozhodnutí. Dále k prokázání této skutečnosti sloužila kopie příjmového pokladního dokladu [číslo] viz odst. 36 a faktura vystavená právní zástupkyní žalobců viz odst. č.

37. Soud tedy neměl pochybnost o tom, že žalobci se účastnili trestního řízení jako poškození, byly zastoupeni, a že toto zastoupení uhradili. Přiznat jim však nárok na náhradu škody představovaný náklady řízení ve výši 79 500Kč soud nemohl, a to z následujících důvodů:

90. Trestní řád z.č. 141/1961 Sb. ve znění účinném do 31.12.2008 (dále jen tr. ř.) upravoval povinnost k náhradě nákladů poškozeného v ust. § 154 v odst. 1 a to následujícím způsobem: Byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody, je odsouzený, jemuž byla povinnost k náhradě škody uložena, povinen nahradit mu náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce. Žalobce a) byl ovšem rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, přesto bylo možné podle odst. 2 ust. § 154 tr. ř. tento nárok v trestním řízení uplatnit, neboť soud může podle povahy věci a okolností případu rozhodnout na návrh poškozeného o tom, že se odsouzenému ukládá povinnost uhradit poškozenému zcela nebo zčásti náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení, a to i v případě, že poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody ani zčásti.

91. Trestní řád jako procesní předpis speciální pro vedení trestního řízení stanoví postup jakým způsobem může poškozený svůj nárok v trestním řízení uplatnit. V občanskoprávní rovině lze judikaturou dovodit, že náklady vynaložené při uplatňování nároku v trestním řízení jsou majetkovou újmou (skutečnou škodou), která poškozenému vznikla v souvislosti s protiprávním jednáním škůdce. (podle Rc 71/71). Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že jiné rozhodnutí než rozhodnutí pocházející z roku 1971 se ve vztahu k nároku na náhradu nákladů trestního řízení jako skutečné škody v judikatuře nevyskytuje a podle názoru soudu je to způsobeno právě tím, že oblast veřejného práva tuto problematiku vyřešila v rámci trestního řádu jako procesního předpisu právě shora uvedenými ustanoveními § 154 a násl. tr.ř.

92. Podle ust. § 155 odst. 2 tr.ř. o povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení nebo jiné náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení a o jejich výši rozhodne po právní moci rozsudku na návrh poškozeného předseda senátu soudu prvního stupně; nárok je třeba uplatnit do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku, jinak zaniká. Prostudováním trestního spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], který měl soud k dispozici v rámci listinného dokazování, nebyla nalezena žádná listina, která by svým obsahem poskytla soudu jednoznačný důkaz o tom, že žalobci a) a b) uplatnili ve lhůtě do 23.10.2009 nárok ve smyslu ust. § 155 dst. 2 tr. ř. proti odsouzeným a že o něm bylo předsedou senátu Krajského soudu v Praze jako soudem prvého stupně rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že nárok podle znění ust. § 155 odst. 2 tr.ř. zanikl, (prekluze) nemohl být znovu uplatněn ani v občanskoprávním řízení. Soud tedy nárok žalobců a) a b) na zaplacení částky 79 500Kč proti žalovaným zamítl.

93. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 věta prvá o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, tak, že přiznal žalobcům a) a b) právo na náhradu 30% jimi vynaložených nákladů, které byly stanoveny celkovou částkou ve výši 316 658,21 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 779 500 Kč sestávající z částky 31 420 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, sepis žaloby, účast na jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a vyjádření k odvolání žalovaného [celé jméno žalovaného]) přičemž výzva žalovaným nebyla součástí spisu, a písemná podání, kterými žalobci doplňovali žalobní tvrzení a plnili k těmto tvrzením důkazní povinnost soud nepočítal mezi úkony právní služby, podobně tomu bylo s náklady na zpracovaný znalecký posudek, kterým měli žalobci splnit svou povinnost tvrzení, že uhradili společnosti s ručením omezeným 5 700 000Kč, protože tato tvrzení se měla stát součástí žaloby, včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 7 941 Kč, která spočívala v pěti cestách z [obec] do [obec] a zpět (5x190km + 5x 2,5 h za ztrátu času na cestě), když na cesta uskutečněna osobním automobilem zn. Mercedes Benz ML, [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,4l/100km, tj. celkem 6 353Kč a cesta k 5. jednání se uskutečnila osobním automobilem Mercedes Benz GL [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,8l/100km tj, 1588Kč. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 261 701 Kč činila částku ve výši 54 957,21 Kč 30% z těchto vynaložených nákladů činilo částku ve výši 94 997Kč po zaokrouhlení na celé koruny. Tato částka je částkou uvedenou ve výroku III. Tohoto rozsudku a byla žalovaným uložena společně a nerozdílně k zaplacením žalobcům a) a b).

94. Výrok o povinnosti zaplatit soudní poplatek ve výši 228 000Kč má oporu v ust. § 2 odst. 3, z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění účinném v době podání žaloby, neboť žalobci byli od placení soudního poplatku osvobozeni jako poplatníci, kterým byla způsobena škoda trestným činem žalovaných.