27 C 106/2013

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně 01 obec zastoupené anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno advokátem se sídlem adresa 01 obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného obec zastoupeném titul celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , jako obecným zmocněncem o zaplacení 65 785 Kč s příslušenstvím:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 53 924 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 53 924 Kč od 2. 4. 2013 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení v částce 56 555 Kč.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR- Okresnímu soudu v Chomutově do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení v částce 8 534,58 Kč.

1. Žalobkyně se původně domáhala náhrady škody ve výši 65 785 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná 1) [titul] a žalovaný 2) [celé jméno žalovaného] (nyní řízení vedeno jen proti němu) v době, kdy spolu žili jako druh a družka na základě nájemní smlouvy, kterou předchůdce žalobkyně - [stát. instituce] pronajal byt na dobu neurčitou žalované 1), realizovali neoprávněně zateplení fasády domu, v němž se nacházel předmětný byt, přičemž po výzvě k odstranění došlo neznámými osobami a nezjištěným způsobem k neodbornému snětí neoprávněného venkovního zateplení a došlo tak k závažnému poškození původního pláště objektu, kdy uvedení do původního stav včetně poškozených klempířských prvků a hromosvodu si dle oborného vyjádření vyžádá finanční náklad 65 785 Kč. Žalovaná 1) jako oprávněný nájemce předmětného bytu neměla připustit, aby žalovaný 2) započal s neoprávněným neodborným zateplováním části pláště objektu. Na způsobení uvedené škody se tak podílela žalovaná 2) se žalovaným 1).

2. Podle žaloby předchůdce žalobkyně [územní celek] pronajalo jako vlastník bytového domu [adresa] v ulici a [příjmení] v [obec] byt v něm nacházející se v přízemí o velikosti 1+2 žalované 1 jako nájemkyní smlouvou o nájmu dne 21.11.1996 na dobu neurčitou. Žalovaná 1 byt užívala nejméně do 31. 12. 2011, neboť jí byla dána výpověď pro porušení povinností nájemce. V době jejího nájemního vztahu však dne 4. 4. 2011 bylo zjištěno místním šetřením, že žalovaná 1 dala souhlas k tomu, aby žalovaný 2, který s ní bez souhlasu vlastníka bytového domu bydlel a uvedený byt užíval, rovněž bez souhlasu vlastníka domu provedl neoprávněné stavební úpravy, a to venkovní zateplení spodní části domu blíže neručeným polystyrenem dle zaměření u soklové lišty o tloušťce cca 100 mm. Žalobkyně poté nechala vypracovat odborné vyjádření, ve kterém byl popsán závadný stav. Následně žalobkyně dopisem ze dne 13. 6. 2011 vyzvala žalovanou 1 k odstranění neoprávněné stavební úpravy ve lhůtě do 30. 6. 2011 na tuto výzvu reagoval právní zástupce žalované 1 dopisem z 15. 7. 2011, ve kterém uvedl, že jde zřejmě o nedorozumění a požádal poskytnutí lhůty za účelem prověření všech okolností a navržení variant řešení. Žalobkyně dne 31. 8. 2011 dala žalované 1 výpověď z nájmu bytu z důvodu hrubého porušení povinností plynoucích z nájmu bytu - neoprávněné provedení stavebních úprav na venkovním plášti domu. Dne 26. 9. 2011 písemně požádal žalovaný 2 na žalobkyni s žádostí o tzv. legalizaci bytu a žalovaná 1 písemně vyjádřila souhlas s ukončením nájemního vztahu. Tuto žádost projednalo představenstvo žalobkyně dne 29. 9. 2011 a schválilo ji s tím, že je povinen odstranit žalobkyní nepovolenou stavbu tj. venkovní zateplení po obvodu bytu a fasády domu do původního stavu a uhradit legalizační poplatek ve výši 42 000 Kč, když po jeho zaplacení s ním bude uzavřena nájemní smlouva. Uvedenému předcházelo osobní jednání žalovaného 2 u ředitele žalobkyně, kdy jmenovaný ústně přiznal provedení neoprávněné stavby-zateplení fasády po obdobu bytu pronajatého žalované 2. Na sdělení představenstva žalobkyně reagoval žalovaný 2 dne 29. 11. 2011 dopisem, ve kterém poděkoval žalobkyni za vstřícnost a současně uvedl, že s původní nájemkyní – žalovanou 1 ladí technickou stránku záležitosti a procesní detaily transakce, jde o technicky a finančně náročnou operaci a žádá proto žalobkyni o trpělivost a poskytnutí přiměřené lhůty k zajištění všeho potřebného. Na tuto žádost prodloužila žalobkyně písemně žalovanému 2 lhůtu do 31. 3. 2012. Žalovaný však legalizace nájmu nevyužil. V průběhu února-března 2012, tj. ve stanovené lhůtě došlo k neodbornému snětí neoprávněného venkovního zateplení nezjištěnými osobami a nezjištěným způsobem. Při neodborném snímání došlo k závažnému poškození původního pláště objektu. Uvedení do původního stavu včetně nápravy škod na poškozených klempířských prvcích a hromosvodu si vyžádá dle odborného vyjádření autorizovaného inženýra [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 8. 2012 finanční náklady ve výši 65 785 Kč. Žalobkyně proto žalované zaslala dne 28. 8. 2012 výzvu k zjištění opravy fasády domu ve lhůtě do 30. 9. 2012 s tím, že nebude-li oprava provedena, provede ji žalobkyně a bude požadovat prokazatelně vynaložené náklady. Na tuto výzvu reagovala žalovaná 1 prostřednictvím dalšího právního zástupce dne 27. 9. 2012 tak, že se nikterak nepodílela na montáži a demontáži venkovního zateplení a že s poškozením fasády domu nemá žádnou spojitost. S ohledem na postoj obou žalovaných padala žalobkyně dne 26. 11. 2012 trestní oznámení u OSZ v [obec] pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizí věci dle § 228 odst. 1 tr. zák., o němž bylo policejním komisařem rozhodnuto tak, že věc z podezření dle § 159a odst.1 tr. ř. odložil, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. V rámci tohoto šetření bylo prokázáno na základ podaného vysvětlení [jméno] [příjmení], že žalovaní spolu žili jako druh a družka a zateplení zhotovil žalovaný 2, který chtěl dle tvrzení této svědkyně zateplit celý dům, ale žalobkyně mu to nepovolila. Podle názoru původního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], který zpracovával žalobu, porušili oba žalovaní právní povinnost vyplývající jim z § 415 obč.zák. a odpovídají za škodu dle § 420 obč.zák.

3. Okresní soud v Chomutově rozsudkem čj. [číslo jednací] ze 7. 9. 2018 ve vztahu k žalované 1) [celé jméno žalované] konečným a ve vztahu k žalovanému 2) [celé jméno žalovaného] mezitímním, rozhodl tak, že: I.) žaloba, kterou žalobkyně proti žalované 1) [celé jméno žalované] domáhala zaplacení 65 785 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 65 785 Kč od 2. 4. 2013 do zaplacení, zamítá, II.) uložil žalobkyni zaplatit žalované 1) náklady řízení v částce 24 442 Kč, III.) nárok žalobkyně ve vztahu k žalovanému 2) [celé jméno žalovaného] je co do základu zcela po právu a IV.) o výši nároku a o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným 2) bude rozhodnuto v konečném rozsudku. Soud vzal za prokázané, že: předchůdce žalobkyně [územní celek] pronajalo jako vlastník bytového domu [adresa] v ulici a [příjmení] v [obec] byt v něm nacházející se v přízemí o velikosti 1+2 žalované 1 jako nájemkyní smlouvou o nájmu dne 21. 11. 1996 na dobu neurčitou. Žalovaná 1 v bytě nikdy nebydlela, její nájem skončil na základě výpovědi žalobkyně z nájmu bytu k 31. 12. 2011, která jí byla dána pro porušení povinností nájemce. V době trvání tohoto nájemního vztahu bylo žalobkyní dne 4. 4. 2011 zjištěno místním šetřením, že bez souhlasu vlastníka bytového domu v bytě bydlel a uvedený byt užíval žalovaný 2, který rovněž bez souhlasu vlastníka domu provedl neoprávněné stavební úpravy, a to venkovní zateplení spodní části domu blíže neurčeným polystyrenem dle zaměření u soklové lišty o tloušťce cca 100 mm. Soud uvěřil tomu, že tak učinil bez vědomí a tím i bez souhlasu žalované 1, která mu na druhé straně faktické užívání bytu umožnila, aniž by si vyžádala souhlas žalobkyně s užíváním bytu pouze žalovaným 2. Žalobkyně poté nechala vypracovat odborné vyjádření, ve kterém byl popsán závadný stav a následně žalobkyně dopisem ze dne 13. 6. 2011 vyzvala žalovanou 1 k odstranění neoprávněné stavební úpravy ve lhůtě do 30. 6. 2011, když na tuto výzvu reagoval právní zástupce žalované 1 dopisem z 15. 7. 2011 s tím, že jde zřejmě o nedorozumění a požádal poskytnutí lhůty za účelem prověření všech okolností a navržení variant řešení. Žalobkyně dne 31. 8. 2011 dala žalované 1 výpověď z nájmu bytu z důvodu hrubého porušení povinností plynoucích z nájmu bytu - neoprávněné provedení stavebních úprav na venkovním plášti domu, tato byla osobně doručena žalované 1, tříměsíční výpovědní lhůta počala běžet od 1. 10. 2011 a skončila k 31. 12. 2011. Dne 26. 9. 2011 písemně požádal žalovaný 2 žalobkyni o tzv. legalizaci bytu a žalovaná 1 písemně vyjádřila souhlas s ukončením nájemního vztahu. Tuto žádost projednalo představenstvo žalobkyně dne 29. 9. 2011 a schválilo ji s tím, že je povinen odstranit žalobkyní nepovolenou stavbu tj. venkovní zateplení po obvodu bytu a fasády domu do původního stavu a uhradit legalizační poplatek ve výši 42 000 Kč, když po jeho zaplacení s ním bude uzavřena nájemní smlouva. Žalovaný 2 osobně jednal s tehdejším ředitelem žalobkyně [titul], kde přiznal provedení neoprávněné stavby -zateplení fasády po obvodu Bytu a byl ochoten záležitost řešit. Na sdělení představenstva žalobkyně reagoval žalovaný 2 dne 29. 11. 2011 dopisem, ve kterém poděkoval žalobkyni za vstřícnost, a protože jde o technicky a finančně náročnou operaci, žádal o poskytnutí přiměřené lhůty k zajištění všeho potřebného. Na tuto žádost prodloužila žalobkyně písemně žalovanému 2 lhůtu do 31. 3. 2012. Žalovaný 2 však legalizace nájmu nevyužil, avšak současně v průběhu února-března 2012 (tedy ve lhůtě stanovené žalobkyní) došlo na jeho pokyn jím zajištěným pracovníky k neodbornému snětí neoprávněného venkovního zateplení, při kterém došlo k poškození původního pláště budovy (původní omítky). Na základě žádosti žalobkyně bylo vypracováno odborné vyjádření autorizovaného inženýra [titul] [příjmení] ze dne 23. 8. 2012, které odhadlo finanční náklady na opravu ve výši 65 785 Kč. Podle tohoto vyjádření zateplení je provedeno z nespecifikovaného polystyrenu, dle zaměření u soklové lišty tl.cca 100 mm, nelze přesně určit druh zateplovacího systému ETICS, nelze specifikovat použitý materiál již provedeného zateplení (vlastní materiál na zateplení, lepidlo, síťová perlinka, vydatnosti lepidla použitá penetrace…) -nebezpečí postihu požární ochrany objektu, nelze specifikovat způsob montáže zateplení-zda byly dodrženy technologické a montážní postupy provádění zateplení, není provedeno ukončení zateplení žádným klempířským prvkem (lišta, oplechování, příponka…) - zatéká do objektu, z důvodu provedení stavebních prací došlo k demontáži 2 svodů okapového systému, došlo pouze k provizornímu napojení stávajícího jednoho okapového svodu ve formě PVC trubky, která není ukončena u hrany okapového chodníčku - zatéká do objektu, u druhého okapového svodu zcela chybí část funkčního systému–zatéká do objektu, z důvodu provedení stavebních prací zcela chybí venkovní okenní parapety v potu 4 ks oken-zatéká do objektu, je zcela patrna nedostatečná funkčnost klempířských prvků v oblasti okapových svodů a venkovních parapetů, nelze zodpovědně zjistit počet kotvení a druh kotvícího materiálu, nelze zodpovědně zjistit, zda byly provedeny diagonálními pásy armovací tkaniny 500/250 mm u rohů okenních otvorů, zcela chybí provedení venkovní omítky, nebylo doloženo požárně bezpečnostní řešení stavby, dochází k prosakování a průniku povrchové dešťové vody do obvodového pláště-zdiva, hrozí vznik plísní a rozšíření do objektu, tvorba vlhkosti v obvodovém plášti, nefunkční ochrana hromosvodů –nebezpečí zásahu bleskem - požár,„ vyhoření“ elektroinstalace. Již provedený zásah je v rozporu z hlediska tepelně–izolačního postupu, v případě provádění zateplení musí být posouzen tepelně-technický stav objektu tzv. energetická náročnost objektu, provádění zateplení a zateplovacího systému je složitá a specifická stavební úprava, kterou mohou provádět pouze fyzické nebo právnické osoby k tomu určené, proškolené, garantující i dodržování technologických postupů, použití certifikovaných materiálů, materiály používané na provádění systému zateplení musí splňovat a deklarovat požární odolnost objektu. Částečné zateplení provedeného stavebního zásahu lze hodnotit jako částečné zateplení provedené v rozporu s tepelně technickými ukazateli objektu (není odborně stanoven systém ETICS a tloušťka izolantu), nelze zodpovědně zhodnotit použitý materiál, který je certifikovaný pro zateplovací systémy, stavebním zásahem došlo k poškození majetku majitele (nefunkční hromosvod, chybí klempířské prvky – svody okapů), stavebním zásahem dochází k poškozování majetku majitele (pronikání vlhkosti do zdiva). Jako opatření k nápravě zjištěného stavu byla navržena demontáž provedeného zateplení. Žalobkyně proto žalované zaslala dne 28. 8. 2012 výzvu k zjištění opravy fasády domu ve lhůtě do 30. 9. 2012 s tím, že nebude-li oprava provedena, provede ji žalobkyně a bude požadovat prokazatelně vynaložené náklady. Na tuto výzvu reagovala žalovaná 1 prostřednictvím dalšího právního zástupce dne 27. 9. 2012 tak, že se nikterak nepodílela na montáži a demontáži venkovního zateplení a že s poškozením fasády domu nemá žádnou spojitost. S ohledem na postoj obou žalovaných padala žalobkyně dne 26. 11. 2012 trestní oznámení u OSZ v [obec] pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizí věci dle § 228 odst. 1 tr.zák., o němž bylo policejním komisařem rozhodnuto tak, že věc z podezření dle § 159a odst.1 tr.ř. odložil, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Do dnešního dne nikdo z účastníků neprovedl opravu fasády, v minulosti tak žalobkyně neučinila proto, že neměla peníze na opravu. Žalovaný 2 je fakticky neznámého pobytu. Bylo prokázáno, že zateplení i neodborné snětí zateplení provedl žalovaný 2, byť tvrdí, avšak neprokazuje, že ke snětí došlo osobami odborně zdatnými (soud zde souhlasí se závěrem zástupce žalované 1, že i kdyby došlo k odbornému snětí zateplení, nešlo by to bez poškození původní omítky, neboť„ zateplení„ je materiálem nalepeným pevně k původní omítce, takže je vyloučeno, aby se snětím vůbec nepoškodila). Podle § 420 odst.1,3 obč.zák. ve znění účinném do konce roku 2012 každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Soud má za prokázáno, že žalovaný 2 v době, kdy trval nájemní poměr žalované 1 k bytu, porušením povinnosti způsobil škodu na bytovém domě –venkovním plášti bytu (byť z lidsky pochopitelných důvodů- zateplit starý dům se starou fasádou, aby se lépe bydlelo v bytě) neodborně provedeným zateplením a dále, když obstaral snětí tohoto zateplení (rozsah poškození a pravděpodobnou výši náhrady pro uvedení do předešlého stavu žalobkyně odkládá odbornou zprávou [anonymizováno] [příjmení]). Žalovaný 2 nijak neprokázal, že by škoda, jak tvrdil, nespočívala i v poškození dalších částí domu, prvků hromosvodu a kotvení a že by škoda spočívala konkrétně v jiném či žádném poškození než v tom, které bylo [titul] popsáno v odborném vyjádření. Poškození vznikla v důsledku neodborného provedení zateplení a posléze v neodborném snětí zateplení, přičemž obojí provedl žalovaný 2 za účasti jiných osob. Odborný posudek byl zpracován 4. 4. 2011 v době, kdy bylo ještě zadokumentováno zateplení části domu (s pořízením fotografií), přičemž uvedené prvky se týkaly této části domu, kde byla provedena neodborná a neoprávněná úprava. Pokud jde o skutečnost, že měla být poškozena fasáda pravděpodobně z 50. či 60. let minulého století, škoda nepochybně vznikla i na této staré fasádě. Konečně i podle svědka [titul] tato stará fasáda,,, i když je původní a vypadá tak, jak vypadá“, je stále funkční a nepoškozená.

4. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozsudkem čj. 11 Co 64/2019-140 ze dne 26. 9. 2019 rozsudek v napadených výrocích I. a II. potvrdil a uložil žalobkyni nahradit žalované 1) náklady odvolacího řízení.

5. Žalobkyně v dalším řízení směřujícím jen již proti žalovanému 2) (nadále bude uváděno„ žalovanému“) o výši škody dotvrdila žalobu tak, že fasáda objektu byla v obdobném stavu jako celková fasáda bytového domu, tedy jeho zbytku, tzn. nosné cihelné zdivo+ omítka –malta vápenocementová s vrchní omítkovinou-stříkaný břizolit. U spodní části (soklu) vrchní omítkovina-škrábaný břízolit. U každého okenního otvoru byl (jako u ostatních bytů) venkovní parapet z pozinkovaného plechu tl 1,5 mm, opatřený vrchním nátěrem. Plechový parapet byl zasazen do okna ve spodní části do hran špalet okna a do hrany po okenním rámu a dále po parapetu a pak do volného prostoru. Parapety plnily funkci odvodu povrchové vody (děšť, rosení), aniž by byl zasažen vlhkostí obvodový plášť domu. Počet parapetů činil 4 ks. Okapový svod byl z pozinkovaného plechu Pz tl. 1,5 mm kruhový uchycený na objímky, které byly zakotveny do obvodového pláště bytového domu. U země byl zakončen vložením do litinových trub, které plní odvod dešťové vody do kanalizace (zamezení zatékání do spodní části objektu, do obvodového pláště) -před provedením částečného zateplení byl zcela funkční. Žalovaný 2) demontoval části okapových svodů na 2 místech (ca 11 m délky), nejprve vychýlil stávající okapový Pz svod od obvodového pláště cca o 120 mm, demontoval objímky svodů a provizorně nahradil odtok ze svodů plastovým potrubím na jedné straně délky cca 2,0 m, na druhém okapovém svodu nebyla provedena úprava žádná (dešťová voda se dostávala do obvodového pláště). Hromosvodová soustava (hromosvod) před zateplením byla zcela funkční. Z důvodu prováděného zateplení došlo z důvodu tloušťky izolantu k rozdělení hromosvodových svorek, posunutí hromosvodových podpěr o tloušťku izolantu a k rozpojení soustavy a stávajících prvků ochrany hromosvodu-podpěra (úhelník) x lano x svorka. Po provedení zateplení nedošlo k opětovnému uvedení hromosvodné soustavy do bezvadného stavu, to musel zajistit až sám žalobce. V bytovém domě každý byt má odvětrávací mřížky u spodní a horní hrany spíše-kuchyně vyústěním směrem na fasádu objektu. Přes tyto odvětrávací mřížky dochází k přirozenému nasávání a odvětrávání vzduchu, infiltraci, vytváření„ vlhkostní pohody“ uvnitř spíše. Zadělání mřížek došlo vinou zateplení na fasádě, kde nebyly větrací mřížky osazeny –přiznány, zcela to při montáži zateplení nebylo respektováno. Bytový objekt je zděný, vybudován v roce 1953 z cihelného zdiva, samonosný. Obvodové nosné zdivo je tvořeno z cihel plných pálených, dále omítkou - maltou vápenocementovou, s vrchní omítkovinou-fasáda stříkaný břízolit, sokl s vrchní omítkovinou škrábaný břízolit.

6. Soud provedl jako důkaz odborným posudkem [číslo] [právnická osoba] + fotografiemi z něho a mapou KN na [číslo listu]. Z posudku zjistil, že ten sloužil jako podklad pro dotvrzení rozhodných skutečností (bod 5. shora), a proto soud pro zjednodušení na zde uvedené skutečnosti odkazuje. Soud provedl důkaz i fotografiemi, z nich vyplývá, že byl poškozen hromosvod, okapový svod by ponechán v horní části domu, ani ž by byl sveden k zemi, jiný okapový svod byl jen do poloviny domu a na něho byla napojena plastová trubka, došlo k „ zateplení“ jen předmětného bytu, zatímco zbývající část domu zůstala v původním stavu staré omítky. Z listin opatřených z katastru nemovitostí cestou„ nahlížení do katastru“ soud zjistil, že k 27. 4. 2020 předmětný dům byl ve vlastnictví žalobkyně, z katastrální mapy pak, že dům stojí na pozemcích p. [číslo].

7. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce v oboru ekonomika a v oboru stavebnictví [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 5. 3. 2021 soud zjistil následující závěry: Omítka nebo jakákoliv jiná úprava - fasády má dvě základní funkce: funkci ochrany celého stavebního díla (zde obvodových stěn domu) před povětrnostními vlivy (deštěm,větrem, mrazem, slunečním zářením…) a funkci estetickou (pohledová úprava povrchů, řešení barevnosti, dotvoření celkového vzhledu stavby….). Jako podklad pro posouzení tohoto tématu jsou nejvíce vypovídající kvalitní fotografie domu, pořízené krátce po odstranění neodborně provedeného zateplení při ohledání místa činu dne 7. 3. 2013 a obsažené v přiloženém trestním spise KRPU [číslo] - [rok] [číslo], kdy na těchto celkem 8 fotografiích je dobře zdokumentován stav fasády na třech stranách domu [adresa] [číslo]. Chybí zde fotografie jihovýchodní štítové stěny domu-ta však nebyla sporným zateplením nijak dotčena. Z těchto fotografií je zřejmé, že: fasáda v tuto dobu byla ještě funkční, plnila obě své základní funkce, ochranu stavebního díla ještě, s výjimkou severozápadní (dále jen SZ) štítové stěny, plnila prakticky zcela, estetickou funkci již plnila pouze s výhradami a s ohledem na její stáří; na severovýchodní (dále jen SV) a jihozápadní (dále jen JZ) podélné stěně byla fasáda pouze místně poškozena dodatečně prováděnými průrazy pro odvody spalin z plynových topidel v jednotlivých bytech. Na návětrné, nejvíce povětrnostními podmínkami namáhané SZ štítové stěně, byla omítka fasády již částečně poškozena: povrchová vrstva fasády (zde nejspíše stříkaný břízolit nebo omítkovina tohoto typu (je na značné části plochy štítu opadaná, odfoukaná, nesoudržná s podkladem-a to na místech, kde bylo provedeno a potom odstraněno sporné zateplení, i na místech, která tímto zateplením nebyla nijak dotčena; nad okny ve 2. a 3. NP (v obou případech místa nedotčená spornými pracemi (je omítka fasády již zcela narušená v celé své tloušťce, popraskaná a zčásti opadaná až na zdivo; na všech střech stranách fasády je také zřejmé poškození v pruhu, kopírujícím horní okraj provedeného zateplení-zde byl k původní ploše fasády proveden šikmý náběh, vytvořený nejspíše z cementové malty, které se s povrchovou úpravou fasády lépe spojil a při odstraňování zateplení v tomto místě došlo ke stržení povrchové vrstvy fasády (tedy vrstvy stříkaného břízolitu), u všech čtyř oken ve sporném zateplení zcela chybí oplechování parapetů. Dále podle znalce na ostatních částech domu, které nebyly zateplením dotčeny, byla povrchová úprava fasády již silně opotřebovaná, přesto však stále dostatečně funkční. Funkci ochrany stavebního díla fasáda plnila na obou podélných stěnách domu ještě velmi dobře (pokud bych měl funkčnost kvantifikovat, odhad bych na 80- 90 %), na návětrné SZ štítové stěně tuto funkci plnila již jen omezeně a z tohoto hlediska se blížila limitu své technické životnosti (opět odhad 50 % funkčnosti). Estetickou funkci již fasáda domu plnila jen velmi omezeně, i na zateplením nezasažených místech byla fasáda již zašlá, špinavá, s místními poškozeními. Její funkčnost z tohoto hlediska odhaduji na 30 % ….dům i se silně opotřebovanou fasádou stále vypadal lépe, než kdyby neměl fasádu vůbec. Dále znalec nesouhlasí s tím, že původní stará omítka nemohla plnit sovu funkci a v podstatě nebyl rozdíl mezi starou původní omítkou a částí omítky poškozené neodborným snětím zateplení. Původní fasáda byla totiž provedením a následnou demontáží zateplení poškozena, její stav se zhoršil proti zateplením nezasaženým částem fasády. Z hlediska funkce ochrany stavební díla byla zateplením dotčená část fasády dále poškozena množstvím děr po mechanickém kotvení polystyrénových desek zateplení. Tyto díry, vyvrtané do původní fasády (pro zatloukací kotvy, jimiž se desky izolantu kromě lepení ještě dále kotví k fasádě-v obvyklém množství cca 6-8 KS/m2) procházejí skrze celé souvrství fasády až do obvodového zdiva domu, mají průměr [číslo] mm podle durhu použitých kotev. Řádově stovky (cca [výměra] zateplení x 6 kotev/ [výměra] vyvrtaných otvorů) těchto děr nebyly bezpečně a spolehlivě utěsněny-na fotografiích z ohledání místa činu jsou zřetelně viditelné. Voda stékající při silnějších a větrem hnaných deštích po fasádě – a zejména ve spodní části domu, právě takto poškozené-tak může snadněji zatékat až do podkladních vrstev fasády a do obvodového zdiva domu a zvýšeně tak poškozovat fasádu i obvodové zdivo. Z hlediska funkce ochrany stavebního díla dále velmi pravděpodobně došlo na SZ štítu domu k odstranění (oškrábání, okartáčování, otlučení… (i větších ploch povrchové vrstvy fasády, než na zateplením nezasažených místech). Po odstranění zateplení tak zůstala větší plocha jádra fasádní omítky hůře chráněn proti působení povětrnostních vlivů-omítka jádra je více nasákavá, než povrchová vrstva stříkaného břízolitu. Může tak na těchto zateplením zasažených místech nastat rychlejší degradace celé fasády. I z estetického hlediska byla fasáda- i když sama o sobě již pouze omezeně funkční-dále poškozena. Na všech stranách domu (zasažených sporným zateplením) zůstaly zřetelně viditelné stopy po odstraněném zateplení, nepěkné a dokonale neodstranitelné. Stará a již značné opotřebená fasáda se tak stala esteticky prakticky zcela nefunkční. Dále podle znalce poškození části fasády provedením zateplení bylo větší než přirozené opotřebení zbývajících částí fasády domu. Zateplení a jeho odstranění vedlo ke zhoršení původního stavu fasády a to zcela nezpochybnitelně. Funkčnost fasády byla v místech sporného zateplení snížena. Byla snížena funkčnost fasády z hlediska ochrany stavebního díla před povětrnostními vlivy, byla snížena (spíše již zcela zlikvidována) i estetická funkce celé fasády. Pokud by nedošlo k nápravě nastalého stavu, hrozila by další mírně zrychlená degradace celé fasády. Dále podle znalce na dotaz zda byla náprava s ohledem na stav zbývající části staré fasády, která nebyla poškozena snětím neodborného zateplení, nezbytná nebo naopak zbytečná a jaké škody by hrozily v případě, že by nebyl opraven závadný stav a v jakém časovém horizontu, podle znalce náprava nebyla naprosto nezbytná, z pohledu rozumného hospodáře byl však žádoucí. Původní fasáda stále ještě měla určitou zásobu další technické životnosti (stále ještě dost dobře plnila funkci ochrany stavby před povětrnostními vlivy a značně omezené plnila i funkci estetickou) a mohla ještě nějakou dobu sloužit-odhaduje ještě cca [číslo] roků. Pokud by se celá fasáda ponechala ve stavu, v jakém se nacházela po odstranění sporného zateplení, s poškozeními vzniklými právě provedením sporného zateplení (větší procento odstraněné povrchové vrstvy fasády na Sz štítové stěně, množství děr vyvrtaných skrz celou tloušťku fasády, pruh oloupané povrchové vrstvy fasády v místě horního ukončení sporného zateplení…..viz komentář na otázku č. 1) nedošlo by k žádným okamžitým rozsáhlejším škodám. Pouze by se zrychlila degradace celé sporným zateplením zasažené fasády, techniky by fasáda zcela dožila o něco dříve. Samozřejmě bylo nutno opravit do funkčního stavu oba okapní svody a bylo nutno opravit svody bleskosvodu-to bylo provedením zateplení a jeho následným odstraněním fatálně narušeno a tyto nutné a potřebné prvky zcela ztratily svou funkci. Rovněž bylo nutno doplnit chybějící parapetní plechy u všech čtyř oken. Tyto opravy bylo nutno provést co nejdříve. Dle znalce byl dům provedením sporného zateplení a jeho pozdějším odstraněním do jisté míry poškozen. Jeho„ hodnota“ se tedy teoreticky nutně snížila. Praktické skutečné snížení„ hodnoty“ domu bylo pouze malé až zanedbatelné. Sporné a skutečně krajně neodborné provedené zateplení části domu nebylo možno na době ponechat, nebylo jej ani možno dokončit tak, aby bezchybně nebo alespoň rozumně fungovalo. Jedinou rozumnou možností, jak tento problém řešit, bylo úplné odstranění tohoto částečného zateplení-a k tomu nakonec také došlo. I po odstranění tohoto sporného zateplení však zůstaly na části fasády domu zřetelné stopy po odstraněném zateplení: viditelné a velmi těžko odstranitelné zbytky lepící pěny, kterou byly desky izolantu lepeny na původní povrch fasády; množství děr vyvrtaných pro mechanické kotvy zateplení skrze celou tloušťku fasády až do obvodového zdiva; na SZ štítové stěně zřejmý větší rozsah opadané (odstraněné) povrchové vrstvy fasády-velmi pravděpodobně byla tato, již nesoudržná místa oškrábána před nalepením zateplení; na všech třech stranách fasády poškození v pruhu kopírujícím horní okraj provedeného zateplení-zde byl k původní ploše fasády proveden šikmý„ náběh“ vytvořený nejspíše z cementové malty, který se s povrchovou úpravou fasády lépe spojil a při odstraňování zateplení v tomto místě došlo ke stržení povrchové vrstvy fasády (tedy vrstvy stříkaného břízolitu). Po odstranění tohoto sporného zateplení zůstaly na části fasády domu také zjevné vady: nefunkční okapní svody, nefunkční svody bleskosvodu, chybějící parapetní plechy u všech čtyř oken. Bylo tedy rozumné a žádostivé provést opravy. Zcela nutné bylo provést opravy a zprovoznění okapních svodů a svodů bleskosvodu, rovněž bylo nutné doplnit a instalovat chybějící parapetní plechy u všech oken v části fasády, zasažené sporným zateplením (celkem 4 ks). Provedení ostatních oprav nebylo nezbytně a okamžitě nutné zejména s ohledem na stav ostatní plochy fasády na domě. K dotazu, zda by bylo možno opravit původní starou fasádu porušenou v důsledku odstranění neodborně provedeného zateplení tak, aby po opravě plnila fasáda svou funkci odborně jako fasáda na zbývající části domu, nezasažené zatepleným a jakým způsobem, je velmi dle znalce obtížné jednoznačně odpovědět. Ano-odstraněním sporného zateplení porušenou část fasády bylo možno opravit. Pokud bychom opravu prováděli proto, aby i poškozená část fasády nadále plnila funkci ochrany stavby před vlivy povětrnosti, bylo možné opravu provést. Způsobů provedení takové opravy je celá řada, od nejjednoduššího a nejlevnějšího prostého zatěsnění vyvrtaných děr (vhodným tmelem) a lokálního vyspravení a doplnění chybějící povrchové vrstvy fasády až po nejpracnější a nejdražší celkové odstranění poškozené fasády a provedení kompletní nové omítky fasády. Pokud bychom opravu prováděli proto (nebo také proto), aby i poškozená část fasády plnila estetickou funkci, bylo by provedení takové opravy prakticky nemožné. Jakýmkoliv způsobem opravenou část fasády již nelze sjednotit do stejného vzhledu (struktury povrchu, bary….) s původní, již dosti starou a silně zašlou fasádou zbytku domu. Pokud jde o doporučenou technologii stanovenou [titul]. [příjmení] v odborném posudku [číslo] z 4. 4. 2011, podle znalce v tomto odborném posudku na čl. 25-27 popisován velice teoreticky a podrobně postup, jakým by mělo být správně prováděno spolehlivé a funkční zateplení domu. Provedení zcela nového zateplení tímto popisovaným způsobem však nelze již považovat za pouhou„ opravu“ poškozené fasády. Pro provedení takového nového zateplení bude obvodový plášť domu vykazovat podstatně jiné (lepší) tepelně technické parametry než s původní fasádou, celý obvodový plášť domu bude mít lepší (vyšší) užitnou hodnotu – dojde tedy k výraznému„ zhodnocení“ celé stavby. Proto také„ zateplení“ fasády obytného domu nelze v účetnictví považovat za„ opravu“ (tedy položku zahrnutelnou do nákladů), ale je vždy považováno za„ investici“ .. V tomto Odborném posudku [číslo] není tedy popisován postup opravy žalovaným způsobeného poškození fasády, ale postup provedení investice-výrazného zhodnocení celé stavby. Úhradu nákladů na takové zhodnocení stavby již však nejspíše není možno požadovávat po žalovaném. Provedení skutečné„ pouhé“ opravy poškozených částí fasády, je možné celou řadu způsobů, technických a technologických postupů. Podrobně popisovat všechny možné a relativně vhodné způsoby provedení takové opravy je mimo rámec, rozsah a smysl tohoto posudku, příklad různých způsobů provedení opravy obsahuje odpověď na předešlou podotázku. V době, kdy se žalobce –vlastník domu-musel rozhodovat o způsobu, jak opravit působením žalovaného vzniklé škody na fasádě, bylo nutno zvažovat i další okolnosti: Dům byl postaven v roce 1953, fasáda domu byla velmi pravděpodobně ještě zcela původní, tedy v roce 2012 již cca 60 roků stará a tedy blížící se konci své technické životnosti. Morálně byla fasáda domu dožitá již zcela, estetickou funkci plnila fasáda jen velmi omezeně. Obvodový plášť domu je tvořen zdivem z obyčejných cihel v tloušťce 45 cm, s prostými vápenocementovými omítkami po obou stranách, tepelně technické vlastnosti tohoto obvodového pláště již ani vzdáleně neplní současné požadavky na konstrukce tohoto typu. Náklady na vytápění takového obytného domu jsou již nyní vysoké, v blízké budoucnosti budou s uvažovaným trvalým růstem cen tepla brzy enormní. Dům je postaven prakticky v centru města, v relativně dobré a pro bydlení vhodné poloze, stavební konstrukce domu je víceméně v pořádku, bez podstatných vad, s výhledem další mnoholeté životnosti, má tedy smysl do stavby dále (přiměřeně) investovat. Po zvážení všech uvedených okolností se rozhodnutí vlastníka o provedení celkového nového zateplení celého domu jeví jako zcela rozumné a ekonomicky optimální. Ze stejného hlediska je i v Odborném posudku č [číslo] [titul]. [příjmení] navržený způsob řešení problému vhodný i přiléhavý. Podle znalce by bylo možné opravit jen část fasády, která byla poškozena sporným zateplením. A taková oprava by byla také nejméně nákladní. Pokud bychom opravu prováděli proto, aby i poškozená část fasády nadále plnila funkci ochrany stavby před vlivy povětrnosti, bylo možno opravu provést. Způsobů provedení takové opravy je celá řada, od nejjednoduššího a nejlevnějšího prostého zatěsnění vyvrtaných děr (vhodným tmelem) a lokálního vyspravení a doplnění chybějící povrchové vrstvy fasády až po nejpracnější a nejdražší celkové odstranění poškozené fasády a provedení kompletní nové omítky fasády. Pokud bychom opravu prováděli proto (a nebo také proto), aby i poškozená část fasády plnila estetickou funkci, bylo by provedení takové opravy prakticky nemožné. Jakýmkoliv způsobem opravenou část fasády již nelze sjednotit do stejného vzhledu (struktury povrchu, barvy…) s původní již dosti starou a silně zašlou fasádou zbytku domu. Při vynaložení dostatečné snahy ale bylo možné opravenou část fasády povrchově upravit tak, aby relativně esteticky (co se týče vzhledu a barvy nové fasády ve srovnání se vzhledem staré, neodborným zateplením nezasažené zbývající fasády domu) splývala či byla vzhledově na první pohled podobná se zbývající částí fasády neporušené zateplením. Naprosto stejného vzhledu obou fasád (opravované a původní) by však nemohlo být dosaženo. Provést opravu jen poškozené části fasády by mělo, zvláště pokud bychom jako nejdůležitější a rozhodující ukazatel pro opravu považovali výši vynaložených nákladů. Takto uvažuje značná část vlastníků bytového fondu, že soukromých vlastníků bytových domů dokonce většina. Dobře hospodařící a v širších souvislostech uvažující vlastník bytového domu však musí zvažovat i množství dalších okolností -některé z nich jsou uvedeny v odpovědi na otázku č.

5. A po takové„ širší“ úvaze se oprava pouhé části fasády domu, navíc bez provedeného zateplení, musí jevit jako nesmyslná. Rozhodnutí vlastníka o provedení celkového nového zateplení celého domu se tak jeví jako zcela rozumné a ekonomicky optimální. Částečnou opravu pouze narušené části fasády bylo možné provést – i když, jak výše uvádím, to při komplexním zvážení problému nebylo nejoptimálnější řešení. A pochopitelně bylo také možné s větší nebo menší přesností vyčíslit cenu takové opravy. Pokud by se takové„ vyčíslení“ provádělo ještě před zahájením prací na této opravě, bylo by nutno určit (odborně odhadnout) druhy prací, které bude nutno provést, určit množství (výměry) těchto jednotlivých prací, k nim přiřadit jednotkové ceny těchto prací….prostě provést rozpočet této opravy. Takový rozpočet by byl pouze vyčíslením předpokládaných nákladů na takovou opravu-při zásahu do 60 roků staré fasády nelze nikdy s absolutní přesností odhadnout, co vše během provádění prací bude odkryto a co vše a v jakém skutečném rozsahu bude nutno provést a opravit. V případě, kdy by se nejprve oprava provedla a teprve následně by byla stanovena její cena (výše nákladů), byl by takový„ rozpočet“ již určitě přesnější-již by byly známé durhy praxí, které bylo v souvislosti s opravou nutno provést, a jejich rozsah, tento rozsah by se pouze ocenil. Pokus nyní„ vyčíslit“ cenu takové opravy byl sice kvalifikovaným, přesto však jen hrubým a přibližným dohadem. V současné době může znalec stav fasády před opravou posuzovat pouze podle fotografií, i když dobrých, přesto však pořizovaných pro jiný účel. Z těchto fotografií nemohu odhadnout rozsah omítek, které již budou s podkladem nesoudržné nebo jinak degradované a bude je proto nutno oklepat (a procento takových omítek zejména na SZ štítové stěně asi bude značné), pouze velmi hrubě odhadnu i rozsah, v jakém bude nutno oškrábat povrchovou vrstvu stříkaného břízolitu (opět na SZ štítové stěně možná celý rozsah), podobně velmi těžko z fotografií zjistím potřebnou tloušťku nových omítek, již vůbec nemohu odhadovat stav povrchu zdiva pod [webová adresa] atd. Takové„ vyčíslení“ předpokládané ceny této opravy však provedl pro žalobce [titul] a tento rozpočet je přiložen na čl. 10-11 civilního spisu. [titul] viděl stavbu ve stavu s nainstalovaným zateplením (datum místního šetření v Odborném posudku čl.10-04 je 4.4.2011, tento posudek ne na čl. 20-30 spisu, v této době bylo zateplení ještě nainstalováno (, viděl stavbu i po odstranění sporného zateplení (datum na rozpočtu, který je přiložen na čl. 10-11 spisu je 23.8.2012, zateplení bylo odstraněno někdy v únoru až březnu 2012 čl.2 spisu), měl tedy nejvíce znalostí a podkladů pro dostatečně přesné stanovení druhu pro odpověď na tuto podotázku proto považuji provést posouzení a rozbor tohoto Rozpočtu, kterým byly žalobcem vyčísleny předpokládané náklady na lokální opravu poškozené omítky (a který je přiložen na čl. 10-11 spisu). Znalec posoudil a rozebral Rozpočet-lokální opravu poškozené vnější omítky z č.10-11 spisu: na úvod upozornil na nejasnost nebo možnou nepřesnost v zadání otázky: [titul]. [příjmení] ve svém Odborném posudku [číslo] ze dne 10. 4. 2011, který je přiložen na čl.14-22 trestního spisu, ocenil opravu„ Stavební práce-lokální oprava okapových prvků, doplnění oplechování a oprava hromosvodů“ na celkem 46 892 Kč včetně 10 % DPH. Na čl.10-11 spisu je ale přiložen jiný„ rozpočet-lokální oprava poškozené vnější omítky“ na celkem 65 785 Kč bez DFPH. Změna ocenění je pochopitelná - odráží vývoj názoru žalobce na to, jak daný problém nejlépe vyřešit. V prvním rozpočtu (na 46 892 Kč) je nejspíše počítáno s tím, že zateplení zůstane naistalováno (nejsou zde žádné položky, které by oceňovaly jeho demontáž) a doplněny a opraveny budou jen poškozené, nefunkční nebo zcela chybějící části okapů, bleskosvodu, parapetních plechů a jakési oplechování okraje zateplení. Ve druhém rozpočtu (na 65 785 Kč), provedeném později, jsou již kalkulovány náklady na opravu omítek po odstranění zateplení (zateplení odstranil sám žalovaný) a k tomu i náklady na opravy okapů, bleskosvodu i parapetů. Posouzen bude tedy rozpočet přiložený na čl. 10-11 civilního spisu, z něhož žalobce vychází při stanovení svých nároků. Pro ověření v rozsahu rozpočtu kalkulovaných prací znalce provedl na místě zaměření skutečného stavu – z tohoto zaměření vychází skutečná plocha fasády, poškozená sporným zateplením takto: (6,60+10,00+7,50) x 3,50= 84,35 m2, kde 6,60 m je délka zateplené SV podélné stěny, 10,00 m je délka zatepleného SZ štítu, 7,50 m je délka zateplené JS podélné stěny, 3,50 m je výška zateplení. V této celkové ploše zasažené fasády jsou osazena 3 okna 1,35x1,20 tj . 4,86 m2 a jedno malé okno cca 0,80x0,80 tj . 0,64 m2. Pokud bychom chtěli být zcela přesní, je plocha fasády zasažené sporným zateplením 84, [číslo], [číslo] [výměra]. Někteří rozpočtáři plochy okenních otvorů od plochy fasády neodečítají a naopak nepřičítají ostění těchto oken, oba postupy jsou na konci svými výsledky dost odborné, oba tyto postupy jsou v rozpočtování tohoto druhu prací používané. [titul]. [příjmení] ve svém rozpočtu počítal s celkem [výměra] opravované fasády-okna tedy neodečítal. V položkovém rozpočtu na čl. 11 spisu [titul]. [příjmení]: v pol. č.1 kalkuluje Oklepání, oškrábání volných částí omítky na celkem [výměra] je více než 1/3 celé plochy, toto množství se jeví jako velmi vysoké. Z fotografií bych odhadl potřebu tohoto odstranění nesoudržných částí omítek na zcela nejvýše 25 %. V pol. č. 2 kalkuluje Očištění povrchu fasády v ploše 49,76 m2. S určitostí se v této položce jedná o dočištění neoklepaného zbytku zasažené fasády -33,18+49,76= 83,04 m2, tedy právě necelých 83 m2 celkové plochy zasažené fasády, obsažené v kalkulaci. V pol. č.4 kalkuluje Oprava děr po kotvách včetně vyspravení omítky na celkem 49,75 m2 na ploše, která byla pouze očištěna (v pol. č.2). V pol. č. 5 kalkuluje Omítka vnější hladká tl.do 3 cm včetně špric.podkladu na celkem 33,18 m2 fasády. Zde se tedy jedná o nové omítnutí plochy, z níž byla oklepána (odstraněna) původní omítka (odstranění kalkulováno v pol. č.1). V pol. č.6 kalkuluje Vrchní úprava –postřik zdiva cementovou směsí v ploše celkem 82,94 m2 se jedná o konečné přestříknutí celé plochy zasažené fasády opět stříkaným břízolitem (to je ta cementová směs). komentář k této části rozpočtu (k výměrám jednotlivých prací (je následující: u pol. č. 1 je toho názoru, že je kalkulováno zbytečně velké množství tj.příliš velký rozsah celkového oklepání omítky. Jeho odhad je do 25 % plochy, tedy 83x0,25 = 20,75 tedy 21 m2. [titul] [příjmení] však stavbu a její fyzický stav viděl (jak stavbu ještě s nainstalovaným zateplením tak i po demontáži sporného zateplení), měl možnost stavbu prozkoumat, nejspíše nelze jeho původní odhady oprávněně a doložitelně zpochybnit. V rozpočtu je počítáno s opravou celkem 82,94 m2 odpovídá i na místě znalcem zjištění skutečnosti. (pol.6 rovněž také součet pol.1+2). Z těchto cca 83 m2 je cca 33 m2 omítky„ oklepáno, oškrábáno“, zbytek do celkové výměry 83 m2 tedy cca 50 m2 je pouze„ očištěn“ (pol.2) a jsou na něm„ opraveny díry po kotvách“ a provedeno částečné vyspravení omítky (pol.4). V rozsahu cca 33 m2 odstraněná omítka (pol.1) je kalkulována jako odstraněná zcela až na zdivo. Vpol.5 je totiž kalkulována„ omítka vnější hladká čl. do 3 cm včetně špricování podkladu“, toto špricování by nemělo význam, kdyby omítka nebyla odstraněna zcela. S výměrami v této části rozpočtu lze souhlasit, víceméně odpovídají skutečnostmi. Jednotlivým pracím jsou v Položkovém rozpočtu na čl. 11 spisu také přiřazeny jednotkové ceny: v pol. č. 1 Oklepání, oškrábání volných částí omítky v celkovém rozsahu 33,18 m2 je použita jednotková cena 96 Kč za m2. V pol. č. 2 Očištění povrchu fasády v celkovém rozsahu 49,76 m2 je použita jednotková cena 36,50 Kč za m2. V pol. č. 4 Oprava děr po kotvách včetně vyspravení omítky v celkovém rozsahu 49,75 m2 je použita jednotková cena 275 Kč na m2. V pol. č. 5 Omítka vnější hladká tl.do 3 cm vč. špric. podkladu v celkovém rozsahu 33,18 m2 je použita jednotková cena 445 Kč za m2. V pol. č.6 Vrchní úprava –postřik zdiva cementovou směsí v celkovém rozsahu 82,94 m2 je použita jednotková cena 116 Kč za m2. Komentář k této části rozpočtu (k použitým jednotkovým cenám (Jednotkové ceny použité v rozpočtu v pol. č. 1 a pol. č.2 jsou přiměřené a odpovídající obvyklým cenám těchto prací jak na podzim 2012, kdy byl rozpočet sestavován, tak i na jaře 2013 (kdy byla podána žaloba). Jednotkové ceny použité v pol. č. 4 a 5 jsou velmi vysoké. Např. pro pol. č. 4 Oprava děr po kotvách včetně vyspravení omítky nejspíše nebude v ceníku stavebních prací možno vyhledat přímo těmto pracím odpovídající položku. Z pouhé představy, co takové práce mohou obsahovat –tedy zatmelení nebo zamáznutí cementovou maltou cca 6 děr průměr 10-12 mm na 1 m2 a místní doplnění a vyrovnání povrchu omítky jako přiměřenou cenu vidí znalec cca 120- 150 Kč za m2. Zde je však použita podstatně vyšší jednotková cena 275 Kč za m2. Podobně pol. [číslo] Omítka vnější hladká tl.do 3 cm vč. špric. podkladu je příliš vysoká. V daném období tj. na podzim 2012 2013 se kompletní venkovní jádrová omítka stěn rozpočtovou cenou cca 240 Kč za m2, podkladní postřik zdiva (zde uváděný špric stál dalších cca 35 Kč za m2 tedy cca 240+35 tj. 275 Kč za m2). Zde je však použita jednotková cena celkem 445 Kč za m2. V daném období podzim 2012 2013, tedy na vrcholu ekonomické krize, která ceny ve stavebnictví výrazně srazila, se podobná omítka (pouze tzv.jádro, bez konečné povrchové vrstvy –ta je kalkulována zvlášť, zcela běžně se prováděla za 200- 220 Kč za m2. pouze malý objem prací, je v předchozím bodě znalcem uváděná cena 275 Kč za m2 zhruba odpovídající. V položkovém rozpočtu na čl. 11 spisu jsou dále kalkulovány další položky: Pol. č.7 Naložení, odvoz sutí a likvidace odpadu v celkovém množství 1,79 t. S množství 1,79 t lze souhlasit, tato hmotnost odpadu z provádění prací odpovídá skutečnosti. Lze souhlasit i s jednotkovou cenou této položky. Pol. č. 8 Pomocné lešení do výšky 4 m, manipulace v celkovém množství 21 m2. Zde by mělo být spíše uváděno 21 metrů délkových lešení (celkem pro tyto práce bylo potřeba postavit cca 55- 60 m2 lešení). Vzhledem k tomu, že lešení zde bylo potřeba postavit pouze krátkou dobu (zcela nejvýše 2 týdny) byla by přiměřená cena za potřebné lešení cca 60 m2 x 100 Kč za metr 2 tj. 6 000 Kč. V rozpočtu je kalkulována částka 8 022 Kč –uvážíme- li pouze malý objem prací, je tato částka ještě přiměřená. S položkami č. 9,10,11 a 12 lze souhlasit jak co do udávaného množství tak i co do kalkulovaných cen-opět s uvážením pouze malého objemu těchto prací. Dále znalec uzavřel, že z ceny kalkulované [titul] v Položkovém rozpočtu čl. 11 spisu s celkovou výší 65 785 Kč bez DPH nelze vycházet. Tato cena je příliš vysoká. Po rozboru Položkového rozpočtu čl. 11 spisu byla přiměřená cena k datu 2. 4. 2013 a měla být asi taková: Pol. č. 1,2,3,6,7,8,9,10,11a12 odpovídají v rozsahu i cenách. Pol. č.4 by měla být 49,76 m2 x 150 Kč za metr2 tj. 7 464 Kč (v rozpočtu kalkulováno celkem 13 684 Kč). V položce č. 5 by měla být 33,18 m2 x 275 Kč na metr 2 tj. 9 124,50 Kč (v rozpočtu kalkulováno celkem 14 765,10 Kč). Celková cena rozpočtu by tedy měla být nižší o 11 860,60 Kč Cena takové opravy by tedy dle znalce měla být 53 924 Kč bz DPH. Znalec rovněž potvrdil cenu 6 912 Kč jako cenu oprav obvyklé k 2. 4. 2013 stanovenou [titul] v souvislosti s poškozenými okapy, hromosvodu, odstraněním 4 kusů venkovních parapetů a znalec se se stanovenou cenou ztotožnil (tato cena je součástí celkové určené ceny 65 785 Kč).

8. Z trestního spisu PČR KŘPÚ Ústeckého kraje, oddělení hospodářské kriminality [obec] č. KRPU [číslo] [rok] [číslo] soud provedl důkaz barevnými fotografiemi na čl. 8-12 a čl. 54 s legendou na čl. 55, na nichž je vidět jednak jak provedl žalovaný 2) zateplení a jak dům poté vypadal stejně jako, jak vypadal dům po snětí zateplení. Protože dnes již je dům celkově nově zateplený, mohl znalec z těchto fotografií spolehlivě usuzovat na tehdejší stav a podobu poškození (ve spojení s tehdy zpracovaným posudkem).

9. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Pro zjednodušení a zestručnění soud odkazuje na rozsudek čj. [číslo jednací] ze 7. září 2018, zejm. na to, co vzal za prokázáno, když jím prokázaný skutkový stav konečně potvrdil v rámci odvolacího řízení, resp. zjištěné skutečnosti, soud odvolací ve shora uvedeném rozsudku, čímž soud na odůvodnění obou rozsudků odkazuje. Bylo- li tedy prokázáno, že zateplení i neodborné snětí zateplení provedl žalovaný 2, byť tvrdí, avšak neprokazuje (a je to ostatně v rozporu se závěry znaleckého posudku), že ke snětí došlo osobami odborně zdatnými, žalovaný 2 je povinen nahradit žalobkyni škodu a výši této škody musela žalobkyně prokázat. Podle § 420 odst.1,3 obč.zák. ve znění účinném do konce roku 2012 každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. Soud má za prokázáno, že žalovaný 2 v době, kdy trval nájemní poměr žalované 1 k bytu, porušením povinnosti způsobil škodu na bytovém domě – venkovním plášti bytu (byť z lidsky pochopitelných důvodů- zateplit starý dům se starou fasádou, aby se lépe bydlelo v bytě) neodborně provedeným zateplením a dále, když obstaral snětí tohoto zateplení. Žalovaný 2 nijak neprokázal, že by škoda, jak tvrdil, nespočívala i v poškození dalších částí domu, prvků hromosvodu a kotvení. Odborný posudek byl zpracován 4. 4. 2011 v době, kdy bylo ještě zadokumentováno a pořízeny fotografie zateplení části domu, přičemž uvedené prvky se týkaly této části domu, kde byla provedena neodborná a neoprávněná úprava. Výše škody byla stanovena znaleckým posudkem, pokud znalec měl k dispozici jednak situaci na místě, kdy provedl příslušná měření, dále fotografie a odborné posudky dříve zpracované [titul]. [příjmení], u nichž prováděl určitou revizi. Na závěry znaleckého posudku, které jsou podkladem závěru soudu o smysluplnosti opravy i části poškozené fasády v té době a ceně prací a materiálu potřebného k opravě, které jsou citovány shora, soud rovněž pro jejich rozsáhlost odkazuje, aniž by je znovu citoval. Zjištění [titul] a jeho kalkulace podrobil znaleckému zkoumání a prověření a dospěl k závěru, že mělo smysl opravit i tu část domu, kterou žalovaný poškodil a skutečně jí poškodil bez ohledu na to, že z estetického hlediska i zbytek domu byl tvořen„ ošklivou“, popraskanou fasádou pocházející z 50. let, nicméně stále funkční, ač tato funkčnost dosluhovala. Podle znalce (a soud odkazuje na shora uvedená zjištění vyplývající ze závěrů znalce), však cena opravy měla správně být 53 924 Kč, a pokud žalobkyně požadovala 65 785 Kč, soud závěr znalce promítl do svých závěrů a přiznal částku určenou znalcem. Protože žalobkyně požadovala 65 785 Kč, soud musel žalobu co do rozdílu ceny požadované žalobkyní a ceny stanovené znalcem částečně zamítnout. Protože se žalovaný ocitl se zaplacením v prodlení, když požadavek na zaplacení úroku z prodlení ode dne dojití žaloby soudu je po právu, soud dle vyhl. č. 142/1994 Sb. Přiznal žalobkyni i odpovídající úrok z prodlení.

10. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. 2- I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Protože v daném případě záležela výše plnění na znaleckém posudku (přičemž rozdíl požadované výše škody oproti té určené znalcem je 11 861 Kč), soud rozhodl, že žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení čl. 207 na straně žalobkyně představují celkem 56 555 Kč a skládají se ze soudních poplatků ve vztahu k žalovanému 2 x 3 290 Kč (za žalobu na peněžité plnění a za odvolání v téže výši), dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, dále jen AT, odměny advokáta v celkové výši 37 400 Kč představující 10 úkonů právní služby po 3 740 Kč dle § 7 advokátního tarifu, konkrétně za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem v [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo] a podání žaloby, příprava a převzetí zastoupení [anonymizováno] [jméno] [anonymizováno], účast na jednání soudu prvního stupně dne 18. 1. 2018, 4. 9. 2018, 27. 2. 2020 a 7. 9. 2021, účast na jednání odvolacího soudu dne 19. 9. 2019, podání odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně a doplnění skutkových tvrzení na výzvu soudu ze dne 17. 12. 2018), paušální náhrady za 10 úkonů po 300 Kč v celkové výši 3 000 Kč (režijní paušál dle § 13 odst.1,3 AT), cestovních náhrad v celkové výši 902 Kč (při cestě v délce 130 km vozidlem [příjmení] [jméno] [registrační značka], spotřebě paliva benzin 95 10,20 l [číslo] km a ceně paliva 33,10 Kč dne 19. 3. 2019) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 8 673 Kč tj. 21 % z odměn a nákladů. I když žalobkyně v průběhu soudního řízení dne 22. 3. 2017 a 19. 3. 2018 soudu zaslala písemná vyjádření, obě se týkala vyjádření k podání tehdy žalované [příjmení] [celé jméno žalované] (prvé se týkalo jejího návrhu na smír tehdy v řízení žalované [příjmení] [celé jméno žalované] a druhé nesouhlasu žalobkyně s její argumentací), takže tyto úkony ve vztahu k žalovanému [celé jméno žalovaného] nelze do nákladů ve vztahu mezi žalobkyní a tímto žalovaným promítnout.

11. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V souvislosti s vypracováním znaleckého posudku bylo státem zaplaceno 8 534,58 Kč (odměna znalci 8 100 Kč a náhrada hotových výdajů 434,58 Kč). Tyto náklady je povinen státu uhradit žalovaný, o čemž tak bylo dle citovaného ustanovení soudem rozhodnuto.

12. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.