28 C 1/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 31 520 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, a to v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši , částka, měsíčně, splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky , částka, s tvrzením, že mezi účastníky byla dne , datum, , po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, převodem na žalovaným určený bankovní účet, které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Žalovaný své povinnosti řádně a včas nesplnil, když se dostal do prodlení se zaplacením celé dlužné částky i sjednaného poplatku, pročež mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od , datum, do , datum, , tj. , částka, . Ani tu však žalovaný, vzdor upomínkám, nezaplatil.

2. Soud ve věci nařídil jednání na , datum, , k němuž se žalobkyně, po předchozí písemné omluvě své zástupkyně, nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Žalovaný u jednání potvrdil, že se žalobkyní smlouvu o zápůjčce prostřednictvím internetu uzavřel, předtím jí sdělil výši svých příjmů i pravidelných nákladů, žádné listiny však nedokládal. Smlouva mu byla schválena a žalobkyně mu na účet zaslala , částka, . Pro případ, že soud žalobě vyhoví, požádal o možnost dluh uhradit alespoň ve čtyřech splátkách.

4. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Dle výpisu z běžného účtu č. 2022/7 poukázal žalovaný dne , datum, z bankovního účtu č. , č. účtu, na bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, částku ve výši , částka, .

6. Dle výpisu z běžného účtu č. 2022/10 byla dne , datum, z účtu č. , č. účtu, ve prospěch účtu č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, poukázána částka , částka, .

7. Z podacího lístku vyplynulo, že žalobkyně adresovala dne , datum, žalovanému doporučenou zásilku.

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, vyplynulo, že zástupkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky , částka, jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, a nákladů právního zastoupení ve výši , částka, v dodatečné lhůtě tří dnů, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud.

9. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že se žalobkyně a žalovaný formou elektronických prostředků komunikace na dálku dohodli, že žalobkyně žalovanému poskytne bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši , částka, , jíž žalovanému poukáže na bankovní účet č. , č. účtu, do dvou dnů od účinnosti smlouvy, a žalovaný tuto částku žalobkyni vrátí spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, do , datum, . Pro případ prodlení s plnění závazků se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný vyslovil souhlas se smlouvou zadáním PIN kódu: 9114 dne , datum, v 6:57:14 hod.

10. Z upomínky ze dne , datum, vyplynulo, že žalobkyně dne , datum, žalovaného vyzvala k zaplacení částky ve výši , částka, z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, vypočtené ke dni sepisu upomínky na tam uvedené bankovní účty.

11. Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, .

12. Z opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, .

13. Z opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, je zřejmé, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, .

14. Z opakované výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, .

15. Dle , právnická osoba, podmínek žalobkyně v tomto dokumentu definovala základní pojmy, s nimiž pracuje smlouva o zápůjčce, upravila okolnosti související s uzavřením smlouvy, splácením zápůjčky, prodloužením splatnosti i zpracováním osobních údajů věřitelem. Žalovaný vyslovil souhlas se smlouvou zadáním PIN kódu: 9114 dne , datum, v 6:57:14 hod.

16. Ze sdělení , jméno FO, , a. s. ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byla na běžný účet č. , č. účtu, pod VS: , var. symbol, poukázána finanční částka.

17. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

18. Žalovaný prostřednictvím webových stránek žalobkyně požádal dne , datum, o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku žalobkyni sdělil výši svých příjmů a výdajů, žádné listiny osvědčující takto poskytnuté informace nedokládal. Žalobkyně žalovanému zaslala návrh smlouvy o zápůjčce, jíž se zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši , částka, , a žalovaný naproti tomu tuto částku žalobkyni vrátit do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, . Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Zjevně již v minulosti, jak bylo zjištěno z výpisu z účtu žalobkyně, žalovaný na její bankovní účet k ověření své totožnosti poukázal , částka, , proto žalobkyně poté, co žalovaný předloženou smlouvu o zápůjčce zadáním PIN kódu akceptoval, žalovanému na jím určený bankovní účet poukázala částku ve výši , částka, . Žalovaný na zápůjčku žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani po opakovaných upomínkách a předžalobní výzvě zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně proto uplatnila právo na smluvní pokutu ve výši , částka, vyčíslenou za dobu od , datum, do , datum, .

19. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014 ze dne , datum, . , právnická osoba, se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení).

21. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

22. V daném případě žalovaný opatřil smlouvu tzv. jiným elektronickým podpisem, a soud má proto smlouvu o spotřebitelském úvěru za uzavřenou v písemné formě.

23. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

24. Z dohledové činnosti nad poskytovateli úvěru vykonávané ČNB vyplývá, že ve smyslu ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných primárně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. V souladu s ustanovením § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele. Věřitel má povinnost zjišťovat informace o příjmech a výdajích spotřebitele, které zahrnují zejména (i) výdaje na bydlení, (ii) pravidelné měsíční výdaje na provoz domácnosti, úhradu sjednaných služeb a všech stávajících závazků vůči třetím osobám a (iii) výdaje na domácnost (např. jídlo, ošacení, dopravné), a to za účelem získání objektivního obrazu o jeho komplexní finanční situaci.

26. Podle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli na základě požadavků poskytovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

27. Schopnost spotřebitele splácet sjednané spotřebitelské úvěry má vycházet nejen z dosavadního plnění dluhů, ale i z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, případně dalších kritérií (§ 86 odst. 2 ZSÚ). Je tak zcela nepochybné, že jediným kritériem při posouzení úvěruschopnosti nemůže být pouze plnění dosavadních dluhů.

28. Při posuzování schopnosti žadatele splácet žádaný úvěr musí poskytovatel úvěru vycházet z prokazatelných pravidelných příjmů žadatele a z pravděpodobnosti jejich udržitelnosti po celou dobu trvání úvěru a současně musí zkoumat výši jeho nezbytných životních nákladů (tj. nákladů spojených s bydlením, vyvolaných , podezřelý výraz, stavem atd.), jakož i dalších finančních závazků (splátky dalších úvěrů a půjček, srážky ze mzdy, odpovědnostní plnění apod.). Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen zohlednit jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. změna rodinné situace apod.). Posouzení úvěruschopnosti žadatele s odbornou péčí zahrnuje také zjištění úrovně schopností, znalostí a zkušeností žadatele, pro účely volby nutné míry zevrubnosti vysvětlení obsahu a významu předsmluvních informací, kterého se má žadateli dostat, aby mohl náležitě posoudit, zda navrhovaná smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.

29. V projednávané věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla elektronicky, pomocí prostředků komunikace na dálku, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ovšem proto, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání a zbavila se možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že dosud neunesla břemeno tvrzení a důkazní o tom, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a vystavuje se nebezpečí ztráty sporu, soud s ohledem na absenci rozhodných tvrzení i důkazů prokazujících řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nemohl smlouvu považovat za platnou. Právní vztah vyplývající z neplatně uzavřené smlouvy a na jejím základě poskytnuté plnění soud kvalifikoval jako vztah z bezdůvodného obohacení.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Podle § 87 odst. 2 cit. zák., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

32. Podle § 87 odst. 3 cit. zák., změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

33. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

34. Podle § 1958 odst. 2 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

35. Podle § 1968 obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

36. Výše citované ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

37. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovanému poskytla částku , částka, , na níž dle shodných tvrzení účastníků žalovaný neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, jedná se mezi stranami o plnění bez právního důvodu a příjemci, tedy žalovanému, podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru vzniká bezdůvodné obohacení sui generis, které je povinen žalobkyni vydat. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky , částka, , ale vzhledem k tomu, že se účastníci na přiměřené době plnění nedohodli, určil ji soud na návrh žalovaného tak, že mu uložil žalovanou částku uhradit ve splátkách specifikovaných ve výroku shora. Ve zbývající části předmětu řízení, tedy jak co do nároku na sjednaný poplatek za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 26,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,45 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,55 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .