28 C 125/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 389,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 389,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 389,24 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni é náklady řízení ve výši 9 538,21 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 31. 12. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 8 389,25 Kč s příslušenstvím, z titulu náhrady škody způsobené žalovaným tím, že neoprávněně odebíral elektřinu na adrese [adresa]. Žalovaný fakturu vystavenou žalobkyní na náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru a náhradu způsobené škody znějící na žalovanou částku splatnou dne 16. 10. 2020 dosud neuhradil. Žalovaný k žalobě uvedl, že na adrese, kde se skutek stal, žádný elektroměr nezapojoval a v době, kdy se to mělo stát, byl v zahraničí. Na adrese odběrného místa je nájemkyní slečna [příjmení] [příjmení] a osoby jí blízké, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Smlouva se [právnická osoba], a. s. byla uzavřena on-line a podepsána dodatečně bez vědomí žalovaného. Soud ve věci nařídil jednání na 1. 7. 2021 ve 13:20 hod., žalovaný se však, přestože mu bylo předvolání droučeno již dne 15. 5. 2021, po předchozí telefonické omluvě, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 22. 9. 2020 soud zjistil, že v odběrném místě [obec], [ulice a číslo] bylo kontrolou [číslo] provedenou ke dni 8. 7. 2020 při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedené provozovatelem distribuční soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo]. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl VT 5 kWh, NT 5 kWh, stav zjištěný při opětovném připojení byl VT 1.053 kWh, NT 425 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, tj. 1,468 kWh. Z oznámení ze dne 22. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že kontrolou odběrného místa dne 8. 7. 2020 byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Z výpočtu náhrady škody ze dne 22. 9. 2020 plyne, že náklady spojené s neoprávněným odběrem činí celkem 8 389,24 Kč a jsou tvořeny náhradou škody za neoprávněný odběr v období od 20. 5. 2020 do 8. 7. 2020 (49 dnů) ve výši 6 891,72 Kč, náhradou ekologické daně za neoprávněný odběr ve výši 41,54 Kč a DPH ve výši 1 455,98 Kč. Z faktury [číslo] ze dne 25. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu škody za dobu trvání neoprávněného odběru na adrese [anonymizováno], [ulice a číslo] částku 8 389,24 Kč, splatnou 16. 10. 2020. Z upomínky ze dne 27. 10. 2020 plyne, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky 8 389,24 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 12. 2020 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 8 389,24 Kč. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 8. 12. 2020, jak plyne z poštovního podacího archu. Podle § 51 odst. 1 písm. e) bodu 2. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen,,energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona je zákazník povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle § 9 odst. 2 vyhlášky v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2951odst. 1 obč. zák. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 obč. zák. se hradí škoda skutečná a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 1958 odst. 1 obč. zák. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1958 odst. 2 obč. zák. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. Protože se žalovaný k jednání soudu nedostavil, zbavil se tak možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby k prokázání svých tvrzení uvedených ve vyjádření k žalobě označil důkazy, jinak se vystavuje nebezpečí ztráty sporu. Za dané situace soudu nezbylo než vyjít z důkazů předložených soudu žalobkyní. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný jako uživatel bytu v domě [adresa] v [obec], [ulice] ulice, v důsledku neoprávněného zásahu do elektroměru vý [rodné číslo], v období období od 20. 5. 2020 do 8. 7. 2020 (49 dnů) neoprávněně odebíral na uvedené adrese elektřinu, čímž porušil zákaz vyplývající z ust. § 51 odst. 2 energetického zákona a způsobil tak žalobkyni škodu podle § 2910 obč. zák. ve výši 8 389,24 Kč vč. DPH. S ohledem na vše výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny ve výši žalované částky. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl s úhradou vzniklé škody a nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektřiny v prodlení. Tím vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení (§ 1970 obč. zák.). První den prodlení žalovaného připadl na den následující po splatnosti faktury [číslo] tj. na den 17. 10. 2020. Soud proto žalobě vyhověl i v části týkající se příslušenství pohledávky, neboť i výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (8,05 % ročně) je v souladu s nař. vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 538,21 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 389,24 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 7. 2021 částka 1 102,24 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 238 ujetých km v částce 1 404,49 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 552,24 Kč ve výši 1 585,97 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.