28 C 128/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11 375 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 375 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení 1 805,87 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 4. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 9 800 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 1 575 Kč s tvrzením, že žalobkyně na základě internetové žádosti poskytla žalované dne 29. 10. 2022 na účet č. , č. účtu, , z něhož byla provedena ověřovací platba, úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně nabízela úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru a doba splatnosti úvěru. Následně vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla, e-mailové adresy a čísla bankovního účtu. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup ke svému uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formuláře s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. K ověření žalovanou uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti a dále se zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 1Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž byl označen jako ověřovací platba. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou a žalovaná jej měla splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 28. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dle tvrzení žalobkyně dostala do prodlení s úhradou úvěru. V poslední upomínce ze dne 28. 2. 2023 byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni „44988“ a vyzvána k jeho úhradě. Vzhledem k prodlení žalované byla upomenut ještě právním zástupcem žalobkyně dne „45214“.

2. Žalovaná se po celé řízení k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 25. 6. 2023, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Ze skenu občanského průkazu žalované se podává, že žalobkyně má sken občanského průkazu žalované ve své dispozici.

6. Z kopie rodného listu žalované soud zjistil, že jej žalovaná žalobkyni nechala k dispozici.

7. Z Výplatní pásky za měsíc 07/2022 se podává, že žalované zaměstnavatel, jehož bližší údaje nejsou v listině uvedeny, za červenec žalované vyplatil na účet č. , č. účtu, čistou mzdu ve výši 14 539 Kč.

8. Z Výplatní pásky za měsíc 08/2022 vyplývá, že žalované zaměstnavatel, jehož bližší údaje nejsou v listině uvedeny, za červenec žalované vyplatil na účet č. , č. účtu, čistou mzdu ve výši 19 430 Kč.

9. Z Výplatní pásky za měsíc 09/2022 se podává, že žalované zaměstnavatel, jehož bližší údaje nejsou v listině uvedeny, za červenec žalované vyplatil na účet č. , č. účtu, čistou mzdu ve výši 14 365 Kč.

10. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 7. 2022 do 31. 7. 2022 se podává, že je vedený na jméno žalované, počáteční zůstatek činil 51,31 Kč a konečný zůstatek 135,26 Kč. Dne 11. 7. 2022 byla na účet žalované připsána částka 11 248 Kč od společnosti , právnická osoba, . Dne 13. 7. 2022 je zřejmý výběr částky 6 000 Kč, jinak jsou záporné transakce na účtu spojeny s drobnými nákupy potravin, opakované kladné stokorunové transakce jsou plněním z účtu č. , č. účtu, od , jméno FO, .

11. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 8. 2022 do 31. 8. 2022 vyplývá, že je vedený na jméno žalované, počáteční zůstatek činil 135,26 Kč a konečný zůstatek 3 032,03 Kč. Dne 4. 8. 2022 byla na účet žalované připsána částka 14 539 Kč od Městské správy sociálního zabezpečení. Dne 4. 8. 2022 žalované poukázala 10 000 Kč na čet č. , č. účtu, s poznámkou „nájem kapesný“. Záporné transakce na účtu spojeny s drobnými nákupy potravin, opakované kladné stokorunové transakce jsou plněním z účtu č. , č. účtu, od , jméno FO, . Dne 28. 8. 2022 poukázala na účet žalované částku 10 000 Kč , jméno FO, .

12. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022 soud zjistil, že je vedený na jméno žalované, počáteční zůstatek činil 3 032,03 Kč a konečný zůstatek 7 464,12 Kč. Dne 7. 9 2022 byla na účet žalované připsána částka 19 430 Kč od Městské správy sociálního zabezpečení. Dne 20. 9. 2022 byla na účet připsána částka 2 604,37 Kč jako čerpání úvěru z účtu , tel. číslo, 0300., dne 21. 9. 2022 částka 322,13 Kč, dne 22. 9. 2022 částka 316,82 Kč, dne 23. 9. 2022 částka 400 Kč. Dne 23. 9. 2022 byla z účtu č. , č. účtu, připsána na účet žalované částka 100 000 Kč, dne 25. 9. 2022 z účtu č. , č. účtu, částka 20 000 Kč. Dne 7. 9. 2022 žalovaná poukázala na účet č. , č. účtu, částku 5 000 Kč. Dne 26. 9. 2022 žalovaná vybrala z účtu 20 000 Kč a 70 000 Kč, dne 29. 9. 2022 vybrala 10 000 Kč. Záporné transakce na účtu jsou spojeny s drobnými nákupy potravin, opakované kladné stokorunové transakce jsou plněním z účtu č. , č. účtu, od , jméno FO, .

13. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou se podává, že jejím předmětem je poskytnutí bezhotovostního úvěru až do výše 20 000 Kč s tím, že dnem poskytnutí úvěru je 29. 10. 2022, přičemž je možné opakované čerpání a úvěr je poskytnut na dobu neurčitou, až do úplného splacení jistiny. Úvěr je úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % p. m. (tj. měsíčně) a RPSN činí 5 543,34 %. U žalované je uveden bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva je opatřena datem uzavření 29. 10. 2022 a prostým elektronickým podpisem žalované (uvedení jména a příjmení žalované strojopisem). Ze smlouvy nevyplývá, že by žalovaná vyjadřovala souhlas s obsahem dokumentu zadáním jakéhokoli autentizačního kódu umožňujícího jeho bližší identifikaci ke konkrétnímu časovému okamžiku.

14. Z potvrzení o platbě vyhotoveného , právnická osoba, . bylo zjištěno, že dne 29. 10. 2022 byla z účtu žalobkyně č. , č. účtu, odepsána platba ve výši 7 000 Kč ve prospěch účtu č. č. , č. účtu, pod VS: , tel. číslo, .

15. Jak vyplývá z listiny označené jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , dne 28. 2. 2023 žalobkyně vyhotovila výzvu, jíž žalovanou vyzvala k zaplacení částky 22 059 Kč jako dluhu z úvěrové smlouvy.

16. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 10. 2023 se podává, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 24 157,20 Kč jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 29. 10. 2022 a náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 8 712 Kč v dodatečné lhůtě, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud.

17. Dle podacího lístku zástupce žalobkyně předal výzvu adresovanou žalovanému dne 15. 10. 2023 k poštovní přepravě jako doporučenou zásilku.

18. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

19. Žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru a při jednání o uzavření smlouvy žalobkyni poskytla sken svého občanského průkazu, rodného listu i výpisy z běžného účtu a výplatní pásky za tři po sobě jdoucí měsíce (červenec, srpen a září 2022). Z těch bylo lze zjistit, že žalovaná je zaměstnána u blíže nezjištěného zaměstnavatele, pravděpodobně jde o společnost , právnická osoba, ., která jedenkráte poukázala na účet žalované plnění ve výši 11 248 Kč, a za uvedené období jí byla průměrně vyplacena čistá měsíční mzda ve výši 16 111 Kč. Žalovaná byla po určitou dobu pravděpodobně v pracovní neschopnosti, neboť jí v srpnu a září 2022 byly poukázány platby od Městské správy sociálního zabezpečení (ˇ14 539 Kč a 19 430 Kč). Účel poskytnutého plnění však postaven najisto nebyl. Výši mandatorních výdajů žalované žalobkyně žádným způsobem nezjišťovala. V jednotlivých měsících je detekovatelný výběr částky 5 000 Kč či 6 000 Kč nebo platba 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, s poznámkou nájemné a kapesné, opět ale nebylo zjištěno, zda se skutečně jedná o platby za bydlení. Žalobkyně tak způsob, jakým žalovaná po tři měsíce před podáním žádosti o úvěr hospodařila, zcela pominula a aniž by se vypořádala s původem peněz, které byly na účet žalované v měsíci září 2022 poukázány a které žalovaná v zásadě bezprostředně vybrala, spokojila se s tím, že na účtu žalované byl po tři po sobě jdoucí měsíce kladný zůstatek. Aniž by žalovaná prokazatelně podepsala úvěrovou smlouvu, neboť není opatřena ani vlastnoručním, ani žádnou relevantní formou elektronického podpisu, na bankovní účet žalované poukázala dne 29. 10. 2022 finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Dne 28. 2. 2023 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení částky 22 059 Kč jako dluhu z úvěrové smlouvy a dne 15. 10. 2023 žalovanou k zaplacení vyzval právní zástupce žalobkyně a výzvu dne 15. 10. 2023 předal k poštovní přepravě jako doporučenou zásilku.

20. Po právním posouzení shora popsaného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům:

21. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení).

22. Podle §104 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

23. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

24. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

25. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

26. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla dne 29. 10. 2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr tak, že peněžité prostředky ve výši 7 000 Kč poukázala na jí určený účet. Žalovaná se měla smlouvou zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalované; je opatřena prostým slovním údajem jména a příjmení žalované, autentizační kód či jiná forma bližší identifikace žalované chybí. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně nejenže nevěděla/neověřila, kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, zadával údaje a vyjadřoval souhlas s předloženým návrhem smlouvy o úvěru, ale současně není zajištěno, že žalobkyní předložený dokument je tím dokumentem, který byl žalované (pakliže se skutečně o žalovanou jednalo) předložen k podpisu a obsah tohoto dokumentu dodatečně nikdo nezměnil.

29. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ, že takovým podpisem jednající uznal jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze. Že žalovaná úvěrovou smlouvu podepsala, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná.

30. Žalobkyně sice v řízení nabídla nepřímé důkazy v podobě skenu občanského průkazu, rodného listu či výplatních pásek a výpisů z účtu. Ovšem i v případě, kdy lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsala právě žalovaná (nikoli její manžel, druh či jiný příslušník domácnosti). Žalobkyně se svou nepřítomností u jednání soudu vzdala možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř o nutnosti označit důkazy na podporu tvrzení, že smlouvu uzavřela právě žalovaná (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy, ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.

31. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky z úvěru, smluvní pokuta, upomínací poplatky…) tak nelze považovat za důvodné.

32. I přes vyslovenou neplatnost úvěrové smlouvy pro nedostatek písemné formy soud rovněž nemohl přehlédnout, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet, když se sice zabývala jejími příjmy, otázku životních nákladů žalované však zcela opomenula.

33. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

35. Věřitel má povinnost při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jak z informací dodaných spotřebitelem, tak z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů při respektování principu přiměřenosti a v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování práv spotřebitele na ochranu jeho osobních údajů. Zjištěny by měly být informace o příjmech spotřebitele ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost, výživu dětí, případně o nákladech na již existující závazky. Výsledkem je pak takové zjištění, že s ohledem na frekvenci splátek (týdenní, měsíční či kvartální) zůstane či nezůstane spotřebiteli v jeho osobním (domácím) rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. V zásadě nelze zanalyzovat jen jednu stranu rozpočtu spotřebitele (například příjmy) s tím, že výdaje lze přepokládat ve standardní výši. Nelze vycházet jen ze subjektivního popisu spotřebitele, nýbrž jeho tvrzení je nutné konkrétními doklady zobjektivizovat. V tomto případě nelze hovořit o opakovaném prohlášení téhož obsahu, jedná se o doklady vydané spotřebiteli třetí stranou, které objektivně a věrohodně vypovídají o spotřebitelově schopnosti dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Z logiky věci lze totiž očekávat, že spotřebitel, který chce získat úvěr, má tendenci svou majetkovou situaci prezentovat v lepším světle. Ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Věřitel i s ohledem na princip přiměřenosti nemá povinnost ověřovat pravdivost každého předloženého dokumentu, naopak má povinnost užívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Proces ověřování úvěruschopnosti spotřebitele by měl zanalyzovat jeho rozpočet a vždy by měl zahrnovat zjištění jeho příjmů i konkrétních výdajů. Proces zjišťování úvěruschopnosti by nebyl úplný, došlo-li by k nedůvodně rozdílnému přístupu mezi žadateli, navíc je nutné vzít v potaz i tu skutečnost, že osoby s vyššími příjmy mají vysoké (mnohdy i excesivní) výdaje.

36. Důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud. Pokud totiž spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ. Další soukromoprávní sankcí neplatně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru je, že nárok na nesplacenou jistinu úvěru je vázán na novou dobu splatnosti (buď mezi účastníky dohodnutou anebo soudem určenou), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některými poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

37. V projednávané věci žalobkyně vycházela sice z částečně doložených příjmů žalované, nezkoumala však její poměry, ani výdajovou stránku rozpočtu. Žalobkyně se nezabývala tím, zda je žalovaná zaměstnána na dobu určitou či neurčitou, jaké jsou její pravidelné výdaje na bydlení, stravu, dopravu do zaměstnání, neřešila, ke komu a v jaké výši má žalovaná vyživovací povinnost. Bylo na místě, aby si žalobkyně vyžádala pracovní smlouvu, nájemní smlouvu či doklad o vlastnictví předmětu bydlení, aktuální evidenční list, to však neudělala. Soud je proto přesvědčen, že z listin, které měla žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy k dispozici, nemohla dospět k ustálenému přesvědčení, že žalovaná je skutečně schopna měsíční splátky hradit. Žalobkyně tedy neprokázala, že šetřila úvěruschopnost žalované řádně, a tím spíše pak, že žalovaná v době sjednání smlouvy úvěruschopná byla. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž žalobkyně žalobou uplatněný nárok odvozuje, je absolutně neplatná i pro porušení povinnosti dle ust. § 86 ZoSÚ, a plnění, která si strany na jejím základě poskytly, je třeba kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení.

38. Věc se však neposoudí podle ustanovení o bezdůvodném obohacení § 2991 ObčZ, Nelze totiž přehlédnout, že zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální úpravu v poslední větě § 87 odst. 1, podle níž je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, neboť upravuje soukromoprávní sankci nepoctivých poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a žalovaný coby spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

39. Žalobkyně prokázala, že žalované ne její běžný účet poukázala 7 000 Kč, a je tak ve věci aktivně legitimována domáhat se nároku na vrácení jistiny úvěru z neplatné smlouvy.

40. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání soudu nedostavil a nemohla tak vyslechnout poučení o tom, že je povinna tvrdit a prokázat, že je v možnostech žalované uhradit dluh do tří dnů od právní moci rozsudku, a stejně tak se nedostavila žalovaná, aby vyslechla poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že je povinna tvrdit a prokázat, jaké jsou její možnosti k zaplacení dlužné částky, soud žalované uložil dlužnou částku uhradit ve lhůtě šesti měsíců, kterou lze bez znalosti aktuálních osobních i majetkových poměrů považovat vzhledem k výši dlužné částky ještě za přiměřenou možnostem běžného dlužníka, a tím vyvolal splatnost dosud nesplatné pohledávky.

41. Ve zbývající části předmětu řízení představované úroky z úvěru, smluvní pokutou i zákonným úrokem z prodlení v celé požadované výši soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v převážné části, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 805,87 Kč, přičemž tato částka představuje 23,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,54 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 1 580 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 375 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.