28 C 149/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 54 333,21 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 54 333,21 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 60 225,72 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 892,51 Kč od 16. 9. 2023 do 4. 3. 2024 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 3. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 54 333,21 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 22. 1. 2023, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 57 000 Kč, a žalovaný naproti tomu žalobkyni řádně a včas úvěr vrátit v dohodnutých splátkách po 2 466 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého měsíce. Smlouva byla uzavřena pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku a utvrzena verifikační platbou žalovaného z jeho bankovního účtu na bankovní účet žalobkyně. Jelikož žalovaný své povinnosti řádně neplnil, když se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 9. 2023, pro kterou byl dne 20. 9. 2023 poprvé upomenut. Druhou upomínku zaslala žalobkyně žalovanému dne 5. 10. 2023. Protože na ně žalovaný nereagoval plněním, žalobkyně úvěr zesplatnila dne 4. 3. 2023 a žalovaného vyzvala k zaplacení jak zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku, nákladů upomínání i právního zastoupení. Dále žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ani na tu však žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 13. 8. 2024, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně a její zástupce po předchozí písemné omluvě, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z provedených důkazů má soud za prokázané tyto skutečnosti:

5. Z předsmluvních informací a Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , jejíž přílohou je Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, vyplynulo, že žalobkyně od žalovaného získala osobní údaje i informace k jeho osobním a majetkovým poměrům. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, Výše měsíčního příjmu nebyla zaznamenána, v neoznačené kolonce je uvedena částka 51 121 Kč. Náklady na bydlení byly určeny ve výši 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky na 3 659 Kč měsíčně, sázky 15 644 Kč, v kolonce „jednorázové závazky (mikroúvěry)“ je uvedeno „ano“, a po jejich zaplacení spotřebiteli, tedy žalovanému zůstává 26 352 Kč. Pravidelnými měsíčními závazky žalovaného jsou splátky úvěrů u OKV Leasing ve výši 1 375 Kč a další splátka půjčky ve výši 2 284 Kč. Dále má žalovaný závazek ke společnosti , právnická osoba, ve výši 7 000 Kč. Jakou splátku na jeho úhradu měsíčně platí, nebylo uvedeno. Závazek ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 1. 2023 vůči společnosti , právnická osoba, . ve výši 31 296 Kč, na jehož vyplacení měl být poskytnutý úvěr částečně použit, zmíněn nebyl. Smluvní strany ve smlouvě deklarovaly, že žalobkyně si od spotřebitele vyžaduje dva doklady totožnosti, výpis z účtu, výplatní pásku, potvrzení zaměstnavatele o příjmu, důchodový výměr, rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku, daňové přiznání a k těmto dokladům sama navíc pořizuje výpis z centrální evidence exekucí, z insolvenčního rejstříku, ověřuje platnost občanského průkazu, solventnost zaměstnavatele spotřebitele a platnost výpisů z účtu spotřebitele. Zda tak učinila v případě žalovaného, není známo. Na základě poskytnutých informací byl žalovanému nabídnut úvěr ve výši 57 000 Kč s měsíční splátkou úvěru 1 506 Kč a platbou za doplňkové služby ve výši 960 Kč, tedy celkovou měsíční splátkou ve výši 2 466 Kč. Úvěr měl být dle smlouvy poskytnut tak, že částka 14 654 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, do 10 dnů od účinnosti smlouvy, částka ve výši 31 296 Kč na účet žalobkyně k úhradě závazku žalovaného ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 31 296 Kč (viz shora) a 11 050 Kč na náklady poskytovatele a to na lustrum v registrech (400 Kč, expresní vyplacení úvěru (100 Kč), ostatní administrativní náklady poskytovatele (5 990 Kč), odměna zprostředkovateli/obchodnímu zástupci za jeho činnost (3 420 Kč) a náklady na ověření úvěrového případu (1 140 Kč), když žalovaný souhlasil, aby byly náklady odečteny od poskytované jistiny. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 51 432 Kč, tedy celkem částku ve výši 108 432 Kč do 15. 1. 2029.

6. Tím, že se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, k jednání, zbavila se žalobkyně možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud neprokázala, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně a žalovaný byl schopen smlouvou sjednaný úvěr splácet.

7. Dle Detailu pohybu – okamžitá příchozí platba, byla z účtu č. , č. účtu, s názvem , Jméno zainteresované osoby 0/0, ve prospěch účtu č. , č. účtu, dne 22. 1. 2023 poukázána částka ve výši 1 Kč.

8. Dle Detailu pohybu – bezhotovostní platba byla dne 24. 1. 2023 z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, poukázána částka 14 654 Kč s poznámkou , jméno FO, doplatek úvěru a zprávou pro příjemce , Anonymizováno, doplatek úvěru.

9. Z Detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky bylo zjištěno, že dne 24. 1. 2023 byla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, poukázána částka 31 296 Kč s poznámkou , jméno FO, a zprávou pro příjemce , jméno FO, .

10. Z Upomínky č. , hodnota, ze dne 20. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upozornila na dlužnou splátku úvěru ve výši 2 466 Kč splatnou dne 15. 9. 2023 ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 1. 2023.

11. Z e-mailové zprávy odeslané z , Anonymizováno, .com na , Anonymizováno, .com s předmětem „1.upomínka“ byly zjištěny tytéž skutečnosti jako z Upomínky č. , hodnota, ze dne 20. 9. 2023 popsané shora.

12. Z Upomínky č. , hodnota, ze dne 5. 10. 2023 vyplývá, že žalobkyně žalovanému připomněla, že jej upomínala o dlužnou splátku ve výši 2 466 Kč, uplatnila sankční poplatek ve výši 500 Kč a znovu žalovaného upozornila na dlužnou splátku úvěru i možné sankce vyplývající z oslyšení výzvy.

13. Z e-mailové zprávy odeslané z , Anonymizováno, .com na , Anonymizováno, .com s předmětem „2.upomínka“ byly zjištěny tytéž skutečnosti jako z Upomínky č. , hodnota, ze dne 5. 10. 2023 popsané shora.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 3. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného písemně vyzval k neprodlenému zaplacení částky ve výši 68 985,72 Kč jako dluhu z úvěrové smlouvy č. , hodnota, i nákladů právního zastoupení, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud.

15. Z poštovního podacího archu se podává, že zástupce žalobkyně předal zásilku adresovanou žalované k poštovní přepravě jako doporučenou dne 4. 3. 2024.

16. Vzhledem k tomu, že si jednotlivé skutečnosti vyplývající z provedených listin vzájemně neodporují, soud na ně pro stručnost odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.

17. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

18. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

20. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

21. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

22. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

23. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení).

24. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. V projednávaném případě žalobkyně tvrdila, že smlouva mezi účastníky byla sjednána pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku a žalovaný souhlas se smlouvou vyslovil přihlášením se do klientského systému prostřednictvím přiděleného PIN, tedy tzv. jiným elektronickým podpisem. Protože žalovaný ze svého bankovního účtu na účet žalobkyně uhradil verifikační platbu ve výši 1 Kč, jak bylo ve smlouvě sjednáno, soud tvrzení žalobkyně o registraci žalovaného v klientském systému uvěřil s tím, že smlouvu lze ještě považovat za uzavřenou písemně. Další povinností žalobkyně bylo zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného.

28. Věřitel má povinnost při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jak z informací dodaných spotřebitelem, tak z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů při respektování principu přiměřenosti a v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování práv spotřebitele na ochranu jeho osobních údajů. Zjištěny by měly být informace o příjmech spotřebitele ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost, výživu dětí, případně nákladech na již existující závazky. Výsledkem je pak takové zjištění, že s ohledem na frekvenci splátek (týdenní, měsíční či kvartální) zůstane či nezůstane spotřebiteli v jeho osobním (domácím) rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. V zásadě nelze zanalyzovat jen jednu stranu rozpočtu spotřebitele (například příjmy) s tím, že výdaje lze přepokládat ve standardní výši. Nelze vycházet jen ze subjektivního popisu spotřebitele, nýbrž jeho tvrzení je nutné konkrétními doklady zobjektivizovat. V tomto případě nelze hovořit o opakovaném prohlášení téhož obsahu, jedná se o doklady vydané spotřebiteli třetí stranou, které objektivně a věrohodně vypovídají o spotřebitelově schopnosti dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Z logiky věci lze totiž očekávat, že spotřebitel, který chce získat úvěr, má tendenci svou majetkovou situaci prezentovat v lepším světle. Ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Věřitel i s ohledem na princip přiměřenosti nemá povinnost ověřovat pravdivost každého předloženého dokumentu, naopak má povinnost užívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Proces ověřování úvěruschopnosti spotřebitele by měl zanalyzovat jeho rozpočet a vždy by měl zahrnovat zjištění jeho příjmů i konkrétních výdajů. Proces zjišťování úvěruschopnosti by nebyl úplný, došlo-li by k nedůvodně rozdílnému přístupu mezi žadateli, navíc je nutné vzít v potaz i tu skutečnost, že osoby s vyššími příjmy mají vysoké (mnohdy i excesivní) výdaje.

29. Důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud. Pokud totiž spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ.

30. Další soukromoprávní sankcí neplatně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru tak je, že nárok na nesplacenou jistinu úvěru je vázán na novou dobu splatnosti (buď mezi účastníky dohodnutou anebo soudem určenou), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ proto věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některými poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

31. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že šetřila úvěruschopnost žalovaného řádně, tím spíše pak, že žalovaný v době sjednání smlouvy úvěruschopný byl. Žalobkyně sice v Příloze smlouvy vypočetla výdaje žalovaného, neuvedla však výši jeho měsíčního příjmu a výdaje samé pak nijak neověřila, neboť soudu nepředložila jediný dokument, z něhož by skutečnosti uváděné v prohlášení vyplývaly. Tím, že se žalobkyně ani její zástupce nedostavili k jednání, zbavili se možnosti vyslechnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o povinnost tvrdit a prokázat, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a žalovaný byl ke dni uzavření úvěrové smlouvy úvěruschopný. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž žalobkyně žalobou uplatněný nárok odvozuje, je absolutně neplatná. Rovněž tak žalobkyně nemohla být poučena, aby prokázala existenci platného závazku žalovaného z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , na jehož splnění měla být poukázána částka 31 296 Kč. Z provedených důkazů vyplynulo, že na účet žalovaného byla připsána pouze částka ve výši 14 654 Kč, zbývající finanční částka 31 296 Kč šla na vlastní účet žalobkyně (přičemž existenci takového závazku žalobkyně nezohlednila ani při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného) a 11 050 Kč na náhradu nákladů poskytovatele. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil pouze a jen o částku 14 654 Kč.

32. Věc se však neposoudí podle ustanovení o bezdůvodném obohacení § 2991 ObčZ, nýbrž dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, neboť upravuje soukromoprávní sankci nepoctivých poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a žalovaný coby spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (v podrobnostech viz shora).

33. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobkyně se žalovaný dostal do prodlení až s úhradou splátky splatné dne 15. 9. 2023, lze se oprávněně domnívat, že předchozích sedm splátek po 2 466 Kč, tj. 17 262 Kč, řádně uhradil. Celkem tak zaplatil žalobkyni více, než činil jeho majetkový prospěch z neplatné smlouvy (17 262 Kč – 14 654 Kč) a z titulu neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru již žalobkyni ničeho nedluží. Je to naopak žalobkyně, komu svědčí povinnost vydat částku 2 608 Kč, o níž se neoprávněně obohatila.

34. S ohledem na konstatované, kdy soud shledal účastníky uzavřenou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru neplatnou a majetkový prospěch nabytý žalovaným z neplatné smlouvy za vypořádaný již před zahájením řízení, nezbylo než podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Je věci žalovaného, zda svůj nárok na vrácení částky, jíž žalobkyni uhradil nad rámec svého neoprávněného majetkového prospěchu, uplatní.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na jejich zaplacení nepřiznal, neboť v řízení úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.