28 C 207/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 95 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od 26. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od 26. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od 26. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od 26. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od 26. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Chomutově dne 18. ledna 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný je na základě smlouvy o podnájmu zahradního domku č. , hodnota, s garáží na adrese , adresa, , vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále také „předmět nájmu“ nebo „zahradní domek“) ze dne 1. května 2024 jeho podnájemcem. Dle účastníky sjednané podnájemní smlouvy byl povinen hradit podnájemné ve výši , částka, měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním předmětu podnájmu ve výši , částka, měsíčně, tedy celkem , částka, měsíčně, s tím, že tato platba byla splatná vždy do 25. dne předchozího měsíce. Žalovaný předmět podnájmu převzal do užívání dne 1. května 2024, avšak od června 2024 přes četné urgence žalobce své platební povinnosti neplnil. Předmět podnájmu žalovaný opustil a žalobci není známo, na jaké adrese se zdržuje. Z toho důvodu pokládal za bezpředmětné zasílat žalovanému předžalobní výzvu, jíž by bez valného efektu pouze zvyšoval náklady řízení.

2. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 6. ledna 2026, k němuž se však žádný z účastníků bez omluvy nedostavil. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když přerušení řízení dle § 110 o. s. ř. soud s odkazem na ust. § 101 odst. 2 o.s.ř., podle něhož soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní, se v daném případě příčí účelu řízení, jímž je skončení věci v přiměřené lhůtě.

4. Soud ve věci provedl tyto důkazy: smlouvou o podnájmu zahradního domku ze dne 1. května 2024, uzavřenou mezi žalobcem jako podnajímatelem a žalovaným jako podnájemcem, předávacím protokolem ze dne 1. května 2024, potvrzujícím předání a převzetí předmětu podnájmu žalovaným, smlouvou mezi žalobcem a vlastníkem nemovitosti (nájemní smlouva) ze dne 1. listopadu 2022, podle které je žalobce řádným nájemcem předmětné nemovitosti a výpisem z katastru nemovitostí pro kat. území , adresa, [665169], list vlastnictví č. , hodnota, , prokazující vlastnické vztahy k předmětné nemovitosti.

5. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že vlastníkem zahradního domku č. , hodnota, na adrese , adresa, , Středočeský kraj, včetně příslušenství (garáže), zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, [, Anonymizováno, ] u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , je paní , jméno FO, , , adresa, , , adresa, .

7. Ze smlouvy o nájmu budovy ze dne 1. listopadu 2022 bylo zjištěno, že paní , jméno FO, jako pronajímatelka přenechala žalobci jako nájemci vyjma další nemovitosti i výše označený předmět nájmu do užívání a žalobce se naproti tomu zavázal platit pronajímatelce měsíční úhradu za užívání obou nemovitostí ve výši , částka, (slovy: třicet osm tisíc dvě stě devadesát korun českých) sestávající z nájemného ve výši , částka, měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním předmětu podnájmu ve výši , částka, měsíčně. Nájemné a zálohy na služby jsou splatné vždy do 25. kalendářního dne měsíce předcházejícího.

8. Ze smlouvy o podnájmu zahradního domku uzavřené dne 1. května 2024 soud zjistil, že žalobce jako podnajímatel (nájemce) a žalovaný jako podnájemce se písemně dohodli, že žalobce žalovanému přenechal do užívání výše uvedený zahradní domek č. , hodnota, na adrese , adresa, s příslušenstvím (garáž). Podle čl. V smlouvy o podnájmu, nazvaného "Výše a způsob úhrady podnájmu", se žalovaný jako podnájemce zavázal platit žalobci podnájemné ve výši , částka, měsíčně a zálohu na úhradu plnění poskytovaných s podnájmem (služby) ve výši , částka, měsíčně, celkem tedy , částka, měsíčně, a to vždy do 25. dne v měsíci, na jeden měsíc následující, tedy předem. Ze smlouvy o podnájmu dále vyplývá, že podnájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a podnájem vznikl dnem předání předmětu podnájmu žalovanému, tj. 1. května 2024.

9. Jak vyplynulo z předávacího protokolu, který je součástí podnájemní smlouvy a je oběma stranami podepsán, dne 1. května 2024 byl žalovanému předán předmět podnájmu do užívání. Společně se zahradním domkem žalobce žalovanému předal do užívání následující vybavení a zařízení: kuchyně: kombinovaný sporák, kuchyňská linka, koupelna: umyvadlo, wc, závěsná koupelnová skříňka, skříňka pod umyvadlo. Podnájemce podpisem protokolu prohlásil, že se seznámil s faktickým a právním stavem celého předmětu nájmu a tento stav mu plně vyhovuje, a je dostačující pro uspokojování jeho bytových potřeb, a souhlasí s předáním a převzetím předmětu podnájmu v takovém stavu, ve kterém se nachází.

10. Dle tvrzení žalobce žalovaný za období měsíců května a června 2024 své povinnosti z podnájemní smlouvy plnil řádně, od července 2024 však podnájemné a zálohy neplatil a žalobci dluží platbu za červenec 2024 splatnou dne 25. 6. 2024, za srpen 2024 splatnou dne 25. 7. 2024, za září 2024 splatnou dne 25. 8. 2024, za říjen 2024 splatnou dne 25. 9. 2024 a za listopad 2024 splatnou dne 25. 10. 2024. Celková výše dluhu žalovaného tak činí , částka, (5 měsíců x , částka, ).

11. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný neuhradil ani kauci ve výši , částka, , kterou byl povinen uhradit podle smlouvy, nárok na její zaplacení však předmětem řízení nebyl, proto soud v tomto ohledu žádná skutková zjištění nečinil.

12. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaného opakovaně upozornil, že dluh bude vymáhán soudně, žalovaný však tato upozornění ignoroval. Žalobce neučinil písemnou předžalobní výzvu, což zdůvodnil tím, že žalovanému stále chodí dopisy na adresu předmětu podnájmu, žalovaný se tu však nezdržuje a aktuální adresa žalovaného není žalobci známa. Žalobce uvedl, že zasílání předžalobní upomínky na místo, kde se žalovaný nezdržuje, by představovalo nesmyslné navyšování nákladů, a současně by to bylo fakticky neúčinné, neboť by se do dispozice žalovaného fakticky nedostala. Žalobce zdůraznil, že žalovaného o záměru soudního vymáhání opakovaně informoval osobně.

13. Na základě provedeného dokazování soud má za prokázaný tento skutkový stav:

14. Žalobce je na základě smlouvy o nájmu ze dne 1. listopadu 2022 řádným nájemcem zahradního domku č. , hodnota, na adrese , adresa, , Středočeský kraj, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , ve vlastnictví paní , jméno FO, . Dne 1. května 2024 uzavřeli žalobce jako podnajímatel a žalovaný jako podnájemce smlouvu o podnájmu tohoto zahradního domku s příslušenstvím na dobu neurčitou. Podle smlouvy o podnájmu se žalovaný zavázal platit žalobci podnájemné ve výši , částka, měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním předmětu podnájmu ve výši , částka, měsíčně, celkem tedy , částka, měsíčně, a to vždy předem do 25. dne předchozího měsíce. Žalovaný převzal předmět podnájmu dne 1. května 2024, což dokládá předávací protokol podepsaný oběma stranami. Žalovaný řádně neuhradil podnájemné a zálohy na služby za období července 2024 až listopadu 2024 včetně, čímž mu vznikl dluh k žalobci ve výši celkem , částka, . Splatnost jednotlivých plateb nastala za červenec 2024 dne 25. 6. 2024, za srpen 2024 dne 25. 7. 2024, za září 2024 dne 25. 8. 2024, za říjen 2024 dne 25. 9. 2024 a za listopad 2024 dne 25. 10. 2024. Žalovaný byl žalobcem opakovaně ústně upozorněn na existenci dluhu a na záměr jeho soudního vymáhání. Žalovaný dluh ani po doručení žaloby neuhradil, k žalobě se nevyjádřil a k nařízenému jednání nedostavil.

15. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

16. Právní vztah mezi žalobcem a vlastníkem předmětné nemovitosti je založen smlouvou o nájmu nemovitostí, tedy i zahradního domku č. , hodnota, , ze dne 1. listopadu 2022. Tato smlouva je platným právním titulem, na jehož základě je žalobce oprávněn předmět nájmu užívat.

17. Nájem zahradního domku se řídí obecnou úpravou nájmu obsaženou v § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.z."). Jelikož se jedná o nemovitost sloužící k bydlení, použijí se subsidiárně i ustanovení o nájmu bytu upravená v § 2235 a násl. o.z.

18. Podle § 2201 o.z., „Nájemní smlouvou přenechává pronajímatel věc nájemci k dočasnému užití a nájemce se zavazuje platit za to nájemné.

19. Předmětná nájemní smlouva obsahuje všechny zákonem stanovené podstatné náležitosti a je platná.

20. Soud se dále zabýval tím, zda žalobce jako nájemce mohl platně přenechat předmět nájmu do užívání, tj. podnájmu, žalovanému, resp. zda byl k podnájmu nutný souhlas pronajímatele (vlastníka nemovitosti) a jaké právní následky má jeho případná absence.

21. Podnájem je upraven v obecné části úpravy nájmu v § 2215 o.z., podle jehož dikce může nájemce zřídit třetí osobě k pronajaté věci právo ji užít nebo požít jen se souhlasem pronajímatele. Zákonodárce tedy v obecné rovině vyžaduje k platnosti podnájmu souhlas pronajímatele.

22. Pro nájem bytu (a analogicky i pro nájem zahradního domku sloužícího k bydlení) obsahuje občanský zákoník ve zvláštní části úpravy nájmu bytu v § 2274 a § 2275 o.z. specifickou úpravu podnájmu.

23. Podle § 2274 o.z. „Nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.“24. Podle § 2275 odst. 1 o.z. „V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.“25. Z těchto ustanovení vyplývá, že pokud nájemce v bytě sám trvale bydlí, může dát do podnájmu část bytu i bez souhlasu pronajímatele (§ 2274 o.z.). Naopak pokud nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát do podnájmu byt nebo jeho část jen se souhlasem pronajímatele (§ 2275 odst. 1 o.z.).

26. Z předložených důkazů, zejména z nájemní smlouvy mezi žalobcem a vlastníkem nemovitosti, vyplývá, že žalobce má trvalé bydliště na adrese , adresa, , tedy na jiné adrese než je předmět podnájmu (, adresa, ). Z obsahu podnájemní smlouvy je pak zřejmé, že žalobce přenechal žalovanému do podnájmu celý zahradní domek, nikoli pouze jeho část. Z uvedeného vyplývá, že žalobce v předmětném zahradním domku sám trvale nebydlel a dal do podnájmu celý objekt (nikoli jen jeho část). V takovém případě byl podle § 2275 odst. 1 o.z. k podnájmu zapotřebí souhlas pronajímatele.

27. Žalobce výslovný písemný souhlas pronajímatele (vlastníka nemovitosti) s podnájmem předmětného zahradního domku žalovanému nedoložil. Z nájemní smlouvy ze dne 1. listopadu 2022 vyplývá, že podle čl. VI této smlouvy, nazvaného "Práva a povinnosti smluvních stran", se pronajímatel a nájemce dohodli, že předmět nájmu je způsobilý k dohodnutému způsobu užívání, je v dobrém stavu a je plně funkční, nájemce předmět nájmu řádně udržuje, provádí a hradí běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním předmětu nájmu, nájemce a další osoby, jimž umožnil vstup do předmětu nájmu (spolubydlící, návštěvy, poskytovatelé dalších služeb atd.), jsou povinni používat pronajaté prostory jen takovým způsobem, aby nedošlo k poškození předmětu nájmu. Toto ustanovení nájemní smlouvy naznačuje, že nájemní smlouva sama připouští, aby nájemce do předmětu nájmu vpustil další osoby, včetně "spolubydlících". Pojem "spolubydlící" lze v kontextu výkladu smlouvy chápat tak, že pronajímatel je předem v souladu s tím, že nájemce umožní bydlet v předmětu nájmu i dalším osobám. Přestože nájemní smlouva výslovně neobsahuje formulaci "souhlas s podnájmem", z jejího obsahu vyplývá, že pronajímatel předpokládal, že předmět nájmu bude užíván nejen nájemcem samotným, ale i dalšími osobami, které nájemce do předmětu vpustí.

28. Ze smlouvy o podnájmu vyplývá, že žalobce je nájemcem celého zahradního domku, který pronajímá od vlastníka nemovitosti. V čl. I nájemní smlouvy, nazvaném "Úvodní ustanovení", pronajímatel prohlašuje, že je řádným nájemcem zahradního domku. Z uvedeného vyplývá, že žalobce je nájemcem celé budovy/zahradního domku a tuto budovu jako celek dal do podnájmu žalovanému. Nelze tedy uzavřít, že by předmětem podnájmu byla pouze "část" bytu/domku ve smyslu § 2274 o.z., neboť podle tohoto ustanovení může nájemce dát do podnájmu část bytu i bez souhlasu pronajímatele, pokud v bytě sám trvale bydlí.

29. Jelikož žalobce v předmětném domku sám trvale nebydlel (má trvalé bydliště jinde) a dal do podnájmu celý domek, výjimka ze souhlasu pronajímatele podle § 2274 o.z. se uplatnit nemůže.

30. Soud však dospěl k závěru, že ačkoli v projednávané věci neexistuje výslovný písemný souhlas pronajímatele (vlastníka nemovitosti) s konkrétním podnájmem ve prospěch žalovaného, z obsahu nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a pronajímatelem vyplývá, že pronajímatel již v době sjednání nájemní smlouvy předpokládal, že předmět nájmu bude užíván i dalšími osobami, které nájemce do předmětu vpustí ("spolubydlícími"). Extenzivním výkladem tohoto ustanovení nájemní smlouvy by tak bylo lze dospět k závěru, že žalobce vyslovil předběžný obecný souhlas s tím, aby nájemce přenechal předmět nájmu do užívání třetí osobě podnájemní smlouvou. V takovém případě je podnájemní smlouva mezi žalobcem a žalovaným bez dalšího platná.

31. Ovšem i v případě zužujícího jazykového výkladu nájemní smlouvy je třeba vycházet z toho, že podle ustálené judikatury Nejvyššího i právní doktriny nemá absence souhlasu pronajímatele s podnájmem vliv na platnost podnájemní smlouvy mezi nájemcem a podnájemcem (§ 580 odst. 2 o.z.), nýbrž má význam pouze ve vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem. Podnájemní smlouva uzavřená bez souhlasu pronajímatele je tedy mezi jejími stranami platná, nemá však účinky vůči pronajímateli.

32. V komentářové literatuře k § 2215 o.z. se uvádí: „Absence souhlasu (rozuměj pronajímatele) nemá vliv na platnost podnájemní smlouvy (§ 580 odst. 2). Podnájemní smlouva uzavřená bez souhlasu pronajímatele nemá vůči němu žádné účinky.“ (Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck 2014, s. 1752.). S odkazem na rozvedené důvody dospěl soud k závěru, že podnájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným dne 1. května 2024 je platná a zavazuje žalovaného k plnění povinností z ní vyplývajících.

33. Předmět podnájmu byl žalovanému předán a žalovaným převzat dne 1. května 2024, jak vyplývá z předávacího protokolu, který je nedílnou součástí podnájemní smlouvy a je oběma stranami podepsán. Předáním a převzetím předmětu podnájmu vznikly stranám jejich práva a povinnosti z podnájemní smlouvy, zejména žalovanému právo užívat předmět podnájmu podle smlouvy a spolu s ním rovněž povinnost platit podnájemné a zálohy na služby, žalobci pak právo na úhradu podnájemného a sjednaných záloh.

34. Podnájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Z hlediska maximální doby trvání podnájmu je třeba vycházet z § 2278 o.z., který stanoví, že podnájem skončí nejpozději s nájmem.

35. Dle § 2277 o.z. „Podnájem končí společně s nájmem. Končí-li nájem, sdělí to nájemce podnájemci s uvedením rozhodných skutečností; jimi jsou zejména den skončení nájmu a popřípadě i délka výpovědní doby a počátek jejího běhu.“36. Z uvedených ustanovení vyplývá, že podnájem je vztahem akcesorickým (závislým) na nájmu a nemůže trvat déle než hlavní nájemní vztah. V projednávané věci je nájemní smlouva mezi žalobcem a vlastníkem nemovitosti uzavřena na dobu neurčitou a je nadále účinná. Podnájemní smlouva mezi žalobcem a žalovaným tedy mohla platně existovat ve sporném období (červenec až listopad 2024).

37. Podle čl. V smlouvy o podnájmu se žalovaný jako podnájemce zavázal platit podnájemné ve výši , částka, měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním předmětu podnájmu ve výši , částka, měsíčně, celkem , částka, měsíčně. Tato částka byla sjednána jako měsíční platba a její výše je jasně a určitě stanovena ve smlouvě. Strany si ji svobodně sjednaly v rámci smluvní volnosti (§ 1 odst. 2 o. z.).

38. Výše podnájemného je upravena v § 2246 a násl. o.z., a nestanoví žádné omezení výše podnájemného. V komentářové literatuře k § 2215 o.z. se uvádí: "Jde-li o úplatný vztah, zákon neomezuje výši podnájemného, např. že nemůže být vyšší než nájemné." Podnájemné v částce , částka, měsíčně tak bylo sjednáno platně.

39. Co se týče záloh na služby ve výši , částka, měsíčně, soud se zabýval tím, zda má žalobce právo domáhat se jejich úhrady, když netvrdí, že provedl vyúčtování služeb.

40. Obecně platí, že vztah mezi podnajímatelem a podnájemcem se ve věci záloh na služby řídí subsidiárně úpravou o nájmu bytu (§ 2235 a násl. o.z.) a dále zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“ nebo „zákon o službách“). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 6. 6. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3841/2022, vyložil, že „Jestliže si účastníci ve smlouvě o podnájmu bytu dohodli povinnost podnájemce platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a povinnost nájemce náklady na služby v daném období (minimálně jedenkrát ročně) vyúčtovat, aniž stanovili pravidla pro náležitosti vyúčtování, je třeba vyúčtování vyhotovit podle § 7 PlnByt." Dále Nejvyšší soud v témže rozsudku uvedl: „Zákon č. 67/2013 Sb. upravuje vyúčtování služeb mezi pronajímatelem a nájemcem (§ 2 zákona), ale není důvod, aby nebyl použit subsidiárně i na vztah podnájmu bytu, jestliže si jeho účastníci dohodli povinnost podnájemce platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a povinnost nájemce náklady na služby v daném období (minimálně jedenkrát ročně) vyúčtovat.“ Z ustálené judikatury vyplývá, že dokud pronajímatel (zde podnajímatel) neprovede vyúčtování záloh na služby, nemá právo domáhat se úhrady nedoplatku po vyúčtování. Tento závěr však neznamená, že by pronajímatel (podnajímatel) nemá právo domáhat se úhrady samotných záloh, které jsou splatné průběžně.

41. Povinnost hradit zálohy na služby je samostatnou povinností nájemce/podnájemce, která vzniká na základě smlouvy a je splatná v dohodnutých termínech. Zálohy jsou placeny předem jako předpokládaná částka na úhradu budoucích služeb, které budou následně vyúčtovány. Teprve po provedení vyúčtování služeb za určité období (zpravidla za kalendářní rok) vzniká právo domáhat se případného nedoplatku nebo povinnost vrátit případný přeplatek. Do doby vyúčtování je však podnájemce povinen hradit sjednané zálohy v dohodnuté výši a termínech.

42. V projednávané věci žalobce netvrdil, že provedl vyúčtování služeb za sporné období (květen až listopad 2024). Neboť se žalobce domáhá pouze úhrady záloh, nikoli nedoplatku na základě provedeného vyúčtování, byť byl povinen je řádně a včas provést, je takový nárok důvodný.

43. Podle § 2251 odst. 1 o.z. „Nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.“44. Toto ustanovení jednoznačně upravuje, že nájemce (resp. podnájemce v podnájemním vztahu) je povinen platit zálohy na služby společně s nájemným. Zálohy jsou splatné předem a nezávisle na vyúčtování. Právo domáhat se úhrady záloh na služby tak lze do doby, než bylo provedeno vyúčtování služeb, z něhož vyplyne, zda vznikl nedoplatek nebo přeplatek.

45. Podle § 2252 odst. 2 o.z. „Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni; není-li ujednána jiná doba, jsou splatné do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.“ Toto ustanovení upravuje splatnost nedoplatku nebo přeplatku, který vznikne po vyúčtování záloh. Dokud není vyúčtování provedeno, není známo, zda vznikl nedoplatek nebo přeplatek. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce má právo domáhat se po žalovaném úhrady záloh na služby ve výši , částka, měsíčně za sporné období (červenec až listopad 2024), neboť žalovaný netvrdil a ze spisu nevyplynulo, že již provedl řádné vyúčtování služeb.

46. Žalobce se žalobou nedomáhá nedoplatku z vyúčtování, nýbrž úhrady samotných záloh, které měl žalovaný podle smlouvy platit měsíčně předem. Byť je zřejmé, že žalobce porušil svou povinnost vyúčtování provést, a žalovaný jako podnájemce má nástroje, jak žalobce jako podnajímatele k řádnému vyúčtování záloh přimět, do doby, než tak žalobce učiní, je žalobou uplatněný nárok je v souladu se zákonem a judikaturou.

47. Podle čl. V smlouvy o podnájmu je podnájemné a záloha na služby splatná do 25. dne v měsíci, na jeden měsíc následující, tedy předem. Splatnost jednotlivých plateb byla ve smlouvě jasně a určitě stanovena, takže je nepochybné, kdy měl žalovaný své platební povinnosti splnit. Žalovaný ve sjednaných termínech splatnosti dlužné částky nezaplatil, ačkoli žalobce svou povinnost ze smlouvy splnila a žalovanému umožnil předmět podnájmu užívat.

48. Podle § 1968 odst. 1 o.z. „Není-li plnění poskytnuto řádně a včas, je dlužník v prodlení; to platí, jde-li o peněžitý dluh, i když důvod, pro který nebylo plněno, dlužník nezavinil.“49. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou podnájemného a záloh na služby za červenec 2024 od 26. června 2024, za srpen 2024 od 26. července 2024, za září 2024 od 26. srpna 2024, za říjen 2024 od 26. září 2024 a za listopad 2024 od 26. října 202450. Podle § 1970 odst. 1 o.z. „Dlužník, který je v prodlení se splněním peněžitého dluhu, je povinen zaplatit věřiteli úroky z prodlení.“51. Žalobce se oprávněně domáhá zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po smlouvou stanoveného dne splatnosti až do úplného zaplacení.

52. Soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že podnájemní smlouva mezi žalobcem a žalovaným je platná a zavazuje žalovaného k plnění jeho povinností z ní vyplývajících. Žalovaný byl povinen podle smlouvy platit žalobci měsíčně , částka, (, částka, podnájemné + , částka, zálohy na služby), a to vždy do 25. dne předchozího měsíce, svou povinnost však v červenci až listopadu 2024 nesplnil, čímž se dostal do prodlení. Žalobce má proto právo domáhat se úhrady dlužných částek včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti každé dlužné platby. Soud proto shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu a žalovanému výrokem I. rozsudku uložil povinnost zaplatit žalobci požadovanou částku , částka, včetně zákonného úroku z prodlení dle nař. vlády č. /.

53. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) „Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.“ Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, v řízení byl proto neúspěšný žalovaný a podle citovaného ustanovení má tedy žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobce nebyl v řízení zastoupen advokátem a uplatnil nárok na paušální náhradu hotových výdajů (režijní paušál) za sepsání žaloby. Vyhláška č. 254/2015 Sb. upravuje paušální náhradu, která náleží nezastoupenému účastníku, který nedoložil konkrétní výši hotových výdajů. Soud proto žalobci přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši , částka, za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

54. V projednávané věci soud přiznal žalobci náklady řízení i přesto, že žalobce předžalobní výzvu nedoložil a v žalobě uvedl konkrétní důvody, pro které ji žalovanému nezasílal (dle jeho tvrzení nemožnost účinného doručení a neúčelnost takového kroku). Protože žalovaný dluh neuhradil ani poté, co mu byla žaloba doručena a byl tak se svým závazkem i soudním uplatněním nároku nepochybně seznámen, účel § 142a o. s. ř. (tj. motivovat dlužníka k dobrovolnému splnění a předejít soudnímu sporu) se v daném případě již nemohl naplnit. Za této situace soud (s ohledem na konkrétní okolnosti případu) neshledal důvod, aby žalobci náklady řízení nepřiznal, resp. považoval za přiléhavé rozhodnout o náhradě nákladů tak, jak je uvedeno ve výroku.55. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.