28 C 213/2022

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od 1.5.2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývající části předmětu řízení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 3. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 500 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, to však žalobkyně není schopna doložit. V jejich rámci pak předchůdkyně žalobkyně dne 3. 2. 2012 poukázala na bankovní účet žalovaného pod VS shodným s jeho rodným číslem částku 2 500 Kč. Pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel smlouvou ze dne 1. 1. 2021 žalobkyni. Ta žalovanou o zaplacení prostřednictvím svého zástupce upomenula, a však marně. Soud ve věci nařídil jednání na 1. 11. 2022, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu přezkoumal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastnic. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] 3. 2. 2012 z účtu jmenované společnosti poukázala částku 2 500 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] pod VS [číslo] které je shodné s rodným číslem žalovaného. Podle smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne 1. 1. 2021 původní věřitel pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni, což, jak je zřejmé z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 a podacího lístku z téhož dne, žalovanému písemně oznámil a žalovanou vyzval k zaplacení. Právním posouzením shora uvedeného skutkového závěru dospěl soud závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce (o spotřebitelském úvěru), a to ani tím způsobem, o kterém se žalobkyně zmiňovala v žalobě, tedy distančním způsobem za použití prostředků komunikace na dálku. Plní-li účastník nedostatečně svou důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), nemůže být odsouzen k neúspěchu bez toho, aby byl soudem poučen o následcích nesplnění procesních povinností (§ 118a o.s.ř.). Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn.

III. ÚS 2848/10 však upravuje ustanovení § 118a o.s.ř. jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. Března 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). V projednávané věci, kdy soud jen z žalobkyní předložených listin nemohl mít za prokázané, kdy se výzva žalobkyně či její právní předchůdkyně k plnění dostala do dispozice žalovaného, a pro nepřítomnost žalobkyně, potažmo jí zvoleného zástupce u jednání, nemohl být nedostatek důkazní aktivity zhojen cíleným poučením strany žalující, soudu nezbylo než uzavřít, že žalobkyně tvrzené skutečnosti o tom, že se žalovaný seznámil s výzvou k plnění, oznámením o postoupení pohledávky či předžalobní výzvou, jakkoli je zřejmé, že byla odeslána, neprokázala. Podle hlavy II. – ustanovení Přechodných a závěrečných – oddílu 1 - Přechodných ustanovení – oddílu 1 – všeobecných ustanovení - § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není - li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto při posouzení žalobou uplatněného nároku postupoval podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle § 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch z nepoctivých zdrojů. V projednávané věci soud žalobkyni uvěřil, že předchůdkyně žalobkyně žalovanémui poukázala na účet částku ve výši 2 500 Kč, na níž dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho. Protože žalobkyně má vůči žalovanému pouze právo na zaplacení toho, co mu bez právního důvodu plnila, tedy částky 2 500 Kč, soud žalobě co do zaplacení této částky vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný byla od 30. 4. 2022, tedy ode dne následujícího, kdy se poslední den odběrní lhůty mohl seznámit se žalobou, která je prvou výzvou k plnění, jež se dostala do jeho dispozice, povinen žalobkyni plnit, soud žalobkyni podle § 1970 přiznal i příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. Neboť žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, což vzhledem ke zjištěnému okamžiku prodlení nebylo případné, soud jsa vázán jejím návrhem, žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ode dne 1. 5. 2022 ve výši 8,25 % ročně přesto, že dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. byl v rozhodné době zákonný úrok z prodlení vyšší. Ve zbývající části předmětu řízení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.