28 C 238/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 9 264,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 250 Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 4 014,5 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 746,24 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 623,94 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 428,53 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 9 264,50 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “) uzavřela dne 18. 2. 2022 se žalovanou, po řádném prověření její úvěruschopnosti, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované v hotovosti při podpisu smlouvy poskytla částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši 8 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž splatnost prvé splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a následujících splátek dle odst. 1. 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Poslední splátka měla být uhrazena dne 18. 4. 2023. Žalovaná do sjednané doby splatnosti závazek k , Anonymizováno, nesplnila, když uhradila pouze částku ve výši 4 750 Kč, z níž byla částka 2 253,76 Kč alokována na jistinu a částka 2 496,24 Kč na příslušenství. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 13 842 Kč, kterou představoval zůstatek jistiny ve výši 7 746,24 Kč a zůstatek smluvního příslušenství ve výši 6 095,76 Kč. Pro porušení povinnosti žalované úvěr splácet uplatnil původní věřitel za dobu od 19. 4. 2023 do 31. 10. 2023 právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, tj. ve výši 1 818,26 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou žalobkyni.

2. Soud ve věci nařídil jednání na 10. 10. 2024, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnost účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Dle žádosti o úvěr sepsané na předem připraveném formuláři , Anonymizováno, podepsané žalovanou dne 18. 2. 2022 žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč na dobu 14 měsíců splatný v měsíčních splátkách po 1 328Kč vždy 22. dni v měsíci. Ke svým poměrům žaovanáí uvedla, že je v invalidním důchodu a zaškrtla, že předložila výpisu z bankovního účtu a jiný blíže neurčený doklad. Dále doplnila hůlkovým písmem, že předložila oznámení o důchodu a složenky. K měsíčním příjmům uvedla, že dosahuje částka 22 823 Kč a sestává z důchodu ve výši 9 357 Kč, ostatních státních příspěvků ve výši 4 924 Kč, a jiného příjmu, který označila „, Anonymizováno, “ ve výši 8 542 Kč. Celkové měsíční výdaje žalované činí 12 090 Kč, z toho na bydlení v nájemním bytě a energie vynaloží 3 000 Kč, na dopravu jídlo a osobní náklady 9 090 Kč. Uvedla rovněž, že má základní vzdělání, dvě vyživovací povinnosti a má bankovní účet č. , č. účtu, . Žádost se žalovanou sepisovala obchodní zástupkyně , jméno FO, .

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že , Anonymizováno, jako věřitel a žalovaná jako klient uzavřely dne 18. 2. 2022 smlouvu, jíž se , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč vyplacený v hotovosti při podpisu smlouvy splatný spolu s úrokem ve výši 507 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč, tj. 8 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč vždy k 18. dne každého měsíce, počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Smlouvu za předchůdkyni žalobkyně podepsala obchodní zástupkyně , jméno FO, .

6. Z výpisu z úvěrového účtu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyplývá, že úvěrovému případu bylo přiděleno číslo , hodnota, , individuální číslo smlouvy , Anonymizováno, . Hotovostní úvěr byl žalované poskytnut 18. 2. 2022, splatný byl dne 18. 4. 2023, splatnost nejstarší nezaplacené splátky byla dne 18. 5. 2022. Výše poskytnutého úvěru činila 10 000 Kč, celková splatná částka dle uzavřené smlouvy činila 18 592 Kč. Počet splátek úvěr je 14 a jméno dlužníka je , Jméno žalované, . Uvedeno je rovněž rodné číslo a adresa bydliště. Datum poslední řádné splátky je 18. 5. 2022. Jistina ke dni postoupení činila 7 746,24 Kč, smluvní úrok ke dni postoupení 320,90 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ke dni postoupení 989,15 Kč, poplatek za sjednání úvěru ke dni postoupení 3 500 Kč, inkasní poplatek ke dni postoupení 1 285,71 Kč, smluvní úrok po splatnosti úvěru ke dni postoupení 593,23 Kč, smluvní pokuta ke dni postoupení 3 500 Kč, zákonný úrok z prodlení ke dni postoupení 1 1356,40 Kč, paušální náklady ke dni postoupení 500 Kč a sankce ke dni postoupení 3 000 Kč.

7. Dle výpisů úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky zpracovaného ke dni 23. 4. 2024 žalobkyní byla k případu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 12. 2. 2024 realizována cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 16. 12. 2023 postoupila , Anonymizováno, , Anonymizováno, pohledávku za žalovanou žalobkyni. Z Potvrzení o provedení transakce vyplývá, že úplatu za postoupené pohledávky žalobkyně , Anonymizováno, řádně uhradila.

9. Dle Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024 adresované žalované předchůdkyní žalobkyně (, Anonymizováno, ) byla pohledávka za žalovanou vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 22 571,63 Kč postoupena společnosti žalobkyni. Žalovaná byl vyzvána k zaplacení dlužné částky.

10. Dle poštovního podacího archu byla zásilka adresovaná žalované předána k poštovní přepravě jako doporučená dne 3. 1. 2024.

11. Dle Upomínky žalobkyně dne 5. 2. 2024 žalovanou písemně vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 22 717,13 Kč v dodatečné lhůtě a předeslal, že v případě jejího marného uplynutí žalobkyně předá případ advokátní kanceláři.

12. Dle Výzvy před podáním žaloby zástupce žalobkyně dne 9. 4. 2024 písemně vyzval k zaplacení dlužné částky ve výši 22 526,43 Kč v dodatečné lhůtě a předeslal, že v případě jejího marného uplynutí se žalobkyně obrátí s nárokem na soud.

13. Vzhledem k tomu, že si skutková zjištění vyplývající z jednotlivých důkazů vzájemně neodporují, soud na ně pro stručnost odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům:

15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy má za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. V projednávaném případě žalobkyně prokázala, že smlouva mezi , Anonymizováno, a žalovanou byla uzavřena písemně a předchůdkyně žalobkyně žalované předala hotovost ve výši 10 000 Kč. Další povinností , Anonymizováno, bylo zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované.

23. Věřitel má povinnost při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jak z informací dodaných spotřebitelem, tak z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů při respektování principu přiměřenosti a v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování práv spotřebitele na ochranu jeho osobních údajů. Zjištěny by měly být informace o příjmech spotřebitele ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost, výživu dětí, případně nákladech na již existující závazky. Výsledkem je pak takové zjištění, že s ohledem na frekvenci splátek (týdenní, měsíční či kvartální) zůstane či nezůstane spotřebiteli v jeho osobním (domácím) rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. V zásadě nelze zanalyzovat jen jednu stranu rozpočtu spotřebitele (například příjmy) s tím, že výdaje lze přepokládat ve standardní výši. Nelze vycházet jen ze subjektivního popisu spotřebitele, nýbrž jeho tvrzení je nutné konkrétními doklady zobjektivizovat. V tomto případě nelze hovořit o opakovaném prohlášení téhož obsahu, jedná se o doklady vydané spotřebiteli třetí stranou, které objektivně a věrohodně vypovídají o spotřebitelově schopnosti dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Z logiky věci lze totiž očekávat, že spotřebitel, který chce získat úvěr, má tendenci svou majetkovou situaci prezentovat v lepším světle. Ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Věřitel i s ohledem na princip přiměřenosti nemá povinnost ověřovat pravdivost každého předloženého dokumentu, naopak má povinnost užívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Proces ověřování úvěruschopnosti spotřebitele by měl zanalyzovat jeho rozpočet a vždy by měl zahrnovat zjištění jeho příjmů i konkrétních výdajů. Proces zjišťování úvěruschopnosti by nebyl úplný, došlo-li by k nedůvodně rozdílnému přístupu mezi žadateli, navíc je nutné vzít v potaz i tu skutečnost, že osoby s vyššími příjmy mají vysoké (mnohdy i excesivní) výdaje.

1. Důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Ust. § 87 odst. 1 ZSÚ je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

24. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení dle § 87 ZSÚ soud. Pokud totiž spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ. Další soukromoprávní sankcí neplatně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru je, že nárok na nesplacenou jistinu úvěru je vázán na novou dobu splatnosti (buď mezi účastníky dohodnutou anebo soudem určenou), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některými poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

25. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně šetřila úvěruschopnost žalované řádně, tím spíše pak, že žalovaná v době sjednání smlouvy úvěruschopná byla, neboť vyjma žádosti o úvěr nepředložila jediný doklad o tom, že žalovaná uváděné skutečnosti o svých osobních a majetkových poměrech jakýmkoli validním způsobem osvědčila. Tím, že se žalobkyně ani její zástupce nedostavili k jednání, zbavili se možnosti vyslechnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o povinnost tvrdit a prokázat, že předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a žalovaná byla ke dni uzavření úvěrové smlouvy závazky z ní vyplývající schopna plnit. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž žalobkyně žalobou uplatněný nárok odvozuje, je absolutně neplatná, a plnění na jejím základě poskytnutá jsou neoprávněným majetkovým prospěchem. Dle tvrzení i provedených důkazů předchůdkyně žalobkyně žalované poukázala 10 000 Kč. Žalovaná tak žalobkyni po započtení splacených 4 750 Kč zůstává dlužna 5 250 Kč, které je povinna jí jako právní nástupkyni původního věřitele vrátit.

26. Věc se však neposoudí podle ustanovení o bezdůvodném obohacení § 2991 ObčZ, nýbrž dle shora konstatovaného ust. § 87 odst. 1 ZSÚ. Nelze totiž přehlédnout, že zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální úpravu v poslední větě § 87 odst. 1, podle níž je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, neboť upravuje soukromoprávní sankci nepoctivých poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a žalovaná coby spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 1879 Obč věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě.

28. Žalobkyně prokázala, že na ni pohledávka za žalovanou přešla z původního věřitele na základě postupní smlouvy, a je tak ve věci aktivně legitimována domáhat se nároku na vrácení jistiny úvěru z neplatné smlouvy.

29. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovanou nevyzývala, aby poskytnutou jistinu úvěru dle neplatné smlouvy v určité lhůtě vrátila, ani se s ním nepokoušela na době splatnosti dohodnout, a žalovaná se k jednání soudu nedostavila a nemohla tak vyslechnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že je povinna tvrdit a prokázat, jaké jsou její možnosti k zaplacení dlužné částky, soud žalované uložil dlužnou částku uhradit ve lhůtě šesti měsíců, kterou lze bez znalosti aktuálních osobních i majetkových poměrů žalované považovat vzhledem k výši dlužné částky ještě za přiměřenou možnostem běžného dlužníka a tím vyvolal splatnost dosud nesplatné pohledávky.

30. Ve zbývající části předmětu řízení představované zbývající jistinou, poplatkem za sjednání úvěru a inkaso splátek, úrokem z úvěru, zákonným úrokem z prodlení a smluvní pokutou v celé požadované výši soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť v řízení byla úspěšnější žalovaná, jíž dle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.