28 C 268/2021

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 146 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 146 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 146 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni ve výroku shora uvedenou částku s tvrzením, že žalovaná uzavřela dne 11. 1. 2019 se žalobkyní smlouvu o poskytování služeb, na jejímž základě získal nezletilý syn žalované, [jméno] [příjmení], oprávnění využívat nabídku knihovny včetně absenční výpůjčky knihovních dokumentů. Syn žalované si v oddělení dětské literatury dne 8. 3. 2019 vypůjčil 1 knihu a dne 9. 5. 2019 dvě knihy, celkem tedy 3 knižní tituly. Jelikož žalovaná, resp. její nezletilý syn, vypůjčené tituly nevrátili ve lhůtě do 30 dnů, vyzývala žalobkyně žalovanou k jejich vrácení. Ani přes opakované urgence žalobkyně, žalovaná vypůjčené tituly nevrátila a proto požaduje žalobkyně nahradit jejich cenu ve výši 767 Kč, přičemž za ztrátu knih požaduje poplatek ve výši 150 Kč (kus á 50 Kč) a sankční poplatek za vymáhání ve výši 229 Kč. Žalovaná ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatila ničeho.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Podle doložené přihlášky čtenáře, kterou žalovaná jako zákonný zástupce nezletilého [jméno] [příjmení] podepsala dne 11. 1. 2019, souhlasila žalovaná s platným zněním knihovního řádu. Podle knihovního řádu platného od 16. října 2020 činí výpůjční lhůta pro absenční výpůjčky 30 dní. Jestliže uživatel nevrátí knihovní jednotku půjčenou absenčně ve stanovené výpůjční lhůtě, zaplatí knihovně sankční poplatky účtované podle doby překročení řádné výpůjční lhůty. Výše těchto poplatků je stanovena v Ceníku, ve kterém stanovila knihovna výši poplatku za 1. upomínku částkou 15 Kč, poplatku za 2. upomínku částkou 30 Kč, poplatku za 3. upomínku částkou 60 Kč a poplatku za 4. upomínku částkou 120 Kč. Za ztrátu knihovní jednotky byl stanoven poplatek ve výši 50 Kč a zároveň byla stanovena povinnost zaplatit aktuální cenu ztracené knihovní jednotky. O povinnosti nahradit aktuální cenu nevrácených knihovních jednotek včetně poplatků za ztrátu a sankčních poplatků za odeslané upomínky informovala žalobkyně žalovanou v předžalobní výzvě ze dne 12. 10. 2020.

5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná jako zákonný zástupce nezletilého podepsala dne 11. 1. 2019 Přihlášku čtenáře mladšího 15 let, na základě čehož se žalobkyně zavázala synovi žalované poskytovat knihovnické služby za podmínek stanovených Knihovním řádem. Syn žalované se oproti tomu zavázal dodržovat povinnosti stanovené Knihovním řádem, a žalovaná na sebe vzala závazek uhradit za syna všechny dluhy, pokud je sám neuhradí. Nezletilý si v oddělení dětské literatury dne 8. 3. 2019 vypůjčil 1 knihu a dne 9. 5. 2019 dvě knihy, celkem tedy 3 knižní tituly, které byl povinen vrátit do 30 dnů, avšak vypůjčené knihy nebyly žalobkyni vráceny. Podle předžalobní výzvy ze dne 12. 10. 2020 byli syn žalované a žalovaná vyzváni k zaplacení částky ve výši 1 146 Kč sestávající z náhrady ceny ve výši 767 Kč, poplatku za ztrátu ve výši 150 Kč (kus á 50 Kč) a sankčního poplatku za vymáhání ve výši 229 Kč.

6. Podle § 31 o. z. má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku.

7. Podle § 32 odst. 1 o. z. udělil-li zákonný zástupce nezletilému, který nenabyl plné svéprávnosti, ve shodě se zvyklostmi soukromého života souhlas k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu, je nezletilý schopen v mezích souhlasu sám právně jednat, pokud to není zákonem zvlášť zakázáno; souhlas může být následně omezen i vzat zpět. Podle odst. 2 věty prvé téhož ustanovení je-li zákonných zástupců více, postačí, projeví-li vůči třetí osobě vůli alespoň jeden z nich.

8. Podle § 495 o. z. souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

9. Podle § 858 o. z. rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.

10. Podle § 892 odst. 1 o. z. rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé.

11. Podle § 1746 odst. 1 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 téhož ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

12. Podle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen nař. vl. č. 351/2013 Sb.) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle § 2048 věty prvé o. z. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

16. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

17. Podle § 2193 o. z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

18. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

19. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

20. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

21. Podle § 2921 o. z. společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled.

22. Podle § 2951 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

23. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ knihovní zákon“) provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb, ve znění pozdějších předpisů.

24. Žalobkyně vylíčila rozhodující skutečnosti tak, že žalovaná jakožto zákonná zástupkyně přihlášeného uživatele knihovny nevrátila v žalobě konkrétně vyjmenované vypůjčené dokumenty, čímž jí vznikla škoda v hodnotě těchto dokumentů, tj. ve výši 757 Kč. Škodu zákon definuje jako újmu na jmění (§ 2894 odst. 1 o. z.), přičemž jměním se tu rozumí souhrn majetku a dluhů (aktiv a pasiv) poškozeného (§ 495 o. z.). Podáním přihlášky do knihovny a jejím přijetím vznikla mezi synem žalované a žalobkyní nepojmenovaná (inominátní) smlouva (§ 1746 odst. 2 o. z.) s prvky rámcové smlouvy o výpůjčce (§ 2193 o. z.), která se v podrobnostech řídí knihovním řádem žalobkyně. Na základě této smlouvy vzniklo synovi žalované právo vypůjčovat si knihovnou nabízené dokumenty a povinnost tyto knihy a hudební nosiče ve lhůtách stanovených knihovním řádem vracet. Nevrácením vypůjčených dokumentů tudíž syn žalované porušil svou smluvní povinnost, zároveň se jím zmenšil majetek žalobkyně a tak vznikla škoda. Mezi porušením smluvní povinnosti synem žalované a vznikem škody je příčinná souvislost, přičemž jde o škodu, která je pro uživatele knihovny zcela předvídatelná, neboť povinnost vrátit vypůjčené dokumenty je nejzákladnější povinností uživatele knihovny. Je zcela zjevné, že nevrácením vypůjčených dokumentů dojde ke zmenšení knihovních fondů, a tedy ke zmenšení majetku knihovny. Jsou tudíž dány všechny předpoklady smluvní odpovědnosti syna žalovaného za nevrácení vypůjčených dokumentů vzniklou škodu vyplývající ze shora citovaného § 2913 odst. 1 o. z.

25. Při náhradě vzniklé škody zákon sice upřednostňuje naturální restituci (uvedení v předešlý stav), ovšem poškozený je oprávněn – jak to činí v projednávané věci žalobkyně – žádat, aby mu byla vzniklá škoda nahrazena v penězích (§ 2951 o. z.). Pokud jde o výši způsobené škody, lze v souladu s knihovním řádem vycházet z pořizovací ceny nevrácených dokumentů, neboť po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby na trhu sháněla tytéž dokumenty použité, přičemž u některých z nich to dozajista ani není možné. Aby žalobkyně mohla nadále poskytovat svým uživatelům veřejnou službu spočívající v půjčování knih a hudebních či audiovizuálních nosičů v rozsahu, v jakém ji poskytovala před vznikem škody, nezbude jí, než náhradou za synem žalované nevrácené dokumenty pořídit dokumenty nové. Je přitom třeba zdůraznit, že nic nebrání smluvnímu ujednání, jež bylo v daném případě v souladu s § 4 odst. 7 knihovního zákona obsaženo v knihovním řádu, jemuž se syn žalované, jako uživatel knihovny podáním přihlášky do knihovny podřídil a které pro případ, že škoda vznikne (vznik škody je prokázán), stanovuje způsob určení její výše; takové ujednání je třeba odlišovat od ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 2048 o. z., jež je smluvní sankcí za porušení smluvní povinnosti, kterou je ovšem povinná strana povinna zaplatit bez ohledu na to, zda škoda porušením smluvní povinnosti vůbec vznikla.

26. Skutečnou škodu dále představují i náklady vzniklé žalující knihovně při uplatnění nároku na náhradu škody (srov. mutatis mutandis rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 19. 2. 1971, sp. zn. 4 Cz 1/71, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. Rc 71/1971), tj. v daném případě administrativní náklady jejího vymáhání ve výši 229 Kč Ani v tomto případě nelze nic namítat proti paušalizaci těchto nákladů, upravené knihovním řádu. Tam stanovená paušální náhrada za odeslané upomínky, stejně jako v případě nákladů spojených s pořízením a zpracováním náhradního dokumentu za dokument nevrácený, nejeví nikterak nepřiměřenou (jde o náklady svou povahou obdobné hotovým výdajům nezastoupeného účastníka občanského soudního řízení, které jsou vyhl. č. 254/2015 Sb., paušalizovány částkami 100 až 300 Kč za každý účastníkem provedený procesní úkon).

27. Žalovaná na přihlášce, jíž se její syn stal čtenářem žalující knihovny, výslovně převzala vlastní závazky vůči knihovně. Tímto jejím, žalující knihovnou přijatým (akceptovaným), právním jednáním tudíž sama žalovaná vstoupila s knihovnou do smluvního závazkového vztahu. Výslovně se přitom zavázala uhradit dluhy čtenáře, tj. i škodu způsobenou mj. ztrátou majetku knihovny, a tedy i vypůjčených dokumentů, způsobenou jejím synem. Již z tohoto smluvního ujednání mezi žalovanou a žalobkyní tak vznikla žalované povinnost nahradit škodu výše specifikovanou. Tato povinnost by jí ovšem vznikla, i kdyby takového smluvního ujednání mezi ní a žalobkyní nebylo. Synovi žalované bylo v době podání přihlášky do žalující knihovny i v době vypůjčení následně nevrácených dokumentů pouhých 10 let. Žalovaná mu jakožto jeho matka, a tedy její zákonná zástupkyně (§ 892 odst. 1 o. z.), v souladu s § 32 o. z. a se zvyklostmi soukromého života dala souhlas k právnímu jednání spočívajícímu v přihlášce do žalující knihovny, a muselo jí proto být zřejmé, že si její syn bude vypůjčovat knihy a jiné knihovnou nabízené dokumenty, které musí podle podmínek knihovního řádu, ale i v souladu s všeobecně známými principy fungování veřejných knihoven, vrátit. V souladu s knihovním řádem byly upomínky o vrácení synem žalované vypůjčených dokumentů zasílány žalované. Od žalované tudíž bylo možno důvodně očekávat, že v rámci své rodičovské odpovědnosti (§ 858 o. z.) dohlédne na to, aby její syn vypůjčené dokumenty do knihovny vrátil. Tento náležitý dohled žalovaná zanedbala, když se nepostarala o to, aby byly jejím synem vypůjčené dokumenty vráceny. Jelikož povinnost dohledu rodiče nad nezletilým dítětem je povinností zákonnou, vyplývající z rodičovy rodičovské odpovědnosti (§ 858 o. z.), zavinění žalované ve vztahu k zanedbání povinného dohledu nad jejím nezletilým synem se podle § 2911 o. z. předpokládá. Žalované tudíž i podle § 2921 o. z. věty prvé o. z. vznikla povinnost nahradit škodu výše specifikovanou způsobenou jejím synem porušením smluvní povinností vrátit žalobkyni vypůjčené dokumenty, a to společně a nerozdílně (solidárně) s jejím synem. Žalobkyně přitom nemusí náhradu této škody požadovat po obou solidárních dlužnicích, ale může ji požadovat též samostatně po kterékoli z nich (§ 1872 odst. 1 o. z. in fine).

28. Žalovaná ovšem svým písemným právním jednáním vůči žalobkyni, učiněným na přihlášce jejího syna, převzala odpovědnost za závazky svého syna, tedy i za závazek zaplatit v knihovním řádu stanovené poplatky za ztrátu knihovní jednotky. Jelikož tyto poplatky jsou stanoveny jako sankce za porušení smluvní povinnosti vrátit vypůjčené dokumenty, je třeba je po právní stránce posuzovat jako smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z., jejíž podstatné náležitosti toto ustanovení knihovního řádu naplňuje (je stanoveno, jaké porušení smluvní povinnosti je smluvní pokutou sankcionováno, jakož i to, jakým způsobem bude určena výše smluvní pokuty). Není totiž rozhodující, zda smluvní strany ve svém ujednání použily termín„ smluvní pokuta“, rozhodující je jeho obsah (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Odo 744/2006, dostupný prostřednictvím internetu na stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). Pro úplnost je třeba dodat, že ujednání o žalobou požadované smluvní pokutě sice podle § 2050 o. z. vylučuje právo na náhradu škody, ovšem pouze té škody, která vznikne z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. V daném případě se jedná o náklady spojené s pořízením a zpracováním nového dokumentu v knihovnickém systému. Ani v tomto případě nelze nic namítat, a to nejen s ohledem na smluvní volnost a zásadu autonomie vůle subjektů občanskoprávních vztahů, ale i s ohledem na obtížné prokazování konkrétní výše takových nákladů u každé pořizované náhradní knihy či hudebního nosiče, proti smluvnímu ujednání o paušalizaci těchto nákladů, upravenou v knihovním řádu, vydaném žalobkyní v souladu s § 4 odst. 7 knihovního zákona.

29. Žalobkyně má splatnou pohledávku v tvrzené výši proti žalované, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalované či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 146 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.