28 C 279/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 121 188,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 86 324 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 34 864,14 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 121 188,14 Kč od 27. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 143 Kč, k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 10. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 121 188,14 Kč s příslušenstvím, konkrétně zákonný úrok z prodlení z částky 121 188,14 Kč od 27. 1. 2025 do zaplacení. Uplatněný nárok žalobkyně odvozovala ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne 16. 8. 2024 mezi žalovaným jako spotřebitelem a společností , právnická osoba, ., jakožto právním předchůdcem žalobkyně, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, splatný v 48 měsíčních splátkách s konečnou splatností dne 20. 8. 2028. Pohledávku z této smlouvy žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2025. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru došlo dne 26. 1. 2025 k zesplatnění celého dluhu. Žalobkyně požadovala zaplacení dlužné částky tvořené nesplacenou jistinou úvěru a kapitalizovaným smluvním úrokem, přičemž smluvní úrok sjednaný ve výši 78,07 % p. a. uplatnila pouze za období od 16. 8. 2024 do 26. 1. 2025, v němž jeho kapitalizovaná výše činila 34 864,14 Kč. Po započtení dílčích úhrad žalovaného ve výši 13 676 Kč činila žalovaná částka celkem 121 188,14 Kč, splatná ke dni zesplatnění. Pro případ, že by soud neshledal nárok důvodným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně uplatnila eventuální nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající alespoň poskytnuté jistině úvěru. Současně se žalobkyně domáhala přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný se k podané žalobě po celé řízení nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 19. 3. 2026 v 9:45 hod., k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě své zástupkyně, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako „OZNÁMENÍ“, vyhotovené společností , právnická osoba, . dne 26. 1. 2025, se podává, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, , uzavřené s uvedenou společností, a to v délce 65 dnů. V důsledku tohoto prodlení došlo v souladu se smluvními ujednáními k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě zesplatněného dluhu, jehož celková výše byla ke dni zesplatnění vyčíslena částkou 120 222,00 Kč. Tato částka se skládala ze zbývající dlužné jistiny úvěru ve výši 99 314,71 Kč, z úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 19 309,61 Kč, z neuhrazených smluvních pokut ve výši 998,00 Kč a z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600,00 Kč. Žalovanému bylo sděleno, že v případě neuhrazení zesplatněného dluhu může být pohledávka vymáhána soudní cestou a že nesplnění povinnosti může mít další právní důsledky, včetně navýšení dluhu o úroky z prodlení, smluvní pokuty a náklady řízení.

6. Z listiny nadepsané „Oznámení o postoupení pohledávky“, vyhotovené dne 25. 4. 2025, se podává, že společnost , právnická osoba, . oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2025 byla pohledávka ze spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, postoupena na společnost , Jméno žalobkyně, ., jakožto nového věřitele. Ke dni oznámení činila celková výše postoupené pohledávky 137 583,97 Kč, přičemž pohledávka sestávala z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvních pokut, úroků z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Žalovaný byl vyzván, aby od okamžiku převzetí tohoto oznámení poskytoval veškerá plnění již výlučně novému věřiteli.

7. Z listiny označené jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, vyhotovené dne 25. 4. 2025 právním zástupcem žalobkyně, plyne, že žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu ze spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. , hodnota, , který byl původně poskytnut společností , právnická osoba, . ve výši 100 000 Kč. Z výzvy je zřejmé, že dluh nebyl ke dni jejího odeslání uhrazen a že po započtení všech nákladů a sankcí činila dlužná částka 137 583,97 Kč. Žalovaný byl dále vyzván k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 25 119 Kč, takže celkově byla požadována částka 162 702,97 Kč. Žalovaný upozorněn na záměr podat žalobu a na možné další důsledky neuhrazení dluhu, včetně soudního a exekučního vymáhání.

8. Z listiny nadepsané „Potvrzení“, vystavené , právnická osoba, . dne 16. 8. 2024, plyne, že žalovaný byl majitelem bankovního účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vedeného u , právnická osoba, . Na uvedený účet byla dne 16. 8. 2024 v 09:36 připsána příchozí platba ve výši 26 031,00 Kč od plátce , Anonymizováno, ‑, právnická osoba, ., přičemž jako zpráva pro příjemce bylo uvedeno „, jméno FO, – dobírka 2024/07“. Tato skutečnost byla bankou potvrzena elektronicky dne 16. 8. 2024 v 17:26.

9. Z další listiny označené rovněž jako „Potvrzení“, vystavené , právnická osoba, . dne 16. 8. 2024, se podává, že žalovaný byl majitelem téhož bankovního účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Na uvedený účet byla dne 18. 6. 2024 v 17:32 připsána příchozí platba ve výši 22 005,00 Kč od plátce , Anonymizováno, ‑, právnická osoba, ., přičemž zpráva pro příjemce zněla „, Jméno žalovaného, – mzda za měsíc 05/2024“. Skutečnosti uvedené v potvrzení byly bankou elektronicky ověřeny dne 16. 8. 2024 v 17:30.

10. Z listiny nadepsané „Potvrzení“, vystavené , právnická osoba, . dne 16. 8. 2024, se podává, že žalovaný byl majitelem bankovního účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vedeného u , právnická osoba, . Na uvedený účet byla dne 16. 5. 2024 v 11:42 připsána příchozí platba ve výši 27 817,00 Kč od plátce , Anonymizováno, ‑, právnická osoba, ., přičemž jako zpráva pro příjemce bylo uvedeno „Dobírka 2024/04“. Uvedené skutečnosti byly bankou elektronicky potvrzeny dne 16. 8. 2024 v 17:31.

11. Z listiny označené jako „VÝPIS Z NEBANKOVNÍHO REGISTRU KLIENTSKÝCH INFORMACÍ (NRKI)“ se podává, že byla pořízena na základě dotazu učiněného dne 16. 8. 2024 v 20:26:45 a vztahuje se k osobě žalovaného , jméno FO, , narozeného dne , Datum narození žalovaného, , s bydlištěm , adresa, . Žalovaný měl ke dni dotazu evidovánu celkovou úvěrovou expozici ve výši 39 836,00 Kč, a celkový evidovaný úvěrový limit činil 40 000,00 Kč. Žalovaný neměl evidován žádný dluh po splatnosti, neboť položka dluhu po splatnosti je vedena v částce 0,00 Kč. Údaje z registru byly využívány v rámci interního hodnocení bonity klienta prostřednictvím scoringového modelu. Výpis zachycuje počet finančních institucí, u nichž žalovaný v minulosti žádal o úvěr, a další parametry významné pro posouzení jeho úvěruschopnosti.

12. Z listiny označené jako „Hodnocení klienta“, vztahující se ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, a datované dnem 16. 8. 2024, se podává, že právní předchůdce žalobkyně provedl před poskytnutím úvěru analýzu bonity a schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalovaný uvedl pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 23 969 Kč, přičemž jeho celkové měsíční výdaje byly vyčísleny částkou 9 481 Kč. Volné zdroje žalovaného tak byly vyhodnoceny jako postačující k úhradě sjednané měsíční splátky úvěru. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, ‑, právnická osoba, . v hlavním pracovním poměru, s datem nástupu 1. 2. 2024, byl svobodný a neměl vyživovací povinnosti. Žalovaný v rámci prohlášení o příjmech a výdajích potvrdil pravdivost a úplnost poskytnutých údajů a neuvedl, že by očekával změny v příjmech či výdajích, které by mohly negativně ovlivnit jeho schopnost úvěr splácet. Poskytovatel úvěru na základě provedené analýzy úvěr doporučil a schválil.

13. Ze listiny nadepsané „Splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ se podává, že spotřebitelský úvěr poskytnutý žalovanému ve výši 100 000 Kč měl být splácen v 48 měsíčních splátkách. Výše jedné měsíční splátky činila 6 838 Kč, přičemž každá splátka zahrnovala splátku jistiny a úroku za poskytnutí úvěru; pojištění schopnosti splácet sjednáno nebylo. První splátka byla splatná dne 20. 9. 2024 a poslední splátka dne 20. 8. 2028. Splátkový kalendář dále podrobně specifikuje rozložení jednotlivých splátek na splátku úroku a splátku jistiny v průběhu celé doby trvání úvěru, přičemž v počáteční fázi splácení převažovala úroková složka a postupně narůstala část splátky připadající na jistinu.

14. Z listiny nadepsané „Výpis záznamů z registru SOLUS“ se podává, že byla pořízena k osobě žalovaného , jméno FO, , narozeného dne , Datum narození žalovaného, , s bydlištěm , adresa, . Ke dni 16. 8. 2024 nebyla u žalovaného evidována žádná dlužná částka po splatnosti ani počet dlužných splátek, přičemž listina neobsahuje žádný aktivní negativní záznam o prodlení či nesplácení závazků. Ke dni posuzování úvěruschopnosti nebyl žalovaný veden v registru SOLUS jako dlužník v prodlení.

15. Z „Občanského průkazu“ soud zjistil, že žalovaný se identifikoval platným občanským průkazem vydaným Městským úřadem , adresa, dne 31. 8. 2022, s dobou platnosti do 31. 8. 2032. Tímto způsobem ověřil totožnost a shodu identifikačních údajů s údaji uvedenými ve smluvní dokumentaci k poskytnutému úvěru.

16. Z listiny označené jako „Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru“ vyplývá, že dne 16. 8. 2024 uzavřel žalovaný jako spotřebitel se společností , právnická osoba, . smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to formou uzavření smlouvy na dálku. Žalovanému byl sjednán bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, s dobou trvání 48 měsíců, který se zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 6 838 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit, činila 328 224 Kč. Sjednána byla pevná zápůjční úroková sazba ve výši 78,07 % p.a., a úrok byl sjednán jako běžící od dne poskytnutí úvěru až do úplného vrácení jistiny. Pojištění schopnosti splácet úvěr sjednáno nebylo. Součástí bylo ujednání o zesplatnění úvěru, podle něhož se v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části po dobu 65 dnů stává splatnou celá dosud neuhrazená jistina úvěru spolu s úroky přirostlými ke dni zesplatnění, smluvními pokutami a náhradou nákladů spojených s prodlením. Smlouva upravovala právo věřitele na zákonný úrok z prodlení a možnost postoupení pohledávky třetí osobě. Dle prohlášení ve smlouvě poskytovatel před jejím uzavřením provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který poskytl údaje o svých příjmech, výdajích a osobních poměrech a jejich pravdivost ve smlouvě výslovně potvrdil.

17. Z listiny nadepsané „Doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu“ se podává, že společnost , právnická osoba, . provedla dne 19. 8. 2024 bezhotovostní převod částky 100 000 Kč na bankovní účet žalovaného vedený u , právnická osoba, ., a to pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy , Anonymizováno, . Uvedená částka byla z účtu poskytovatele úvěru odepsána a připsána ve prospěch žalovaného, čímž došlo k faktickému poskytnutí sjednaného úvěru.

18. Z Dodatku č. , hodnota, k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouvě o úvěru plyne, že smluvní strany se dohodly na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný potvrdil, že mu byly v dostatečném předstihu poskytnuty a vysvětleny předsmluvní informace podle zákona o spotřebitelském úvěru, a že učinil závaznou nabídku k uzavření smlouvy zasláním SMS zprávy s jedinečným kódem odpovídajícím platbě 1 Kč. Smlouva ve znění dodatku byla uzavřena doručením Oznámení o schválení úvěru žalovanému.

19. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnostmi , právnická osoba, . a , Jméno žalobkyně, . plyne, že jejím předmětem bylo postupné postoupení pohledávek ze smluv o spotřebitelském úvěru, a to včetně jejich příslušenství. Postoupení jednotlivých pohledávek probíhalo na základě datových pásek, přičemž postupník se okamžikem postoupení stal novým věřitelem oprávněným pohledávky uplatňovat vlastním jménem a vyrozumět dlužníky o změně v osobě věřitele.

20. Ze Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek vyplývá, že mezi společnostmi , právnická osoba, . a , Jméno žalobkyně, . byla dne 12. 2. 2025 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek a že pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, byly s účinností ke dni 19. 2. 2025 postoupeny na žalobkyni, která se tímto dnem stala jejich věřitelem namísto původního věřitele.

21. Z listiny označené jako „Podací lístek – DopisOnline“ se podává, že dne 25. 4. 2025 byla žalovanému na adresu , adresa, odeslána doporučená zásilka typu RR, jejímž odesílatelem byl právní zástupce žalobkyně.

22. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vztahujícího se ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, a datovaného dnem 16. 8. 2024, plyne, že poskytovatelem úvěru byla společnost , právnická osoba, . a klientem , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, Kč, sjednaný na dobu 48 měsíců, se 48 měsíčními splátkami po 6 838 Kč, splatnými vždy k 20. dni v měsíci, s celkovou částkou k zaplacení 328 224 Kč, při úrokové sazbě 78,07 % p.a. a RPSN 113,05 %. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, podpis měl proběhnout zasláním SMS s jedinečným kódem, úvěr měl být poskytnut bezhotovostně, a listina obsahovala informace o právu na odstoupení od smlouvy, předčasném splacení, sankcích při prodlení a zesplatnění úvěru při prodlení delším než 65 dnů.

23. Z listiny označené jako „Potvrzení“, vystavené , právnická osoba, ., plyne, že , Jméno žalovaného, byl majitelem bankovního účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vedeného u , právnická osoba, . Na uvedený účet byla dne 16. 5. 2024 připsána příchozí platba ve výši 27 817 Kč od plátce REVITAL‑, právnická osoba, ., se zprávou pro příjemce „Dobírka 2024/04“.

24. Z další listiny označené rovněž jako „Potvrzení“, vystavené , právnická osoba, ., plyne, že , Jméno žalovaného, byl majitelem téhož bankovního účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a na tento účet byla dne 17. 7. 2024 připsána příchozí platba ve výši 23 872 Kč od plátce , Anonymizováno, ‑, právnická osoba, ., se zprávou pro příjemce „, Jméno žalovaného, – dobírka 06/2024“.

25. Z listiny označené jako „Souhlasy se zpracováním osobních údajů klienta – Přehled“ plyne, že , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, , bytem , adresa, , dne 16. 8. 2024 udělil společnosti , právnická osoba, . souhlasy se zpracováním osobních údajů, včetně souhlasu se zpracováním elektronického podpisu a se způsobem komunikace v souvislosti s uzavřením a plněním smlouvy o úvěru.

26. Z listin označených jako „Prohlášení klienta“ a „Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru“ plyne, že žalovaný potvrdil převzetí informací podle § 92 a § 93 zákona o spotřebitelském úvěru, byl seznámen s postavením zprostředkovatele, s možností mimosoudního řešení sporů u finančního arbitra a s orgánem dohledu. Žalovaný prohlásil pravdivost a úplnost poskytnutých údajů, uvedl, že smlouvu neuzavírá v tísni, a že je schopen úvěr splácet.

27. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

28. Žalovaný , Jméno žalovaného, byl v roce 2024 zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, ‑, právnická osoba, . a pobíral z tohoto pracovního poměru pravidelný příjem, který mu byl vyplácen bezhotovostně na jeho bankovní účet vedený u , právnická osoba, . Na tento účet mu byly v květnu a červenci 2024 připsány částky 27 817 Kč a 23 872 Kč jako příjem označený jako dobírka.

29. V létě roku 2024 žalovaný projevil zájem o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V této souvislosti navázal kontakt se zprostředkovatelem úvěru jednajícím jménem společnosti , právnická osoba, . Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace podle zákona o spotřebitelském úvěru, a to včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informací o zprostředkovateli, o možnosti mimosoudního řešení sporů a o orgánu dohledu. Tyto informace byly žalovanému doručeny v elektronické podobě na jeho e‑mailovou adresu.

30. Dne 16. 8. 2024 žalovaný vyplnil a podepsal související dokumentaci, zejména souhlasy se zpracováním osobních údajů, prohlášení klienta, prohlášení o politické exponovanosti a návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Téhož dne učinil vůči společnosti , právnická osoba, . návrh na uzavření smlouvy o bezúčelovém spotřebitelském úvěru ve výši 100 000 Kč, sjednaného na dobu 48 měsíců, s 48 měsíčními splátkami ve výši 6 838 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit, činila 328 224 Kč. Úvěr byl sjednán s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 78,07 % ročně a s roční procentní sazbou nákladů ve výši 113,05 %.

31. Z listinných důkazů vyplývá, že společnost , právnická osoba, . v dokumentaci deklaruje, že před uzavřením smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného a že byla oprávněna poskytnuté údaje ověřit, včetně ověření u zaměstnavatele. Tato tvrzení jsou obsažena zejména ve smlouvě o úvěru, dodatku ke smlouvě a v prohlášení klienta. Dle Hodnocení klienta poskytovatel pracoval s údaji o příjmech, výdajích, zaměstnavateli a rodinném stavu žalovaného a že provedl jejich interní vyhodnocení. Z předsmluvního formuláře dále plyne, že při posuzování úvěruschopnosti byly využívány databáze SOLUS a Nebankovní registr klientských informací (NRKI). Ze spisu však nijak nevyplývá, že by poskytovatel vyžádal potvrzení o příjmu od zaměstnavatele žalovaného, doložil ověření údajů u zaměstnavatele nebo jiného třetího subjektu, pracoval s výpisy z bankovního účtu žalovaného za účelem ověření příjmů a výdajů a ověřoval skutečnou výši a strukturu životních nákladů žalovaného jiným způsobem než převzetím jím uvedených údajů. Ověření příjmů a výdajů žalovaného tak ze spisu plyne pouze v rovině prohlášení a interní evidence údajů poskytnutých samotným žalovaným, nikoli jako doložené externí ověření těchto údajů.

32. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný s tímto postupem souhlasil a potvrdil, že mu byly předsmluvní informace poskytnuty a vysvětleny. Podpis smluvní dokumentace proběhl způsobem sjednaným v dodatku ke smlouvě, tedy zasláním SMS zprávy s jedinečným kódem odpovídajícím ověřovací platbě ve výši 1 Kč. Po posouzení údajů poskytnutých žalovaným společnost , právnická osoba, . návrh akceptovala a smlouva byla uzavřena doručením oznámení o schválení úvěru žalovanému.

33. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet. Současně žalovaný udělil souhlas s inkasem splátek z tohoto účtu ve prospěch poskytovatele úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách a uhradil pouze část svých smluvních povinností.

34. V průběhu trvání smluvního vztahu se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně uhradil na splátkách úvěru celkem 13 676 Kč. V důsledku dlouhodobého prodlení došlo k zesplatnění úvěru a k uplatnění pohledávky v celém rozsahu. Původní věřitel následně postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni , Jméno žalobkyně, ., a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 2. 2025. Účinky postoupení nastaly dne 19. 2. 2025, kdy se žalobkyně stala novým věřitelem žalovaného.

35. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Před podáním žaloby mu byla dne 25. 4. 2025 zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky. Žalovaný na výzvu nereagoval a dlužná částka uhrazena nebyla.

36. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům.

37. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

38. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, dodatku č. , hodnota, ke smlouvě, předsmluvní dokumentace a souvisejících listin soud zjistil, že původní věřitel , právnická osoba, . poskytl žalovanému jako spotřebiteli dne 16. 8. 2024 bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, sjednaný s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 78,07 % ročně. Uzavřená smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

39. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

40. Podle ustálené judikatury je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda byla úvěruschopnost spotřebitele řádně posouzena, a to i v případě, že žalovaný zůstává ve sporu pasivní. Tento závěr vyplývá z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, podle něhož články 8 a 23 směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele (srov. článek v Soudních rozhledech 7-8/2025, s. 221, , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, ).

41. Žalobkyně ani její zástupce se k jednání soudu nedostavili, a proto se zbavili možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak dosud řádně netvrdila ani neprokázala, jakým konkrétním způsobem před uzavřením úvěrové smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované a že žalovaná ke dni uzavření smlouvy úvěruschopná byla.

42. Z žádného z předložených důkazů nevyplývá, že by původní věřitel provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména že by zkoumal jeho výdaje na bydlení, dopravu a jiné pravidelné výdaje, jak vyžaduje § 86 odst. 2 ZoSÚ. Pouhá lustrace z registrů dlužníků není pro řádné posouzení úvěruschopnosti dostatečná.

43. Podle judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27. 11. 2023 nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet. V daném případě skutečnost, že žalovaná nesplatila poskytnutý úvěr ani částečně, svědčí o její neschopnosti úvěr splácet již v době uzavření smlouvy, tím spíše pak, když žalovaná sama uvedla jako důvod sjednání úvěrové smlouvy finanční tíseň.

44. Podle § 87 odst. 1 věty první ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

45. Jak vyplývá z ustálené judikatury, jedná se o absolutní neplatnost smlouvy (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. SR 10/2023 publikované v Soudních rozhledech 10/2023, s. 311). Při výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ nelze vycházet pouze z doslovného znění zákona, ale je třeba zohlednit účel a smysl zákona, systematickou souvislost a unijní právo. Záměrem zákonodárce bylo posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany a posílení principu zodpovědného úvěrování. Pouze absolutní neplatnost představuje dostatečně účinnou sankci.

46. Podle § 1796 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z."), kdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti jiného a dá si nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, je právní jednání neplatné.

47. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům.

48. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 11. 11. 2004 judikoval: „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“49. V rozsudku sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 Nejvyšší soud dále uvedl: „Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že u půjčky, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné.“50. V rozhodnutí ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. 20 Cdo 3218/2024 Nejvyšší soud zdůraznil, že při posuzování spotřebitelských smluv nelze odhlédnout od ostatních ujednání a smlouvu je nutno posuzovat jako celek za účelem zjištění, zda ujednání v celém komplexu negenerují výrazně nerovnocenný právní vztah (srov. rozsudek NS sp. zn. 33 Cdo 4601/2008).

51. Na základě provedených listinných důkazů měl soud za prokázané, že původní věřitel , právnická osoba, . poskytl žalovanému jako spotřebiteli dne 16. 8. 2024 bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč, splatný v pravidelných měsíčních splátkách po 6 838 Kč po dobu 48 měsíců. Ve smlouvě byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba ve výši 78,07 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 113,05 %.

52. V projednávané věci činila cenová zátěž spotřebitele zápůjční úrokovou sazbu ve výši 78,07 % ročně, při níž měl žalovaný při jistině 100 000 Kč uhradit v průběhu trvání smluvního vztahu celkem 328 224 Kč. Takto nastavené cenové podmínky soud hodnotí jako zjevně nepřiměřené, a to s přihlédnutím k délce úvěrového vztahu, výši poskytnuté jistiny, celkové částce k zaplacení, jakož i k postavení žalovaného jako spotřebitele bez reálné možnosti ovlivnit obsah předformulované smlouvy.

53. Ujednání o úroku ve spojení s excesivní výši RPSN vede k nepřiměřené ceně plnění ve smyslu § 1796 o. z. a současně zakládá rozpor s požadavkem poctivosti a transparentnosti smluvních podmínek ve spotřebitelských vztazích (§ 1811 a § 1813 o. z.). V této části proto nelze ujednání o úroku z úvěru považovat za platné a vymahatelné. RPSN 113,50 % je hodnotou zcela extrémní.

54. Jedná se tedy o excesivní případ, kdy úrok přesahuje obvyklou úrokovou míru zcela neadekvátním způsobem, a to i s přihlédnutím k vyšší míře rizikovosti u spotřebitelských úvěrů poskytovaných osobám v obtížné finanční situaci. Takto vysoký úrok hrubě odporuje dobrým mravům a zakládá výrazně nerovnocenný právní vztah mezi poskytovatelem a spotřebitelem.

55. Skutečnost, že žalovaný nebyl schopen úvěr splatit, svědčí o tom, že se nacházel v obtížné finanční situaci, kterou poskytovatel zneužil ke sjednání lichvářského úroku.

56. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná i podle § 1796 odst. 1 a § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s dobrými mravy v důsledku sjednání lichvářského úroku.

57. Oba shora rozvedené důvody neplatnosti vedou k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. V případě, že by nebylo možné dovodit neplatnost podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, byla by smlouva neplatná podle § 1796 odst. 1 a § 580 odst. 1 o. z. pro lichvu a rozpor s dobrými mravy.

58. Nároky z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru je třeba vypořádat podle § 87 odst. 1 věty druhé a odst. 2 ZoSÚ ve spojení s § 2993 o. z., který upravuje bezdůvodné obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální úpravou k obecnému režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z.

59. Podle § 87 odst. 1 věty druhé ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z neplatné smlouvy nemůže úvěrujícímu náležet žádný další smlouvou upravený nárok, zejména smluvní úrok, poplatky nebo sankce. Úvěrující má proto právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny.

60. Žalobkyně prokázala, že je právní nástupkyní původního věřitele , právnická osoba, ., a tedy nositelkou hmotného práva ve smyslu § 1879 občanského zákoníku, na níž přešla pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Sjednané úroky a další cenové složky úvěru žalobkyni vzhledem k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy nenáleží. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala plnění přesahujícího poskytnutou jistinu po odečtení částek žalovaným uhrazených, nemohl soud žalobě vyhovět a v tomto rozsahu ji zamítl. Naopak však žalovaného zavázal k úhradě toho, oč se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, nyní žalobkyně, obohatil, a to částky odpovídající rozdílu mezi poskytnutými prostředky a uhrazenými splátkami: 86 324 Kč (tj. 100 000 Kč – 13 676 Kč)

61. Hmotněprávní splatnost bezdůvodného obohacení se posuzuje podle speciální úpravy v § 87 ZoSÚ. Ke splatnosti zároveň nedojde dříve než na základě výzvy poskytovatele k plnění podle § 1958 odst. 2 o. z. (srov. článek , tituly před jménem, , adresa, , , tituly za jménem, v Soudních rozhledech 7-8/2025, s. 221).

62. Podle § 1958 odst. 2 o. z. není-li sjednána doba plnění, plní se na výzvu, a to bez zbytečného odkladu po takové výzvě. Teprve od okamžiku doručení výzvy do dispozice dlužníka začíná běžet „doba přiměřená možnostem spotřebitele" podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Výzva k plnění je tedy nutnou podmínkou vzniku povinnosti plnit.

63. V projednávané věci byla jako výzva k plnění předložena pouze předžalobní výzva k úhradě, jejíž odeslání je prokázáno pouze poštovním podacím archem. Podací arch však prokazuje pouze předání zásilky k poštovní přepravě, nikoliv její doručení do dispozice adresáta.

64. Za prvou prokazatelně doručenou výzvu k plnění lze tedy považovat až samotnou žalobu, která byla žalovanému doručena spolu s předvoláním k jednání.

65. V projednávané věci však žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřil, k jednání se nedostavil a soudu nesdělil žádné skutečnosti týkající se svých osobních, majetkových či příjmových poměrů ani své schopnosti plnit uloženou povinnost. Soud proto neměl k dispozici žádný skutkový podklad, na jehož základě by mohl posoudit, zda jsou u žalovaného dány okolnosti odůvodňující stanovení zvláštního způsobu plnění, zejména splátkového kalendáře.

66. Za této procesní situace soud nemohl aplikovat § 87 ZoSÚ způsobem, který by vedl k individualizaci plnění podle možností a schopností žalovaného, neboť tyto nebyly v řízení nijak tvrzeny ani zjištěny. Absence součinnosti žalovaného tak jde k jeho tíži. Soud proto nepostupoval cestou stanovení splátek a uložil žalovanému povinnost k jednorázovému plnění.

67. Rozhodnutí, jímž soud ukládá žalovanému povinnost k vrácení poskytnutých peněžních prostředků, má konstitutivní povahu, neboť teprve tímto rozhodnutím je stanovena splatnost povinnosti žalovaného. Do vyhlášení rozsudku se proto žalovaný nemohl ocitnout v prodlení s plněním a případný nárok na úrok z prodlení může vzniknout až po marném uplynutí lhůty stanovené tímto rozsudkem.

68. Soud neshledal důvody pro odchýlení se od obecné pariční lhůty podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalovanému povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Skutečnost, že § 87 ZoSÚ umožňuje zohlednit možnosti a schopnosti spotřebitele, sama o sobě neodůvodňuje stanovení delší lhůty k plnění, pokud spotřebitel žádné takové okolnosti v řízení netvrdí ani neprokazuje.

69. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žádná ze stran neměla ve věci plný úspěch. Žalobkyně se domáhala zaplacení 121 188,14 Kč a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 27. 1. 2025 do zaplacení. Požadované příslušenství soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení kapitalizoval ke dni 19. 3. 2026 včetně, tj. za 417 dní, a určil je částkou 16 614,40 Kč (121 188,14 × 0,12 × 417/365). Žalobkyní uplatněný nárok tak ke dni 19. 3. 2026 činil celkem 137 802,54 Kč (121 188,14 Kč + 16 614,40 Kč). Soud žalobkyni přiznal ve věci samé plnění ve výši 86 324 Kč (viz výrok I.), a v tomto rozsahu měla žalobkyně úspěch 62,64 % (86 324 / 137 802,54). Úspěch žalovaného činil 37,36 %. Čistý úspěch žalobkyně (úspěch žalobkyně − úspěch žalovaného) proto činí 25,28 %.

70. Žalobkyni vznikly náklady řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 848 Kč a z nákladů právního zastoupení advokátem. Náklady právního zastoupení byly stanoveny podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Tarifní hodnota byla určena podle § 7 advokátního tarifu částkou 121 188,14 Kč. Odměna za jeden úkon právní služby činí podle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu 5 980 Kč. Žalobkyni náleží odměna za dva plné úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), a za půl úkonu právní služby podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (předžalobní výzva prostá). Mimosmluvní odměna tak činí 14 950 Kč (2,5 × 5 980 Kč). Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 450 Kč za každý úkon, tedy při započtení půl úkonu celkem 1 125 Kč. Základ nákladů právního zastoupení tak činí 16 075 Kč. Zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto soud k nákladům právního zastoupení připočetl DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. částku 3 376 Kč. Celkové náklady právního zastoupení tak činí 19 451 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně tedy představují částku 24 299 Kč (19 451 Kč + 4 848 Kč). Vzhledem k čistému úspěchu žalobkyně ve věci ve výši 25,28 % přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 143 Kč (24 299 Kč × 0,2528), kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).