28 C 294/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 43 297,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 942,84 Kč v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení.

II. Žaloba se co do částky 14 354,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 648,48 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 9 901,72 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 417,92 Kč od 27. 6. 2024 do 23. 9. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 619,72 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 828,33 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 29 699,73 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 895,86 Kč od 4. 7. 2024 do 23. 9. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 678,11 Kč od 24. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 43 297,83 Kč jako součtu dvou nároků (31 678,11 Kč a 11 619,72 Kč) s příslušenstvím s tvrzením, že mezi účastníky byla dne 5. 8. 2022, po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Dle smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy však maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný se naproti tomu zavázal takto poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit za něj úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 30 000 Kč, a žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Během úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku ve výši 42 683,84 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 21 601 Kč. Jelikož žalovaný porušila závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1 ÚP úvěr zesplatnit a to ke dni 19. 6. 2024. Žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil na svůj dluh pouze částku 21 601 Kč, a jeho závazek tak činí 31 678,11 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 29 699,73 Kč, poplatků za pojištění ve výši 378,38 Kč, nákladů na vymáhání 600 Kč definovaných ve smlouvě a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč požadovaných rovněž v souladu se smlouvou. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi účastníky byla dne 15. 6. 2023, opět po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Dle smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy však maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný se naproti tomu zavázal takto poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit za něj úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 10 000 Kč, a žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,18 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Během úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku ve výši 10 683 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 2 726 Kč. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1 ÚP úvěr zesplatnit a to ke dni 12. 6. 2024. Žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil na svůj dluh pouze částku 2 726 Kč, a jeho závazek tak činí 11 619,72 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 901,72 Kč, nákladů na vymáhání 900 Kč definovaných ve smlouvě a smluvních pokut ve výši 818 Kč požadovaných rovněž v souladu se smlouvou.

2. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ani na tu však žalovaná nereagovala.

3. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila.

4. Soud ve věci nařídil jednání na 21. 1. 2025, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně a její zástupce po předchozí písemné omluvě, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Z provedených důkazů má soud za prokázané tyto skutečnosti:

6. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, vyplynulo, že účastníci uzavřeli dne 5. 8. 2022 smlouvu o revolvingovém úvěru, v niž se dohodli na poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru až do výše 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni splácet spolu s úrokem ve výši 2,19 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci prvého čerpání. Ke svým poměrům žalovaný uvedl, že vlastní dům či byt, má základní vzdělání, je svobodný a jako zaměstnanec společnosti , právnická osoba, . dosahuje čistého měsíčního příjmu 27 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činí 25 000 Kč. Náklady žalovaného zjišťovány nebyly. Smlouvou bylo sjednáno prvé čerpání na nákup zboží – bílé technicky zn. Sencor - Scooter Two Long Range 2021 za částku 11 020 Kč. Prodejce, , jméno FO, , smlouvu za žalobkyni dne 5. 8. 2022 podepsal. Plná moc udělená žalobkyní , jméno FO, jako jejímu zmocněnci k uzavření úvěrové smlouvy se žalovanou připojena nebyla a tím, že se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, k jednání, zbavila se žalobkyně možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud neprokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyní, stejně jako neprokázala, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované řádně.

7. Podle potvrzení o provedení ověření bonity klienta zpracovaného oddělením řízení rizik žalobkyně a výkladem metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta je zřejmé, že žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých jí žalovanou při uzavírání smlouvy a dále učinila dotaz na žalovanou v registrech dostupných žalobkyni (NRKI, CEE, MVCR).

8. Dle úvěrové zprávy žalobkyně zjistila úvěrovou historii žalovaného.

9. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný provedl prvé čerpání dne 5. 8. 2022 v částce 11 020 Kč a dále až do 19. 6. 2024, kdy byl úvěr zesplatněn, načerpal celkem 42 586,84 Kč. Na úhradu dluhu včetně běžných splátek žalovaný postupně poukázal 21 601 Kč. Bez sankcí žalovaný celkem vyčerpal 42 586,84 Kč a na úhradu úvěru žalobkyni poukázal 21 601 Kč.

10. Jak je zřejmé z výzvy ke splacení úvěru ze dne 19. 6. 2024 adresované žalovanému, žalobkyně žalovaného písemně vyzvala ke splacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy č. , hodnota, v celkové výši 34 578,44 Kč na tam uvedený účet v dodatečné lhůtě 14 dnů od sepisu výzvy, jinak se žalobkyně obrátí na soud.

11. Dle poštovního podacího archu byla doporučená zásilka adresovaná žalované předána k poštovní přepravě dne 20. 6. 2024.

12. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, označené jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr vyplynulo, že žalovaný dne 15. 6. 2023 prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku stvrdil svůj souhlas se zněním smlouvy zadáním autentizačního kódu, a tím se se žalobkyní dohodla na poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru až do výše 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni splácet spolu s ročním úrokem ve výši 25,90 % v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,182 % z úvěrového rámce, tj. 318 Kč, vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci prvého čerpání. Ke svým poměrům žalovaný uvedl, že je svobodný, žije ve vlastním bytě/domě, a jako zaměstnanec společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, dosahuje čistého měsíčního příjmu 30 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činí 20 000 Kč. Výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, ostatní výdaje 5 000 Kč. Tím, že se žalobkyně ani její zástupce nedostavili, k jednání, zbavila se žalobkyně možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud neprokázala, že žalobkyně před uzavřením této úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně a žalovaný byla schopen smlouvou sjednaný úvěr splácet.

13. Podle potvrzení o provedení ověření bonity klienta zpracovaného oddělením řízení rizik žalobkyně a výkladem metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta je zřejmé, že žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých jí žalovanou při uzavírání smlouvy a dále učinila dotaz na žalovanou v registrech dostupných žalobkyni (NRKI, CEE, MVCR).

14. Dle úvěrové zprávy žalobkyně zjistila úvěrovou historii žalovaného.

15. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný provedl prvé čerpání dne 15. 6. 2023 v částce 10 000 Kč, dále dne 23. 10. 2023 v částce 376 Kč, dne 21. 11. 2023 v částce 103 Kč, dne 27. 12. 2023 v částce 105 Kč, dne 16. 1. 2023 v částce 89 Kč a dne 17. 1. 2023 10 Kč. Na úhradu dluhu včetně běžných splátek žalovaný postupně poukázal 2 726 Kč. Bez sankcí žalovaný celkem vyčerpala 10 683 Kč a na úhradu úvěru žalobkyni poukázal 2 726 Kč.

16. Jak je zřejmé z výzvy ke splacení úvěru ze dne 12. 6. 2024 adresované žalovanému, žalobkyně žalovaného písemně vyzvala ke splacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy č. , hodnota, v celkové výši 12 581,71 Kč na tam uvedený účet v dodatečné lhůtě 14 dnů od sepisu výzvy, jinak se žalobkyně obrátí na soud.

17. Dle poštovního podacího archu byla doporučená zásilka adresovaná žalovanému předána k poštovní přepravě dne 13. 6. 2024.

18. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 7. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného písemně vyzval k zaplacení částky ve výši 47 904,27 Kč jako dluhu z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 5. 8. 2022 a č. , hodnota, ze dne 15. 6. 2023 nejpozději do 16. 7. 2024, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud.

19. Z poštovního podacího archu se podává, že zástupce žalobkyně předal zásilku adresovanou žalované k poštovní přepravě jako doporučenou dne 10. 7. 2024.

20. Vzhledem k tomu, že si jednotlivé skutečnosti vyplývající z provedených listin vzájemně neodporují, soud na ně pro stručnost odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.

21. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

22. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle §104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

24. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

25. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

26. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

27. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení).

28. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. V projednávaném případě žalobkyně prokázala, že prvá smlouva, byť její součástí není zmocnění prodejce k jednání za žalobkyni, byla uzavřena písemně a v pořadí druhá smlouva byla účastníky sjednána pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku a žalovaný souhlas se smlouvou vyslovil zadáním autentizačního kódu formou přiděleného PIN, tedy tzv. jiným elektronickým podpisem, a i v pořadí druhou smlouvu tak lze ještě považovat za uzavřenou písemně. Další povinností žalobkyně bylo zkoumat před uzavřením obou úvěrových smluv úvěruschopnost žalovaného.

32. Věřitel má povinnost při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jak z informací dodaných spotřebitelem, tak z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů při respektování principu přiměřenosti a v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování práv spotřebitele na ochranu jeho osobních údajů. Zjištěny by měly být informace o příjmech spotřebitele ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost, výživu dětí, případně nákladech na již existující závazky. Výsledkem je pak takové zjištění, že s ohledem na frekvenci splátek (týdenní, měsíční či kvartální) zůstane či nezůstane spotřebiteli v jeho osobním (domácím) rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. V zásadě nelze zanalyzovat jen jednu stranu rozpočtu spotřebitele (například příjmy) s tím, že výdaje lze přepokládat ve standardní výši. Nelze vycházet jen ze subjektivního popisu spotřebitele, nýbrž jeho tvrzení je nutné konkrétními doklady zobjektivizovat. V tomto případě nelze hovořit o opakovaném prohlášení téhož obsahu, jedná se o doklady vydané spotřebiteli třetí stranou, které objektivně a věrohodně vypovídají o spotřebitelově schopnosti dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Z logiky věci lze totiž očekávat, že spotřebitel, který chce získat úvěr, má tendenci svou majetkovou situaci prezentovat v lepším světle. Ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Věřitel i s ohledem na princip přiměřenosti nemá povinnost ověřovat pravdivost každého předloženého dokumentu, naopak má povinnost užívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Proces ověřování úvěruschopnosti spotřebitele by měl zanalyzovat jeho rozpočet a vždy by měl zahrnovat zjištění jeho příjmů i konkrétních výdajů. Proces zjišťování úvěruschopnosti by nebyl úplný, došlo-li by k nedůvodně rozdílnému přístupu mezi žadateli, navíc je nutné vzít v potaz i tu skutečnost, že osoby s vyššími příjmy mají vysoké (mnohdy i excesivní) výdaje.

33. Důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud. Pokud totiž spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ. Další soukromoprávní sankcí neplatně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru je, že nárok na nesplacenou jistinu úvěru je vázán na novou dobu splatnosti (buď mezi účastníky dohodnutou anebo soudem určenou), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některými poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

34. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že před uzavřením úvěrových smluv šetřila úvěruschopnost žalovaného řádně, tím spíše pak, že žalovaný v době jejich sjednání skutečně úvěruschopný byl. Tím, že se žalobkyně ani její zástupce nedostavili k jednání, zbavili se možnosti vyslechnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o povinnost tvrdit a prokázat, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a žalovaný byla ke dni uzavření úvěrových smluv úvěruschopný. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že obě smlouvy o spotřebitelském úvěru, z nichž žalobkyně žalobou uplatněný nárok odvozuje, jsou absolutně neplatné. S ohledem na tento závěr se soud z důvodu procesní ekonomie nezabýval okolnostmi zmocnění prodejce ke sjednání prvé úvěrové smlouvy za žalobkyni.

35. Věc se však neposoudí podle ustanovení o bezdůvodném obohacení § 2991 ObčZ, nýbrž dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze totiž přehlédnout, že zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální úpravu v poslední větě § 87 odst. 1, podle níž je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, neboť upravuje soukromoprávní sankci nepoctivých poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a žalovaný coby spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

36. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovaného nevyzývala, aby vyčerpanou jistinu úvěru dle neplatných smluv dle svých schopností vrátil, ani se s ní nepokoušel na době splatnost dohodnout, a žalovaný se k jednání soudu nedostavil a nemohla tak vyslechnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že je povinen tvrdit a prokázat, jaké jsou jeho možnosti k zaplacení dlužné částky, soud žalovanému uložil dlužnou částku ve výši 28 942,84 Kč (odpovídající rozdílu mezi načerpanými částkami (42 586,84 Kč a 10 683 Kč) a uhrazenými splátkami (21 601 Kč a 2 726 Kč)) uhradit v měsíčních splátkách po 1 000 Kč, přičemž poslední 29. splátka bude činit 942,84 Kč měsíčně, které lze bez znalosti aktuálních osobních i majetkových poměrů žalovaného považovat vzhledem k výši dlužné částky ještě za přiměřené možnostem běžného dlužníka, a tím vyvolal splatnost dosud nesplatné pohledávky.

37. Ve zbývající části předmětu řízení představované úroky z úvěru, poplatky, zákonnými úroky z prodlení v celé požadované výši soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na jejich zaplacení nepřiznal, neboť jak žalobkyně, tak žalovaný v řízení vzhledem k objemu zamítnutého příslušenství žalované pohledávky dosáhly v zásadě obdobného úspěchu.