28 C 386/2023

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 35 122 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 499 Kč, do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 10 623 Kč, úroku ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 227,21 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 35 122 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že účastnice uzavřely dne 6. 6. 2023, po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč poukázala žalobkyně na účet žalované uvedený ve smlouvě a částku ve výši 2 500 Kč na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni vrátit s úroky z úvěru tak, že celkovou částku 46 000 Kč uhradí žalobkyni ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč vždy do každého 20. dne v měsíci na účet žalobkyně, přičemž splatnost prvé splátky byla sjednána na 20. 7. 2023. Žalobkyně vyslovila souhlas se smlouvou připsáním verifikační platby ve výši 1 Kč na účet žalobkyně. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou prvé splátky delšího dvou měsíců žalobkyně po zaslání upomínek od smlouvy odstoupila a žalované vyjma dluhu z úvěru a úrocích vyúčtovala rovněž smluvní pokutu a náhradu účelně vynaložených nákladů.

2. Žalovaná se k podané žalobě po celé řízení nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 28. 3. 2024, k němuž se žádná z účastnic, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně se podává, že je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně v oddíle C, vložka , Anonymizováno, a předmětem jejího podnikání je krom jiného poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

6. Z Výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že výpis ke dni 9. 6. 2020 podepsala Česká národní banka a je z něj zřejmé, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru ode dne 18. 5. 2018 s povolením k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a poskytování vázaného spotřebitelského úvěru.

7. Z Posouzení úvěruschopnosti zákazníka, tedy vyplněného formuláře žalobkyně, se podává, že ke dni 7. 6. 2023 žalobkyně k žalované v rámci zkoumání její úvěruschopnosti ke smlouvě č. , hodnota, zjistila, že žalovaná je zaměstnána, její příjem činí 23 000 Kč, příjmy domácnosti pak činí 59 000 Kč. Žalovaná žije v družstevním bytě, náklady na nájemní bydlení činí 4 342 Kč. Splácí úvěry ve výši 6 800 Kč, rozdíl aktiv a pasiv představuje 11 858 Kč ve prospěch aktiv. Normativní náklady na bydlení v , adresa, činí 13 737 Kč, životní minimum žalované 4 860 Kč, nezabavitelná částka žalované vč. vyživovaných osob 13 398 Kč. Formulář je opatřen podpisem nezjištěné osoby.

8. Z Nájemní smlouvy uzavřené mezi Stavebním bytovým družstvem , adresa, jako pronajímatelem a žalovanou jako členkou družstva a nájemkyní dne 27. 5. 2015 bylo zjištěno, že žalovaná od 20. 5. 2015 užívá byt č. , hodnota, o velikosti 3 + 1B v domě č.p. , Anonymizováno, v , adresa, v , právnická osoba, blíže nespecifikovaná měsíční úhrada činí 4 342 Kč. Smlouva byla podepsána dne 27. 5. 2015.

9. Z Výplatního lístku za měsíc březen 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . vyplatila žalované na bankovní účet částku 32 133 Kč. Uvedená částka sestává z čisté mzdy ve výši 8 500 Kč a celostních náhrad ve výši 23 633 Kč.

10. Z Výplatního lístku za měsíc duben 2023 vyplývá, že společnost , právnická osoba, . vyplatila žalované na bankovní účet částku 14 578 Kč. Uvedená částka sestává z čisté mzdy ve výši 8 500 Kč a celostních náhrad ve výši 6 078 Kč.

11. Z Výpisu z centrální evidence exekucí je zřejmé, že ke dni 7. 6. 2023 nebyly zjištěny žádné záznamy. Z výpisu však není patrno, který subjekt byl předmětem dotazu.

12. Z Výsledku vyhledávání v insolvenčním rejstříku soud zjistil, že pod rodným číslem žalované nebyl zjištěn žádný dlužník.

13. Z Čestného prohlášení žalované vyhotoveného na formuláři žalobkyně, bylo zjištěno, že sestaveno bylo ke dni 6. 6. 2023, a není opatřeno žádným podpisem žalované. Žalovaná měla ve formuláři na svou čest prohlásit, že její výdaje na bydlení a související s bydlením činí 4 342 Kč měsíčně, splátky úvěrů 6 800 Kč měsíčně, je svobodná, bezdětná, a její měsíční příjem činí 23 000 Kč. Dle Záznamu o vložení dokumentu do systému měl být dokument podepsán dne 7. 6. 2023 a vložen do systému , jméno FO, .

14. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, zpracované na formuláři žalobkyně vyplývá, že byla sestavena na tiskopisu platném ke dni 1. 9. 2022 a žalované bylo přiděleno přístupové jméno: , Anonymizováno, a heslo: , Anonymizováno, . Smlouvou se žalobkyně jako poskytovatel úvěru zavázala poskytnout žalované jako úvěrované spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala žalobkyni splácet ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč převodem na účet žalobkyně č. , č. účtu, z účtu žalované č. , č. účtu, s datem prvé splátky dne 20. 7. 2023 a datem poslední splátky dne 20. 10. 2026. Provize zprostředkovatele byla sjednána na 2 500 Kč a dle čl. II. písm. b) smlouvy byla splatná přímo na účet zprostředkovatele z poskytovaného úvěru. Dalším obsahem smlouvy jsou zejména ujednání o zesplatnění úvěru, smluvní pokutě, úrocích z úvěru, úrocích z prodlení a náhradě účelně vynaložených nákladů, jejich bližší popis je s ohledem na důvody rozvedené níže neúčelný. V ust. čl. XII bod 1 Smlouvy si strany dohodly možnost podpisu smlouvy žalovanou připsáním tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem, jímž je číslo smlouvy o úvěru, na účet poskytovatele. Dle údaje na smlouvě žalovaná smlouvu podepsala verifikační platbou ve výši 1 Kč dle čl. XII bod 1 Smlouvy. Podle záznamu o vložení dokumentu do systému byl dokument vložen do systému dne 6. 6. 2023 ve 22:35:21 hod. , jméno FO, .

15. Z Přílohy č. 1 Úvěrových podmínek soud zjistil, že v mnoha ohledech duplicitně se smlouvou samou definují smlouvou užívané pojmy a upravují splácení úvěru, včetně předčasného, administrativní záležitosti, zesplatnění úvěru, smluvní pokutu, úroky z úvěru, úroky z prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů. Podle záznamu o vložení dokumentu do systému byl dokument vložen do systému dne 7. 6. 2023 ve 14:51:00 hod.

16. Z Potvrzení o provedení transakce vystaveného ČSOB, a. s. byla na účet č. , č. účtu, z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované poukázána částka 1 Kč.

17. Z Potvrzení o provedení transakce vystaveného ČSOB, a. s. byla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , tel. číslo, vedený na jméno , jméno FO, poukázána částka 2 500 Kč.

18. Z Potvrzení o provedení transakce vystaveného ČSOB, a. s. byla z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, poukázána částka 27 500 Kč.

19. Ze Sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 8. 6. 2023 byla na účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalované připsána částka ve výši 27 500 Kč.

20. Dle Přehledu splátek ke smlouvě č. , hodnota, byl stanoven splátkový kalendář na 40 měsíčních splátek po 1 150 Kč splatných vždy k 20. dni měsíce počínaje dnem 20. 7. 2023 a konče dnem 20. 10. 2026. V tabulce je dále rozvedeno, jakou část ze splátky v každý konkrétní měsíc činí úrok a jakou jistina.

21. Z Upomínky pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 24. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomenula o placení sjednaných splátek, aktuálně dlužné splátky ve výši 1 149 Kč, a současně úhradu upomínacích nákladů ve výši 100 Kč.

22. Z Čestného prohlášení , jméno FO, ze dne 24. 7. 2023 vyplývá, že dne 24. 7. 2023 prostřednictvím služby dopisy – obchodní společnosti , právnická osoba, . odeslal jako obyčejné zásilky větší množství upomínek svého zaměstnavatele, žalobkyně.

23. Z Upomínky pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 24. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomenula o placení sjednaných splátek, aktuálně dlužné splátky ve výši 2 299 Kč, a současně úhradu upomínacích nákladů ve výši 200 Kč.

24. Ze Zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 6. 6. 2023 a výzvy k úhradě dlužné částky adresované zástupcem žalobkyně žalované vyplývá, že dnem odeslání oznámení o zesplatnění se úvěr ze smlouvy označené v záhlaví stal splatný a ode následujícího má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a upomínacích nákladů ve výši 100 Kč za každou písemně odeslanou upomínku. Ke dni vyhotovení výzvy činí dlužná částka 32 013 Kč, smluvní pokuta 1 497 Kč a upomínací náklady 300 Kč.

25. Dle Podacího lístku předal zástupce žalobkyně zásilku adresovanou žalované obsahující oznámení o zesplatnění a předžalobní výzvu k poštovní přepravě jako doporučenou dne 24. 9. 2023.

26. Vzhledem k tomu, že si skutečnosti vyplývající z jednotlivých listin vzájemně neodporují, soud na ně ze stručnosti odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.

27. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům:

28. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

29. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

30. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

31. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

32. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

33. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení).

34. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

36. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

38. V projednávaném případě žalobkyně prokázala, že smlouva mezi ní a žalovanou byla sjednána pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku a žalovaná souhlas se smlouvou vyslovila zasláním verifikační platby s variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy, a smlouvu lze ještě považovat za uzavřenou písemně. Další povinností žalobkyně bylo zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované.

39. Věřitel má povinnost při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jak z informací dodaných spotřebitelem, tak z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů při respektování principu přiměřenosti a v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování práv spotřebitele na ochranu jeho osobních údajů. Zjištěny by měly být informace o příjmech spotřebitele ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost, výživu dětí, případně o nákladech na již existující závazky. Výsledkem je pak takové zjištění, že s ohledem na frekvenci splátek (týdenní, měsíční či kvartální) zůstane či nezůstane spotřebiteli v jeho osobním (domácím) rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. V zásadě nelze zanalyzovat jen jednu stranu rozpočtu spotřebitele (například příjmy) s tím, že výdaje lze přepokládat ve standardní výši. Nelze vycházet jen ze subjektivního popisu spotřebitele, nýbrž jeho tvrzení je nutné konkrétními doklady zobjektivizovat. V tomto případě nelze hovořit o opakovaném prohlášení téhož obsahu, jedná se o doklady vydané spotřebiteli třetí stranou, které objektivně a věrohodně vypovídají o spotřebitelově schopnosti dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Z logiky věci lze totiž očekávat, že spotřebitel, který chce získat úvěr, má tendenci svou majetkovou situaci prezentovat v lepším světle. Ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Věřitel i s ohledem na princip přiměřenosti nemá povinnost ověřovat pravdivost každého předloženého dokumentu, naopak má povinnost užívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Proces ověřování úvěruschopnosti spotřebitele by měl zanalyzovat jeho rozpočet a vždy by měl zahrnovat zjištění jeho příjmů i konkrétních výdajů. Proces zjišťování úvěruschopnosti by nebyl úplný, došlo-li by k nedůvodně rozdílnému přístupu mezi žadateli, navíc je nutné vzít v potaz i tu skutečnost, že osoby s vyššími příjmy mají vysoké (mnohdy i excesivní) výdaje.

40. Důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud. Pokud totiž spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ. Další soukromoprávní sankcí neplatně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru je, že nárok na nesplacenou jistinu úvěru je vázán na novou dobu splatnosti (buď mezi účastníky dohodnutou anebo soudem určenou), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některými poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

41. V projednávané věci žalobkyně vycházela sice z částečně doložených příjmů a nákladů, nehodnotila je však objektivně a spokojila se i se zjevně neúplnými informacemi. Žalobkyně si tedy například vyžádala výplatní pásku za dva po sobě jdoucí měsíce, již se ale nepídila po značné disproporci v příjmu za ně dosaženém, a automaticky z něj vypočetla průměr. Nezkoumala, zda je žalobkyně zaměstnána na dobu určitou či neurčitou, nevypořádala se pak ani s tím, že čistá mzda žalované činí 8 500 Kč a v měsíci březnu navýšily příjem žalované cestovní náhrady. Zůstalo nevysvětleno, zda se jednalo o nahodilou záležitost v profesním životě žalované či jde naopak o obvyklou situaci a z příjmem přes 20 tisíc korun čistého lze díky náhradám počítat téměř každý měsíc. Tvrzený celkový příjem domácnosti ve výši 59 000 Kč žalobkyně neprověřovala vůbec a zůstal toliko v rovině sdělení žalované neosvědčen. Dále žalobkyně bez dalšího uzavřela, že náklady žalované na bydlení činí 4 342 Kč, jak bylo původně sjednáno nájemní smlouvou z roku 2015, přesto, že úvěrová smlouva byla sjednána v roce 2023, tedy až o osm let později, a muselo tak vzhledem ke globálně zásadním událostem dojít při nejmenším k nárůstu energií. Bylo na místě, aby si žalobkyně vyžádala aktuální evidenční list, dále pak výpisy z bankovního účtu žalované za alespoň tři po sobě jdoucí měsíce, to však neudělala. Soud je proto přesvědčen, že z listin, které měla žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy k dispozici, nemohla dospět k ustálenému přesvědčení, že žalovaná je skutečně schopna měsíční splátky hradit. Žalobkyně tedy neprokázala, že šetřila úvěruschopnost žalovaného řádně, a tím spíše pak, že žalovaná v době sjednání smlouvy úvěruschopná byla. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž žalobkyně žalobou uplatněný nárok odvozuje, je absolutně neplatná a plnění, která si strany na jejím základě poskytly, je třeba kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení.

42. Věc se však neposoudí podle ustanovení o bezdůvodném obohacení § 2991 ObčZ, nýbrž dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze totiž přehlédnout, že zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální úpravu v poslední větě § 87 odst. 1, podle níž je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, neboť upravuje soukromoprávní sankci nepoctivých poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a žalovaný coby spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

43. Žalobkyně prokázala, že žalované proti její verifikační platbě ve výši 1 Kč poukázala 27 500 Kč, a je tak ve věci aktivně legitimována domáhat se nároku na vrácení jistiny úvěru z neplatné smlouvy bez 1 Kč, kterou je naopak povinna vydat žalované.

44. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovanou nevyzývala, aby poskytnutou jistinu úvěru dle neplatné smlouvy v určité lhůtě vrátila, a žalovaná se k jednání soudu nedostavila a nemohla tak vyslechnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že je povinna tvrdit a prokázat, jaké jsou její možnosti k zaplacení dlužné částky, soud žalované uložil dlužnou částku uhradit ve lhůtě šesti měsíců, kterou lze bez znalosti aktuálních osobních i majetkových poměrů považovat vzhledem k výši dlužné částky ještě za přiměřenou možnostem běžného dlužníka a tím vyvolal splatnost dosud nesplatné pohledávky.

45. Ve zbývající části předmětu řízení představované úroky z úvěru, upomínacími náklady, smluvní pokutou i zákonným úrokem z prodlení v celé požadované výši soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež přesto, že se žalobou domáhala úhrady dosud nesplatné pohledávky (k tomu srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022), ovšem jinou možnost, nedošlo-li k dohodě stran, dle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neměla, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 227,21 Kč. Tato částka představuje 56,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,3 % a úspěchu žalované v rozsahu 21,7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 757 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 122 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.