Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

28 C 41/2024

č. j. 28 C 41/2024-53

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-16 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCV:2024:28.C.41.2024.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 51 124,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 150 Kč do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 22 974,92 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 043,69 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 333,49 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 081,23 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu domáhala vydání rozhodnutí, by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 51 124,92 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , , Anonymizováno, , zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v Paříži pod c. , tel. číslo, (, Anonymizováno, ), jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen jako „Právní předchůdce žalobkyně“ nebo „, Anonymizováno, “) a žalovaným byla uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě , Anonymizováno, žalovanému umožnila prostřednictvím poskytnuté platební karty vyčerpat finanční prostředky do úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr , Anonymizováno, splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,68 % formou pravidelných měsíčních splátek ve výši nejméně 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně pak ve výši 500 Kč. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, ten však přesto, že vyčerpal finanční prostředky ve výši 60 650 Kč žalobkyni uhradil pouze částku v celkové výši 32 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva, od úvěrové smlouvy odstoupila a úvěr prohlásila ke dni 31. 7. 2023 za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 8. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyně nárok na dlužnou jistinu, úroky z úvěru, zákonné úroky z prodlení, náklady mimosoudního vymáhání pohledávky i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období od 21. 7. 2023 do 25. 1. 2024 v částce 8 081,23 Kč po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění uplatnila soudně.

2. Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 16. 4. 2024, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud proto žalobu projednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, , IČ: , IČO, , je zapsána v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka , adresa, a jejím předmětem podnikání je krom jiného poskytování úvěrů.

6. Ze Žádosti/Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, se podává, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru dne 13. 1. 2022 a žalovaný jako klient dne 6. 1. 2022 podepsali, žalovaný vlastnoručně, dohodu, v níž si sjednali, že, Anonymizováno, , Anonymizováno, poskytne revolvingový úvěr až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč, zatímco žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s náklady na úvěr. Podmínky revolvingového úvěru byly dohodnuty tak, že aktuální úvěrový rámec byl stanoven na 50 000 Kč a minimální výše měsíční splátky na 5 % z dlužné částky, základní úroková sazba byla dohodnuta ve výši 22,68 %, poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů na 50 Kč. Z dokumentu je rovněž zřejmé, že k žalovanému bylo zjištěno, že žije v nájemním bytě od roku 2018, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho zaměstnavatelem je od února 2017 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde dosahuje příjmu 30 600 Kč čistého měsíčně. Náklady na bydlení nemá, ani jiné finanční závazky. Jeho ostatní pravidelné výdaje činí 10 000 Kč.

7. Z Formuláře ke smlouvě vyplynuly tytéž skutečnosti jako ze Smlouvy samé.

8. Z přípisu , Anonymizováno, adresovaného žalovanému dne 14. 1. 2022 se podává, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, písemně stručně shrnula obsah úvěrové smlouvy uzavřené mezi jí a žalovaným.

9. Z Transakční historie k úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný dílčími výběry finančních prostředků vyčerpal celkem 60 650 Kč a ve prospěch předchůdkyně žalobkyně poukázal celkem 32 500 Kč.

10. Z Odstoupení od úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 27. 6. 2023 soud zjistil, že , Anonymizováno, žalovaného písemně uvědomila o jeho závazku z úvěrové smlouvy uvedeného čísla splatit úvěr ve výši 60 650 Kč, a vzhledem k prodlení s úhradou měsíčních splátek mu oznámila, že od uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru odstupuje a úvěr se ke dni 31. 7. 2023 stává splatným. Žalovaný byl vyzván k neprodlenému zaplacení částky 48 840 Kč sestávající z dlužných měsíčních splátek úvěru ve výši 12 500 Kč, úvěrové jistiny ke dni odstoupení od smlouvy ve výši 35 278 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 463 Kč a nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč.

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 8. 2023 mezi , Anonymizováno, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem se podává, že , Anonymizováno, postoupila pohledávku za žalovaným z úvěrové smlouvy č. , hodnota, žalobkyni.

12. Jak je zřejmé z Potvrzení o provedení transakce, dne 21. 8. 2023 poukázala žalobkyně na účet , Anonymizováno, blíže neurčenou platbu.

13. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 8. 2023 , Anonymizováno, žalovanému písemně oznámila, že pohledávku za ním z úvěrové smlouvy č. , hodnota, postoupila žalobkyni.

14. Z upomínky žalobkyně adresované žalovanému dne 28. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného písemně upomenula o zaplacení dlužná částky ve výši 48 945,82 Kč z úvěrové smlouvy č. , hodnota, a vyzvala k její úhradě v dodatečné lhůtě.

15. Z poštovního podacího archu ze dne 29. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně jako odesilatel předala uvedeného dne k poštovní přepravě doporučenou zásilku adresovanou žalovanému.

16. Z oznámení o předání do advokátní kanceláře adresovaného žalovanému dne 2. 10. 2023 je zřejmé, že zástupce žalobkyně žalovaného uvědomil, že mu byla žalobkyní předána věc o vymožení dlužné částky ve výši 49 564,94 Kč celkem z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi , Anonymizováno, a žalovaným.

17. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně žalovaného písemně vyzval k zaplacení dlužné částky ve výši 48 839,68 Kč s příslušenstvím v dodatečné lhůtě do 19. 1. 2024 a pro případ jejího marného uplynutí žalovaného poučil, že žalobkyně je připravena obrátit se s nárokem na její zaplacení na soud.

18. Z poštovního podacího archu ze dne 15. 1. 2024 vyplývá, že žalobkyně jako odesilatel předala uvedeného dne k poštovní přepravě doporučenou zásilku adresovanou žalovanému.

19. Vzhledem k tomu, že si skutková zjištění vyplývající z jednotlivých důkazů vzájemně neodporují, soud na ně pro stručnost odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.

20. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům:

21. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

23. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

24. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

25. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

26. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. V projednávaném případě žalobkyně prokázala, že smlouva mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla sjednána písemně, když jak předchůdkyně žalobkyně, tak i sám žalovaný smlouvu opatřili vlastnoručním podpisem. Další povinností žalobkyně bylo zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného.

31. Věřitel má povinnost při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jak z informací dodaných spotřebitelem, tak z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů při respektování principu přiměřenosti a v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování práv spotřebitele na ochranu jeho osobních údajů. Zjištěny by měly být informace o příjmech spotřebitele ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost, výživu dětí, případně o nákladech na již existující závazky. Výsledkem je pak takové zjištění, že s ohledem na frekvenci splátek (týdenní, měsíční či kvartální) zůstane či nezůstane spotřebiteli v jeho osobním (domácím) rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. V zásadě nelze zanalyzovat jen jednu stranu rozpočtu spotřebitele (například příjmy) s tím, že výdaje lze přepokládat ve standardní výši. Nelze vycházet jen ze subjektivního popisu spotřebitele, nýbrž jeho tvrzení je nutné konkrétními doklady zobjektivizovat. V tomto případě nelze hovořit o opakovaném prohlášení téhož obsahu, jedná se o doklady vydané spotřebiteli třetí stranou, které objektivně a věrohodně vypovídají o spotřebitelově schopnosti dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Z logiky věci lze totiž očekávat, že spotřebitel, který chce získat úvěr, má tendenci svou majetkovou situaci prezentovat v lepším světle. Ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Věřitel i s ohledem na princip přiměřenosti nemá povinnost ověřovat pravdivost každého předloženého dokumentu, naopak má povinnost užívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Proces ověřování úvěruschopnosti spotřebitele by měl zanalyzovat jeho rozpočet a vždy by měl zahrnovat zjištění jeho příjmů i konkrétních výdajů. Proces zjišťování úvěruschopnosti by nebyl úplný, došlo-li by k nedůvodně rozdílnému přístupu mezi žadateli, navíc je nutné vzít v potaz i tu skutečnost, že osoby s vyššími příjmy mají vysoké (mnohdy i excesivní) výdaje.

32. Důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností.

33. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud. Pokud totiž spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ.

34. Další soukromoprávní sankcí neplatně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru je, že nárok na nesplacenou jistinu úvěru je vázán na novou dobu splatnosti (buď mezi účastníky dohodnutou anebo soudem určenou), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některými poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

35. V posuzovaném případě žalobkyně vycházela sice z příjmů a nákladů tvrzených žalovaným, nehodnotila je však objektivně a spokojila se i se zjevně neúplnými informacemi. Žalobkyně si nevyžádala výplatní pásky, nezkoumala, zda je žalovaný zaměstnán na dobu určitou či neurčitou, nevypořádala se pak ani s tím, že náklady žalovaného na bydlení činí 0 Kč a jeho další náklady 10 000 Kč. Bylo na místě, aby si předchůdkyně žalobkyně vyžádala rovněž nájemní smlouvu, aktuální evidenční list, dále pak výpisy z bankovního účtu žalovaného za alespoň tři po sobě jdoucí měsíce, nic z toho však neučinila. Soud je proto přesvědčen, že , Anonymizováno, před uzavřením úvěrové smlouvy nemohla dospět k ustálenému přesvědčení, že žalovaný je skutečně schopen měsíční splátky hradit. Žalobkyně tedy neprokázala, že , Anonymizováno, šetřila úvěruschopnost žalovaného řádně, a tím spíše pak, že žalovaný v době sjednání smlouvy úvěruschopný byl. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž žalobkyně žalobou uplatněný nárok odvozuje, je absolutně neplatná a plnění, která si smluvní strany na jejím základě poskytly, je třeba kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení.

36. Věc se však neposoudí podle ustanovení o bezdůvodném obohacení § 2991 ObčZ, nýbrž dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze totiž přehlédnout, že zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální úpravu v poslední větě § 87 odst. 1, podle níž je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, neboť upravuje soukromoprávní sankci nepoctivých poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a žalovaný coby spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (v podrobnostech viz shora).

37. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně žalovanému poukázala 60 650 Kč (žalovaný tvrzení žalobkyně nepopíral a provedenými důkazy nevyvrátil, pročež soud žalobkyní předložené důkazy považuje za dostatečné) a že pohledávka z úvěrové smlouvy na žalobkyni přešla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 a násl. ObčZ, žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována domáhat se nároku na vrácení jistiny úvěru z neplatné smlouvy.

38. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovaného nevyzývala, aby poskytnutou jistinu úvěru dle neplatné smlouvy v určité lhůtě vrátil, a žalovaný se k jednání soudu nedostavil a nemohl tak vyslechnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že je povinen tvrdit a prokázat, jaké jsou jeho možnosti k zaplacení dlužné částky, soud žalovanému uložil dlužnou částku uhradit ve lhůtě šesti měsíců, kterou lze bez znalosti aktuálních osobních i majetkových poměrů považovat vzhledem k výši dlužné částky ještě za přiměřenou možnostem běžného dlužníka, a tím vyvolal splatnost dosud nesplatné pohledávky.

39. Ve zbývající části předmětu řízení představované úroky z úvěru, upomínacími náklady, smluvní pokutou i zákonným úrokem z prodlení v celé požadované výši soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na jejích zaplacení nepřiznal, neboť úspěch žalobkyně i žalovaného v řízení, pakliže soud zohlední i požadované příslušenství pohledávky, je v zásadě shodný.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.