28 C 419/2018

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné pro zletilé dítě

I. Žaloba o povinnosti žalovaného platit na výživu žalobkyně částku [částka] měsíčně počínaje dnem [datum] se zamítá.

II. Žaloba o zaplacení částky [částka] se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit soudní poplatek ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podáním doručeným soudu dne [datum] po žalovaném domáhala výživného na zletilé dítě ve výši [částka] měsíčně či dle úvahy soudu a vydání veškerých rodinných cenností, podáním ze dne [datum] svůj návrh upřesnila tak, že žádá výživné ve výši [částka] počínaje vydáním rozsudku a dále jej doplnila o požadavek na vrácení zaplaceného nájemného v částce [částka] a vydání osobních věcí. Žalobkyně tvrdila, že do srpna roku 2017 žila s žalovaným v jednom domě a až do té doby mu po 15 měsíců hradila nájemné ve výši [částka] měsíčně. Od rozchodu rodičů žalobkyně v červnu 2016 jí žalovaný na její výživu ničím nepřispíval, vše hradila matka žalobkyně a žalobkyně sama ze svých prostředků. Od odchodu z domu žalovaný žalobkyni zadržuje její osobní předměty, fotoalbum, šperky po babičkách, VHS videokazety se vzpomínkami, výkresy, hračky a další vzpomínkové předměty na dětství. Žalobkyně se od žalovaného přestěhovala ke svému příteli, s nímž se podílí na úhradě jejich životních potřeb. Žalobkyně je studentkou soukromé vysoké školy, za níž hradí školné ve výši [částka] ročně. S financováním jí pomáhá matka. Všechny své potřeby, náklady na bydlení ve výši [částka], stravu ve výši [částka], pohonné hmoty ve výši [částka], životní pojištění ve výši [částka], důchodové spoření ve výši [částka], telefon ve výši [částka] měsíčně i volnočasové aktivity hradí žalobkyně ze svého příjmu ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba], kde pracuje rovněž matka žalobkyně a žalovaný. Mzda žalobkyně činí cca [částka], mzda otce se dle jejího odhadu pohybuje od [částka] – [částka]. Dále otec pobírá výživné na nezletilou sestru žalobkyně ve výši [částka] měsíčně, [částka] měsíčně za nájem garáže, [částka] mu platí pan [jméno] [příjmení], s nímž otce žije ve společné domácnosti. Otec je vlastníkem rodinného domu a pozemku, na němž je postaven, přilehlé zahrady a dále tří garáží, které lze pronajímat. Dále vlastní dvě motorky a jeden automobil.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že žalobkyně žila ve společné domácnosti do srpna 2017. Po rozchodu rodičů žila v domě krom účastníků sestra žalobkyně [jméno] a otec žalovaného, [jméno] [celé jméno žalovaného]. Když se žalovaný v červnu 2016 dověděl, že má žalobkyně podepsanou pracovní smlouvu, žádal po ní příspěvek na domácnost ve výši [částka]. Žalobkyně to odmítla s tím, že bydlí u dědy, že se domluví s ním. Otec žalovaného však žalobkyni žádal o [částka] měsíčně. V srpnu 2018 (v kontextu s dalšími podáními stran mělo být správně uvedeno„ v srpnu 2017“) se žalobkyně odstěhovala a žádala vrácení zaplaceného nájemného. Dne [datum] se s žalobkyní na schůzce s mediátorem dohodli, že žalovaný najde věci, které žalobkyně požaduje, a předá jí je. Některé věci se mu nalézt nepodařilo, našel však věci další, ovšem žalobkyně se mu poté, co ji sdělil, že má rozbité auto a nemůže jí věci dovést, již neozvala.

3. Soud se před nařízením jednání pokoušel jak o odstranění vad žaloby, tak o smírné vyřízení věci za pomoci ustanoveného mediátora. Neboť strany k dohodě nedospěly a požadavky žalobkyně nebyly řádně konkretizovány, soud ve věci nařídil přípravné jednání dle § 114c o.s.ř.

4. Žalobkyně u přípravného jednání od svého požadavku na vydání movitých věcí upustila a upřesnila, že žádá vrácení částky [částka], která představuje součet uhrazeného příspěvku na bydlení ve výši [částka] měsíčně za dobu od 6/ 2016 do 7/ 2017, a měsíční výživné ve výši [částka] splatné vždy do 20. dne v měsíci počínaje dnem [datum], kdy se rodiče žalobkyně rozešli a žalovaný na výživu žalobkyně žádným způsobem nepřispěl. Dále žalobkyně doplnila, že v tu dobu žila se svým dědečkem v jednom podlaží domu žalovaného a na žádost žalovaného začala přispívat na bydlení [částka] měsíčně. Částku platila k rukám dědečka dle požadavku žalovaného. Dědeček žalovanému hradil stejnou částku. V tu dobu činily její náklady na stravu [částka] měsíčně, náklady na dopravu do zaměstnání [částka] měsíčně, náklady na dopravu do škody [částka] měsíčně, náklady na pohonné hmoty do motocyklu [částka] měsíčně, náklady na provoz mobilního telefonu [částka] měsíčně, náklady na hormonální antikoncepci [částka] čtvrtletně a náklady na léky proti bolesti, žalobkyně trpí migrénami, [částka] měsíčně. V souvislosti se studiem žalobkyně vynaložila ve školním roce 2015 2016 částku [částka], ve školním roce 2016 2017 částku [částka], stejně tak v roce 2017 2018 i v roce 2018 2019. Poplatek za individuální plán činil [částka] Náklady na ošacení činily [částka] měsíčně, náklady na hygienické potřeby a kosmetiku činily [částka] měsíčně. Koníčkem žalobkyně je jízda na motocyklu, kromě pohonných hmot hradila povinné ručení ve výši [částka] ročně. Protože neměla prostředky na úhradu školného v roce 2018, motocykl prodala a utrženou částku [částka] použila na úhradu školného. U svého současného zaměstnavatele nastoupila v březnu 2016 jako brigádnice a takto pracovala do května 2016. V červnu 2016 uzavřela pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr, který trvá dosud. V mezidobí žalobkyně pouze měnila pracovní pozici, čímž se měnila i výše jejího příjmu. Od června 2016 do dubna 2017 činil její hrubý měsíční výdělek [částka] a od května [částka]. Žalovaný žije po celé rozhodné období ve vlastním rodinném domě v [obec]. Jeho náklady na bydlení činily [částka] měsíčně, na úhradu jedné poloviny však s dědečkem po určitou dobu v rozhodném období přispívali. Půl roku před odchodem žalobkyně žil v domě i rodinný přítel žalovaného, a na bydlení rovněž nějakým způsobem přispíval. Měsíční příjem žalovaného činí [částka] čistého. Další příjem má žalovaný z pronájmu tří garáží, které vlastní. Od matky pobírá výživné na nezletilou sestru žalobkyně ve výši [částka] měsíčně. Vlastní automobil zn. Ford a tři motocykly. Matka žalobkyně je zaměstnána v téže společně s měsíčním příjmem ve výši [částka] čistého. Žije v družstevním bytě po babičce. Náklady na bydlení matky činí [částka] měsíčně, hradí výživné na sestru žalobkyně ve výši [částka] měsíčně a splátku dlužného výživného ve výši [částka] měsíčně. Dále má běžné výdaje na stravu a oblečení.

5. Žalovaný u přípravného jednání učinil nesporným, že od žalobkyně převzal [částka], on sám se však s žalobkyní na příspěvku na bydlení nedohodl, dohodl se s ní otec žalovaného.

6. Z provedených důkazů soud zjistil tyto skutečnosti:

7. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně u svého zaměstnavatele pracovala nejprve na základě dohody o provedení práce. Když otec viděl, že má svůj finanční příjem, žádal ji, aby se smluvně podílela na nákladech bydlení. Dohodli se nejprve ústně, že od [datum] bude pracovat na plný úvazek a od té doby si úhradu dohodnou. Úhradu řešila jak s žalovaným, tak se svým dědou. Domluvili se, že žalobkyně bude platit [částka] a na tuto částku se sníží i příspěvek dědy. Od června 2016 přispívala otci na náklady bydlení částkou [částka] měsíčně. Od počátku roku 2016 docházelo mezi rodiči žalobkyně ke sporům, které vyvrcholily v červnu téhož roku odchodem matky ze společné domácnosti. Až do stěhování žalovanému na náklady bydlení přispívala, byť asi dvakrát za ni příspěvek uhradil děda. Tomu částku splatila. V březnu 2016 začala pracovat pro [právnická osoba] a dosahovala příjmu [částka] hrubého měsíčně. Již za doby společného soužití rodičů se stravovala převážně s dědou, který vařil. Žalobkyně mu přispívala nebo vařila sama. Ze svých prostředků hradila provoz motocyklu, který měla od 16 let. [příjmení] [částka] měsíčně za jeden pokoj a sdílené prostory se jí zdála neúměrně vysoká, proto se v srpnu roku 2017 odstěhovala k příteli, jemuž na bydlení přispívala částkou [částka] měsíčně. Otec i nadále nájemné chtěl, neboť na jeho adrese byla přihlášena k trvalému pobytu. Proto se v prosinci 2017 odhlásila a odhlásila i odpady. S přítelem bydleli nejdříve v chomutovském bytě, v únoru 2018 marně sháněli jiné bydlení, proto se odstěhovali do [obec], kde žijí dodnes. V srpnu 2018 žalobkyně dokončila bakalářské studium a pokračovala ve studiu inženýrském, které by měla ukončit v červnu 2020. Kvůli studiu musela změnit pracovní pozici, ta se však na výši mzdy neprojevila. Příjem žalobkyně je kolísavý z důvodu využívání benefitního systému, průměrně však činí [částka] čistého měsíčně. Po přestěhování do [obec] od března 2018 hradí žalobkyně [částka] měsíčně na bydlení včetně energií, dále, stejně jako v [obec], [částka] měsíčně příspěvek příteli na provoz automobilu a [částka] měsíčně na jídlo a společné výdaje na domácnost. Žalobkyně si platí penzijní spoření [částka] měsíčně, životní pojištění ve výši [částka] měsíčně a [částka] měsíčně provoz telefonu. Pravidelně spoří asi [částka] měsíčně na školné, které je výhodné uhradit škole jednorázově, neboť při více než dvou splátkách dochází k jeho navýšení. Vedle těchto výdajů hradí [částka] měsíčně za léky, neboť od konce základní školy trpí migrénami a to zhruba 4–6 x do měsíce. V současné době užívá na doporučení lékařky přírodní medikamenty, což náklady zvýšilo, dříve užívala speciální léky předepsané neurologem. Otce k vrácení příspěvku na bydlení před zahájením řízení vyzývala, a to ještě prostřednictvím advokátky, která jí sdělila, že otec částku přijímal neoprávněně, a to nejpozději do [datum]. Otec na výzvu sepsanou v červenci toho roku nereagoval. Za celé rozhodné období vynakládala peníze na dopravu do školy, za cestu se spolužáky jejich vozidly hradí vždy [částka], což přestavuje [částka] týdně. Někdy jede do školy vozem svého přítele, finančně přispěje buď natankováním plné nádrže, nebo mu pošle peníze. Naposledy mu posílala [částka] za to, že během jednoho týdne v prosinci používala jeho vozidlo na dopravu do školy i zaměstnání. Výživné [částka] měsíčně žádá proto, že by měla mít práva na stejnou částku, jako pobírá sestra, která žije s otcem ve společné domácnosti. Oba rodiče dosahují stejného příjmu, přičemž žalobkyně studuje na VŠ, kterou si sama platí. Finanční prostředky by použila na koupi automobilu, kterým by se dopravovala do školy a do zaměstnání. Dříve měla motocykl a využívala ho k běžné přepravě, díky čemuž byla mnohem samostatnější. Školné je pro ni velkou finanční zátěží, i přesto, že pobírá ubytovací stipendium ve výši [částka] ročně. Aby měla na zaplacení školného, musela v rozhodné době prodat motocykl za částku [částka]. V době před červnem 2016 byl její životní standard jiný, měla motocykl, kterým se mohla dopravit, kam potřebovala, žila v rodinném domě, kde měla k dispozici pokoj o velikosti 30 m2, tedy odstěhování se si vyžádalo nutnost přizpůsobit se novým podmínkám, i prodat motocykl a zajistit další finanční náklady. Po přestěhování do [obec] bylo třeba byt nově zařídit, náklady hradil přítel a žalobkyně mu je splácí. V roce 2018 mu uhradila [částka] a odhaduje, že mu dluží ještě [částka] Celkem by mu měla zaplatit [částka], poté se stane podílovým spoluvlastníkem všech do bytu pořízených věcí. Zbývající částku příteli poukáže po ukončení studia. Příjem žalobkyně od června roku 2016 činí [částka] hrubého tj. [částka] čistého, přičemž každý rok dochází k navýšení mzdy, která v současné době činí cca [částka] čistého, v závislosti na tom, kolik prostředků odvede a následně vyčerpá z benefitního systému Cafetérie. Tím se jí snižuje daňový základ a ze systému hrazené potřeby jsou díky tomu finančně výhodnější. Takto hradí dovolenou, na níž byli v roce 2017, 2018 i 2019. V roce 2018 byli v Dubaji, v letech 2017 a 2019 v Egyptě. Za Egypt pro sebe vynaložila cca [částka], za Dubaj cca [částka]. V srpnu 2016 byla s matkou v Chorvatsku, vše hradila matka, žalobkyně přispěla částkou [částka]. Před tím byla na zahraniční dovolené asi 3x. Co je jí známo, otec vlastní určitý nemovitý i movitý majetek. Je vlastníkem pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec], jedná se o dům v ul. [ulice] v [obec]. Dále otec vlastní pozemek p. [číslo] jehož součástí je stavba garáže, pozemek p. [číslo] což je zahrada a pozemek p. [číslo] na němž je rovněž garáž. Jednu garáž otec pronajímá. Dále žalovaný vlastní dva motocykly, jeden je jeho, druhý sestry, v ceně asi [částka] celkem. Vlastní také automobil značky Ford v ceně cca 80 000 – [částka]. Žije v rodinném domě se sestrou žalobkyně a občas panem [příjmení], zda mu nějak finančně přispívají, žalobkyně neví. Otec má pravidelný příjem z výživného od matky, která mu platí [částka] měsíčně včetně nedoplatku. Jeho mzda činí cca [částka] čistého měsíčně. Zda má další příjem, žalobkyně neví, ani to zda jezdí na dovolenou a jak tráví volný čas. K pravidelným výdajům žalobkyně patří dále náklady na učebnice ve výši [částka] na semestr tj. [částka] ročně a dále náklady na [příjmení] ve výši [částka] čtvrtletně. Než prodala motocykl, vynaložila za dopravu do školy 500 - [částka] měsíčně dle povětrnostních podmínek. Povinné ručení na motocykl ji stálo [částka] ročně. Za rozhodnou dobu sama uhradila za školné celkem [částka]. Za prvé dva roky jí školné platila matka, otec měl dle svých slov přispět, ale nijak se to neprokázalo. Žalobkyni řekl, že studium je její volba a ať si náklady na něj hradí sama. Ona sama při započetí VŠ studia zvažovala, zda studovat v [obec], kam byla rovněž přijata, nebo v [obec] soukromou školu. Finančně náročnější cca o [částka] s ohledem na ubytování, stravu atd. by bylo studium v [obec], proto se rozhodla pro školu v [obec].

8. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že v roce 2016, kdy se s matkou žalobkyně rozešli, na OSPODu řešili výživné na [jméno]. Výživné na žalobkyni neprobírali, ta už pracovala u [příjmení] [jméno] a byla plnoletá. I podle sociálních pracovnic jí nárok na výživné nevznikl. Když došlo k manželskému rozvratu, matka na tom po odchodu nebyla finančně dobře, domů chodily upomínky od Home Creditu, Cofidisu apod. Přesto byla žalobkyně s matkou a paní [příjmení], což kamarádkou matky, na dovolené v Chorvatsku. Mladší dceru [jméno] s sebou nevzaly. Žalovaný matku a žalobkyni podezírá, že náklady na dovolenou hradily z vkladních knížek, které dcerám založili prarodiče, rodiče žalovaného. Žalovaný ještě se svým otcem dcerám nějaké peníze našetřili, celkem asi [částka], což žalobkyni jednou po telefonu řekl. Děda ještě před svou smrtí našetřené peníze rozdělil mezi své vnučky, každé dal [částka], zda-li dostala peníze i žalobkyně, žalovaný neví. Neteři [anonymizováno] z těchto peněz přispěl [částka] na pořízení skútru. V roce 2016 a 2017, za které žalobkyně žádá výživné, už měla pracovní smlouvu. Žalobkyně tvrdila, že přestoupí na dálkové studium, ale podle zaměstnavatele musela studium zrušit, protože to nezvládala, viděl ji denně v práci. Žalobkyně přizpůsobovala školní docházku pracovní době, ne naopak a i z tohoto důvodu nárok na výživné jako pracující nemá. Dcera pracuje na hlavní pracovní poměr, a když si začala vydělávat, žádal ji o příspěvek na domácnost ve výši cca 1 500 – [částka] měsíčně. Prosil ji, ať to neříká matce, neboť by měla námitky, že z dcery tahá peníze, hned jak nějaké vydělá, ale řekla jí to. K žádosti o příspěvek mu žalobkyně řekla, že bydlí u dědy. Ten po ní nakonec žádal více než žalovaný. Když po něm žalobkyně žádala příspěvek, který dědovi platila na bydlení, vrátit, šel do poradny a paní [příjmení] říkala, že má-li [jméno] dohodu s dědou, ať to řeší s ním. Na to žádal žalobkyni, ať se dostaví za dědou, než půjde do nemocnice, to s ním vyřešit. Žalobkyně žádnou součinnost neposkytovala a vše popisuje tak, aby to na žalovaného vrhalo špatné světlo. Žalobkyně v rámci svých nákladů zmiňuje i provoz motorky, ale od [datum], kdy odešla, bylo to asi jeden rok a jeden měsíc po odchodu matky, už na motocyklu, jak sama říkala dědovi, nejezdí, motorku má u kamaráda, neboť si to snad přítel nepřeje. V roce 2018 už tento motocykl vlastnila matka, přesto, že jej dceři pořídil žalovaný, respektive dceři koupil první motorku už v 16 letech, ona jí v 18 letech prodala a pořídila si novou. Pojištění na motorku, než byla žalobkyně výdělečně činná, hradil žalovaný, až později se pojistná smlouva přepsala. Žalobkyně říká, že musela prodat motorku, aby měla [částka] na školné, ale to podle žalovaného není pravda, neboť z brigád měla stejné peníze, jako měl on po 5 letech práce u téhož zaměstnavatele. Děda přispíval na domácnost každý měsíc [částka], po dohodě s [jméno], ale jakou částku mu [jméno] platila, žalovaný neví. Za rok 2017 mu dal plnou částku přesto, že mu [jméno] údajně dluh za dva měsíce neuhradila, tak peníze vzal a vrátil mu je. Zda mu [jméno] dluh vyrovnala, neví, následně otec zemřel. Popřel, že by se žalobkyně musela sama stravovat, mohla jíst s nimi, ale odmítala to, jelikož se v týdnu nají v práci a víkendy si pořeší sama. Studium v [obec] si žalobkyně nezvolila z finančních důvodů, jak uvádí, ale tehdy ještě žalovaný s matkou usoudili, že pro žalobkyni bude lepší, když bude doma, neboť je schopná raději nejíst, aby měla peníze na zábavu. Do svého odchodu z domu žalobkyně v patře dědy užívala pokoj a k němu kuchyň a toaletu. Částku [částka] za nové bydlení v [obec] žalovaný nepovažuje za přiměřenou. Žalobkyně tvrdí, že na tom není finančně dobře, ale v září 2018 byla na dovolené v Egyptě. V listopadu v Dubaji, v dubnu či květnu 2019 opět v Egyptě. Příjem žalovaného v rozhodné době činil cca [částka] čistého, [částka] mu pak plyne od matky pro dceru [jméno], jde o běžné výživné a splátku dluhu. Jiný zdroj příjmu nemá. Vlastní rodinný dům v [obec] a jednu řadovou garáž, tu přenechal bezúplatně k uskladnění věcí kamarádce a panu [příjmení] Pan [anonymizováno] přispíval na bydlení matce žalobkyně, dal jí 5 000 – [částka]. Na žádost dcery [jméno] zůstal cca 6 měsíců, peníze žalovanému nedával, ale platil nákupy a pomáhal s údržbou, bral ho jako pomoc i pro dceru [jméno], se kterou třeba vařil. Pro žalobkyni byl jako bratr, až později svůj názor na něj změnila. Žalovaný vždy vlastnil jen jeden motocykl, ale pojistky za matčin a Lucčin byly na něj. Auto má také jedno. Za života dědy měl příjem od něj [částka], po odchodu žalobkyně od července 2017 pouze [částka] měsíčně. Náklady na bydlení činily 13 000 – [částka] měsíčně, po odchodu matky a žalobkyně se ustálily na 11 000 – [částka]. Denně dojíždí do práce, náklady na PHM činí [částka] měsíčně. Za údržbu vozu má vyšší, ale mimořádné výdaje. Sobě a dceři [jméno] platí životní pojištění, dále také úrazové, 700 – [částka] měsíčně za oba, dále pojištění nemovitosti [částka] měsíčně. Za další obdobné výdaje, jako internet atd., utratí celkem [částka] měsíčně. Za provoz mobilního telefonu platí oba [částka] měsíčně. Je zdráv, výdaje na léky nemá. Má vyživovací povinnost k dceři [jméno], která s ním bydlí. [jméno] vaří, uklízí, vede domácnost. Dostala od něj motorku, stejně jako starší dcera. Náklady na stravu pro oba činí cca [částka] měsíčně. Po odchodu matky byly náklady vyšší, museli vše doplnit. Peníze od matky dceři [jméno] spoří, za 4 roky pro ni ušetřil [částka], aby byla zabezpečena, kdyby se s ním něco stalo. Od prosince roku 2019 pronajímá spodní byt pánovi, který je v rozvodovém řízení. Jde o jednatele stavební firmy, tak se dohodli, že byt bude užívat bezúplatně, ale bude se podílet na jarní a podzimní údržbě domu, sekání trávy a zajištění stavebního materiálu se slevou. Naposledy mu takto zajistil plastové plotovky na terasu.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že po určitou dobu s oběma účastníky společně bydlel. Seznámili se přes paní [příjmení], bývalou partnerku žalovaného, s níž pracoval v [anonymizováno]. Ta mu asi tři roky před podáním svědecké výpovědi nabídla, aby se na čas přestěhoval do domu žalovaného v [obec] a dělal mu společnost. Pracoval v tu dobu v [obec], a protože by musel dojíždět až z [anonymizováno], nabídky využil. Tehdy dům užívala žalobkyně, její sestra, paní [příjmení], pan žalovaný a pan [jméno] [celé jméno žalovaného], ten spolu s žalobkyní o patro níž. Svědek užíval jeden pokoj v bytě žalovaného, asi 6 měsíců. Hospodařili všichni společně tak, že vařili střídavě, tedy svědek, pan žalovaný a děda, paní žalobkyně nikoliv, a o jídlo se dělili. Na chod domácnosti svědek přispíval pracemi, tedy ze začátku paní [příjmení] dával 3 000 - [částka], po jejím odchodu se podílel na rekonstrukci domu v horním patře, to obnášelo nové štuky, výmalby, novou podlahu v obývacím pokoji a pokoji mladší dcery, také snižovali stropy. Některé práce dělal sám od sebe a to i poté, co se vrátil zpět do Klášterce. Minulý rok opravoval pokoj mladší dcery žalovaného. Jeho podíl spočíval nejen v práci, ale i v nákupu materiálu. Soužití se žalobkyní bylo podle svědka plné nepořádku, s ničím nepomáhala a po sobě si neuklízela. Když byl děda na smrtelné posteli, žalobkyně a její matka po něm chtěly peníze na auto. Pan [celé jméno žalovaného] starší nechtěl žalovanému nijak ubližovat, tak vše říkal svědkovi. Když se žalovaným přišli za dědou do nemocnice, často byl rozčílený z paní žalobkyně a paní [příjmení], svědek s ním chodil ven kouřit, tak mu vše říkal. Žalobkyně se svou matkou jezdily po výletech, nakupovaly a postupně utratily peníze, které měla žalobkyně na školu. Žalovaný žalobkyni na školu šetřil, radila mu to advokátka, ať má nějaké peníze v rezervě.. Žalobkyně měla smlouvu s dědou, hradila mu snad [částka], ale co mu [celé jméno žalovaného] starší říkal, 2 - 3 měsíce před jejím odchodem mu nezaplatila.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že je dcerou žalovaného a sestrou žalobkyně. Vztah se svým otcem má velmi dobrý, po rozpadu rodiny zůstala s ním. Vztah se sestrou dobrý není. Někdy v roce 2016 se rodiče odloučili a matka se ze společné domácnosti odstěhovala. Svědkyně zůstala žít s otcem v bytě ve druhém podlaží, v dolním bytě žil děda a sestra. Sestra se už v době, kdy se rodiče rozcházeli, o dění v rodině příliš nezajímala, když otec žádal, aby byly přítomny nějakého jednání rodičů, sestra se účastnit odmítla s tím, ať si to rodiče řeší sami. Sestra měla nemístné poznámky, třeba ať jsou rádi, že nechce kapesné [částka], jako její vrstevníci. Rodinné problémy ji nezajímaly. Sestra chodila na brigády, nejdříve jako roztleskávačka na zimní stadion, později pracovala v [příjmení] [jméno] jako rodiče. Jaký příjem z brigád měla, svědkyně neví. Po odchodu matky se učili vařit, týden vařil děda a týden oni. Sestra se podílet odmítla, že se přes týden nají v práci a víkend nějak dá. Když si začala vydělávat, otec jí žádal o příspěvek na bydlení [částka], ona však řekla, ať to neřeší, že si to dohodne s dědou. Později se chtěla s otcem přeci domluvit, že děda po ní chce moc, ale otec jí odkázal na dědu, když už jej odmítla. Jak se sestra s dědou dohodla, neví. Sestra pořád jezdila na dovolenou, i v době, kdy měl děda pohřeb. Sestra dostala vkladní knížku s tím, že peníze má na školu a pro jiné své potřeby. Vkladní knížky spořili rodiče, stejně jako spořil každé z děvčat děda. Protože měl otec podezření, že sestra peníze z úspor utratila, byl se radit v sociálněprávní poradně, kde mu poradili, ať peníze pro sestru na školu spoří, kdyby jich bylo třeba. Proto s otcem začali šetřit, a když otec sestře řekl, že pro ní peníze na školu našetřené má, brečela mu do telefonu. Jakou částku se jim s otcem podařilo naspořit, neví, nedokázala si vzpomenout. Společně s otcem hospodařili a hospodaří tak, že otec vydělává a ona se stará o chod domácnosti a studuje. Matka tvrdila, že jeden člen rodiny stojí [částka], ale pro dva činí spotřeba rodiny za jídlo a podobně jen [částka] SIPO pak přestavuje částku [částka]. Jaký měl a má otec příjem, přesně neví, odhaduje kolem [částka]. Matka na ni platí výživné v celkové výši [částka], běžné výživné činí [částka] a [částka] představuje splátka dlužného výživného. Peníze jsou poukazovány na účet otce. V roce 2017 se sestra odstěhovala ke svému příteli a žije s ním dodnes. Žalobkyně přišla s nájemní smlouvou, aby jí otec podepsal, ten když to viděl, řekl, že nemůže uvěřit tomu, že mu vlastní dítě předkládá k podpisu nájemní smlouvu, když by mělo být samozřejmé, že na chod domácnosti, když si vydělává, přispívá. Otec myl tehdy nádobí, tak dal nájemní smlouvu od žalobkyně na linku, že jí ukáže v práci kolegům, aby viděli, jak žalobkyně postupuje, matka smlouvu vzala, že ne, že ji nikde ukazovat nebude, otec ji na to chytil kolem pasu, ale matka„ udělala mrtvé nohy“ a posadila se na zem. Nic se jí nestalo.

11. Účastnická výpověď žalovaného, výpověď svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] i výpověď [jméno] [příjmení] jsou obsahově až nápadně totožné. Byť se soud pro irelevanci řady uváděných skutečností na jejich bližší analýzu nesoustředil, je zcela zjevné, že svědci [celé jméno žalobkyně] a [příjmení] vypovídají plně v zájmu žalovaného a výrazově shodně popisují určité události v rodině, aniž by v jejich výpovědích soud zaznamenal snahu o objektivní hodnocení či alespoň vlastní názor.

12. Z výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaný byl po dobu 21 let jejím partnerem, mají spolu dvě děti. Vztah k žalovanému není od rozchodu v roce 2016 dobrý. S žalobkyní je jejich vztah v pořádku a vzájemně spolupracují. Situace v zaměstnání rovněž dobrá není, mnohokrát svědkyně i dcera [jméno] kvůli žalovanému řešily problémy na personálním oddělením, obě byly nařčeny z krádeže jak v soukromí, tak ve firmě, a i když jim nic prokázáno nebylo, způsobil jim ostudu. Žalovaný ví, co dělá, postupuje s jasným záměrem. Žalovaný se nikdy nezajímal o studium žalobkyně a nikdy na její školu nepřispíval. [příjmení] [jméno] přešla na státní Gymnázium do [obec], zhoršil se jí prospěch, měla trojku z chemie a trojku z AJ, z důvodu náročností studia a přísného hodnocení učitelů, žalovaný to přesto nechápal a domníval se, že je [příjmení] flákač. Určitým způsobem na ni zanevřel. [jméno] bezvadně odmaturovala a výborně se připravila na VŠ. Společně jezdily na dny otevřených dveří pořádané různými fakultami (UJEP, žurnalistika, právnická fakulta, při KU, ekonomická fakulta atp.), absolvovaly scio testy a přijímací pohovory. Před tím absolvovala test pedagogicko psychologické poradny ke zjištění vhodnosti dalšího směřování. Vše zabralo dost času, ale výběr školy byl důležitý. Přijímací zkoušky absolvovala na ekonomické fakultě ZČU a na VŠ finančně správní v [obec] studium. Za společného soužití s žalovaným probíhalo jejich hospodaření tak, že z příjmu svědkyně žili, hradili jídlo, drogerii, náklady spojené se školou, ŠVP a výlety, přičemž žalovaný přispíval [částka] na jídlo ve stravenkách. O náklady na školu a volnočasové aktivity dětí se nijak nezajímal. Zbytek peněz se šetřilo na jeho účtu, aby, jak říkal, byli připraveni na nečekané výdaje. V roce 2016 ji žalovaný ze společné domácnosti vyhodil, vyměnil FABky, vzal jí klíče, stejně jako vzal klíče i [jméno], a žil s panem [příjmení]. Tím, že vzal žalobkyni klíče, zamezil jí v přístupu do bytu i k jejím věcem, a vůbec jej nezajímalo, jak bude dál žít. VŠ je finančně náročná záležitost, proto bylo třeba zvažovat, na jakou školu žalobkyně půjde. Spočítaly náklady na studium VŠE v [obec], včetně koleje, jídla a cestovného by to obnášelo [částka] měsíčně, VŠ v [obec], kam byla také přijata, byť soukromá, představovala [částka] měsíčně a měla by i svůj volný čas. Tehdy vedla kroužek, měla i nějaké další zájmy, brigádu. Rozhodnutí bylo spíše ekonomické, ale záleželo na ní, pro co se rozhodne. Volba padla na soukromou školu v [obec]. Svědkyně i žalovaný jsme vybrali penzijní spoření, aby mohli uhradit školné, v červnu 2015 bylo třeba zaplatit [částka] školné a předem. K tomu jí žalovaný řekl, že škola je její záležitost a nijak na školné ani na učebnice nepřispěl. Stejně tomu bylo i při studiu Gymnázia. Z peněz z penzijního spoření si žalovaný koupil auto, motorku, 3D televizi a pračku, která má být údajně [jméno]. Po výměně FAB se žalovaný s panem [příjmení] pustil do rekonstrukce svého domu, a škola ho začala zajímat až ve chvíli, kdy žádal alimenty pro [jméno]. [jméno] začala pracovat brigádně v [příjmení] [jméno], kde pracují i s žalovaným, a v roce 2016 dostala svou první výplatu brigádníka. Žalovaný po ní hned žádal příspěvek na bydlení [částka], svědkyně s tím nesouhlasila, že je příliš brzy, až bude mít více peněz. Žalovaný chtěl i po dědovi [částka] měsíčně, pak mu to tedy snížil na [částka], ale v podstatě od všech vybíral na bydlení a za sebe dal jen část, vše mu zůstalo. Zatím co svědkyně, když ji vyhodil, začínala ve čtyřiceti letech od nuly. [příjmení] [jméno] chtěl nájemní smlouvu, [jméno] udělala chybu, že jí stáhla z internetu, a žalovaný jí roztrhal. Tehdy došlo k incidentu, kdy chtěl žalovaný vyhodit svědkyni z okna, ale děti mu v tom zabránily. Šla na Policii, kde jí řekli, že jde o přestupek s rizikem pokuty [částka], a to si rozmyslela. Nechtěla k lékaři, nestálo to pro [částka] pokuty za to. Žalovaný hlásá, že mu nikdo nic nedokáže, když nemá na nic papír. Pronajímá dům, garáže, pan [příjmení] mu nakupuje materiál a pracuje na domě, nájemník v domě mu zajišťuje různé služby a kupuje materiál a žalovaný nic nepřiznává a nic nedaní, a tím řeší své výdaje. Má peněz dost. Tvrdil, že [jméno] našetřil na účtu [částka]. Svěřil se kolegům, že v případě, kdy mu soud vyměří výživné, navýší alimenty svědkyni a dá návrh na exekuci přesto, že hradí výživné pravidelně, že peníze dostane z matky. Kolegům řekl, že návrh na exekuci již podala. Tím ji žalovaný akorát zbytečně stresuje. Svědkyně i žalobkyně obě pracují v [příjmení] [jméno] a tak svědkyně ví, že po zaplacení všech výdajů, jídlo, doprava, léky a školné dceři moc nezbývá, někdy je i v mínusu. Občas se jí snaží vypomoci, ale myslí si, že mají dvě děti, a když svědkyně platí [částka] měsíčně, zatímco žalovaný od roku 2016 neplatí nic, jen peníze pobírá, měl by se také podílet. Rekonstrukce domu jistě něco stojí, ale žalobkyně za školné doteď zaplatila cca [částka] celkem. Kvůli COVIDU se náklady ještě zvýší, neboť byly odsunuty zkoušky. Žalobkyně jezdí na konzultace do [obec], což je i finančně náročné, v důsledku soudního řízení trpí více na migrény a potřeba léku vzrůstá. Pan [anonymizováno] za svědkyní jednou přišel, po předchozí konzultaci s žalovaným, zda by u nich mohl měsíc bydlet, neboť by to měl blíž do práce. Z jednoho měsíce bylo měsíců 5 a zadarmo. Žalovaný dle svých tvrzení živí zadarmo spoustu lidí, ale své dceři ničím nepřispěje. Našetřil-li [částka] pro [jméno], tipuje z jejího výživného, jak je možné, že výživné pro ni nepotřebuje, když mají se svědkyní obdobný příjem a od nikoho údajně nic nepobírá. Jsou-li peníze pro dceru [jméno], jsou na účtu žalovaného a dceři se může stát to stejné jako svědkyni, pokud se žalovanému znelíbí. Lucie začala pracovat jako brigádnice v [příjmení] [jméno] na pozici [anonymizováno]. Byla to dobrá pozice a nadřízený ji nechal dokončit bakalářské studium, jak získala titul a zaplatila školné na inženýrské studium, nadřízený jí sdělil, že má dát výpověď a studovat z domova. [jméno] proto přešla na oddělení [anonymizováno], kde vypracovává [anonymizováno]. Z kuřárny se dozvěděla, že je [jméno] neschopná a svou práci nezvládá, ale je to naopak, zvládá ji výborně, komunikuje i s Amerikou, a i když šla o pozici níž, vše jí je k dobru, získá řadu zkušeností a znalostí. První dva ročníky školného zaplatila svědkyně, zbytek si platí žalobkyně [anonymizováno]. Každý měsíc si musí dát z příjmu na stranu [částka], aby na školné měla. Jak je žalovaný hrdý na dceru [jméno], měl by být hrdý i na dceru [jméno], ale to on není. [příjmení] [příjmení] [jméno] řekl, že [jméno] vydědí. V dolním bytě měla bydlet dcera [jméno] a dnes tam žije nějaká cizí rodina. Podle svědkyně je žalovaný vypočítavý a hamižný člověk. Žalobkyně chtěla prodat motorku za [částka], aby měla na školné. Byla to její záliba, svědkyni bylo líto, že by ji prodala, proto prodala svou motorku a za [částka] si koupila tu její. Žalobkyně použila peníze na školné. Nakonec motocykl nevyužívaly, tak se prodal a peníze se použily na opravu auta. Žalobkyně je denním studentem prezenční formy studia, s profesory má domluvené hodiny a stejně tak si domlouvá v práci, jak a kdy bude pracovat, hodiny věnované studiu v pracovní době musí napracovat. To znamená, že je v zaměstnání déle i poté, co žalovaný v půl třetí z práce odchází. Škole také věnuje svou dovolenou.

13. Z rodného listu soud zjistil, že žalobkyně je dcerou žalovaného a [jméno] [příjmení].

14. Ze Smlouvy o nájmu bytu vyplývá, že společnost [právnická osoba] na straně pronajimatele a [jméno] [příjmení] a žalobkyně na straně nájemce podepsali dne [datum] smlouvu, jíž pronajimatel nájemcům přenechal do užívání bytovou jednotku [číslo] o dispozici 4kk s příslušenstvím a nájemci se zavázali hradit pronajimateli měsíční nájemné ve výši [částka] a dále úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

15. Z Potvrzení zaměstnavatele, společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně dosáhla v měsíci květnu 2018 čistého měsíčního příjmu ve výši [částka], k červnu ve výši [částka], červenci ve výši [částka], srpnu ve výši [částka], září ve výši [částka] a říjnu 2018 ve výši [částka].

16. Z Výplatní pásky za říjen 2018 soud zjistil, že čistá mzda k výplatě žalobkyni činila [částka].

17. Z Pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že mezi společností [právnická osoba] jako zaměstnavatelem a [celé jméno žalobkyně] jako zaměstnancem byla uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou s účinností od [datum].

18. Ze mzdového výměru v anglickém jazyce ze dne [datum] se podává, že s účinností od [datum] žalobkyni jako zaměstnanci náleží hrubá mzda ve výši [částka] měsíčně.

19. Z rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně absolvovala přijímací řízení k prezenčnímu studiu navazujícího magisterského studijního programu [anonymizováno] a [anonymizováno], obor [anonymizována dvě slova] na [obec] škole [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] od akademického roku 2018 2019.

20. Z Potvrzení o studiu ze dne [datum] se podává, že žalobkyně je studentkou 1. ročníku na [obec] škole [anonymizována tři slova] v prezenční formě studia magisterského programu [anonymizována tři slova], obor [anonymizována dvě slova] pro období od [datum] do [datum].

21. Z Oznámení o provedení příkazu k úhradě vyplynulo, že z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně u [právnická osoba] byla dne [datum] odepsána platba ve výši [částka] na úhradu školného ve prospěch VŠFS.

22. Z Oznámení o provedení příkazu k úhradě vyplynulo, že z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně u [právnická osoba] byla dne [datum] odepsána platba ve výši [částka] na úhradu platby za žádost o individuální plán ve prospěch VŠFS.

23. Z přehledu aktivních trvalých příkazů k bankovnímu účtu č.. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně u [právnická osoba] vyplývá, že měsíčně jsou z tohoto účtu strhávány platby: [částka] na poplatky za bydlení ve prospěch účtu [bankovní účet], [částka] na benzin ve prospěch účtu [bankovní účet], na jídlo ve prospěch účtu [bankovní účet], [částka] na penzijní připojištění žalobkyně, [částka] na životní pojištění žalobkyně.

24. Z přehledu nalezených výdajů k účtu [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně u [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně na účet [jméno] [příjmení] [číslo] poukázala v době od [datum] do [datum] platby od [částka] do [částka].

25. Z Detailu pohybu – bezhotovostní platby vyplývá, že z účtu č. [bankovní účet] byla ve prospěch účtu č. [bankovní účet] odepsána dne [datum] platba [částka] za internet.

26. Z Detailu pohybu – bezhotovostní platby vyplývá, že z účtu č. [bankovní účet] byla ve prospěch účtu č. [bankovní účet] odepsána dne [datum] platba [částka] nájemného za listopad 2018.

27. Z Rozsudku Okresního soudu v Chomutově č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že nezletiá [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla svěřena do péče otce a matce bylo uložena přispívat na její výživu počínaje dnem [datum] částkou [částka] měsíčně. Dluh na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] bylo matce uloženo splácet po [částka] spolu s běžným výživným.

28. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně žalovaného písemně žádala o smazání fotografií se žalobkyní z FB profilu žalovaného a dále o vrácení nájemného, které žalovaného uhradila ve výši [částka] měsíčně v období od června do prosince 2016 a od ledna do března 2017 a ve výši [částka] od dubna do července 2017, do to ve lhůtě do [datum] na účet č. [bankovní účet].

29. Z přepisu SMS komunikace mezi účastníky za období od [datum] do [datum] soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti, z komunikace je však patrno, že vztah účastníků se omezil pouze na základní sdělení.

30. Z písemného potvrzení vystaveného [jméno] [celé jméno žalovaného] se podává, že žalobkyně v období od června 2016 do července 2017 platila nájemné ve výši [částka] až [částka].

31. Z originálu dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum], který předložil žalovaný, vyplývá, že žalovaný obdržel výzvu žalobkyně, v níž žalovaného písemně žádala o smazání fotografií se žalobkyní z FB profilu žalovaného a dále o vrácení nájemného, které žalovaného uhradila ve výši [částka] měsíčně v období od června do prosince 2016 a od ledna do března 2017 a ve výši [částka] od dubna do července 2017, do to ve lhůtě do [datum] na účet č. [bankovní účet].

32. Ze smlouvy o poskytnutí služby sociálního poradenství mezi žalovaným a Městským ústavem sociálních služeb [obec], p. o. je zřejmé, že žalovaný využil sociální služby poskytované uvedenou institucí.

33. Ze seznamu movitých věcí je patrno, že žalobce připravil přehled žalobkyní požadovaných věcí s poznámkami, zda se je podařilo dohledat, či jaký byl jejich další osud.

34. Z E-mailové zprávy [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jmenovaný kolegům oznámil, že žalobkyně uspěla v interním výběrovém řízení na pozici [anonymizována tři slova] v [obec] a od [datum] se bude věnovat [anonymizována dvě slova].

35. Z výpisu z benefitní karty soud nezjišťoval žádné relevantní skutečnosti, neboť je žalobkyně označila jako důkaz až po skončení přípravného jednání.

36. Z přehledu plateb – historie soud zjistil, že z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] byla dne [datum] odepsána částka [částka] jako poplatek za přihlášku na VŠFS, dne [datum] částka [částka] jako platba školného pro VŠFS, dne [datum] částka [částka] jako platba za žádost o individuální plán pro VŠFS, dne [datum] jí byl VŠFS vrácen přeplatek ve výši [částka] a dne [datum] byla z účtu ve prospěch VŠFS odepsána platba [částka] jako polovina školného a dne [datum] platba [částka] jako druhá splátka školného.

37. Z bankovních výpisů předložených žalobkyní soud žádné další skutečnosti vyjma potvrzení plateb školného vyplývajících z přehledu shora nezjišťoval, neboť byly žalobkyní do skončení přípravného jednání označeny jako důkaz toliko k prokázání úhrad školného.

38. Ze sdělení Úradu práce ČR, KP [obec] bylo zjištěno, že žalobkyně nebyla od roku 2016 dosud vedena jako uchazečka o zaměstnání, ani jako příjemce dávek státní sociální podpory.

39. Ze sdělení Úřadu práce ČR, KP [obec] soud zjistil, že žalovaný nebyl od roku 2016 dosud veden jako uchazeč o zaměstnání, ani jako příjemce dávek státní sociální podpory.

40. Ze sdělení OSSZ Louny vyplývá, že žalobkyně neprochází evidencí osob samostatně výdělečně činných, a od [datum] do [datum] byla na dohodu o provedení práce od [datum] dosud je zaměstnána u [právnická osoba]

41. Ze zprávy FÚ pro Ústecký kraj, ÚP v [obec] soud zjistil, že žalovaný za zdaňovací období od 2016 do 2020 nepodával daňové přiznání.

42. Ze zprávy FÚ pro Ústecký kraj, ÚP v [obec] soud zjistil, že žalobkyně za zdaňovací období od 2016 do 2020 nepodávala daňové přiznání.

43. Ze zprávy OSSZ Chomutov vyplývá, že žalovaný je veden jako zaměstnanec od [datum] dosud u [právnická osoba]

44. Ze zprávy zaměstnavatele soud k žalovanému zjistil, že jeho průměrný čistý měsíční příjem činil v roce 2019 částku [částka], v roce 2020 částku [částka], v roce 2021 částku [částka], v roce 2016 částku [částka], v roce 2017 částku [částka], v roce 2018 částku [částka].

45. Ze zprávy zaměstnavatele soud k žalobkyni zjistil, že její průměrný čistý měsíční příjem činil v roce 2016 částku [částka], v roce 2017 částku [částka], v roce 2018 částku [částka], v roce 2019 částku [částka], v roce 2020 částku [částka] a v roce 2021 částku [částka].

46. Z usnesení Okresního soudu v Chomutově č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelý dne [datum] zanechal majetek nepatrné hodnoty sestávající z 15 kusů akcií emitenta [právnická osoba], v hodnotě [částka], který byl vydán žalovanému jako vypraviteli pohřbu.

47. Z Potvrzení o studiu vydaného VŠFS dne [datum] se podává, že žalobkyně je studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského programu [anonymizována tři slova] při [obec] škole [anonymizována tři slova]. Potvrzení bylo vydáno pro období od [datum] do [datum].

48. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Chomutově pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že návrhem doručeným soudu dne [datum] žádala matka nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně] o svěření nezletilé do střídavé výchovy rodičů, [jméno] [příjmení] a žalovaného s tím, že každý z rodičů bude hradit výživné ve výši [částka] měsíčně. Dle výpisu z katastru nemovitostí je žalovaný zapsán jako výlučný vlastník pozemkové parcely [číslo] o výměře [výměra] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinnému [adresa], pozemkové parcely p. [číslo] o výměře [výměra], jejíž součástí je stavba garáže bez č.p./č.e., pozemkové parcely p.č [výměra] o výměře [výměra] – zahrada a pozemkové parcely p.č [výměra] o výměře [výměra], jejíž součástí je stavba garáže č. e. [anonymizováno], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro kat. území a [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně je studentkou bakalářského programu [anonymizována tři slova], obor [anonymizována dvě slova], v prezenční formě studia 3. ročníku [obec] školy finanční a správní. Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že [jméno] [příjmení] je zapsána jako výlučný vlastník bytové jednotky [číslo] s ní souvisejícího spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku v rozsahu ideálních [číslo] vzhledem k celku, zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek], v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov. Z protokolu o slyšení nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že žalobkyně se sestrou a žalovaným žila ve společné domácnosti do srpna 2017. Z protokolu o jednání dne [datum] soud z výslechu matky zjistil, že pomáhala žalobkyni s vysokou školou, kterou studuje od roku 2015, a dceři zaplatila školné ve výši [částka] ([částka] za první ročník a [částka] za druhý ročník. Dcera (žalobkyně) je zaměstnána ve [právnická osoba] [anonymizováno], smlouvu má od června 2016. Z rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byly zjištěny tytéž skutečnosti jako shora.

49. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázány tento skutkový stav:

50. Mezi účastníky je blízký příbuzenský vztah, žalobkyně je zletilou dcerou žalovaného. Účastníci, bývalá partnerka žalovaného, která je matkou žalobkyně, paní [jméno] [příjmení] a sestra žalobkyně žili ve společné domácnosti nacházející se v horním podlaží rodinného domu žalovaného v [obec] do června roku 2016. Po rozchodu rodičů žalobkyně se žalobkyně přestěhovala do spodního podlaží, které nadále užívala se svým dědou, otcem žalovaného, panem [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně je od září roku 2015 studentkou [obec] školy finanční a správní v [obec], kde v prezenční formě absolvovala nejprve bakalářský program [anonymizována tři slova], obor [anonymizována dvě slova], a následně magisterský program [anonymizováno] a [anonymizováno], obor [anonymizována dvě slova]. Studium dosud trvá. V době od [datum] do [datum] si žalobkyně při studiu na základě dohody o provedení práce přivydělávala u [právnická osoba], kde pracují oba její rodiče, ale dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] pracovní smlouvu a u společnosti je na plný úvazek zaměstnána dosud. Její průměrný čistý měsíční příjem činil v roce 2016 částku [částka], v roce 2017 částku [částka], v roce 2018 částku [částka], v roce 2019 částku [částka], v roce 2020 částku [částka] a v roce 2021 částku [částka] [ulice] příjem, kterého žalobkyně za dané období dosahovala, byl ve srovnání s měsíčním příjmem žalovaného cca o [částka] nižší. Když žalobkyně obdržela svou první mzdu, žalovaný ji vyzval, aby začala přispívat na domácnost, v níž žije. Po žalobkyni požadoval částku [částka], neboť otec žalovaného hradil [částka], a částka [částka] představovala polovinu nákladů na bydlení. Matka žalobkyně s takovým přístupem žalovaného nesouhlasila, neboť sama nebyla spokojena s tím, že za společného soužití ze svého příjmu hradila provoz domácnosti, zatímco žalovaný své peníze spořil. Žalobkyně proto žalovanému nejprve předložila k podpisu nájemní smlouvu, a pak se na výši příspěvku dohodla se svým dědou panem [jméno] [celé jméno žalovaného] tak, že každý budou žalovanému přispívat částkou [částka], čímž se sníží dosavadní výše dědou hrazené platby ([částka]). Jak vyplynulo z výzvy k vrácení zaplaceného příspěvku, od června 2016 do března 2017 žalovanému uhradila [částka], od dubna do července 2017 platila pouze [částka] a žalovanému tak uhradila [částka]. V červenci 2017 žalobkyně žalovaného vyzvala, aby jí částku ve výši [částka] vrátil. Protože účastníci učinili nesporné, že žalobkyně žalovanému uhradila celkem [částka], soud vycházel z jejich shodného tvrzení. Soužití účastníků v domě se komplikovalo jak vzájemnými napjatými vztahy souvisejícími s požadavky žalovaného, odlišným postojem dcer k oběma rodičům, tak přítomností rodinného přítele [jméno] [příjmení] v domě. [příjmení] účastníků se týkaly nejen uplatněného nároku žalobkyně na vrácení příspěvku na domácnost, ale také řady drobných movitých věcí (hraček a předmětů připomínajících dětství žalobkyně) i šperků po prarodičích. Protože žalobkyně nakonec upustila od požadavku na jejich vydání, soud se těmito spory účastníků věcně nezabýval. V červenci 2017 žalobkyně dům otce opustila a odstěhovala se ke svému příteli do bytu v panelovém domě, a v únoru 2018 se společně přestěhovali do nájemního bytu v [obec]. Díky příjmu, kterého žalobkyně v zaměstnání dosahovala, i díky zaměstnaneckým výhodám, si s přítelem mohli dovolit hradit poměrně vysoké nájemné ([částka] měsíčně), provozovat automobil i v podstatě pravidelně cestovat na zahraniční dovolené. Protože za studium žalobkyně musela a musí hradit roční školné ve výši cca [anonymizováno] – [anonymizováno] tisíc, zpočátku jí finančně pomáhala matka a později si na školné tvořila úspory ([částka] měsíčně), což pro ni, na rozdíl od vrstevníků, kterým školné hradí rodiče, samozřejmě představuje finanční zátěž, stejně jako náklady spojené s dopravou, učebními pomůckami atd. Žalobkyně je přesvědčena, že by se měl žalovaný, který od matky [jméno] [příjmení] pobírá na dosud nezaopatřenou sestru žalobkyně výživné ve výši [částka] měsíčně ([částka] pak po určitou dobu činila splátka dlužného výživného), na úhradě nákladů spojených se studiem žalobkyně také podílet.

51. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům:

52. V řízení byly žalobkyní uplatněny dva nároky: nárok na vrácení částky [částka], kterou žalobkyně žalovanému uhradila jako jím požadovaný příspěvek na bydlení, a nárok na výživné pro zletilé dítě.

53. Stran vrácení zaplaceného příspěvku na domácnost ve výši [částka] vycházel soud ze zjištění, že o formě úpravy právního vztahu účastníci jednali, na uzavření nájemní smlouvy se nedohodli, žalobkyně však přistoupila na to, že žalovanému na domácnost přispívat bude a výši příspěvku si sjednala se svým dědou. Na skutkový stav proto aplikoval ust. § 1724 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ OZ“), podle něhož smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, a ust. § 1746 odst. 2 OZ, podle něhož strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Soud tak dospěl k závěru, že mezi stranami byla uzavřena nepojmenovaná smlouvu, podle níž žalovaný žalobkyni a svému otci, panu [jméno] [celé jméno žalovaného], umožnil jako vlastník rodinného domu společně užívat jedno podlaží a žalobkyně a její děda se zavázali přispívat na náklady domácnosti svého otce, aby částka, kterou společně uhradí, představovala jednu polovinu těchto nákladů. Závazek k zaplacení příspěvku tak žalobkyni a panu [jméno] [celé jméno žalovaného] vznikl jako závazek společný a nerozdílný s tím, že osobou, která jednala s žalovaným, byl za oba společně zavázané pan [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně žádala část zaplaceného příspěvku připadající na její osobu ve výši [částka] od žalovaného vrátit, k tomu jej také písemně vyzvala, s tím, že žalovaný jako otec žalobkyně a tedy osoba k ní výživou povinná nemá na příspěvek právo.

54. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

55. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

56. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

57. Podle § 910 odst. 1 OZ předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

58. Podle § 911 OZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

59. Podle § 912 OZ nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.

60. Protože se žalobkyně domnívá, že je povinností otce zajistit jí bydlení v rámci plnění vyživovací povinnosti, má za to, že se na úkor žalobkyně obohatil bez spravedlivého důvodu.

61. Nutno zdůraznit, že soud bedlivě vážil situaci účastníků s vědomím, že v případě, kdy by žalobkyně přistupovala k životu odevzdaně jako mnoho jejích vrstevníků a náklady na studium s rukou nataženou ke svým rodičům saturovala jen z toho, co se jí od nich formou výživného dostane, byla by její pozice v tomto řízení o poznání silnější. Proto provedl řadu důkazů i přesto, že schopnost žalobkyně sama se živit byla zřejmá od počátku řízení, a délka řízení se tak dostala do rozporu se zásadou procesní ekonomie. I přes ryzí sympatie k životnímu postoji žalobkyně a jejímu úsilí o zvýšení ekonomického standardu vlastní prací nemohl soud pominout, že výše měsíčního příjmu žalobkyně je takřka totožná s výší měsíčního příjmu dosahovaného žalovaným, který má ovšem, na rozdíl od žalobkyně, ještě jednu vyživovací povinnost. Přesto, že žalobkyně musí tvořit úspory na školné a dosahovaný příjem na všechny náklady, které má, nestačí, žalobkyně již není zletilým dítětem a právo na finanční dorovnání ze strany rodičů jí zákon nepřiznává.

62. Z uvedeného důvodu tak není možné považovat dohodu účastníků o placení příspěvku na domácnost uzavřenou v době, kdy již žalobkyně prokázala schopnost se sama živit, za dohodu uzavřenou v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatnou. Naopak, optikou doby dnes již minulé by taková dohoda byla zcela v souladu s běžnou morálkou, neboť v časech, kdy ještě rodiče nestavěli své děti na piedestal a neživili do vysokého produktivního věku, jak dnes povšechně činíme, odevzdávali jim společně žijící děti část dosahovaného příjmu v zásadě pravidelně. Protože žalovaný finanční plnění od žalobkyně přijal na základě uzavřené dohody, nejedná se o neoprávněný majetkový prospěch a žalovaný k jeho vydání žalobkyni povinen není. Soud proto v této části předmětu řízení žalobu o zaplacení [částka] jako nedůvodnou zamítl.

63. Rovněž v případě žalobkyní uplatněného nároku na výživné ve výši [částka] měsíčně počínaje dnem [datum] třeba odkázat na skutková zjištění soudu stran prokázané schopnosti žalované sama se živit. Soud si je vědom, že žalobkyně začala studovat v roce 2015 prezenčně, a aniž by na této formě vzdělávání cokoli měnila, vyjma schválení individuálního plánu výuky, pokračovala v ní i poté, co nastoupila do pracovního poměru ke společnosti [právnická osoba] Aniž by měl soud v úmyslu jakkoli devalvovat studium žalobkyně, je logické, že určité, zejména ryze exaktní obory, by souběh s pracovním poměrem na plný pracovní úvazek neumožňovaly. Tím, že žalobkyně studium zvládá i při zaměstnání ovšem trvale prokazuje schopnost sama se živit i za těchto obtížnějších podmínek. Proto i při denním studiu nástupem do zaměstnání vyživovací povinnost rodičů k ní zanikla. Dobrovolná plnění ze strany matky žalobkyně, byť na úkor jejího vlastního životního standardu, nemají na zánik vyživovací povinnosti žalovaného žádný vliv a úspěšně se jich ve vztahu k němu dovolávat nelze, stejně jako způsobu, kterým rodiče žalobkyně za společného soužití hospodařili, a který k pocitům hořkosti na straně žalobkyně i její matky jistě významnou měrou přispěl. Ač tedy lze postoje žalobkyně lidsky nahlédnout, vyhověním jejímu požadavku není možné konsolidovat finanční újmy, které vznikly matce žalobkyně tím, že dům žalovaného opustila s prázdnou a navrch žalovanému pravidelně hradí výživné na dceru, která schopna se sama živit není. Z rozepsaných důvodů tak nezbylo, než žalobu i v části na uplatněné výživné jako nedůvodnou zamítnout.

64. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V řízení byl cele úspěšný žalovaný, ale proto, že se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, rozhodl soud výrokem ad III. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

65. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jsou od poplatku osvobozena řízení o vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. V části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], se však již o vzájemnou vyživovací povinnost nejedná a žalobkyně byla podle § 4 odst. 1 písm. a) cit.zák. povinna zaplatit při podání žaloby soudu soudní poplatek ve výši [částka]. Protože tak žalobkyně do zahájení jednání neučinila, a soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku nezastavil, je povinna jej podle výsledku řízení, tedy v celé výši, uhradit v souvislost s rozhodnutím soudu o věci samé dle § 4 odst. 1 písm. i) cit. zák. soud proto výrokem ad. IV žalovanou zavázal k povinnosti soudní poplatek uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku.