28 C 47/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 28 992 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 701,98 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 12 290,02 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 28400,22 Kč od 11.10.2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 1. 2026 domáhala zaplacení ve výroku shora uvedené částky, tedy 28 992 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 28 400,22 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení, s tvrzením, že je postupníkem pohledávky, kterou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2025, uzavřené se společností , Anonymizováno, ’s , Anonymizováno, s.r.o. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, dne 24. 8. 2024, na jejímž základě byl žalované téhož dne poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, se splatností dne 10. 10. 2024. Žalovaná se zavázala uhradit kromě jistiny také poplatek za sjednání úvěru ve výši 8 400,22 Kč a smluvní úrok ve výši 591,78 Kč, přičemž tyto částky byly vypočteny podle čl. II odst. 2 písm. b) úvěrové smlouvy. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, byla opakovaně upomínána a výzva k plnění před podáním žaloby jí byla zaslána dne 3. 12. 2025. Po zohlednění případných plateb, které podle tvrzení žalobkyně činily 0 Kč, požaduje uhrazení celkové částky 28 992 Kč, skládající se z nesplacené jistiny úvěru a sjednaných poplatků. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o úvěru důvodným, uplatnila žalobkyně svůj nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení odpovídající poskytnutým finančním prostředkům.

2. Žalovaná nesouhlasila s žalobkyní uplatněnou výší dluhu, neboť až dodatečně zjistila, že na předmětný úvěr již uhradila částku 3 298 Kč, což doložila potvrzením o provedené platbě. Uznala proto pouze dosud neuhrazenou část jistiny a navrhla, aby soud tuto skutečnost zohlednil při posouzení výše žalobního nároku.

3. U jednání konaném dne 17. 3. 2026 žalovaná uvedla, že její příjmy uvedené v tabulce v listině „Úvěruschopnost“ neodpovídají skutečnosti, neboť v době sjednání úvěru činil její čistý měsíční příjem 38 000 Kč. K dotazu soudu sdělila, že je v jejích možnostech uhradit žalobkyni to, co jí skutečně dluží, a to ve lhůtě tří dnů.

4. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Z „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, / , Anonymizováno, “ ze dne 24. 8. 2024 se podává, že právní předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, ’, Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se poskytovatel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Smlouva obsahuje ujednání o době splatnosti 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků, o jednorázové splátce ve výši 25 211,90 Kč při řádném splacení, o poplatku za sjednání úvěru ve výši 4 620,12 Kč a o smluvním úroku 591,78 Kč, a dále stanoví RPSN ve výši 1 573,67 %. Smlouva dále určuje účet žalované č. , hodnota, ‑, č. účtu, , na který má být úvěr poskytnut, a var. symbol odpovídající rodnému číslu žalované. Smlouva je opatřena elektronickým potvrzením žalované.

6. Z „Dodatku ke smlouvě o půjčce č. , hodnota, “ ze dne 30. 9. 2024 vyplývá, že smluvní strany sjednaly prodloužení splatnosti úvěru na den 10. 10. 2024. Dodatek uvádí aktuální výši nesplacené jistiny 20 000 Kč, nesplacených nákladů 8 992 Kč a stanoví, že celková částka splatná k novému datu činí 28 992 Kč. Dodatek uvádí poplatek za prodloužení, úrok za dobu prodloužení a sankce spojené s prodlením. Dodatkem je rovněž stanovena nová RPSN ve výši 7 082,47 %. Dodatek byl uzavřen elektronicky na základě úhrady poplatku.

7. Z „Formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru“ plyne, že poskytovatelem úvěru je , Anonymizováno, ’s , právnická osoba, ., celková výše úvěru činí 20 000 Kč, doba splatnosti je 30 dnů a celková částka splatná ke dni splatnosti činí 25 211,90 Kč. Z Formuláře je dále zřejmé, že při překročení splatnosti činí celková částka k úhradě 28 992 Kč. Formulář obsahuje rovněž sazby smluvních úroků, RPSN při řádném splacení i při prodlení, a seznam souvisejících poplatků stanovených sazebníkem.

8. Z „Formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy“ vyplývá, že v souvislosti s prodloužením splatnosti byla žalovaná informována o celkové splatné částce 28 992 Kč, a o poplatcích spojených s prodloužením. Listina rovněž potvrzuje úrokovou sazbu 36 % denně a uvádí RPSN 7 082,47 % při novém termínu splatnosti.

9. Z „Úvěruschopnosti klienta k půjčce č. , hodnota, “ datované 24. 8. 2024 se podává, že právní předchůdce žalobkyně provedl interní hodnocení úvěruschopnosti žalované, přičemž uvedl ověření identity a účtu, uvedl příjem 53 796 Kč, výdaje 8 300 Kč a provedl řadu kontrol v externích registrech. Z listiny je patrné potvrzení smluvních podmínek autorizačním kódem zaslaným žalované.

10. Z „Informace o vlastníku účtu“ vyplývá, že žalovaná je majitelem bankovního účtu vedeného u , právnická osoba, pod č. , hodnota, ‑, č. účtu, . Listina uvádí identifikaci účtu, jméno vlastníka a datum jeho platnosti od 24. 7. 2024.

11. Z „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 3. 12. 2025 se podává, že pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, ve výši 48 851,68 Kč byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2025 převedena z , Anonymizováno, ’s , právnická osoba, . na žalobkyni , Jméno žalobkyně, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě postoupené částky na účet žalobkyně.

12. Z „Výzvy k úhradě před podáním žaloby“ ze dne 3. 12. 2025 je zřejmé, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě celkové částky 55 571,68 Kč tvořené neuhrazenou jistinou, náklady a sankčními částkami. Listina potvrzuje opětovně existenci smlouvy č. , hodnota, a postoupení pohledávky na žalobkyni.

13. Z „Rámcové smlouvy o postupování pohledávek“ uzavřené mezi , Anonymizováno, ’s , právnická osoba, . a , Jméno žalobkyně, ., se podává, že smluvní strany mezi sebou sjednaly mechanismus opakovaného převodu pohledávek ze spotřebitelských úvěrů, včetně specifikace postupovaných pohledávek, způsobu předávání dokumentace a povinnosti informovat dlužníky o změně věřitele. Ze smlouvy též vyplývá, že k postoupení dochází na základě jednotlivých dílčích smluv, které navazují na datové pásky s výčtem postoupených pohledávek.

14. Z „Plné moci“ ze dne 24. 7. 2025 se podává, že žalobkyně zmocnila , Jméno advokátky, , advokátku, k zastupování ve všech právních věcech včetně vymáhání pohledávek.

15. Z „Formuláře pro odstoupení od smlouvy a předsmluvních dokumentů“ založených ve spise je zřejmé, že předsmluvní informace byly žalované poskytnuty elektronicky, včetně poučení o právu odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů.

16. Z „Potvrzení o úhradě“ doloženého žalovanou se podává, že dne 30. 9. 2024 poukázala předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 3 298,02 Kč.

17. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

18. Soud má za prokázané, že žalovaná dne 24. 8. 2024 uzavřela s , Anonymizováno, ’s , právnická osoba, . Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, / , Anonymizováno, , na jejímž základě jí byl sjednán bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, splatný v jediné splátce za 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Smluvní dokumentace obsahovala ujednání o poplatku za sjednání úvěru, smluvním úroku, celkové částce splatné při řádném splacení i při překročení doby splatnosti, jakož i ujednání o nákladech vyčíslených v sazebníku. Žalovaná úvěr potvrdila autorizačním SMS kódem.

19. Finanční prostředky sjednané výše byly následně převedeny na bankovní účet žalované vedený u , právnická osoba, pod č. , hodnota, ‑, č. účtu, , jak vyplývá z identifikace vlastníka účtu. Žalovaná tak sjednaný úvěr fakticky čerpala.

20. Dne 30. 9. 2024 byl mezi týmiž stranami uzavřen Dodatek ke smlouvě o půjčce č. , hodnota, , kterým byla dohodnuta změna splatnosti úvěru na den 10. 10. 2024. Tento dodatek současně stanoví aktuální výši nesplacené jistiny i nákladů k rozhodnému dni a celkovou částku splatnou k novému datu, včetně poplatku za prodloužení, úroku připadajícího na dobu prodloužení a sankcí.

21. Z předsmluvních dokumentů poskytnutých žalované při sjednání úvěru, zejména Formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, se podává, že úvěr byl prezentován jako neúčelový, splatný jednorázově, s celkovou částkou ke splacení při řádném plnění 25 211,90 Kč a při překročení splatnosti 28 992 Kč. Formulář uvádí rovněž výši smluvního úroku, poplatek za sjednání a výši RPSN při řádném splacení i při prodlení22. K posouzení schopnosti úvěr splácet právní předchůdce žalobkyně provedl dne 24. 8. 2024 interní kontrolu formou listiny označené „Úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, “, v níž uvedl ověření totožnosti, příjmu, výdajů a výsledky lustrací v externích registrech. Kromě této interní tabulky však nebyly doloženy žádné další podklady (např. výpisy z účtu či potvrzení o příjmu), z nichž by bylo patrné, jaké konkrétní dokumenty byly podkladem uvedených údajů.

23. Úvěr nebyl žalovanou ke sjednané splatnosti uhrazen. Žalovaná uhradila pouze částku 3 298,02 Kč, což vyplývá jak z vyjádření žalované, tak dokladu o zaplacení.

24. Pohledávka z uvedené úvěrové smlouvy byla následně zahrnuta do portfolia postoupených pohledávek, které Emma’s , právnická osoba, . dne 7. 11. 2025 postoupila žalobkyni , Jméno žalobkyně, ., jak plyne z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a navazující dílčí dokumentace. Žalovaná byla o změně věřitele vyrozuměna Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2025, v němž je pohledávka identifikována částkou 48 851,68 Kč. Téhož dne byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové částky odpovídající pohledávce navýšené o náklady právního zastoupení.

25. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům.

26. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

27. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle ustálené judikatury je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda byla úvěruschopnost spotřebitele řádně posouzena, a to i v případě, že žalovaný zůstává ve sporu pasivní. Tento závěr vyplývá z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, podle něhož články 8 a 23 směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele (srov. článek v Soudních rozhledech 7-8/2025, s. 221, , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, ).

29. Žalobkyně ani její zástupce se k jednání soudu nedostavili, a proto se zbavili možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak dosud řádně netvrdila ani neprokázala, jakým konkrétním způsobem před uzavřením úvěrové smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované a že žalovaná ke dni uzavření smlouvy úvěruschopná byla.

30. Z žádného z předložených důkazů nevyplývá, že by původní věřitel provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména že by zkoumal její pravidelné příjmy a výdaje na bydlení, dopravu a jiné pravidelné výdaje, jak vyžaduje § 86 odst. 2 ZoSÚ. Pouhá lustrace z registrů dlužníků, jež nadto rovněž nebyla doložena, není pro řádné posouzení úvěruschopnosti dostatečná.

31. Podle judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27. 11. 2023 nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet. V daném případě skutečnost, že žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr bezprostředně po jeho sjednání, svědčí o její neschopnosti úvěr splácet již v době uzavření smlouvy.

32. Podle § 87 odst. 1 věty první ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

33. Jak vyplývá z ustálené judikatury, jedná se o absolutní neplatnost smlouvy (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. SR 10/2023 publikované v Soudních rozhledech 10/2023, s. 311). Při výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ nelze vycházet pouze z doslovného znění zákona, ale je třeba zohlednit účel a smysl zákona, systematickou souvislost a unijní právo. Záměrem zákonodárce bylo posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany a posílení principu zodpovědného úvěrování. Pouze absolutní neplatnost představuje dostatečně účinnou sankci.

34. Podle § 1796 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z."), kdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti jiného a dá si nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, je právní jednání neplatné.

35. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům.

36. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 11. 11. 2004 judikoval: „Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“37. V rozsudku sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 Nejvyšší soud dále uvedl: „Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že u půjčky, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Ujednání o takto vysokém úroku (hrubě odporujícímu dobrým mravům) je neplatné.“38. V rozhodnutí ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. 20 Cdo 3218/2024 Nejvyšší soud zdůraznil, že při posuzování spotřebitelských smluv nelze odhlédnout od ostatních ujednání a smlouvu je nutno posuzovat jako celek za účelem zjištění, zda ujednání v celém komplexu negenerují výrazně nerovnocenný právní vztah (srov. rozsudek NS sp. zn. 33 Cdo 4601/2008).

39. Na základě provedených listinných důkazů měl soud za prokázané, že původní věřitel poskytl žalované jako spotřebiteli neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 36 % , ovšem RPSN ve výši 1 573,67 % při řádném splacení do 23. 9. 2024, a pro případ prodloužení splatnosti 7 082,47 %!

40. Tato hodnota je důsledkem toho, že velká část nákladů je spotřebiteli účtována jako jednorázový poplatek za velmi krátké období. RPSN tak reflektuje skutečný poměr nákladů úvěru k době jeho trvání a ukazuje, že sjednané poplatky zatěžují spotřebitele mnohonásobně více než samotný úrok.

41. Zvolené nastavení smlouvy vytváří mezi poskytovatelem úvěru a spotřebitelem výraznou nerovnováhu. Zatímco poskytovatel úvěru nese jen minimální ekonomické riziko plynoucí z krátké splatnosti a vysokých pevně stanovených poplatků, na spotřebitele dopadá většina ekonomického břemene ve formě nákladů, které nejsou navázány na skutečnou dobu trvání úvěru ani na výši čerpané jistiny, ale na sjednané administrativní položky. Strukturou nákladů je tak zřejmé, že ekonomická podstata této smlouvy spočívá v poplatkovém zatížení, které několikanásobně převyšuje běžné náklady úvěru, což se významně projevuje v celkové cenové zátěži spotřebitele.

42. Ujednání o úroku ve spojení s excesivní výši RPSN zakládá rozpor s požadavkem poctivosti a transparentnosti smluvních podmínek ve spotřebitelských vztazích (§ 1811 a § 1813 o. z.). V této části proto nelze ujednání o úroku z úvěru považovat za platné a vymahatelné. RPSN je pak hodnotou zcela extrémní.

43. Jedná se tedy o excesivní případ, kdy úrok přesahuje obvyklou úrokovou míru zcela neadekvátním způsobem, a to i s přihlédnutím k vyšší míře rizikovosti u spotřebitelských úvěrů poskytovaných osobám ve finanční tísni. Takto vysoký úrok hrubě odporuje dobrým mravům a zakládá výrazně nerovnocenný právní vztah mezi poskytovatelem a spotřebitelem.

44. Skutečnost, že žalovaná nebyla schopna úvěr splatit, svědčí o tom, že se nacházela v obtížné finanční situaci, kterou poskytovatel zneužil ke sjednání lichvářského úroku.

45. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná i podle § 1796 odst. 1 a § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor s dobrými mravy v důsledku sjednání lichvářského úroku.

46. Oba shora rozvedené důvody neplatnosti vedou k absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. V případě, že by nebylo možné dovodit neplatnost podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, byla by smlouva neplatná podle § 1796 odst. 1 a § 580 odst. 1 o. z. pro lichvu a rozpor s dobrými mravy.

47. Nároky z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru je třeba vypořádat podle § 87 odst. 1 věty druhé a odst. 2 ZoSÚ ve spojení s § 2993 o. z., který upravuje bezdůvodné obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální úpravou k obecnému režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z.

48. Podle § 87 odst. 1 věty druhé ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z neplatné smlouvy nemůže úvěrujícímu náležet žádný další smlouvou upravený nárok, zejména smluvní úrok, poplatky nebo sankce. Úvěrující má proto právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny.

49. Žalobkyně prokázala, že je právní nástupkyní právního předchůdce (a tím i nositelkou hmotného práva (§ 1879 o. z.)), který poskytl žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, 3 298,02 Kč žalovaná předchůdkyni žalobkyně ještě před uzavřením postupní smlouvy uhradila. Smluvní úrok ani sjednané sankce a poplatky žalobkyni vzhledem k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy nenáleží. Žalovaná žalobkyni z titulu neoprávněného majetkového prospěchu dluží 16 701,98 Kč.

50. Hmotněprávní splatnost bezdůvodného obohacení se posuzuje podle speciální úpravy v § 87 ZoSÚ. Ke splatnosti zároveň nedojde dříve než na základě výzvy poskytovatele k plnění podle § 1958 odst. 2 o. z. (srov. článek , tituly před jménem, , adresa, , , tituly za jménem, v Soudních rozhledech 7-8/2025, s. 221).

51. Podle § 1958 odst. 2 o. z. není-li sjednána doba plnění, plní se na výzvu, a to bez zbytečného odkladu po takové výzvě. Teprve od okamžiku doručení výzvy do dispozice dlužníka začíná běžet „doba přiměřená možnostem spotřebitele" podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Výzva k plnění je tedy nutnou podmínkou vzniku povinnosti plnit.

52. V projednávané věci byla jako výzva k plnění předložena pouze předžalobní výzva k úhradě, jejíž odeslání je prokázáno pouze poštovním podacím archem. Podací arch však prokazuje pouze předání zásilky k poštovní přepravě, nikoliv její doručení do dispozice adresáta.

53. Za prvou prokazatelně doručenou výzvu k plnění lze tedy považovat až samotnou žalobu, která byla žalované doručena spolu s předvoláním k jednání.

54. Rozsudek, kterým soud stanoví lhůtu k plnění, má konstitutivní povahu, tedy teprve jím je stanovena splatnost dlužné jistiny. Z toho vyplývá, že žalovaná se do vyhlášení rozsudku nemohla ocitnout v prodlení s plněním a nárok na úrok z prodlení může vzniknout až po marném uplynutí lhůty stanovené tímto rozsudkem.

55. Při úvaze o splatnosti a výši jednotlivých splátek soud hodnotil osobní a majetkové poměry žalovaného, je-li o lhůtě k plnění spor. Žalovaná výslovně uvedla, že je schopna žalobkyni neopravněný majetkový prospěch vrátit bez zbytečného odkladu, tedy do tří dnů. Soud proto žalované uložil zaplatit ve výroku shora uvedenou částku v běžné pariční lhůtě.

56. Ve zbývající části předmětu řízení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

57. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádné z účastnic právo na jejich zaplacení nepřiznal, když míra jejich úspěchu ve věci je v zásadě rovnocenný.