28 C 5/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 18 983,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 183,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 183,05 Kč od 18. 2. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 235,5 Kč od 27. 10. 2022 do 1. 3. 2023, úroku ve výši 21,99 % ročně z částky 17 183,05 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 183,05 Kč od 19. 9. 2023 do 17. 2. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 17 183,05 Kč od 18. 2. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 987,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 12. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 983,05 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “) a žalovaným byla uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby, zejména pak zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. , č. účtu, se vším, co z uvedené povinnosti vyplývá, a žalovaný se naproti tomu zavázal svěřit bance peněžní prostředky, udržovat jejich dostatek na běžném účtu a platit za vedení účtu a platební styk poplatky dle Sazebníku. Dále se , Anonymizováno, po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr , Anonymizováno, umožňující žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu sjednaného v aktuálních dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se zavázal dodržet Měsíční kreditní příjem a Kreditní období na běžném účtu a nepřekročit Povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, když překročil sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácel řádně a včas. , Anonymizováno, tak využila svého práva, dne 27. 10. 2022 převedla aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 17 183,05 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, za účelem jeho uhrazení žalovaným. Žalovaný však úvěr nesplatil, proto jej , Anonymizováno, prohlásila ke dni 1. 3. 2023 za ihned splatný. Pohledávku za žalovaným postoupila , Anonymizováno, smlouvou ze dne 18. 9. 2023 žalobkyni. Ta žalovaného o zaplacení před podáním žaloby upomenula, ten však, byť jen částečně, neplnil.

2. Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 21. 3. 2024, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách se podává, že ji předchůdkyně žalobkyně, , Anonymizováno, , pod tehdejší obchodní firmou , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a žalovaný podepsali dne 16. 9. 2011 a písemně si tak sjednali, že , Anonymizováno, se pro žalovaného zavazuje vést Běžné účty, přijímat na ně vklady a platby, uskutečňovat z nich výplaty a platby, a to zejména prostřednictvím služeb přímého bankovnictví a karty.

6. Z úplného znění , právnická osoba, podmínek , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyplývá, že jsou jimi detailněji specifikována smluvní ujednání od obecných zásad, výkladu pojmů, parametrů jednotlivých produktů, technických a administrativních záležitostí, komunikace smluvních stran, jednotlivé produkty a služby poskytované , Anonymizováno, .

7. Z vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, k procesu zkoumání úvěruschopnosti vyplynulo, že dle žádosti o úvěr činil deklarovaný čistý měsíční příjem klienta ze zaměstnání sjednaného na dobu neurčitou 25 000 Kč. Čistý měsíční příjem domácnosti měl činit 40 000 Kč. Žalovaný byl svobodný, žil v pronajatém domě či bytě a na nákladech bydlení se podílel 62,5 %. Úvěr požadoval do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, byl schválen úvěr ve výši úvěrového rámce 13 000 Kč s výslednou měsíční splátkou 650 Kč.

8. Dle Dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru , Anonymizováno, se , Anonymizováno, a žalovaný písemně dohodli, že , Anonymizováno, k běžnému účtu č. , č. účtu, poskytne žalovanému kontokorentní úvěr , Anonymizováno, do výše povoleného limitu 13 000 Kč, ode dne 11. 8. 2021 s roční úrokovou sazbou 21,99 % a RPSN 24,35 %. Celková částka splatná spotřebitelem tak činí 13 714,69 Kč. Úroková sazba splatného , Anonymizováno, byla sjednána na 24 % ročně, z nepovoleného debetního zůstatku na 29 % ročně. V dohodě dále byly sjednány poplatky související s neplněním povinností z , Anonymizováno, . Smlouva byla podepsána žalovaným zadáním autentizačního PIN kódu a časovým razítkem.

9. Z Produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od 1. 6. 2011 se podává, že , Anonymizováno, v jejich textu upravila čerpání úvěru, jeho splácení, poplatky, zánik smlouvy i úvěru.

10. Dle Sazebníku poplatků za produkty a služby bylo mezi stranami pevně dáno, jaké poplatky za nabízené produkty a služby banka účtuje, včetně poplatků sankčních.

11. Z Výpisu z úvěrového účtu č. 2023/16 bylo zjištěno, že na účtu č. , č. účtu, je ke dni 18. 9. 2022 evidován konečný zůstatek na jistině ve výši 17 183,05 Kč.

12. Z přípisu označeného jako Ukončení poskytování , Anonymizováno, k běžnému účtu č. , č. účtu, a otevření úvěrového účtu soud zjistil, že , Anonymizováno, žalovaného dne 28. 10. 2022 písemně vyrozuměla, že pro porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru zrušila poskytování , Anonymizováno, a dluh ve výši 17 183,05 Kč byl z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, převeden na nově otevřený úvěrový účet č. , tel. číslo, . Žalovaný byl vyzván ke splácení úvěru v 8 pravidelných měsíčních splátkách vždy 27. dni každého měsíce po 2 147,88 Kč.

13. Dle Výpisů z běžného účtu za dobu od 1. 3. 2021 do 31. 10. 2022 činil debetní zůstatek na běžném účtu č. , č. účtu, vedeném na žalovaného 17 183,05 Kč na jistině.

14. Z Výpisů z úvěrového účtu za dobu od 27. 10. 2022 do 18. 9. 2013 byl na úvěrový účet č. , č. účtu, vedený na žalovaného převeden debetní zůstatek ve výši 17 183,05 Kč, k němuž postupně přirůstaly splatné úroky z prodlení až do výše 1 235,50 Kč na konci období a splatné poplatky a pokuty ve výši 1 800 Kč.

15. Z Upomínky ze dne 11. 12. 2022 bylo zjištěno, že , Anonymizováno, žalovaného informovala, že dne 11. 12. 2022 byl zjištěn zůstatek na úvěrovém účtu č. , tel. číslo, ve výši 2 747,88 Kč převedený z běžného účtu č. , č. účtu, po zrušení produktu , Anonymizováno, . Žalovaný byl vyzván k jeho úhradě nejpozději do 22. 12. 2022. Za odeslání upomínky byl naúčtován poplatek ve výši 600 Kč.

16. Z Upomínky ze dne 9. 1. 2022 je zřejmé, že , Anonymizováno, žalovaného upozornila, že dne 9. 1. 2023 byl zjištěn zůstatek na úvěrovém účtu č. , tel. číslo, ve výši 5 495,76 Kč převedený z běžného účtu č. , č. účtu, po zrušení produktu , Anonymizováno, . Žalovaný byl vyzván k jeho úhradě nejpozději do 20. 1. 2023 pod sankcí zesplatnění úvěru. Za odeslání upomínky byl naúčtován poplatek ve výši 600 Kč.

17. Z Upomínky ze dne 8. 2. 2022 bylo zjištěno, že , Anonymizováno, žalovanému oznámila, že dne 8. 2. 2023 byl zjištěn zůstatek na úvěrovém účtu č. , tel. číslo, ve výši 8 243,64 Kč převedený z běžného účtu č. , č. účtu, po zrušení produktu , Anonymizováno, . Žalovaný byl vyzván k jeho úhradě nejpozději do 20. 2. 2023 pod sankcí zesplatnění úvěru. Za odeslání upomínky byl naúčtován poplatek ve výši 600 Kč.

18. Z Oznámení o zesplatnění ze dne 2. 3. 2023 vyplývá, že , Anonymizováno, žalovaného písemně informovala, že jeho úvěr č. , č. účtu, na částku 17 183,05 Kč považuje ke dni 1. 3. 2023 za splatný, přičemž celková dlužná částka činí 18 983,05 Kč.

19. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 9. 2023 mezi , Anonymizováno, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že , Anonymizováno, postoupila krom jiných i pohledávku za žalovaným žalobkyni.

20. Z Poštovního podacího archu vyplývá, že , Anonymizováno, předala dne 26. 9. 2023 zásilku adresovanou , Anonymizováno, žalovanému k poštovní přepravě jako doporučenou.

21. Dle předžalobní výzvy a podacího lístku zástupkyně žalobkyně žalovaného před zahájením řízení o zaplacení písemně upomenul a výzvu zaslal na poslední známou adresu žalovaného, ten však na upomínku nereagoval a dluh nezaplatil.

22. Vzhledem k tomu, že si skutečnosti vyplývající z uvedených listin vzájemně neodporují, soud na ně pro stručnost odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.

23. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Dle § 1751 odst. 1 ObčZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

25. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

26. Podle § 561 odst. 1 ObčZ k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

27. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

28. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

29. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014. , právnická osoba, se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení).

30. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

31. Z dohledové činnosti nad poskytovateli úvěru vykonávané ČNB, jejíž závěry jsou soudu známé z úřední činnosti, vyplývá, že ve smyslu ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel úvěru povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných primárně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. V souladu s ustanovením § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele. Věřitel má povinnost zjišťovat informace o příjmech a výdajích spotřebitele, které zahrnují zejména (i) výdaje na bydlení, (ii) pravidelné měsíční výdaje na provoz domácnosti, úhradu sjednaných služeb a všech stávajících závazků vůči třetím osobám a (iii) výdaje na domácnost (např. jídlo, ošacení, dopravné), a to za účelem získání objektivního obrazu o jeho komplexní finanční situaci.

33. Podle ustanovení § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli na základě požadavků poskytovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

34. Schopnost spotřebitele splácet sjednané spotřebitelské úvěry má vycházet nejen z dosavadního plnění dluhů, ale i z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, případně dalších kritérií (§ 86 odst. 2 ZSÚ). Je tak zcela nepochybné, že jediným kritériem při posouzení úvěruschopnosti nemůže být pouze plnění dosavadních dluhů.

35. Při posuzování schopnosti žadatele splácet žádaný úvěr musí poskytovatel úvěru vycházet z prokazatelných pravidelných příjmů žadatele a z pravděpodobnosti jejich udržitelnosti po celou dobu trvání úvěru a současně musí zkoumat výši jeho nezbytných životních nákladů (tj. nákladů spojených s bydlením, vyvolaných zdravotním stavem atd.), jakož i dalších finančních závazků (splátky dalších úvěrů a půjček, srážky ze mzdy, odpovědnostní plnění apod.). Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen zohlednit jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. změna rodinné situace apod.). Posouzení úvěruschopnosti žadatele s odbornou péčí zahrnuje také zjištění úrovně schopností, znalostí a zkušeností žadatele, pro účely volby nutné míry zevrubnosti vysvětlení obsahu a významu předsmluvních informací, kterého se má žadateli dostat, aby mohl náležitě posoudit, zda navrhovaná smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.

36. Veškeré získané informace, jejich přezkoumání a vyhodnocení musí být evidovány a archivovány způsobem, aby se k nim dalo v nezměněném stavu vrátit. Poskytovatel úvěru je pak povinen s odbornou péčí posoudit schopnost žadatele splácet spotřebitelský úvěr před uzavřením každé (i další smlouvy s tímtéž zákazníkem) smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (tj. nikoli bez dalšího vycházet z údajů starších, získaných k jiné již dříve uzavřené smlouvě s tímtéž zákazníkem). Účastník řízení musí zjistit a ověřit všechna další kritéria (příjmy, výdaje atd.) tak, jak stanoví zákon, neboť u daného spotřebitele mohlo dojít v čase ke změnám, které tyto kritéria mohou ovlivnit (př. rozvod, narození dítěte, ztráta zaměstnání apod.). Platební morálka spotřebitele ve vztahu k dřívějším úvěrům jemu poskytnutým pak může být pouze jedním z hledisek, ke kterému je třeba přihlížet při posouzení úvěruschopnosti pro nově žádaný úvěr tímto spotřebitelem, ale nikoli hlediskem jediným.

37. Postupy a pravidla mají být přiměřená povaze, rozsahu a složitosti činnosti, ale poskytovatel spotřebitelského úvěrů musí vždy disponovat takovými informacemi, které povedou k posouzení aktuální situace každého spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 ZSÚ.

38. Cílem posouzení úvěruschopnosti je, zda bude klient schopen úvěr splácet, a je možno jej činit různými způsoby. Všechny způsoby či metody (včetně využití částečně automatizovaných systémů) ale musí vycházet z předmětného ustanovení zákona (viz výše) a zohledňovat ve smyslu dohledového benchmarku ČNB č. 3/2016 zejména finanční a ekonomickou situaci spotřebitele, včetně ověření výše příjmů a výdajů (nákladů) spotřebitele, historii jeho příjmů a výdajů, i jejich očekávaného vývoje a případných výkyvů v průběhu času, posouzení dosavadních dluhů a způsobu jejich plnění, zohlednění relevantních faktorů, které by mohly ovlivnit schopnost spotřebitele plnit dluhy, aby nedošlo k nepřiměřenému strádání a předlužení spotřebitele a dále také např. obezřetné zohlednění případných negativních scénářů budoucího vývoje, a nemůžou se restriktivně omezit např. jen na jeden faktor (např. morálka dřívějšího splácení dříve poskytnutých úvěrů) apod., aniž by bylo přihlédnuto k faktorům dalším, aby poskytovatel úvěru získal co nejreálnější obraz svého budoucího „dlužníka“ tj. spotřebitele.

39. Plní-li účastník nedostatečně svou povinnost tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), nemůže být odsouzen k neúspěchu bez toho, aby byl soudem poučen o následcích nesplnění procesních povinností (§ 118a o.s.ř.). V projednávané věci se žalobkyně nedostavila k jednání soudu, čímž se zbavila možnosti vyslechnout poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud neoznačila důkazy k prokázání svého tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru zkoumala řádně a žalovaný ke dni uzavření smlouvy úvěruschopný byl.

40. Soud z dostupných důkazů, které žalobkyně k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila, došel přesvědčení, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumala, když nedoložila listiny osvědčující výši dosahovaného příjmu žalovaného, a nešetřila ani jeho pravidelné výdaje na bydlení a domácnost, a spokojila se pouze s údaji poskytnutými žalovaným, jež sice hypoteticky mohly, ale velmi pravděpodobně nereflektovaly jeho skutečnou situaci. Ani případné prohlášení žalovaného o tom, že jsou poskytnuté informace úplné a pravdivé, nedostatečná zjištění nijak nevaliduje, neboť není povinností spotřebitele vědět, které informace jsou k řádnému zkoumání jeho úvěruschopnosti nezbytné.

41. Vzhledem k porušení povinnosti předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného soudu nezbylo než kvalifikovat úvěrovou smlouvu uzavřenou dne 11. 8. 2021 v písemné formě jako absolutně neplatnou.

42. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

43. Protože předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 17 183,05 Kč, vznikl mezi právní předchůdkyní žalobkyně, resp. žalobkyní jako její právní nástupkyní, a žalovaným závazek nikoli ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale z bezdůvodného obohacení, a žalovanému povinnost předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni jako její právní nástupkyni vydat vše, oč se na základě neplatné úvěrové smlouvy obohatil.

44. Žalovaný svou povinnost k žalobkyni, resp. její předchůdkyni ani částečně nesplnil, pročež mu soud uložil povinnost částku ve výši 17 183,05 Kč vydat žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele (k tomu srov. ust. § 1879 a násl. ObčZ).

45. Podle § 1958 odst. 2 obč. zák., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

46. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

47. Protože prvou výzvou k plnění, která se prokazatelně dostala do dispozice žalovaného marným uplynutím odběrní lhůty dne 24. 11. 2022, je až žaloba, den následující byl žalovaný povinen plnit, a ode dne 26. 11. 2022 je v prodlení.

48. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

49. Neboť žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně, což neodpovídá úrokové sazbě dle nař. vlády č. 351/2013 Sb., soud žalobu zamítl jak co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, obchodního úroku z úvěru za vymezené období, zákonného úroku z prodlení za dobu předcházející skutečnému prodlení žalovaného i zákonného úroku z prodlení ode dne 18. 2. 2024 nad rámec úrokové sazby ve výši 14,75 % dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.

50. Protože soud opomněl rozhodnout o zamítnutí žaloby co do částky 1 800 Kč, bude o ní rozhodnuto doplňujícím rozsudkem.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 987,10 Kč, přičemž tato částka představuje 81,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,52 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9,48 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 983,05 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.