28 C 74/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 31 714,39 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 12 450,39 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 302,3 Kč od 6. 8. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 29,55 % ročně z částky 20 939,9 Kč od 27. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 264 Kč do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 505,06 Kč, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 2. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 31 714,39 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi společností , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “) a žalovaným byla dne 28. 3. 2023 po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě , Anonymizováno, žalovanému dne 28. 3. 2023 poskytla peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky , Anonymizováno, vrátit spolu s úrokem a pojištěním schopnosti splácet ve výši 213 Kč měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách 1 736 Kč měsíčně. Žalovaný svou povinnost řádně neplnil, když dohodnuté plátky nehradil včas, pročež mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž se ocitl v prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného delšímu 65 dní právní předchůdkyně úvěr zesplatnila a dopisem ze dne 26. 7. 2023 vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 28 038,30 Kč. Ode dne následujícího zesplatnění má žalobkyně i nadále právo na smluvní úrok ve výši 29,55 % ročně, který přirůstá k dlužné jistině, z níž se vypočítává smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Pohledávku z úvěrové smlouvy , Anonymizováno, dne 29. 6. 2023 s účinností ke dni 29. 11. 2023 postoupila žalobkyni. , Anonymizováno, žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni písemně oznámila, žalobkyně žalovaného o zaplacení upomínala, a to i před podáním žaloby, žalovaný však dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě písemně nevyjádřil.

3. U jednání dne 16. 5. 2024 k žalobě uvedl, že s , Anonymizováno, o úvěru jednal a smlouvu s ní uzavřel, ale jakou konkrétní částku mu právní předchůdkyně poskytla, si již nevzpomněl. V souvislosti se sjednáním smlouvy předchůdkyni žalobkyni žádné údaje ke své osobě či majetkovým poměrům nesděloval, nepředkládal jí ani žádné dokumenty, z nichž by tyto informace vyplývaly. Jediné, co dal společnosti , Anonymizováno, k dispozici, byl scan občanského průkazu. , Anonymizováno, mu následně požadovanou částku poslala na účet, zda bylo 21 tis., jak žalobkyně tvrdí, neví.

4. Z provedených důkazů, jež žalobkyně soudu předložila i po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a navržení důkazů k jejich prokázání, jakým konkrétním způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a že žalovaný ke dni sjednání úvěrové smlouvy úvěruschopný byl, soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že , Anonymizováno, jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient podepsali, žalovaný zadáním jedinečného autentizačního kódu, dne 28. 3. 2023 smlouvu, jíž se , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému úvěru ve výši 21 000 Kč a žalovaný se naproti tomu zavázal , Anonymizováno, , Anonymizováno, vrátit částku ve výši 73 104 Kč a to v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1 736 Kč včetně pojištění schopnosti splácet, vždy k 22. dni každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr žalovanému vyplacen. Strany ve smlouvě prohlásily, že , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti klienta, tedy žalovaného, který jí předložil originály osobních dokladů, dokladů o příjmu a doklady a informace požadované , Anonymizováno, . Dále bylo ve smlouvě sjednáno právo , Anonymizováno, na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou se klient dostane do prodlení delšího 30 dnů.

6. Z přílohy č. , hodnota, k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr bylo zjištěno, že , Anonymizováno, jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient deklarovali, že žalovaný při podpisu Nabídky podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry sjednaného Pojistnou smlouvou č. , č. účtu, mezi poskytovatelem úvěru jako pojistníkem a , právnická osoba, . jako pojistitelem, a zvolil si konkrétní balíček pojištění dle svých požadavků a potřeb, za což se zavázal poskytovateli úvěru hradit pojištění ve výši 213 Kč měsíčně. , Anonymizováno, i žalovaný přílohu podepsali, žalovaný tím, že ji opatřil autentizačním kódem.

7. Z Dokladu o vyplacení úvěru se podává, že dne 28. 3. 2023 byla z účtu č. , č. účtu, odepsána platba ve výši 21 000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, .

8. Z Transakční historie bylo zjištěno, že dne 28. 3. 2023 byla na smlouvu č. , hodnota, vyplacena částka 21 000 Kč a dne 2. 6. 2023 byla na tutéž smlouvu přijata částka 1 736 Kč.

9. Z Oznámení ze dne 26. 7. 2023 soud zjistil, že , Anonymizováno, zaslala žalovanému písemné sdělení, že se dostal do prodlení s úhradou splátky úvěru u Smlouvy č. , tel. číslo, delšího 65 dnů a vyzvala jej k okamžité úhrady částky 28 038 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 939,90 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 362,40 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč, úhrady za pojištění schopnosti splácet ve výši 639 Kč.

10. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 ve znění Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023 bylo zjištěno, že , Anonymizováno, pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni.

11. Dle Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2023 sepsaného žalobkyní žalobkyně žalovaného písemně uvědomila, že jí byla pohledávka , Anonymizováno, z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , Anonymizováno, postoupena a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 34 564,66 Kč.

12. Z Podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně předala dne 12. 12. 2023 k poštovní přepravě doporučenou zásilku adresovanou žalovanému.

13. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobkyně ze dne 30. 1. 2024 adresované žalovanému vyplývá, že zástupce žalobkyně žalovaného písemně uvědomil o existenci pohledávky ve výši 36 822,35 Kč a požádal o její úhradu v dodatečné lhůtě do 14. 2. 2024. Ve výzvě vysvětlil skutkové okolnosti a právně je analyzoval.

14. Podle Podacího lístku předal zástupce žalobkyně zásilku adresovanou žalovanému k poštovní přepravě jako doporučenou dne 30. 1. 2024.

15. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že je prostřednictvím pracovní agentury , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zaměstnán ve Spolkové republice Německo s měsíčním příjmem 37 000 Kč čistého. Peníze mu přicházejí na účet, z něhož jsou odčerpávány splátky na úhradu dluhů vymáhaných exekučně. Objem dlužných částek žalovaný nedokázal odhadnout a požádal soud, aby tak nahlédnutím do systému sám učinil. Žalovaný žije spolu se svou přítelkyní a nezletilým synem ve věku 7 měsíců v nájemním bytě v obci , adresa, . Náklady na bydlení hradí ve výši 11 500 Kč měsíčně. Částku ve výši 13 000 Kč až 14 000 Kč vynakládají na stravu a další nezbytné potřeby své i syna. Zbývající prostředky poukazoval na úhradu dluhů. Všichni jsou zdrávi a žádné mimořádné výdaje nemají. Rodiče žalovaného jsou soběstační. Žalovaný ani družka nevlastní majetek vyšší hodnoty. Za dopravu do zaměstnání vynakládá 4 000 Kč měsíčně. Jiná vydání nemají.

16. Z výpisu věcí pro osobu žalovaného bylo v systému ISAS zjištěno, že v současné době je proti němu exekučně vymáhán závazek k , právnická osoba, . ve výši 5 964 Kč na jistině včetně dalšího příslušenství, nákladů právního zastoupení v nalézacím řízení, nákladů oprávněného v exekučním řízení a nákladů exekuce.

17. Vzhledem k tomu, že si skutečnosti vyplývající ze shora uvedených listin vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.

18. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům:

19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

22. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

23. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

24. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení).

25. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

27. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. V projednávaném případě žalobkyně prokázala, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku a žalovaný souhlas se smlouvou vyslovil zadáním jedinečného autentizačního kódu, a smlouvu tak lze ještě považovat za uzavřenou písemně. Další povinností předchůdkyně žalobkyně bylo zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného a smlouvu s ním uzavřít pouze za podmínky, že bude shledán úvěruschopný.

30. Věřitel má povinnost při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jak z informací dodaných spotřebitelem, tak z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů při respektování principu přiměřenosti a v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování práv spotřebitele na ochranu jeho osobních údajů. Zjištěny by měly být informace o příjmech spotřebitele ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost, výživu dětí, případně o nákladech na již existující závazky. Výsledkem je pak takové zjištění, že s ohledem na frekvenci splátek (týdenní, měsíční či kvartální) zůstane či nezůstane spotřebiteli v jeho osobním (domácím) rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. V zásadě nelze zanalyzovat jen jednu stranu rozpočtu spotřebitele (například příjmy) s tím, že výdaje lze přepokládat ve standardní výši. Nelze vycházet jen ze subjektivního popisu spotřebitele, nýbrž jeho tvrzení je nutné konkrétními doklady zobjektivizovat. V tomto případě nelze hovořit o opakovaném prohlášení téhož obsahu, jedná se o doklady vydané spotřebiteli třetí stranou, které objektivně a věrohodně vypovídají o spotřebitelově schopnosti dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Z logiky věci lze totiž očekávat, že spotřebitel, který chce získat úvěr, má tendenci svou majetkovou situaci prezentovat v lepším světle. Ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Věřitel i s ohledem na princip přiměřenosti nemá povinnost ověřovat pravdivost každého předloženého dokumentu, naopak má povinnost užívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Proces ověřování úvěruschopnosti spotřebitele by měl zanalyzovat jeho rozpočet a vždy by měl zahrnovat zjištění jeho příjmů i konkrétních výdajů. Proces zjišťování úvěruschopnosti by nebyl úplný, došlo-li by k nedůvodně rozdílnému přístupu mezi žadateli, navíc je nutné vzít v potaz i tu skutečnost, že osoby s vyššími příjmy mají vysoké (mnohdy i excesivní) výdaje.

31. Důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Je-li spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud. Pokud totiž spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ. Další soukromoprávní sankcí neplatně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru je, že nárok na nesplacenou jistinu úvěru je vázán na novou dobu splatnosti (buď mezi účastníky dohodnutou anebo soudem určenou), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některými poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

32. V projednávané věci předchůdkyně žalobkyně dle vyjádření žalovaného i absentujících důkazů majetkové poměry žalovaného nezjišťovala a nahradila je všeobjímajícím prohlášením ve smlouvě. Nezkoumala, zda je žalovaný zaměstnán či nikoli, jaké jsou jeho pravidelné i mimořádné výdaje, jaké penzum dalších závazků splácí a kolik tak činí jeho volné disponibilní prostředky. Soud je přesvědčen, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného nezkoumala a nemohla tak dospět k ustálenému přesvědčení, že žalovaný je skutečně schopen měsíční splátky včetně pojištění hradit. Žalobkyně tedy neprokázala, že její předchůdkyně šetřila úvěruschopnost žalovaného řádně, a tím spíše pak, že žalovaný v době sjednání smlouvy úvěruschopná byl. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž žalobkyně žalobou uplatněný nárok odvozuje, je absolutně neplatná a plnění, která si strany na jejím základě poskytly, je třeba kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení.

33. Věc se však neposoudí podle ustanovení o bezdůvodném obohacení § 2991 ObčZ, nýbrž dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze totiž přehlédnout, že zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální úpravu v poslední větě § 87 odst. 1, podle níž je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, neboť upravuje soukromoprávní sankci nepoctivých poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a žalovaný coby spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Žalobkyně prokázala a žalovaný částečně potvrdil, že její předchůdkyně na žalovaným určený účet poukázala částku 21 000 Kč, na níž žalovaný uhradil 1 736 Kč. Žalobkyně je tak jako postupník, tedy právní nástupce původního věřitele ve věci aktivně legitimována domáhat se nároku na vrácení jistiny úvěru z neplatné smlouvy bez 1 736 Kč.

35. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se se žalovaným na splatnosti pohledávky nedohodla, soud na základě zjištění z účastnické výpovědi žalovaného došel k závěru, že v možnostech žalovaného je postupně vytvořit takovou finanční rezervu, aby dlužnou částku ve výši 19 264 Kč (tj. 21 000 – 1 736) žalobkyni uhradil ve lhůtě jednoho roku od právní moci rozsudku.

36. Ve zbývající části předmětu řízení představovanou jistinou ve výši 12 450,39 Kč, úroky z úvěru, i zákonným úrokem z prodlení v celé požadované výši soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež přesto, že se žalobou domáhala úhrady dosud nesplatné pohledávky (k tomu srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022), ovšem jinou možnost, nedošlo-li k dohodě stran, dle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neměla, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 505,06 Kč. Tato částka představuje 21,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,26 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 586 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 500 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 714,39 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a odměna 2 380 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast zástupce u jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 480 Kč ve výši 940,80 Kč.