28 C 80/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 386,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 386,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 220,92 Kč od 6. 2. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 70 Kč od 6. 3. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 70 Kč od 6. 4. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 25,67 Kč od 6. 5. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 11. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky s tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným byla dne 22. 12. 2016 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla dohoda stran o pronájmu přijímacího zařízení – MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA* ([číslo]) ve výši 70 Kč měsíčně, a úhradě dalších služeb. Na základě této smlouvy byl žalovaný připojen ke službám elektronických komunikací, za což mu [anonymizováno] vyúčtovala jako připojovací poplatek částku 98,99 Kč splatnou 2. 2. 2017, a od 23. 12. 2016 do 14. 5. 2017 užíval přijímací zařízení, a byl tak povinen hradit výše uvedené nájemné, vždy k datu splatnosti stanovenému vyúčtováním. Žalovaný svou povinnost řádně nehradil a na nájemném dluží a připojovacím poplatku dluží ve výroku shora uvedenou částku. Pohledávku za žalovaným postoupil původní věřitel smlouvou ze dne 31. 1. 2019 žalobkyni. Ta žalovaného před zahájením řízením o placení upomenula, ovšem marně. Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na 4. 2. 2021 ve 13:45 hod., k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě právního zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 22. 12. 2016 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí bylo ujednání o pronájmu přijímacího zařízení sloužícího ke konzumaci [anonymizováno] poskytovaných služeb. Žalovaný převzal do užívání MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA* ([číslo]) a zavázal se za jeho užívání hradit měsíční nájemné ve výši 70 Kč splatné vždy do data stanoveného vyúčtováním. V souvislosti s připojením žalovaného ke službám poskytovaným [anonymizováno] vznikla žalovanému povinnost zaplatit připojovací poplatek ve výši 98,99 Kč. Připojovací poplatek 98,99 K, nájemné za období od 23. 12. 2016 do 14. 1. 2017 ve výši 51,93 Kč a nájemné za období od 15. 1. 2017 do 14. 2. 2017, vyúčtovala [anonymizováno] daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 5. 2. 2017. Nájemné za období od 15. 2. 2017 do 14. 3. 2017 [anonymizováno] vyúčtovala daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 5. 3. 2017, nájemné za období od 15. 3. 2017 do 14. 4. 2017 daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 5. 4. 2017, z nájemné za dobu od 15. 4. 2017 do 14. 5. 2017 daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 5. 5. 2017, přičemž nájemné za dobu od 26. 4. 2017 do 14. 5. 2017 bylo daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 20. 5. 2017 dobropisováno a nájemné tak bylo sníženo na 25,67 Kč Smlouvou ze dne 31. 1. 2019 postoupila [anonymizováno] pohledávku za žalovaným žalobkyni. Ta žalovaného o zaplacení před zahájením řízení upomenula, ovšem marně. <b>Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím závěrům:</b> Soud po provedeném dokazování uzavřel, že účastníky uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací lze subsumovat pod ust. § 51 a § 82 odst. 3 zák. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen„ zákon o telekomunikacích“), resp. § 2201 OZ. Podle § 2201 OZ, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2202 odst. 1 OZ, pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. Podle § 2217 odst. 1 OZ, nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2218 nájemné se platí měsíčně pozadu. Předmětem nájemní smlouvy byl nájem věcí movitých, tj. WIFI modemu za celkové nájemné ve výši 70 Kč měsíčně. Žalobkyně prokázala, že žalovanému předmět nájmu předala a měsíční nájemné za období měsíců prosinec 2016 až květen 2017, kdy však bylo vyúčtováno nájemné záporné, tedy duben 2017 vyúčtovala spolu s platbami za poskytované služby fakturami adresovanými na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Protože žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, netvrdil, že nájemné již žalobkyni uhradil, resp. že povinnost k jeho zaplacení zanikla jiným právem předvídaným způsobem, soud žalobě v této části předmětu řízení jako důvodné vyhověl. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení připojovacího poplatku ve výši stanovené Ceníkem. Neboť žalobkyně i v této části předmětu řízení prokázala, že [anonymizováno] žalovaného díky přijímacího zařízení k poskytování služeb [anonymizováno] připojila, náleží jí za poskytnuté služby odměna. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Protože žalobkyně žádala zaplacení příslušenství z dlužného ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování, soud žalobkyni přiznal rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 386,59 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.