28 C 84/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 62 996,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 999,02 Kč do 12 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 22 997,37 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 62 996,39 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 29. 12. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 62 996,39 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, l, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) a žalovaným byla dne 3. 5. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal finanční prostředky v končené výši 62 996,39 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky do 22. 9. 2023. Smlouva byla sjednána prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na níž se žalovaný nejdříve zaregistroval zadáním osobních údajů, telefonního čísla a e-mailové adresy a požádal o poskytnutí úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalovaného byl žalovanému zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší a splatností. Protože žalovaný úvěr nesplácel, byl o placení upomínán. Původní věřitel postoupil smlouvou ze dne 27. 1. 2020 ve znění dodatků pohledávku za žalovaným žalobkyni. Zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k dodatečnému zaplacení dlužné částky, žalovaný však na předžalobní výzvu nereagoval.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na 14. 5. 2024, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Protože se žalobkyně k jednání soudu nedostavila, zbavila se možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o tom, že je povinna tvrdit a prokázat, jakým konkrétním způsobem žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru tvrzeného znění způsobem před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.

6. Z Úvěrové smlouvy ze dne 3. 5. 2023 bylo zjištěno, že se , Anonymizováno, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dne 3. 5. 2023 dohodli, že úvěrující úvěrovanému poskytne finanční prostředky až do výše 40 000 Kč s částkou prvého čerpání 15 000 Kč a žalovaný je jako úvěrovaný , Anonymizováno, vrátí do jednoho roku s minimální měsíční splátkou ve výši 13 % z nesplaceného úvěru, minimálně však ve výši 1 000 Kč, s úrokem ve výši 146,95 % ročně. Nebylo zjištěno, jakým způsobem žalovaný vyslovil s předloženou smlouvou souhlas, neboť jak podpis žalobkyně, tak podpis žalovaného či jakýkoli jiný údaj dovolující identifikaci účastníků na smlouvě chybí.

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jsou zřejmé parametry poskytovaného spotřebitelského úvěru zjištěné z Úvěrové smlouvy popsané shora.

8. Z Transakční historie se podává, že žalovaný dne 3. 5. 2023 v 15:15 hod. vyčerpal částku 15 000 Kč, dne 4. 5. 2023 v 13:15 hod. částku ve výši 10 000 Kč a dne 5. 5. 2023 v 8:45 hod. částku ve výši 15 000 Kč. Dne 26. 5. 2023 poukázal předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 5 568 Kč a dne 29. 5. 2023 v 9:15 hod. vybral částku 3 200 Kč a dne 30. 5. 2023 v 13:01 hod. částku ve výši 2 368 Kč.

9. Dle Platebních informací činil dne 26. 5. 2023 zůstatek po poslední platbě 37 913,51 Kč, dne 29. 6. 2023 byla zaúčtována náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, dne 29. 7. 2023 rovněž tak, dne 29. 8. 2023 opět, dne 29. 5. 2023 byl zaúčtován výběr ve výši 3 200 Kč, dne 30. 5. 2023 výběr ve výši 2 368 Kč a dne 22. 9. 2023 úroky za období čerpání ve výši 19 086,96 Kč. Celková dlužná částka k datu splatnosti dne 22. 9. 2023 byla vyčíslena na 63 318,47 Kč, neuhrazené částky z minulého období byly vypočteny na 20 626,19 Kč a aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti na 8 231,40 Kč.

10. Dle Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi , Anonymizováno, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem je zřejmé, že , Anonymizováno, se s žalobkyní dohodla na postupování souboru pohledávek.

11. Dle Dodatku č. 2 ze dne 18. 11. 2021 se podává, že dohoda stran o postupování pohledávek z , Anonymizováno, na žalobnkyni byla prodloužena do 20. 1. 2024, přičemž z přílohy je zřejmé, že předmětem postoupení se krom jiných stala i pohledávka za žalovaným specifikovaná v žalobě.

12. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 10. 2023 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ) vyhotovila písemné sdělení, jímž žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na žalobkyni, a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 62 996,39 do tří dnů na tam uvedený účet.

13. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby vyhotovené dne 15. 10. 2023 , tituly před jménem, , jméno FO, se podává, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 62 996,39 Kč sestávající z dluhu ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, uzavřené dne 3. 5. 2023 mezi , Anonymizováno, a žalovaným, postoupené žalobkyni, a nákladů právního zastoupení ve výši 14 229 Kč v dodatečné lhůtě tří dnů, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud.

14. Dle poštovního podacího lístku byla zásilka adresovaná žalovanému , tituly před jménem, , jméno FO, předána k poštovní přepravě jako doporučená dne 15. 10. 2023.

15. Vzhledem k tomu, že si skutečnosti vyplývající z provedených listin vzájemně neodporují, soud na ně pro stručnost odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.

16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům:

17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

19. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

20. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

21. Podle § 582 odst. 1, věty první, ObčZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.

22. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení).

23. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla dne 3. 5. 2023 uzavřena smlouva, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr. Žalovaný se měl smlouvou zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně sjednaného úroku. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného, autentizační kód či jiná forma bližší identifikace žalovaného chybí. Ani další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně nejenže nevěděla/neověřila, kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, zadával údaje a vyjadřoval souhlas s předloženým návrhem smlouvy o úvěru, ale současně není zajištěno, že žalobkyní předložený dokument je tím dokumentem, který byl žalovanému (pakliže se skutečně o žalovaného jednalo) předložen k podpisu a obsah tohoto dokumentu dodatečně nikdo nezměnil.

28. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ, že takovým podpisem jednající uznal jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze. Že žalovaný úvěrovou smlouvu podepsal, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. I v případě, kdy lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný (nikoli jeho manželka, družka či jiný příslušník domácnosti). Žalobkyně však ničeho neprokázala a svou nepřítomností u jednání soudu se vzdala možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř o nutnosti označit důkazy na podporu tvrzení, že žalovaný uzavřel smlouvu tvrzeného obsahu (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy, ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.

29. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky z úvěru, smluvní pokuta, upomínací poplatky…) tak nelze považovat za důvodné.

30. Věřitel má povinnost při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jak z informací dodaných spotřebitelem, tak z informací, které získává z jiných dostupných zdrojů při respektování principu přiměřenosti a v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování práv spotřebitele na ochranu jeho osobních údajů. Zjištěny by měly být informace o příjmech spotřebitele ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost, výživu dětí, případně nákladech na již existující závazky. Výsledkem je pak takové zjištění, že s ohledem na frekvenci splátek (týdenní, měsíční či kvartální) zůstane či nezůstane spotřebiteli v jeho osobním (domácím) rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. V zásadě nelze zanalyzovat jen jednu stranu rozpočtu spotřebitele (například příjmy) s tím, že výdaje lze přepokládat ve standardní výši. Nelze vycházet jen ze subjektivního popisu spotřebitele, nýbrž jeho tvrzení je nutné konkrétními doklady zobjektivizovat. V tomto případě nelze hovořit o opakovaném prohlášení téhož obsahu, jedná se o doklady vydané spotřebiteli třetí stranou, které objektivně a věrohodně vypovídají o spotřebitelově schopnosti dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru. Z logiky věci lze totiž očekávat, že spotřebitel, který chce získat úvěr, má tendenci svou majetkovou situaci prezentovat v lepším světle. Ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Věřitel i s ohledem na princip přiměřenosti nemá povinnost ověřovat pravdivost každého předloženého dokumentu, naopak má povinnost užívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Proces ověřování úvěruschopnosti spotřebitele by měl zanalyzovat jeho rozpočet a vždy by měl zahrnovat zjištění jeho příjmů i konkrétních výdajů. Proces zjišťování úvěruschopnosti by nebyl úplný, došlo-li by k nedůvodně rozdílnému přístupu mezi žadateli, navíc je nutné vzít v potaz i tu skutečnost, že osoby s vyššími příjmy mají vysoké (mnohdy i excesivní) výdaje.

31. Důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud. Pokud totiž spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ. Další soukromoprávní sankcí neplatně sjednané smlouvy o spotřebitelském úvěru je, že nárok na nesplacenou jistinu úvěru je vázán na novou dobu splatnosti (buď mezi účastníky dohodnutou anebo soudem určenou), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 ObčZ tak věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některými poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

32. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně šetřila úvěruschopnost žalovaného řádně, tím spíše pak, že žalovaný v době sjednání smlouvy úvěruschopný byl. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že smlouva o spotřebitelském úvěru, z níž žalobkyně žalobou uplatněný nárok odvozuje, je absolutně neplatná i dle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a poskytnuté plnění je plněním bez právního důvodu.

33. Věc se však neposoudí podle ustanovení o bezdůvodném obohacení § 2991 ObčZ, nýbrž dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze totiž přehlédnout, že zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální úpravu v poslední větě § 87 odst. 1, podle níž je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, neboť upravuje soukromoprávní sankci nepoctivých poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a žalovaný coby spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Podle § 1879 Obč věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě.

35. Žalobkyně prokázala, že na ni pohledávka za žalovaným přešla z původního věřitele na základě postupní smlouvy a k ní uzavřeného dodatku, a je tak ve věci aktivně legitimována domáhat se nároku na vrácení jistiny úvěru z neplatné smlouvy.

36. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalovaného nevyzývala, aby poskytnutou jistinu úvěru dle neplatné smlouvy v určité lhůtě vrátil, a žalovaný se k jednání soudu nedostavil a nemohl tak vyslechnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že je povinen tvrdit a prokázat, jaké jsou jeho možnosti k zaplacení dlužné částky, soud žalovanému uložil dlužnou částku uhradit ve lhůtě dvanácti měsíců, kterou lze bez znalosti jeho aktuálních osobních i majetkových poměrů považovat vzhledem k výši dlužné částky ještě za přiměřenou možnostem běžného dlužníka, a tím vyvolal splatnost dosud nesplatné pohledávky.

37. Ve zbývající části předmětu řízení představované úroky z úvěru, poplatky a zákonným úrokem z prodlení v celé požadované výši soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně se žalobou domáhala úhrady dosud nesplatné pohledávky (k tomu srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022), čemuž mohla výzvou s pokusem o dohodu stran splatnosti dlužné částky předejít. Náklady vynaložené v řízení proto nelze považovat za účelné.