28 C 96/2026

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 41 324,90 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 324,9 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 168,95 Kč, úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 39 324,9 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 39 324,9 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 198,86 Kč to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 466,30 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 2. 2026 domáhala vydání rozhodnutím, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky s tvrzením, že žalovaná dne 14. 3. 2023 uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který se zavázala žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky. Žalovaná však své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas, když uhradila pouze část splátek, a žalobkyně proto úvěr v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila, čímž jí vznikla žalovaná pohledávka v žalované výši. Před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Při tomto posouzení vycházela jak z informací poskytnutých žalovanou, tak z údajů získaných z bankovních a nebankovních registrů, dalších databází a vlastních interních zdrojů, přičemž komplexně vyhodnotila finanční situaci žalované, její příjmy, výdaje i další relevantní skutečnosti, a dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. V doplnění žaloby žalobkyně dále rozvedla, že úvěruschopnost žalované ověřovala zejména prostřednictvím úvěrových registrů a dalších informačních zdrojů, prověřením existence případných dluhů, exekucí či insolvenčního řízení, jakož i analýzou příjmů a výdajů žalované, které porovnávala s údaji z bankovních výpisů a hodnotila též pomocí skóringového modelu. Na základě těchto zjištění uzavřela, že neexistovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované dostát závazkům ze smlouvy o úvěru. Žalovaná dluh žalobkyni nezaplatila ani k předžalobní výzvě.

3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 12. 5. 2026 ve 13:00 hod. Žalované bylo dne 27. 4. 2026 do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

4. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila. Žalobkyně, která byla u jednání přítomna, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

5. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

6. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání však nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (§ 153b odst. 3 o. s. ř.).

7. V posuzované věci byla žalované žaloba spolu s předvoláním k prvnímu jednání ve věci samé doručena do vlastních rukou (náhradním způsobem) dne 27. 4. 2026, tedy více než deset dnů před nařízeným jednáním, v předvolání byla žalovaná výslovně poučena o následcích nedostavení se k jednání, včetně možnosti vydání rozsudku pro zmeškání, žalovaná první jednání ve věci bez důvodné a včasné omluvy zmeškala a žalobkyně, která se jednání zúčastnila, výslovně navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Spory z titulu smlouvy o zaplacení peněžité částky (zde z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru) patří k věcem, v nichž lze uzavřít a schválit soudní smír, a vydáním rozsudku pro zmeškání nedochází ke vzniku, změně ani zrušení právního poměru mezi účastníky ve smyslu § 153b odst. 3 o. s. ř., neboť se jedná o rozhodnutí o existenci již dříve vzniklého závazkového vztahu. Za těchto okolností soud uzavírá, že formální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání ve smyslu § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř. byly v projednávané věci splněny.

8. V souladu s ustálenou judikaturou však zmeškání jednání žalovanou neznamená, že žalovaná „prohrává spor“ bez dalšího. Zákon vytváří fikci, podle níž se v důsledku zmeškání žalované považují skutková tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech za nesporná, soud je však povinen na tomto základě takto zjištěný skutkový stav právně posoudit a kontumační rozsudek může vydat jen tehdy, jestliže ze žalobních tvrzení vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku po hmotněprávní stránce. Soud tedy dále posuzoval, zda žalobou tvrzený nárok z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru není v rozporu s kogentní právní úpravou a dobrými mravy, zejména se zřetelem k pravidlům pro poskytování spotřebitelských úvěrů.

9. V oblasti spotřebitelských úvěrů je soud povinen i bez procesní aktivity spotřebitele z úřední povinnosti zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění a zda smluvní ujednání, zejména ohledně úroků a sankcí, nejsou v rozporu s kogentní úpravou na ochranu spotřebitele a s dobrými mravy. Nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost může mít za následek neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 citovaného zákona a přiznání pouze povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele, bez práva na sjednané úroky a další příslušenství.

10. Z žalobních tvrzení, která se v důsledku zmeškání žalované pokládají za nesporná, vyplývá, že žalobkyně uzavřela se žalovanou jako se spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru, která po formální stránce splňuje náležitosti zákona o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované v rozsahu požadovaném zákonem, a to na základě informací o jeho příjmech a výdajích (mj. z doložených potvrzení o příjmech, výpisů z účtu a informací z příslušných registrů), přičemž z výsledku posouzení nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, úvěr byl žalované skutečně poskytnut a čerpán v dohodnuté výši. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek a žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu zvýšenou o úrok a poplatky sjednané ve smlouvě, jakož i o úroky z prodlení, případně další platby v rozsahu a výši stanovené ve smlouvě a v souladu s právní úpravou. Výše sjednaného smluvního úroku v poměru k poskytnuté jistině, době splácení a obvyklým úrokovým sazbám u spotřebitelských úvěrů na bankovním trhu s rizikovým splácením není excesivní a nepředstavuje zjevný rozpor s dobrými mravy, stejně tak výše RPSN i uplatňovaného úroku z prodlení nepřekračuje zákonné limity.

11. Na základě takto (fikcí nespornosti) zjištěného skutkového stavu proto soud neshledal důvodné pochybnosti o tom, že žalobkyně splnila povinnost odborně posoudit úvěruschopnost žalované dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a že smlouva o spotřebitelském úvěru není z tohoto důvodu neplatná. Soud nad rámec toho neshledal ani jiné okolnosti, které by zakládaly rozpor úvěrové smlouvy nebo sjednaných úroků a příslušenství s kogentní právní úpravou či s dobrými mravy.

12. Za stavu, kdy formální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b o. s. ř. byly splněny a žalobou tvrzený nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru je v projednávaném rozsahu po hmotněprávní stránce odůvodněný a není v rozporu s hmotným právem ani s kogentními ustanoveními na ochranu spotřebitele či s dobrými mravy, soud uzavřel, že nic nebrání tomu, aby o uplatněném nároku bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku specifikovanou ve výroku rozsudku, a to jako dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.´13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 466,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 654 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 700 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 324,90 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a odměna 2 780 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 630 Kč ve výši 1 182,30 Kč.

14. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. je přisouzenou částku žalovaná povinna žalobkyni uhradit v běžné pariční lhůtě tří dnů, když pro stanovení lhůty delší soud v okolnostech projednávané věci ani v poměrech žalovaného neshledal opodstatnění.

15. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám advokátky zastupující žalobkyně, neboť je dle § 148 o.s.ř. platebním místem.