30 C 105/2025

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 29 094,70 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 670,14 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 670,14 Kč od , datum, do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 250 Kč měsíčně splatných ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá co do částky 25 245,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 512,54 Kč od , datum, do zaplacení a co do smluvní pokuty ve výši 179,14 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podáním došlým ke zdejšímu soudu ze dne , datum, domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne , datum, distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalované revolvingový spotřebitelský úvěr až do výše 76 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit do , datum, spolu s poplatky za žalovanou objednané volitelné služby. Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované, když se dotazovala na celkový počet členů domácnosti, celkový počet členů domácnosti majících příjem, pravidelné měsíční výdaje ověřené čisté měsíční příjmy spotřebitelé a další. Dále se žalobkyně zajímala o lustraci žalované, a to v rámci centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, registru neplatných dokladů, registru , právnická osoba, ohledně hledaných osob, registru politicky aktivních osob, výpisem z katastru nemovitostí, kontrolou platnosti adresy a interního registru historie klienta. Především však nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka a to konkrétně do databází vedených společností CNCB (registr NRKI a BRKI). Na základě vyhodnocení těchto poznatků zaslala žalobkyně žalované částku ve výši 1 000 Kč dne , datum, , částku ve výši 7 000 Kč dne , datum, , částku ve výši 3 400 Kč dne , datum, a částku ve výši 1 000 Kč dne , datum, , na účet č.: , č. účtu, . Žalovaná se však s úhradou finančních prostředků dostala do prodlení. Žalobkyně tak byla oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná na úvěr uhradila 58,23 Kč. Ke dni sepsání žaloby dlužila žalovaná žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 28 915,56 Kč z toho jistina činila 12 341,77 Kč, poplatek za vyplacení úvěru ve výši 217,78 Kč, smluvní úrok ve výši 15 732,88 Kč, poplatek za službu ,,, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ve výši 21,96 Kč, poplatek za službu ,,, Anonymizováno, “ ve výši 595,41 Kč a poplatek za službu Informační SMS servis ve výši 5,76 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila toliko tak, že potvrdila čerpání ze smlouvy o úvěru ve výši celkem 12 400 Kč. Žalovaná zaplatila částku uvedenou v aplikaci, kterou soudu předložila prostřednictvím svého mobilního telefonu, kdy tato uvádí, kolik vybírala a kolik splatila. V době kdy žalovaná žádala o úvěr, byla zaměstnána na obci v , adresa, v rámci pomocných prací jako byla např. údržba zeleně v obci apod. Žalovaná si vydělala s určitými odpisy na děti asi 20 000 Kč měsíčně. Žalovaná má dvě děti ve své péči, výživné na ně pobírá velmi nepravidelně, přičemž dceři v roce , Anonymizováno, bylo , Anonymizováno, let a synovi , Anonymizováno, let. U dcery jsou zvýšené výdaje s jejím zdravotním stavem, když pojedou do Prahy na operaci. Smlouvu s obcí měla žalovaná do , datum, , pak skončila. Od té doby práci žalovaná nemá. Žalovaná se rozešla se svým přítelem, který jí finančně velmi vypomáhal a od té doby přestala splácet pravidelné splátky. Své výdaje v době podávání žádosti o úvěr by odhadla na 11 000 Kč, tzn., že pro ni a , právnická osoba, by zbývala čistá částka 9 000 Kč. Úvěr si žalovaná brala, protože nevycházela s penězi. V té době neměla exekuce ani žádné jiné závazky, které by musela pravidelně hradit. Žalovaná si je vědoma svého dluhu a navrhovala by, aby soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dluh ve splátkách, nejvýše může žalovaná ze sociálních dávek, které činí měsíčně 10 500 Kč, zaplatit jen 250 Kč měsíčně.

3. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti jako interního dokumentu vytvořeného samotnou žalobkyní, soud zjistil, že žalovaná žila ve čtyřčlenné domácnosti, z toho dva členové domácnosti měli příjmy a 2 byly nepracující členové domácnosti, že měla výdaje na jiné finanční závazky ve výši 3 000 Kč, že její výdaje na bydlení činily 6 000 Kč, další nezbytné výdaje ve výši 2 500 Kč, ostatní nezbytné výdaje neměla, výše čistého měsíčního příjmu ověřeného byla 47 917 Kč, výše čistého měsíčního příjmu tvrzeného spotřebitelem byla 35 000 Kč, regionální koeficient je 1, rezerva pro výdaje 700 Kč, vypočítané minimální výdaje 11 555 Kč, disponibilní příjem 23 400 Kč. Posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnoceno jako úspěšné, avšak s nulovým počtem doporučených prodloužení. Žalovaná potvrdila uvedený příjem domácnosti ve výši 47 917 Kč, kdy přítel neměl účet a jeho výplata byla poukazována na účet žalované.

4. Z dokumentu nazvaného Identifikované příjmy, jako interního dokumentu vytvořeného samotnou žalobkyní, soud zjistil, že výše ověřeného čistého příjmu žalované měla činila 47 917 Kč, a to prostřednictvím bankovního výpisu, který měl obsahovat příjmové transakce.

5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s postupným čerpáním uzavřené elektronicky dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr až do výše 76 200 Kč s datem splatnosti do , datum, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splatit v pravidelných splátkách. Účastníci si sjednali RPSN ve výši 5 7263,50 %, pevnou úrokovou sazbu ve výši 1 016%, splatnost první splátky do , datum, . Dále si účastníci sjednali poplatky za volitelné služby „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, „, Anonymizováno, “ a „Informační SMS servis“.

6. Z dokumentu nazvaného Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, jako interního dokumentu vytvořeného samotnou žalobkyní, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované částku 7 000 Kč dne , datum, , částku 1 000 Kč dne , datum, , částku 3 400 Kč dne , datum, a částku 1 000 Kč dne , datum, , a to na protiúčet č. , č. účtu, pod var. symbolem , var. symbol, . Celkem částka 12 400 Kč.

7. Z aplikace , Anonymizováno, – klientská zóna z mobilního telefonu žalované soud zjistil historii splátek a výběrů z účtu žalované č. , č. účtu, , kdy žalovaná na úvěr uhradila dne , datum, částku 326,69 Kč, dne , datum, částku 2 087,38 Kč, dne , datum, částku 1 102,44 Kč, dne , datum, částku 261,55 Kč, dne , datum, částku 171,36 Kč, dne , datum, částku 507,28 Kč, dne , datum, částku 2 530,96 Kč, dne , datum, částku 348,48 Kč, dne , datum, částku 609,79 Kč, dne , datum, částku 435,54 Kč, dne , datum, částku 348,45 Kč. Celkem částka 8 729,92 Kč.

8. Z dokumentu nazvaného předpis denních splátek soud zjistil, že tento obsahuje podrobný rozpis denních splátek úvěru za období do , datum, do , datum, ve výši 15,17 Kč na splátku.

9. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně tímto vypovídala žalované smlouvu, a to s ohledem na prodlení žalované (91 dnů) s uhrazením splácet a vyzvala žalovanou k okamžitému uhrazení částky 29 199,7 Kč. Výzva byla adresována na email , e-mail, s datem odeslání , datum, .

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že právním zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši 29 199,70 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený.

11. Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta.

12. Ze Všeobecných obchodních podmínek platných od dne , datum, (VOP) soud zjistil, že v čl. 5 VOP byly stanoveny podmínky splácení, kdy klient je povinen úvěr splácet řádně a včas v pravidelných denních splátkách dle vzorce v podmínkách uvedených. Dle čl. 6 VOP byly stanoveny volitelné služby „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, „, Anonymizováno, “ a „Informační SMS servis“.

13. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných a výslechu žalované, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, měl soud za to, že dne , datum, žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku, a to internetových stránek žalobkyně www., Anonymizováno, .cz. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem, splatným nejpozději do , datum, , a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s poplatkem za volitelné služby v pravidelných denních splátkách. Žalovaná za doby trvání smluvního vztahu načerpala částku 12 400 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná na úvěr uhradila částku 8 729,92 Kč. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

15. V daném případě měla být smlouva sjednána dne , datum, tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne , datum, . Podle § 2 odst. 1z.č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle ust. § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. V posuzovaném případě by uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaná by ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, který by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.

22. Zákon o spotřebitelském úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Tato povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do tzv. dluhové pasti. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný, stejně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu prostřednictvím internetu na jeho stránkách www.nsoud.cz). Ačkoli tedy byla úvěrová smlouva uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v § 87 odst. 1 z. s. ú. zakotvuje relativní neplatnost úvěrové smlouvy při nesplnění této povinnosti (jíž se žalovaný nedovolal), je třeba vycházet z účelu této úpravy neplatnosti, kterým není pouze ochrana spotřebitele jakožto jedné ze smluvních stran, nýbrž i ochrana celé společnosti před výše uvedenými negativními důsledky, k nimž předluženost a neschopnost fyzických osob splácet své závazky pravidelně vede, a tedy ochrana veřejného pořádku. Dopady porušení povinnosti poskytovatele úvěru prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit shodně posoudil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (a to dokonce i cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného). Porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu.

23. Pro posouzení platnosti posuzované úvěrové smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. je rozhodující posouzení, zda původní žalobkyně dostála své zákonem stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany – žadatele o úvěr (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými tudíž nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18; k obdobným závěrům dospěl již dříve, vycházeje z judikatury Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí citované, i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 6/2015).

24. Soud má za to, že žalobkyně při uzavírání posuzované úvěrové smlouvy nejednala s odbornou péčí, když se při posuzování úvěruschopnosti žalované sice zajímala o její příjmy a výdaje, ale následně je s řádnou péčí neověřila. Příjmy žalované měly být ověřeny výpisem z bankovního účtu žalované. Žádný výpis s účtu však žalobkyně nepředložila. Sama žalovaná uvedla, že její příjem měl být cca 20 000 Kč měsíčně, kdy na její účet byla poukazována i mzda jejího přítele. Celkový měsíční příjem, se kterým tak operovala žalobkyně představoval příjem celé domácnosti a nikoliv jen žalované, který byla dlužníkem daného úvěru. V případě, kdy další členové domácnosti (přítel žalované) nebyli spoludlužníky úvěru, tak k těmto údajům přihlížet nelze. Pokud jde o příjem žalované tak tento měl být tvořen příjmem ze zaměstnání, kdy žalobkyně blíže nezkoumala, zda je žalovaná zaměstnána na dobu určitou či neurčitou a u jakého zaměstnavatele. V případě, že by tak učinila, tak by zjistila, že žalovaná byla v době sjednávání úvěru zaměstnána na pomocné práce v obci a pracovní smlouvu měla s obcí uzavřenou na dobu určitou (do , datum, ). Splatnost úvěru byla účastníky sjednána do , datum, . Žalobkyně tak s ohledem na skutečnost, že žalovaná měla stálý příjem zajištěn jen do , datum, nemohla s řádnou péčí uzavřít, že by tato byla schopna úvěr řádně splatit. Žalobkyně také podrobněji nezkoumala jaké výdaje žalovaná vynakládá na uspokojování potřeb nezletilých dětí (2 nevýdělečných členů domácnosti), kdy plnění vyživovací povinnosti je dozajista povinností primární a žalovaná ji musela plnit prvotně vůči svým nezletilým dětem. Tvrzení o tom, že žalobkyně lustrovala a zkoumala poměry žalované ohledně dalších finančních závazků, nebylo v řízení prokázáno. Žalovaná sama uvedla, že si úvěr sjednávala z důvodu, že měla finanční problémy a nevycházela s penězi.

25. Soud tak mohl uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalované řádně nezkoumala, proto soud přistoupil k aplikaci ust. § 87 odst. 1 odst. z.č. 257/2016 Sb. a považoval smlouvu za neplatnou. Výrokem I. přiznal soud žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši poskytnutého úvěru včetně příslušenství od , datum, .

26. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 25 245,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 512,54 Kč od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 179,14 Kč, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení, neboť obsahem spisu nebylo prokázáno, že by jí nějaké náklady v řízení vznikly.

28. Povinnost žalované zaplatit žalovanou pohledávku pak soud v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil ve splátkách, o které žalovaná požádala a jejichž výše a podmínky splatnosti jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku, neboť žalovaná se nachází v tíživé finanční situaci, své povinnosti se nikterak nevyhýbá a projevila skutečný zájem žalobou uplatněný nárok uspokojit. Za přiměřené soud považuje žalovaná navržené splátky ve výši 250 Kč měsíčně, když žalovaná by neměla mít problém tyto splátky ze svého měsíčního příjmu unést a žalovaná pohledávka včetně náhrady nákladů řízení bude uhrazena v přiměřené době cca třiceti měsíců, která neznamená neúměrně znevýhodnění žalobkyně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 4. 1966, sp. zn. 5 Cz 126/1965, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým číslem 67/1966). K tomu slouží též sankce ztráty splátek, pokud se žalovaná dostane do prodlení, byť jen s jednou splátkou.