30 C 110/2020

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 25 000 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 452 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátky se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ].

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 11.9.2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že původní věřitel společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [PSČ], [IČO] poskytoval smlouvy o zápůjčkách prostřednictvím elektronického systému. Žalovaná se zaregistrovala na internetových stránkách původního věřitele [webová adresa] pod jménem [jméno] [příjmení], [datum narození], uvedla kontaktní údaje jako email a mobilní telefon, včetně čísla účtu, vše se vztahem ke jménu [jméno] [příjmení] a souhlasila se zněním všeobecných obchodních podmínek. Prostřednictvím klientské sekce požádala o poskytnutí zápůjčky ve výši 25 000Kč. Tato ji byla poskytnuta dne 15.10.2018 na účet, který uvedla při registraci a zároveň se žalovaná zavázala zápůjčku vrátit do 15.10.2019 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou dne [datum] na společnost [právnická osoba] a ta uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaná svoji povinnost vrátit zápůjčku včas a řádně nesplnila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, své stanovisko k věci soudu nesdělila.

3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vyplynulo, že žalovaná zadávala namísto svých osobních údajů jako údaje úvěrovaného osobní údaje [jméno] [příjmení], bytem [adresa], tedy původní žalované, včetně čísla jejího bankovního účtu číslo [bankovní účet] a čísla občanského průkazu a emailu [email].

4. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná byla mimo jiné též shledána vinnou skutkem, který se stal dne 15. 10. 2018 v místě jejího bydliště v [obec], když zažádala bez vědomí a souhlasu poškozené [jméno] [příjmení], jejím jménem prostřednictvím internetových stránek o úvěr u společnosti [právnická osoba] IČO: [číslo], ve výši 25 000 Kč a uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] ačkoliv si byla vědoma, že vzhledem ke své špatné finanční situaci nebude schopna úvěr hradit, přičemž si úvěr nechala vyplatit na účet číslo [bankovní účet] vedený na jméno [jméno] [příjmení], kterým disponovala, nic nesplatila, čímž společnosti [právnická osoba] způsobila škodu ve výši 36 997 Kč.

5. Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že půjčkya úvěry žalovaná po internetu uzavírala jménem [jméno] [příjmení] a peníze byly vypláceny na účet, který sice nesl jméno [jméno] [příjmení], avšak ta s ním disponovat nemohla, neboť účet používala [celé jméno žalované], včetně platební karty k tomuto účtu. Rovněž si bez vědomí a souhlasu poškozené [jméno] [příjmení] opatřila kopie jejích osobních dokladů, aby mohla jejich prostřednictvím uzavírat jménem poškozené různé smlouvy o půjčkách a úvěrech, dále bez vědomí a souhlasu poškozené ke stejnému účelu založila u [právnická osoba] účet se-mailovou adresou [email], který sama spravovala a jako jediná k němu měla přístup.

6. Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud nezjistil, že by v adhézním řízení původnímu věřiteli byla přiznána náhrada škody.

7. Z rozpisu splátek pro spotřebitelský úvěr [číslo] soud zjistil, že úvěr ve výši 25 000 Kč poskytnutý žalované na účet číslo [bankovní účet] měl být měsíčně splácen splátkou ve výši 2 880,39 Kč, a to počínaje 15. 11. 2018 až do 15. 10. 2019.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. l. 2019 měl soud za to, že žalobkyně je aktivně věcně legitimována k podání této žaloby.

9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že není ze strany žalované podepsána a že podpis nahrazuje elektronický kód [číslo].

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud nezjistil stejně jako ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud nezjistil, že by před poskytnutím úvěru původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované.

11. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaná se dopustila trestného činu tím, že si bez vědomí a souhlasu poškozené [jméno] [příjmení] přisvojila její osobní údaje, založila jejím jménem bankovní účet [bankovní účet] s nímž disponovala, založila si na jméno a příjmení [jméno] [příjmení] emailový účet a požadovala prostřednictvím elektronických žádostí poskytnutí úvěrů, když dne 15.10.2018 oslovila takovou žádostí i původního věřitele společnost [právnická osoba], která jí na výše uvedený účet zaslala 25 000Kč bez zkoumání její schopnosti úvěr splácet, bez ověření toho, zda je žalovaná skutečně tou, za kterou se vydává. Za uvedený skutek byla žalovaná odsouzena Okresním soudem v Kutné Hoře, tak jak bylo shora citováno, neboť byla shledána vinnou.

12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.

13. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 15.10.2018 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.).

14. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nebyla totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity.

16. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek.

17. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

18. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle ust. § 134 o.s.ř. listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

27. Podle ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

28. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala na základě shora uvedených tvrzení a soudem provedených listin, že smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřela s žalovanou písemně, když rovněž neprokázala svá žalobní tvrzení o tom, že zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, považoval soud v intencích ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. za použití obecného ustanovení § 588 o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 25 000Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, jehož splatnost stanovil dnem následujícím po uplynutí splatnosti úvěru 15.1.2019, neboť tím vyhověl návrhu žalobkyně, ačkoliv by žalobkyně měla nárok na úrok z prodlení plynoucí již ode dne následujícího po připsání peněz na účet, s nímž žalovaná disponovala.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.