Okresní soud v Chomutově · Rozsudek

30 C 124/2025

č. j. 30 C 124/2025-10

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-08-07 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCV:2025:30.C.124.2025.10

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Chomutově zrušil vyživovací povinnost otce k zletilému dítěti. Povinnost zanikla, protože dítě získalo schopnost se samo živit. Soud se opřel o § 911 občanského zákoníku. Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zrušení vyživovací povinnosti pro zletilé dítě

I. Vyživovací povinnost žalobce Jméno žalobce, nar. Datum narození žalobce k žalované Jméno žalované, nar. Datum narození žalované, se k 1. 7. 2025 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 15. 6. 2022 č. j. 13 P 4/2013-122.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 5. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla zrušena vyživovací povinnost k žalované s účinností od 1. 7. 2025, a to s odůvodněním, že je otcem žalované, kdy rozsudkem Okresního soudu v Chomutově, č.j. 13 P 4/2013 ze dne 15. 6. 2022, jímž byla schválena dohoda rodičů, byla žalobci uloženo hradit na výživné žalované částku ve výši 5 000 Kč měsíčně a nedoplatek na výživném v celkové výši 105 300 Kč ve splátkách. Žalobce uvedl, že žalovaná končí studium na Střední škole název, učební obor název a dle jejího sdělení nebude ve studiu pokračovat.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Žalobce při jednání soudu setrval na žalobě, které navrhl vyhovět, a to z toho důvodu, že žalovaná ukončila studium a v dalším již pokračovat nebude.

4. Žalovaná nesporovala tvrzení žalobce a rovněž má za to, že vyživovacího povinnost žalobce k její osobě zanikla. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že 30. 6. 2025 dokončila studium na střední škole výučním listem a dne 11. 8. 2025 nastoupí do zaměstnání do název.

5. Z rozsudek zdejšího soudu ze dne 15. 6. 2022 č. j. 13 P 4/2013-122, jež nabylo právní moci dne 8. 7. 2022, bylo zjištěno, že tímto byla schválena dohoda rodičů, kdy žalobci byla stanovena povinnost hradit nezletilé (žalované) výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně od 1. 4. 2019 a dlužné výživné za dobu od 1. 4. 2019 do 30. 6. 2022 ve výši 105 300 Kč uhradit ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek. Tímto byl změněn rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 3. 4. 2012, č.j. 13 Nc 74/2010-51.

6. Na základě provedeného dokazování považuje soud za prokázaný tento skutkový stav: Ve věci výživného žalované, která je dcerou žalobce, bylo vydáno shora specifikované rozhodnutí. Žalovaná studovala Střední školu název, učební obor název, kdy dne 30. 6. 2025 dokončila studium na této střední škole výučním listem a dne 11. 8. 2025 nastoupí do zaměstnání do název.

7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

8. Podle § 911 o.z., lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Z provedeného dokazování je zřejmé, že od poslední úpravy výživného rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 6. 2022 č. j. 13 P 4/2013-122, nastala zásadní změna poměrů tím, že žalovaná ukončila studium na střední škole a od 11. 8. 2025 měla nastoupit do zaměstnání, kdy tak bude schopna se zcela sama živit. Žalovaná s ukončením vyživovací povinnosti žalobce souhlasila. Soud tedy žalobě vyhověl jednak co do zrušení vyživovací povinnosti žalobce tak i co do data počátku zrušení výživného, když k tomuto datu bylo zřejmé, že žalovaná nastoupí do zaměstnání a bude tak schopna živit se sama.

10. Soud pak pouze doplňuje, že k zániku vyživovací povinnosti rodiče vůči zletilému dítěti, které je již schopno se samo živit (tj. typicky má již vlastní příjem postačující ke krytí jeho potřeb), dochází ze zákona automaticky, a to právě v okamžiku, kdy je zletilé dítě schopno se samo živit. Soud tak svým rozhodnutím v dané věci majícím deklaratorní povahu pouze prohlašuje, že vyživovací povinnost zanikla a k jakému okamžiku se tak stalo.

11. Podle § 151 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. by měl dle plného úspěchu ve věci právo na náhradu nákladů řízení žalobce, jelikož však žádné náklady řízení výslovně nepožadoval, rozhodl soud, jak je výše uvedeno a žádnému účastníkovi náhradu nákladů řízení nepřiznal.

12. Jelikož je řízení ve věci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeno od soudních poplatků, soud nerozhodoval o přenesení poplatkové povinnosti na účastníka, který nebyl ve věci úspěšný, podle ustanovení § 2 odst. 3 cit. zákona. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.